1:0 pro Monsanto

Na rozdíl od zbytku světa se v Evropě pěstuje geneticky modifikovaných plodin velmi málo. Řada zemí je netoleruje.

Navzdory verdiktu nejvyššího soudu má Francie jasno: geneticky modifikovanou kukuřici na svém území nechce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Navzdory verdiktu nejvyššího soudu má Francie jasno: geneticky modifikovanou kukuřici na svém území nechce. | foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Navzdory verdiktu nejvyššího soudu má Francie jasno: geneticky modifikovanou kukuřici na svém území nechce.

Francouzský nejvyšší soud tento týden zrušil dvě rozhodnutí tamního ministerstva zemědělství, která v letech 2007 a 2008 pozastavila výsadbu modifikované kukuřice MON810. Státní rada jednala dle agentury Reuters na základě stížnosti americké společnosti Monsanto a dalších biotechnologických firem.

V roce 2007 a 2008 francouzský ministr zemědělství zakázal  pěstování geneticky modifikované (GM) kukuřice MON810 kvůli obavám veřejnosti ze zdravotních rizik a negativním dopadům na životní prostředí. Rozhodnutí francouzské vlády zpochybnil již v září Evropský soudní dvůr. Ten rozhodl, že členský stát může jednostranně zakázat pěstování plodiny, jen pokud prokáže existenci rizik ohrožujících člověka, zvířata nebo životní prostředí. Jinak je zákaz považován za porušení zásad volného trhu.

Jasný vítěz: Monsanto

„Státní rada (nejvyšší soudní dvůr ve Francii – pozn. red.) vzhledem k důsledkům rozhodnutí Evropského soudního dvora shledala, že ministerstvo zemědělství nemůže odůvodnit oprávněnost vydání tohoto výnosu, protože nepodalo důkaz o existenci vysokého rizika pro zdraví a životní prostředí,“ stojí v nálezu francouzského soudu.

Francie však ani nadále geneticky modifikované plodiny na svém území nechce. Tamní ministr zemědělství Bruno Le Maire na verdikt soudu zareagoval, že „bude zkoumat všechny způsoby, jak zákaz zachovat“. „Existuje stále mnoho nejistot o dopadech GMO na životní prostředí,“ dodal Le Maire.

Přesto je zatím jasným vítězem Monsanto a biotechnologické společnosti. „Oba rozsudky, jak od Evropského soudního dvora, tak od francouzské Státní rady, vyslaly jasný vzkaz: zákaz GMO plodin nemůže být založen na politickém dogmatu. Oba verdikty ukázaly, že žádný zákaz GM plodin nemůže být platný bez vědeckých důkazů,“ uvedl Carel du Marchie Sarvaas, ředitel společnosti EuropaBio, největší a nejvlivnější skupiny podnikající v biotechnologickém průmyslu, která se již delší dobu snaží lanařit známé tváře k propagaci GM plodin.

GMO v Evropě a Česku

Francie není jedinou zemí Evropské unie, která pěstování GM plodin zakázala, netolerují je Německo, Rakousko, Bulharsko, Řecko, Maďarsko a Lucembursko. Na území EU je jinak možné pěstovat pouze dvě GM plodiny: kromě geneticky upravené kukuřice MON810 to jsou brambory Amflora, používané pro výrobu technického škrobu.

Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí i počty jejích pěstitelů v Česku narůstaly až do roku 2008Na rozdíl od zbytku světa se v Evropě pěstuje GM plodin velmi málo. Podle informací uvedených na webu českého ministerstva zemědělství a mezinárodní databáze GMO Compass se jich nejvíce pěstuje ve Španělsku, na přibližně 80 tisících hektarech půdy. V České republice a Portugalsku se pěstují na přibližně pěti tisících hektarech, v Polsku a Rumunsku na zhruba třech tisísích hektarech a na Slovensku na necelém tisíci hektarů půdy.

V České republice je nicméně trend pěstování geneticky modifikovaných plodin sestupný, jak pro ČESKOU POZICI uvedla Lucie Jakešová z hnutí Greenpeace. Zájem o tyto plodiny projevili čeští zemědělci již v roce 2005. Od té doby každoročně plochy s GM kukuřicí i počty jejích pěstitelů narůstaly až do roku 2008, kdy bylo v Česku zaevidováno celkem 8380 hektarů ploch s GM kukuřicí, zasetou 171 pěstiteli. Největším producentem GM kukuřice byl Jihomoravský kraj (přes dva tisíce hektarů). V roce 2009 se trend obrátil a plocha s GM kukuřicí začala výrazně klesat. Letos podle údajů ministerstva zemědělství klesla přibližně na čtyři tisíce hektarů.

V běžné stravě nikoliv

Většina výrobců potravin v Evropě, a tedy i v Česku, dle Jakešové formálně garantuje, že ve své produkci žádné GM složky nepoužívá. To potvrdil i tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň – podle něj nejsou potraviny s GM složkami běžnou součástí stravy ani v České republice, ani v žádném jiném členském státě EU.

V evropských obchodech se mohou ojediněle objevit GMO potraviny z dovozu, například řepkový olej, popcorn či výrobky z kukuřičné či sójové moukyAby se geneticky modifikované plodiny na evropský trh dostaly, musejí projít složitým schvalovacím procesem, který trvá i několik let. Nejprve musí riziko zhodnotit Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Poté musí být každá GM plodina či potravina povolena na úrovni Evropské komise rozhodnutím, které je nejprve  projednáno se zástupci členských států. A k souhlasu je nutná kvalifikovaná většina. Povolení je časově omezené a po stanovené lhůtě musí producent požádat o jeho prodloužení.

V evropských obchodech se tak mohou ojediněle objevit GM potraviny z dovozu, jako například řepkový olej, popcorn či výrobky s příměsí kukuřičné či sójové mouky. U všech produktů obsahujících geneticky modifikovanou složku však musí být tato informace sdělena na obale v souladu s evropským nařízením.

Zrádná legislativa 

Takže žádný problém? Nikoliv. Jakešová upozorňuje, že v legislativě existují mezery. Označeny totiž nemusejí být například potraviny a krmiva, ve kterých není podíl GM plodin vyšší než 0,9 procenta. Podle současné legislativy se povinnost označení nevztahuje ani na potravinové přísady (například vitaminy, dochucovací prostředky, sladidla, stabilizátory), které se vyrábějí pomocí GM technologií. Totéž platí pro výrobky ze zvířat (maso, mléko či vejce), která jsou krmena geneticky modifikovaným krmivem.

Jenže většina geneticky modifikovaných plodin se používá právě jako krmivo a do Evropy se krmiv importuje až 70 procent, protože Evropa není schopna si jejich dostatek zajistit z vlastních zdrojů. Většinu z importovaných krmiv přitom tvoří geneticky modifikovaná sója a kukuřice z USA či Argentiny.

Geneticky modifikované organismy (GMO)

Geneticky modifikované (GM, transgenní, biotechnologické) plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií. GM plodiny mají specifické vlastnosti, mezi něž patří zejména odolnost vůči škodlivým činitelům – škůdcům, chorobám, chladu, suchu a podobně. Takzvaná zázračná plodina (jak se GM plodinám říkalo) se nyní pěstuje v 29 zemích světa na přibližně 1,5 miliardy hektarů půdy. GMO se začaly prodávat před 20 lety v USA. Doufalo se, že přinese řešení pro potravinové krize, klimatické změny a erozi půdy.