Telefon je dnes dostupnější než pitná voda

Bez telefonů si dnešní člověk nedokáže život představit, jejich začátky však byly velice komplikované. Tempo vývoje moderní telefonie však ohromně zrychlilo.

Mobilní telefon. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mobilní telefon. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Mobilní telefon. Ilustrační foto.

Není tomu tak dávno, co ve světě telefonování uplynulo několik významných výročí. Ital Antonio Meucci, kterého americká Sněmovna reprezentantů uznala za vynálezce telefonu, si první takový přístroj nainstaloval doma už v roce 1856, tedy před 160 lety. Až o pět let později si podal jakousi patentovou ohlášku (patent caveat), kterou ale nikdy neproměnil v patent.

A tak se jako vynálezce telefonu stal známým Alexander Graham Bell, který podle záznamů uskutečnil první telefonní hovor 10. března 1876. Tedy takřka přesně před 140 lety. Bell ani Meucci nebyli jedinými, kdo podobná zařízení vytvořili, právě Bell ale dovedl se svým přístrojem komerčně uspět, a proto právě jemu bývá často přisuzován status prvního vynálezce. Právě Bell stál v roce 1883 u zrodu společnosti American Telephone and Telegraph Company, dnes zvané AT&T – tedy jednoho z nejstarších a v současnosti největších telekomunikačních operátorů na světě.

Vítejte do světa telefonování

Telefony v prvopočátcích propojovaly napřímo dva účastníky, ale koncept telefonních ústředen se začal rozvíjet už od roku 1876. I díky němu se fenomén telefonování začal rychle rozmáhat po celém světě. Třeba v Česku oslavíme 10. dubna už 135 let od zavedení prvního telefonu. Telefonie se ale tehdy i kvůli vysokým cenám přístrojů a služeb šířila relativně pozvolna. Po první světové válce bylo v Praze přes 8000 telefonních přípojek, v roce 1938 jich v celém Česku existovalo asi 110 000. Dnes je v České republice mnohem více telefonních čísel než obyvatel.

Letos v květnu pak uplyne 25 let od chvíle, kdy byla ve Finsku spuštěna první plně digitální mobilní síť standardu GSM.

A telefon zcela změnil své pojetí a význam. Málokdo dnes myslí na pevnou linku, která je sice obvyklou výbavou na stolech v kancelářích, ale většina lidí řeší komunikaci přes svůj mobilní telefon, a to ideálně ten chytrý. Rozvoj mobilní telefonie byl mnohem rychlejší než rozvoj klasického drátového volání. První mobilní telefon vyzkoušel 3. dubna 1973 Martin Cooper, technik společnosti Motorola. Letos v květnu pak uplyne 25 let od chvíle, kdy byla ve Finsku spuštěna první plně digitální mobilní síť standardu GSM. Ten se stal celosvětovým standardem pro mobilní telefonování a letos oslavíme 20 let od chvíle, kdy vstoupil tento standard i do Česka. Síť tu jako první spustil tehdejší operátor Eurotel.

Sítě GSM se dnes stále pro telefonování používají, ale jsou na ústupu. Takzvané mobilní sítě 2. generace zůstávají především standardem kvůli zpětné kompatibilitě, volají přes ně uživatelé se staršími přístroji, spolehnout se na ně mohou cestovatelé v roamingu. Mobilní operátoři ale čím dál více přesměrovávají provoz do modernějších sítí, především 4G neboli LTE. Hlavně nové smartphony, které už dávno nejsou jen telefonními přístroji, ale jakýmsi digitálním centrem osobního světa, umí už telefonovat v LTE sítích. LTE sítě se chlubí vysokou přenosovou kapacitou a umožňují využívat veškeré moderní internetové služby.

