Tak kdo psal tu amnestii? Tomáš Pitr?

Zběsilé obviňování, kdo stojí za textem Klausovy amnestie, graduje. Ti, kdo by měli mluvit, ale mlčí.

Od excesu hradního kancléře Vratislava Mynáře, který bez jakýchkoliv důkazů označil tři autory amnestie, se rozjela nová vlna sporu o autorství sporného novoročního kroku Václava Klause. Hradní právník Pavel Hasenkopf, jenž jako jediný z účastníků popisuje zrod kritizovaného textu s věrohodnými detaily, do přestřelky zatáhl ministerstvo spravedlnosti.

Zatímco Mynář s Petrem Hájkem a spol. po sobě střílejí slepými náboji a nejsou schopni svá tvrzení nijak doložit, Hasenkopf se v rozhovorech pro média zaštiťuje přesnými daty a odvolává se na konkrétní dokumenty – něco, čeho zatím žádný z aktérů nebyl schopen. Působí proto o mnoho důvěryhodněji než ostatní ze svářících se stran.

Ovšem i Hasenkopf má ve své verzi „díru“, s níž si neumí poradit. K posouzení prý dostal tři týdny před vyhlášením verzi, která s jeho návrhem neměla nic společného. Je si údajně jist, že vznikla na ministerstvu spravedlnosti, ale tuto jistotu čerpá jen ze stylu, jakým byl nový text napsán. Šéf resortu spravedlnosti Pavel Blažek to odmítl a zvažuje podat na Hasenkopfa žalobu.

Nechutný boj o to, komu zůstane stigma odpovědnosti za text, na jehož základě byli osvobozeni i někteří pravomocně odsouzení tuneláři a se kterým se ztotožňují snad už jen fanatičtí příznivci Václava Klause, tedy může pokračovat ještě řadu měsíců. Ani od Městského soudu v Praze, který má na stole žalobu na prezidenta za neposkytnutí informací o amnestii, nelze čekat příliš rychlé rozhodnutí.

Odpovědné osoby se už čtyři měsíce předhánějí v tom, kdo vypustí víc kouřové clony – zjevně mají co tajitA celý tento souboj má na svědomí čerstvý exprezident a jeho aparát, kteří ve své aroganci zapomínají na fakt, že byli placeni z veřejných peněz, a tudíž by se měli ze svých kroků veřejnosti zpovídat. Ovšem Klausův pobočník Ladislav Jakl ještě i dnes v České televizi opakuje, jak na amnestii není nic nejasného a jak o všech parametrech rozhodl sám Václav Klaus. Stejný Jakl, který tvrdil, že s textem neměl nic společného žádný právník (Hasenkopf ho svými slovy usvědčuje ze lži) a který aboliční článek odůvodňoval neexistujícím judikátem i poté, co byla Kancelář prezidenta republiky upozorněna na svůj omyl

Blažek se rozhodl, že ve sporu zvolí „klausovskou“ strategii – nedá žádné informace a odpůrcům bude vyhrožovat. Příliš důvěryhodně tento postup nevypadá, ovšem jasné důkazy jeho role zatím na stole nejsou. Zajímavé bude sledovat, zda se na ministerstvu spravedlnosti také nenajde nějaký Hasenkopf, kterého přestane bavit, co všechno se o amnestii napovídá za nesmysly, a nevnese do případu trochu jasněji.

Odpovědné osoby se už čtyři měsíce předhánějí v tom, kdo vypustí víc kouřové clony – zjevně tedy mají co tajit. Jestliže se na spravedlnosti najde nějaký whistleblower, můžeme se dočkat ještě zajímavého odhalení. Například by se mohlo ukázat, že hlavním autorem je advokát některého z významných podnikatelů České republiky, který měl na znění aboličního článku silné zájmy. Třeba Tomáše Pitra.