Nové označení se jmenuje Česká potravina. V praxi bude znamenat, že pokud jakýkoli výrobce nebo prodejce bude chtít použít slovo „český“ ve všech jeho myslitelných variantách, bude muset naplnit podíl surovin daný zákonem.
Pokuta za deset milionů
U jednodruhových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, si na „českost“ budou moci dělat nárok jen výrobky, ve kterých bude sto procent surovin z České republiky. U vícesložkových potravin, jako je salám, to bude 75 procent.
Naopak kdo se do parametrů vejde, vyslouží si právo používat ministerské logo – českou vlajku se jménem označení |
„Protože respektujeme, že některé suroviny je nutné dovážet. Cítíme ale, že marketingové kampaně na zákazníka hodně útočí s odkazem na českost a státní symboly. Pokud chce někdo tenhle líbivý odkaz využít, ať splňuje parametry,“ říká ministr Jurečka v rozhovoru pro LN.
Potravinoví inspektoři pak budou v terénu pečlivě kontrolovat, že zákonnou povinnost nikdo neporušuje. Nově budou moci sáhnout až po desetimilionové pokutě. Naopak kdo se do parametrů vejde, vyslouží si právo používat ministerské logo – českou vlajku se jménem označení.
Konec přebalování
„Zveřejňování pěti zemí původu podle pořadí nedopadlo dobře,“ dodal ministr. „S tímhle nástrojem bude mít zákazník daleko lepší orientaci.“ Zmíněná povinnost, kdy obchodní řetězce musejí ve svých prodejnách vyvěsit soupisku zemí, odkud berou nejvíce zboží, skončila blamáží. V důsledku totiž neříká vůbec nic o tom, odkud potraviny opravdu jsou. Stačí, aby se polské maso zabalilo v českém závodě, a podle dikce zákona už jde o český výrobek – rozhoduje jen to, kde má firma hlášené sídlo.
Zmíněná povinnost, kdy obchodní řetězce musejí ve svých prodejnách vyvěsit soupisku zemí, odkud berou nejvíce zboží, skončila blamáží |
S tím, že nová pravidla pro „českost“ potravin mají – na rozdíl od dosavadních nařízení – smysl, souhlasí i velké obchodní řetězce. „Bude to mnohem přínosnější než povinná tabulka s procentuálním podílem tržeb, která neříká nic o původu potravin, ale jen o podílu firem se sídlem v daném státě,“ říká mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová.
Podobně smýšlí také řetězec obchodů Billa. „Zaprvé nám nedává smysl, aby zboží zbytečně cestovalo na delší vzdálenosti. A zadruhé cílená podpora českých potravinářů má pozitivní dopad na hospodářství celé země,“ říká PR manažerka Lucie Borovičková.
Výrobci potravin přijímají novinku rozporuplně. Například ve společnosti Kostelecké uzeniny ji vítají. |
Výrobci potravin přijímají novinku rozporuplně. Například ve společnosti Kostelecké uzeniny ji vítají. „Označení výrobku za český se teď velmi často používá u potravin, které nejsou z českých surovin,“ uvádí marketingový ředitel Jan Škrabánek.
Firma Hamé to ale vidí jinak. „Je to diskutabilní. Podle našeho názoru je český především ten výrobek, který v naší zemi vzniká, jehož výroba dává lidem v České republice práci a přidaná hodnota z něj tak zůstává v tuzemsku,“ argumentuje PR manažer kunovické firmy Petr Kopáček.
Vyrobeno v ČR
I na takové případy chce zákon pamatovat – budou moci použít označení Vyrobeno v České republice. Současně se zavedením nového označení, které má přinést větší komfort spotřebitelům, si ministerstvo zemědělství uvědomuje i to, že množství stávajících „nálepek“ si říká o redukci.
Se zavedením nového označení, jež má přinést větší komfort spotřebitelům, si ministerstvo zemědělství uvědomuje i to, že množství stávajících „nálepek“ si říká o redukci |
„Máme jich desítky a zákazník neví, která bije,“ připouští Marian Jurečka. Jedná proto s Asociací krajů, aby ubyla alespoň část z nepřehledné džungle regionálních označení. Web Strategie.cz si letos zadal u agentury STEM/MARK výzkum, jakou odezvu mají nálepky s informací o jakosti či původu u zákazníků. Ukázalo se, že jen každý desátý zákazník se o podobné označení stará a jen tři lidé ze sta vědí, co nálepky znamenají.
Dohlíží i unie
Do českých snah o dohled nad potravinami zasahuje ještě celounijní právo. Jeho existenci si Češi pravděpodobně nejvíc uvědomili v souvislosti s bojem za zachování názvu pro pomazánkové máslo. Tradiční mlékárenský výrobek se po mnoha peripetiích a verdiktu Evropského soudního dvora musel slova máslo vzdát. Podle Unie to mátlo zákazníky. Stížnost na Česko, že za máslo označuje něco, v čem není dost tuku, podalo v roce 2006 Slovensko.
Označení na potravinách Regionální značky Mohou je mít potraviny i další výrobky a vždy jde o doklad původu, kvality a zpracování šetrného k přírodě. Regionálních značek jsou desítky a většina se sdružuje v asociaci, pod niž spadá 26 oblastí. Evropské značky Rozhoduje o nich Evropská komise. Smyslem je ochránit produkty potravinářství nebo zemědělství typické pro jednotlivé státy EU. Červenožluté logo je určeno pro výrobek pocházející i vyrobený na jednom území. Pro získání prvního ze dvou žlutomodrých stačí splnit jen jednu z podmínek a poslední patří těm s tradiční recepturou nebo proceduru – například Pardubický perník. |
- Na článku spolupracovala Kateřina Surmanová.