Přichází pátá generace

Zatímco operátoři po celém světě sotva dokončují stavbu svých nových LTE sítí, začíná se už v celém odvětví mluvit o nadcházející generaci mobilních sítí, takzvaných 5G. Ty by měly přinést ještě výrazně navýšenou přenosovou kapacitu i rychlost, ale především umožní existenci řady nových služeb. Ty budou založeny třeba i na tom, že tyto rychlé a velmi moderní sítě budou umět část svého spektra vyhradit pro takzvaný „kriticky důležitý“ provoz. Taková technologie se bude hodit třeba pro řízení dopravní infrastruktury a samotného provozu nebo třeba pro moderní medicínu. 5G sítě například umožní robotické operace s tím, že špičkový chirurg bude moci klidně provádět zákrok z kanceláře na druhém konci světa.

Počet uživatelů a míra penetrace mobilních telefonů podle regionů

Severní Amerika - 395 milionů uživatelů (penetrace 108 procent)

Latinská Amerika - 712 milionů uživatelů (penetrace 112 procent)

Západní Evropa - 550 milionů uživatelů (penetrace 130 procent)

Střední a východní Evropa - 590 milionů uživatelů (penetrace 144 procent)

Afrika - 975 milionů uživatelů (penetrace 83 procent)

Blízký východ - 395 milionů uživatelů (penetrace 133 procent)

Čína - 1 305 milionů uživatelů (penetrace 95 procent)

Indie - 1 200 milionů uživatelů (penetrace 79 procent)

Asie a Pacifik (bez Číny a Indie) - 1 400 milionů uživatelů (penetrace 106 procent)

Snazší přístup než k pitné vodě

Kdesi v africké pustině stojí malý stánek. Na střeše solární panely a anténu s vysílačem mobilního signálu. Několik kilometrů pěšky k němu putuje domorodec, který si tu nabije mobil, s nímž zde pak zaplatí za pitnou vodu a některé základní potraviny.

Když toto řešení prezentovala společnost Ericsson na Světovém mobilním kongresu v Barceloně, novináři nechtěli věřit, že tak to skutečně chodí. „Chcete nám tvrdit, že ti lidé nemají vodu či elektřinu, ale mají mobil?“

Jenže je tomu opravdu tak. Počet lidí bez internetového připojení sice stále ještě převažuje, jen loni se ale komunita uživatelů rozrostla o 300 milionů jedinců, takže i kdyby tempo růstu vůbec nezrychlilo, bude za dva roky stav opačný. Hnacím motorem jsou chytré telefony. Internet se díky nim stává mnohem dostupnější, a to jak geograficky, tak především finančně. Datové balíčky si může dovolit stále větší část světové populace a vyjde je to až třikrát levněji, než když budou chtít být online bez smartphonu.

Drony, satelity, balony

Pokrývání světa internetem je obrovský byznys. Ne pro ty, kteří dodávají zboží do zmíněných stánků v Africe, ale pro ty, kteří nabízejí internetové služby. Jde totiž o zdroj nových zákazníků. Ti američtí či evropští se mohou cítit sebevýznamněji, ve skutečnosti už ale firmy příliš nezajímají.

V Africe, Latinské Americe nebo Asii jsou lidé čekající na to, až se jim otevře svět a oni budou moci utratit své skromné úspory online. Jistě, uživatelé budou mít více možností volby, kdo s nimi ale učiní první kontakt, ten bude mít obrovskou výhodu.

Proto Facebook přišel s iniciativou Internet.org, kdy lidem v rozvojových zemích nabízí skrz aplikaci zdarma přístup k vybraným službám, včetně své sociální sítě.

Kde není signál, tam plánuje vytvořit pomocí bezpilotních letounů a nízko obíhajících satelitů obří wi-fisíť. Firma už si proto najala několik expertů z NASA a britské společnosti Ascenta, jejíž solární dron Zephyr drží s 82 hodinami rekord nepřetržitého letu.

Nezahálí však ani Google, který koupil firmu Titan Aerospace vyvíjející drony schopné létat bez přestávky až pět let. Kromě toho chce k šíření signálu využít i létající balony. Stát ho to bude přes miliardu dolarů. Vysílat by ale mohl začít už v roce 2019.

Ondřej Vyhnanovský

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.