Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 12
  • Poslední: 20.12.2014 18:57
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
Některá zjednoduseni a opomenuti

(pokračování 4) - Omyl č. 4 Za profesionální chybu autora

považuji, že zde autor nezmínil české specifikum z té doby -

obrovský deficit obchodní a platební bilance kulminující v

letech 1996 a 1997. Na nerovnováhu a hrozící nebezpečí vládu ČR

upozorňovaly i mezinárodní instituce (a V. Klaus tato varování

ú

dajně do vlády nepředával). Také v tomto bodě byste měl deficit platební

bilance analyzovat a přiřadit k příčinám, proč se spekulativní

kapitál zaměřil právě na českou korunu. Rád bych znal autorův názor na tyto

připomínky.

Některá zjednoduseni a opomenuti

(pokračování)

- Omyl č. 3

Souhlasím s

komentáři, nakolik byl nefungující právní rámec výsledkem diletantismu nebo záměrný je dnes asi jasnější. Vyloučení

části ekonomů z emigrace a brnkání na vlasteneckou notu by 3lo asi

jak výrazem ješitnosti VK, tak snahou odstavit odlišné ekonomické

názory a postavit rámec tak, aby noví majitelé byli zavázáni a

zároveň byli na jedné lodi s ODS a VK.

Některá zjednoduseni a opomenuti 2

(dokonceni predchoziho priispevku - ořízlo se)

- Omyl č. 2. Souhlasím, že VK o reformě mluvil, ale reálné kroky byly často jiné.Bankovní socialismus byl určitě

velký problém - větší, než zavedení sociálního státu.

Sociální systém byl ale podobně jako jiné věci plošný a bez kontrol, možná jakýsi úplatek za loajalitu lidem, kteří se

neúčastnili majetkových transferů. Je otázka, jestli má smysl

zabývat se výší daní v džungli, kde se daně neplatí resp. kde

je spousta cest, jak je obejít.

Některá zjednoduseni a opomenuti

Ocenuji snahu podívat se na uplynulých 25 z ekonomického pohledu bez předsudků. V článku ale vidím příliš zjednodušení a opomenutí.

- Porovnávat životní úroveň Rakouska a Československa před rokem 1989 či těsně kolem něho podle absolutní úrovně mezd je zavádějící. Musí se vyjít z parity kupní síly - samozřejmě i to nebude přesné, protože některé zboží bylo v té době extrémně drahé a nedalo se vlastně koupit. Navíc byly odlišné daňové systémy - porovnávat rakouské a české hrubé mzdy takto prostě nemá smysl.

- Omyl č. 1. Dávat za chybu zavedení poměrného volebního systému je myslím také sporné. Jak by v divokých poměrech 90. let bez právního rámce dopadlo vládnutí kterékoliv strany, pokud by měla nadpoloviční většinu? Nakonec jsme to zažili v Praze, kde ODS za Pavla Béma účelově změnila volební zákon, získala absolutní většinu a z výsledků se bude Praha vzpamatovávat ještě dlouho. Pokud tedy autor nemyslí, že Opencard, tunel Blanka a závazky k prodejům pozemků ČD a dalších jsou skvělé investice. Existence Komun

... a ještě dovětek

To optimistické vyznění článku pokládám za nemístné také proto, že ekonomické ukazatele vylepšoval rozprodej státního majetku. Pokud bychom ještě nějaký měli, pak by možná státní dluh nevypadal tak hrozivě. My už ale v podstatě žádný nemáme.

Příliš optimistický závěr chmurné analýzy

Nepokulhává srovnání s Rakouskem, když zohledníme náš státní dluh? Nejsou z nás ze všech rázem žebráci, pokud bychom ho měli najednou uhradit? Rád bych se také pana Kohouta zeptal na to, jak by se tento náš dluh měl jednoho dne řešit? Vydělat si na něj neumíme, naopak ho neustále prohlubujeme... Nadejde den, kdy ho budeme muset vyrovnat? Děkuji

Výborný a určitě podnětný článek

Domnívám se však, že autorem specifikované omyly, výrazně a mnohem více ovlivnilo socio-ekonomické prostředí, včetně intenzivních zahraničních vlivů, než nedostatečné aplikování správného ekonomického rozhodování.

