Absolventů učňovských oborů razantně ubývá

Sehnat řemeslníka bude v příštích letech ještě těžší než v současnosti. Absolventů učňovských oborů razantně ubývá. V roce 2005 se vyučilo přes 119 tisíc žáků, loni už necelých 76 tisíc. Rok předtím jich bylo přitom o pět tisíc více. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nejvíce ohrožené jsou nábytkářské a stavební obory. Podle ředitele asociace Karla Havlíčka hrozí, že nábytkářství nebude mít za deset let kdo dělat.

Méně je vyučených truhlářů i čalouníků. V roce 2005 dodělalo školu 2596 truhlářů, loni už jen 836. Čalouníci budou ještě vzácnější zboží. Výuční list dostalo loni pouze 25 žáků – v roce 2005 jich bylo 163. „Je to obrovský problém, který směřuje bohužel úplně proti trendům posledních pěti let. Nábytkářský obor jde nahoru,“ sdělil Havlíček. Kdo se chystá stavět, při hledání pokrývače, podlaháře nebo zedníka se také zapotí. Například obor pokrývač loni dodělalo 24 lidí, stejně jako obor podlahář. „Mladí lidé nechtějí jít do fyzicky náročné práce,“ myslí si Havlíček.

Více řemeslných živností

Problém je ale i v tom, že rodiče odborné školy kritizují. „Neoprávněně je střední odborné školství považováno za něco podřadného,“ sdělil Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů. Nejvíce absolventů loni dokončilo obor automechanik/opravář (1878) nebo elektrikář (1650). Těsně nad tisícovku se dostali i cukráři.

Rekordmany ve statistice jsou kominíci. V roce 2005 se vyučili přesně čtyři kominíci. V roce 2015 jich bylo 107 a loni 95. Zájem je vyvolaný tím, že si lidé musejí nechat pravidelně kontrolovat komíny. Podle ředitele asociace Karla Havlíčka by jich mohlo v budoucnu být ještě více: „Kominictví už dávno není jen o tom, že kominík vyleze na žebřík a vezme do ruky štětku. I on dnes pracuje s moderními měřicími přístroji.“

Čeští řemeslníci se vyjeli nedávno podívat do digitálního centra moderních řemesel do Německa. „Tam kominíci nebo ti, kdo pracují ve výškách, využívají drony. Nejdříve si tak zmapují prostředí. A na to bychom mohli nalákat další mladé,“ míní Havlíček. Řemeslných živností je v tuzemsku zapsaných přes 909 tisíc. To se ale automaticky nerovná počtu řemeslníků. Podle asociace má každý na své jméno napsané až čtyři živnosti.

Nedostatečná připravenost

Největší problém je sehnat řemeslníky v Karlovarském kraji, naopak nejvíce jich je ve Středočeském. „Na Karlovarsku není tolik větších firem, od kterých by řemeslníci dostávali zakázky,“ řekl Havlíček. I když je řemeslníků obecně méně, někteří práci nemohou najít. Nejvíce nezaměstnaných je vyučených krejčích. A to hned 30 procent. „Lidé si dnes nenechávají na sebe moc šít. I když si ale myslíme, že textilní obor upadá, textilky, které se zaměřily na technické textilie, fungují docela dobře,“ říká Havlíček.

O práci se naopak příliš nemusejí obávat absolventi oborů rybářských nebo opravářských. To, že učni školu dodělají, ještě ale automaticky neznamená, že v oboru budou skutečně pracovat. Podle zkušeností firem nejsou po škole dostatečně na praxi připraveni. „Profesně hotový člověk je z nich jen málokdo,“ řekl před nedávnem LN Martin Šlesingr z firmy Isolit-Bravo, která lisuje plast. Nástrojař podle něho umí pracovat se svěrákem nebo brouskem: „S jinými úkoly už si neví rady. Samostatně je schopen dělat až tak po půl roce.“

Podobné situace řeší i další společnosti. „Většina absolventů nezíská potřebné vzdělání pro tu práci, kterou má vykonávat. Firmy je musejí zaučovat na vlastní náklady,“ říká Jásek. Potíž je podle něho v tom, že se na učiliště většinou nehlásí žáci s manuální zručností, ale ti s nejhorším průměrem. Zvýšit zájem školáků o řemesla by podle odborníků mohlo znovuzavedení praktických dílen.

Návrh ministerstvo školství podporuje. „Nepůjde však o zavádění nového předmětu. Bude to v rámci současného vzdělávacího oboru člověk a svět práce,“ napsala mluvčí resortu Jarmila Balážová. Nejprve se děti seznámí s technickými materiály, v další fázi by mohlo dojít ke změně rámcových vzdělávacích programů.