217 milionů za nic. Ať žijí PPP projekty!

Začátkem roku spočítala Transparency International, že poradenské služby spojené s PPP vyšly zhruba na 240 milionů korun.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Zakázka na ubytovnu, hotel a parkoviště v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) ve Střešovicích měla být prvním zdařilým příkladem partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP), který se na celostátní úrovni podaří dotáhnout do konce. Opak je pravdou. Projekt, který se nikdy neuskutečnil, obral stát o 217 milionů korun.

Lze vůbec v českých podmínkách připravit celostátní PPP projekt, který by fungoval? Dosavadní zkušenost je tristní: nejprve velké haló, pak zbytečně utracené desítky milionů za studie, analýzy a poradce, aby se nakonec zjistilo, že tím nejvýhodnějším řešením pro stát je co nejrychleji z paktu s privátním partnerem vycouvat a zaplatit mu odstupné.

Přišla na to i nynější vláda v případě ÚVN a 17. srpna 2011 schválila usnesení, aby byla smlouva se soukromým partnerem ukončena. Pochybení, která přípravu PPP projektu v Ústřední vojenské nemocnici provázela, shrnuje v pondělí zveřejněná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Bazén a hotel a ubytovna ...

Zrekapitulujme si nejprve, co všechno si měla nemocnice, jejímž zřizovatelem a zároveň předkladatelem materiálů do vlády je ministerstvo obrany, s pomocí soukromého sektoru pořídit. K tomu je třeba vrátit se do roku 2004. Tehdejší plány počítaly s tím, že vznikne ubytovna s kapacitou 240 lůžek a parkoviště pro 200 aut. Náklady byly vyčísleny na 440 milionů korun, stavební práce měly probíhat v letech 2006 až 2008. Vláda vzala přípravy na vědomí a projekt byl zařazen do první vlny PPP projektů.

Vláda Mirka Topolánka záměry ÚVN za 749 milionů korun v září 2007 schválila, aniž požadovala vysvětlení, proč nemocnice projekt výrazně rozšířilaNa jaře 2006 nechala ÚVN zpracovat koncesní projekt. Jenže v průběhu jeho přípravy nemocnice podstatně přehodnotila, co všechno hodlá do PPP projektu zahrnout. Střešovický areál se měl rozšířit o hotel s 260 lůžky, ubytovnu pro personál s 240 lůžky, bazén a parkoviště s kapacitou 295 míst. Jak konstatuje zpráva NKÚ, předpokládané investice se zvýšily o 309 milionů na 749 milionů korun. Začít stavět se mělo na přelomu let 2008 a 2009.

Vláda Mirka Topolánka, v níž byla ministryní obrany Vlasta Parkanová, záměry ÚVN v září 2007 schválila, aniž požadovala vysvětlení, proč nemocnice projekt výrazně rozšířila. Vymínila si pouze „předložit koncesní projekt k opětovnému schválení, pokud by došlo v průběhu koncesního dialogu k podstatné změně obsahu nebo rozsahu koncesního projektu, jež by vedla k vyšším výdajům státního rozpočtu České republiky, než jaké koncesní projekt předpokládá.“

Ejhle, přefoukli jsme to!

Jenže v roce 2010 nastal další zvrat. Nemocnice zjistila, že projekt příliš „nafoukla“ a nebude na něj mít peníze. Své plány proto opět přehodnotila. Místo ubytovny pro personál tentokrát požadovala léčebnu pro dlouhodobě nemocné spojenou s domovem péče pro válečné veterány a vojenské důchodce. Vypuštěna byla výstavba bazénu a odložena stavba hotelu.

Ve zprávě NKÚ se píše, že nemocnice zdůvodnila změny následovně: „Projekt byl naddimenzovaný, neodpovídal rozvojovým záměrům nemocnice a ve stávající podobě by znamenal neúčelné a neefektivní vynakládání veřejných prostředků.“ Škoda, že vedení ÚVN k těmto závěrům nedospělo dříve.

Soutěž na PPP projekt ve Střešovicích vyhrálo konsorcium Prague Military Hospital Concession (PMHC), jehož nabídka byla ve finále posuzována jako jediná. Cena kontraktu na 25 let vzrostla na více než 6,4 miliardy korun. Původní odhady přitom hovořily o necelých 1,3 miliardy korun. Ministerstvo obrany vedené Martinem Bartákem předložilo návrh na změnu projektu vládě a ta jej pod vedením premiéra Jana Fischera 24. května 2010 – tedy těsně před sněmovními volbami – schválila.

Konečně rozumný nápad

Konec případu učinila až vláda Petra Nečase, když letos 17. srpna odhlasovala ukončení smlouvy o projektu PPP. Zastavení rozmařilých plánů ve Střešovicích bylo pravděpodobně tím nejrozumnějším řešením.

