Švýcarsko: Jak dopadne další osudové referendum?

V neděli Švýcaři v referendu rozhodovali o vyhošťování kriminálních cizinců, zdanění manželů, spekulacích s cenami potravin a o výstavbě gotthardského silničního tunelu. První tři návrhy Švýcaři odmítli, čtvrtý naopak schválili. Především neúspěch prvního je vnímán jako velká a do značné míry překvapivá porážka Švýcarské lidové strany.

Švýcarsko. Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Švýcarsko. Ilustrační foto | foto: Shutterstock
Švýcarsko. Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V hlasování v neděli 28. února švýcarští občané prosazovací iniciativu většinou 59 procent hlasů odmítli. Neúspěch návrhu je vnímán jako velká a do značné míry překvapivá porážka Švýcarské lidové strany (SVP), která loni na podzim s přehledem vyhrála parlamentní volby. Přijaty nebyly ani iniciativy na odstranění daňového znevýhodnění sezdaných párů a proti finančním spekulacím s potravinami. Výstavbu druhého tubusu Gotthardského silničního tunelu Švýcaři v hlasování schválili. Článek ponecháváme v původním znění.

Co má společného vyhošťování kriminálních cizinců, výstavba tunelu, zdanění manželů a spekulace s cenami potravin? Není toho moc. Až na to, že o všech těchto tématech budou v neděli 28. února v referendu hlasovat švýcarští občané.

Každý ze čtyř předkládaných návrhů má své zaryté obhájce a odpůrce a osud většiny z nich je nejasný. Stejně jako budoucnost Švýcarska, kterou může ovlivnit zejména první z nich, takzvaná prosazovací iniciativa. Jakým způsobem?

Spor o iniciativu SVP

Pro vysvětlení je třeba se vrátit do listopadu 2010. Občané alpské země tehdy schválili iniciativu pravicové populistické Švýcarské lidové strany (SVP) o vyhoštění kriminálních cizinců. Ta stanovila, že lidé, kteří nemají švýcarský pas a dopustí se trestného činu, mají být automaticky vykázáni ze země. A to i v případě, že se v ní narodili a žili celý život.

Problémem návrhu Švýcarské lidové strany (SVP) o vyhoštění kriminálních cizinců, jejž Švýcaři schválili v listopadu 2010, bylo, že jej šlo jen obtížně převést do praxe

Problémem tohoto návrhu bylo, že jej šlo jen obtížně převést do praxe. Zasahoval totiž do demokratické dělby mocí a byl v rozporu s mezinárodními smlouvami, které Švýcarsko podepsalo, například Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv či smlouvou o volném pohybu osob s EU. Nesnadného úkolu, jak vůli občanů promítnout do legislativy, se ujal parlament.

Už v době, kdy se poslanci složitě snažili vyjednat přijatelný kompromis, ale SVP začala sbírat podpisy pro návrh, aby její původní záměr byl prosazen doslova. Odtud „prosazovací“ iniciativa. Pro SVP, nejsilnější švýcarskou politickou stranu, nebylo těžké získat dostatečnou podporu pro nové hlasování, v němž má šanci uspět.

Útok na právní stát

„Výsledek lidového hlasování je otevřený, průzkumy ukazují, že to bude vyrovnaný souboj,“ potvrdil ČESKÉ POZICI bernský politolog Mark Balsiger. Podle něho vyhraje ten, kdo bude v posledních dnech před referendem své zastánce nejlépe mobilizovat. Zjištění institutu GfS Bern sice naznačují, že podpora iniciativy v uplynulých měsících klesala, stále ji však navzdory výrazným protestům občanských aktivistů, hospodářských svazů i známých osobností podporuje okolo poloviny občanů.

SVP projektem na vyhoštění všech cizinců, kteří se opakovaně dopustí i mírných přehmatů, útočí na právní stát a jeho základní zásady

„Pokud by iniciativa byla přijata, utrpěl by právní stát velkou škodu. Dělba mocí, která ve Švýcarsku zajišťovala velkou stabilitu, je poškozována trvale,“ vysvětluje Mark Balsiger. Snaha o ohýbání ústavních pravidel podle něho vede k absurdním rozhodnutím a porušování mezinárodních smluv Švýcarskem.

Další kritici zdůrazňují, že SVP projektem na vyhoštění všech cizinců, kteří se opakovaně dopustí i mírných přehmatů, útočí na právní stát a jeho základní zásady. Mezi ně patří například přiměřené sankce, rovnost před zákonem a nepřípustnost kolektivní viny či dvojího potrestání za týž skutek.

Malý nárůst kriminality

Odpůrci aktuálního návrhu SVP varují, že by jeho přijetí dále poškodilo vztah Švýcarska s Evropskou unií, jenž již dostal značně zabrat iniciativou SVP proti „masovému přistěhovalectví“, kterou země helvetského kříže přijala před dvěma lety a jejíž převedení do praxe dosud není uzavřené.