Šlo přece hlavně o výrazné rozšíření sféry vlivu euro-atlantické aliance, která již měla sociálně tržní systém státního blahobytu, s vývozem demokracie, pevně zafixovaný. Hospodářský rozvoj, založený na ekonomice budoucího splácení dluhu, měl silnou politickou i občanskou podporu.

Nemyslím si proto, že by bylo vůbec myslitelné, a dalo se očekávat, že naši političtí exponenti by byli schopni vygenerovat optimálnější řešení (obzvláště, když si uvědomujeme, k jakým výsledkům se bruselská „tržní“ ekonomika dopracovala).

Ještě jedna otázka mne napadla

při výčtu omylů.Kolik,z vámi vyjmenovaných omylů,byly bylo skutečnými omyly a kolik vykalkulovaných záměrů.Bylo by jistě zajímavé zjistit majetkové poměry našich kormidelníků před transformací a po ní.

Pane Kohoute,

ve Velké Británii,USA,nebo třeba Francii,jsou komunistické strany také zakázány?Nesvádějme tedy nic na existenci komunistické partaje,nebo její nezakázání.Elita,která se po listopadu dostala k moci měla moc tuto ideologii vytěsnit z hlav široké veřejnosti nabídkou spravedlivé společnosti,ve které slušní a pracovití lidé budou mít skutečnou šanci pracovat a slušně žít.Naplnila ona elita očekávání?Navíc.Zakázáním této strany ,nebo celé ideologie,získá tato příchuť zakázaného ovoce a začnou jí vyznávat i lidé,kteří by o ní jinak ani nezavadili.Nevidím jinou šanci,než potrestat zloděje,sebrat jim nakradené a vytvořit takové pomínky,aby se dál okrádat nemohlo.Jinak reálně hrozí,že se na scéně objeví ideologie,a nemusí to nutně být jenom ta komunistická,která začne brát majetky i nenakradené a stíhat každého,kdo se má lépe,než stále chudší a stále početnější většina.Nejlépe tento reálně hrozící scénář lze vystihnout citátem z jedné hry Šimka a Grossmana.Stojící se vrhli na sedící...

prekvapuje me

ze se pan kohout nezabyva obrovskym dluhem statu.. dnes uz si pujcujeme i na splaceni uroku

Konečně!!!!

Děkuji za tento článek. Konečně se někdo kriticky ozval k celé sametové revoluci. Jenom doufám, že Vás někdo za ta slova neukamenuje. Za 25 let se udělalo tolik chyb, že to zdiskreditovalo celou změnu. Co je ale hrůzostrašné, je skutečnost, že jakákoliv změna je už nemožná. Dnes mají partaje tak silnou pozici, že bez dalšího násilí se to nedá změnit. Výsledek pětadvacetiletého fungování tohoto systému mě naprosto zklamal. Když si dneska pročítám svazky Velkých dějin národa českého, období 1918-38, tak to tam Pithart, Jičínský a Richetský s radostí opsali a dívají se na to s radostí, že to tak opravdu funguje.

Záměrné omyly Klausovy

Rakousko bylo na konci 50. let hospodářsky zaostalé,

daleko za námi. Ještě v roce 1968 se šlink kupoval 0,6o Kčs. Pak přišel Krejsky s investicemi z USA a Izraele a za 10 let bylo Rakousko daleko před námi. Kreiski zavedl dan z luxusu, bezplatné školství, zdarma učebnice a dopravu žádů a studentů. Za něho Rakousko dosáhlo prakticky plné zaměstnanosti, zemědělci se dostali na úroveň ostatních živnostníků. Vysoké mzdy za Kreiskeho vytvořili základ pro tamní současné důchodce, kteří nedaji na Kreiskiho dopustit.

Vzpomínám, že někdy v roce 1990 po novinářské otázce "Kdy doženeme Rakousko?" následoval Klausův škleb a kroucení hlavou: "Rakousko nemůže být pro nás vzorem."