V tiskové zprávě ministerstva obrany týkající se odstoupení od kontraktu se mimo jiné praví, že „v současné ekonomické situaci resortu obrany by realizace podobného projektu byla neúměrně finančně náročná, navíc se nepodařilo nalézt takovou úpravu projektu, aby splnila podmínku ministerstva financí na řešení dlouhodobých nájemních vztahů v areálu ÚVN a zároveň požadavek ministerstva obrany na dostupnost tohoto projektu pro ÚVN Praha“.

Dle zprávy NKÚ utratily ministerstvo obrany a nemocnice za poradenské služby 42 milionů korun. Dalších 130 milionů se ÚVN zavázala uhradit soukromému partnerovi za to, že spolupráci ukončila.Shrňme výsledky sedmiletého plánování: v areálu vojenské nemocnice nepřibyl žádný ze zamýšlených objektů. Dle zprávy NKÚ utratily ministerstvo obrany a nemocnice za poradenské služby 42 milionů korun. Dalších 130 milionů se ÚVN zavázala uhradit soukromému partnerovi za to, že spolupráci ukončila, a dále přislíbila vyplacení až 45 milionů korun jako další případné náklady vzniklé v souvisloti s vypovězením. Takže PPP projekt ve vojenské nemocnici, který se nikdy neuskuteční, vyjde zhruba na 217 milionů korun. Připomeňme, že jde o polovinu částky, na níž byla odhadnuta stavba ubytovny a parkoviště v roce 2004.

Kontroloři poukázali na to, že finanční náhrada za odstoupení od smlouvy byla zmíněna až v dodatku ke smlouvě z prosince loňského roku. „NKÚ po prověření a posouzení všech souvislostí nashledal žádné relevantní důvody pro zavázání se k úhradě uvedených nákladů,“ konstatují ve zprávě auditoři. Ministerstvo obrany v materiálu pro jednání vlády zdůvodňuje podepsání dodatku obavou z vysokého rizika zahájení arbitráže proti České republice soukromým partnerem, a to kvůli zmařené investici. „Naším primárním cílem bylo dosáhnout úspor či ukončení projektu bez rizika arbitráží. PPP projekty mají určitě budoucnost, jen se musí lépe vybírat, kde je lze použít,“ uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.

Stát platí, poradci vydělávají

Doposud „nejznámějším“ příkladem partnerství veřejného a soukromého sektoru v Česku, který ve skutečnosti žádné rysy PPP nevykazoval, byla výstavba dálnice D47. V roce 2002 vláda Miloše Zemana bez výběrového řízení rozhodla, že bude uzavřena smlouva s konsorciem Housing & Construction (H&C).

Cena vyplacená soukromému partnerovi během třiceti let neměla přesáhnout 125 miliard korun. Na podzim 2002 však smlouvu napadl tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský a označil ji za krajně nevýhodnou pro stát. Špidlova vláda smlouvu s H&C v březnu 2003 vypověděla. Zrušení smlouvy vyšlo Českou republiku na 626 milionů korun.

Model PPP je často chybně považován za samospásu, které se využije vždy, když zadavatel neumí vypsat veřejnou zakázku. Což  nefunguje.S ironií lze říci, že přestože se zatím žádný PPP projekt na celostátní úrovni nepodařilo dotáhnout do konce, poradenské a analytické firmy z přípravy těchto projektů získaly nemalé prostředky. Na začátku tohoto roku Transparency International zveřejnila, že dle hrubých odhadů se doposud za poradenské služby k PPP vydalo kolem 240 milionů korun.

Výčet a analýza důvodů, proč zatím vyznívá bilance partnerství veřejného a soukromého sektoru tak žalostně a zda je vůbec reálné, aby v Česku neskončil nějaký PPP projekt na celostátní úrovni v mínusu, aniž následně vůbec začal, si zaslouží samostatný článek.

Náměstek pro veřejné zakázky na ministerstvu pro místní rozvoj Jan Sixta pro ČESKOU POZICI poznamenal, že model PPP je často chybně považován za samospásu, které se využije vždy, když zadavatel neumí vypsat veřejnou zakázku. Což samozřejmě nefunguje. A pak je tu ještě jeden aspekt týkající se partnerství veřejného a soukromého sektoru. „Stát mnohdy neví, co chce a jaké má priority,“ tvrdí Sixta. V případě Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích přišlo „vyjasňování priorit“ zhruba na 217 milionů korun. Zaplatí za to někdo?

Počet příspěvků: 2, poslední 22.9.2011 01:42 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.