Ve Švýcarsku v uplynulých letech kriminalita zásadně nerostla a u mladistvých dokonce výrazně klesala. Nová pravidla by se navíc prý dotkla zejména občanů EU a okolních zemí.

O slovo se hlásí i zástupci vlivných hospodářských organizací, kteří varují, že prosazovací iniciativa může výrazně podlomit důvěru ve švýcarskou právní jistotu a zemi poškodit v mezinárodní konkurenci. Jak je možné, že takový kontroverzní návrh má natolik velkou podporu?

Podle Arthura Rutishausera z curyšského deníku Tages-Anzeiger se s ním SVP trefila do ducha doby. Minimálně od silvestrovských incidentů v Kolíně nad Rýnem a dalších evropských městech je prý kultura vstřícnosti vůči přistěhovalcům ta tam a veřejnost volá po ostrých a zdánlivě snadných řešeních. Podle Rutishausera jsou ale zvažovaná opatření nepotřebná a neefektivní.

Ve Švýcarsku v uplynulých letech kriminalita zásadně nerostla a u mladistvých dokonce výrazně klesala. Nová pravidla by se navíc prý dotkla zejména občanů EU a okolních zemí. Rutishauser připomíná, že řadu dalších „kriminálních cizinců“ v praxi nejde vyhostit – například, pokud není zřejmá země jejich původu nebo se v ní odehrává válečný konflikt.

Parlamentní návrh

Tyto námitky ale řadě Švýcarů nebrání, aby verzi SVP upřednostnili před již hotovým a méně spektakulárním parlamentním návrhem. Ten na rozdíl od ní úzce vymezuje kategorii zločinů, za něž mohou být pachatelé vyhoštěni, a obsahuje klauzuli, podle níž je možné každý čin individuálně posoudit. Která strana získá většinu, se uvidí.

Parlamentní návrh na rozdíl od verze SVP úzce vymezuje kategorii zločinů, za něž mohou být pachatelé vyhoštěni, a obsahuje klauzuli, podle níž je možné každý čin individuálně posoudit

Podobně nejasný osud jako „prosazovací“ iniciativa bude mít v neděli 28. února návrh křesťanských demokratů (CVP), který chce odstranit dosavadní daňové a znevýhodnění sezdaných švýcarských párů. Lepší vyhlídky na úspěch má navzdory vysokým nákladům a protestům ekologů výstavba druhého tubusu gotthardského silničního tunelu, klíčového dopravního koridoru přes Alpy.

Velký krach naopak analytici předpovídají poslednímu z návrhů, o němž se bude hlasovat – iniciativě na zastavení finančních spekulací s potravinami, jimiž trpí zejména obyvatelé chudých zemí. Podle Marka Balsigera ale očekávaný neúspěch nemusí být úplně na škodu. „Ve Švýcarsku je z deseti iniciativ devět odmítnuto. Důležitá je debata, kterou vždy vyvolají, jde o to vytvořit téma,“ vysvětluje politolog. I když neprojde, stává se prý často, že se jeho dílčích aspektů chopí parlament a uvede je do praxe.

„Jednoduše řečeno, lidová hlasování většinou dosahují částečné změny,“ vysvětluje Balsiger. Pro mladé socialisty, kteří stojí za návrhem na omezení spekulací s cenami potravin, bylo prý velkým úspěch už to, že získali dostatek podpory, aby se o jejich návrhu hlasovalo. K dobru si také mohou přičíst, že otázka výkyvů cen potravin získala novou pozornost a stala se součástí veřejné diskuse.

Další krok

V souvislosti s nadcházejícími referendy Balsiger zmiňuje ještě jednu okolnost, která je pro Švýcarsko v posledních letech typická: „Lidová hlasování se stala důležitým marketingovým nástrojem politických stran. Pomáhají jim získávat profil, přítomnost v médiích a nové členy.“

Prosazovací iniciativa, o níž se bude rozhodovat v referendu v neděli 28. února, může být dalším krokem k formování Švýcarska podle představ Švýcarské lidové strany

Schopnost vyvolat lidová hlasování o různých tématech se stala důležitou politickou kompetencí. „Političtí aktéři, kteří pro svoji iniciativu nezískají potřebný počet podpisů a nedotáhnou ji k referendu, jsou vysmíváni,“ připomíná Balsiger.

Tento potenciál přímé demokracie v posledních letech dokázali nepochybně nejúčinněji využít populističtí lidovci, kteří za sebou mají řadu úspěšných a velmi kontroverzních hlasování. SVP se v nich soustředila především na téma imigrace, které je v zemi, kde má čtvrtina obyvatel zahraniční kořeny a kam ročně přichází 80 tisíc nových lidí, velmi důležité.

Strana stála za zmíněnými návrhy proti masovému přistěhovalectví a pro vyhošťování kriminálních cizinců, bodovala i se zákazem výstavby minaretů. Prosazovací iniciativa, o níž se bude rozhodovat v referendu v neděli 28. února, může být dalším krokem k formování Švýcarska podle představ Švýcarské lidové strany.