Světové sociální fórum: Jsme jedno procento, které se snaží něco změnit

Kritici panující formy kapitalismu hledají mimo jiné cesty, jak propojit světová protestní hnutí.

V Porto Alegre byli zástupci španělského hnutí Rozhořčených, amerického Occupy Wall Street, lidé participující na arabském jaru stejně jako studenti z Chile a dalších zemí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V Porto Alegre byli zástupci španělského hnutí Rozhořčených, amerického Occupy Wall Street, lidé participující na arabském jaru stejně jako studenti z Chile a dalších zemí. | foto: © ČTKČeská pozice
V Porto Alegre byli zástupci španělského hnutí Rozhořčených, amerického Occupy Wall Street, lidé participující na arabském jaru stejně jako studenti z Chile a dalších zemí.

Zatímco se v Davosu na ekonomickém fóru scházejí světoví lídři mnohdy zodpovědní za finanční krizi, do brazilského Porto Alegre minulý týden dorazili na Světové sociální fórum (SSF) ti, kteří vnímají dopady krize nejcitlivěji: občanští aktivisté, zástupci církví, sociálních hnutí, neziskových organizací i odpůrci kapitalismu.

Účastnila se i hnutí, která v poslední době ovlivňovala politickou atmosféru ve světě. V Porto Alegre byli zástupci španělského hnutí Rozhořčených, amerického Occupy Wall Street, lidé participující na arabském jaru stejně jako studenti z Chile a dalších zemí. V ulicích města vlály transparenty  „Jiný svět je možný“, „My jsme 99 procent“, „Vězení za zločiny proti přírodě: žijte zeleně“ či „Kapitalismus je noční můra, ničící život i lásku“. Podle odhadů se fóra letos účastnilo kolem 40 000 osob. 

Již od roku 2001 je smyslem Světového sociálního fóra (World Social Forum) ukázat, že sociální a ekonomické problémy se dají řešit jinak než v rámci diskursu vedeného elitami a establishmentem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Hlavními účastníky setkání ve Švýcarsku bývají zástupci politických, průmyslových, obchodních a vědeckých elit vyznávající a neustále opakující mantru reforem, šetření a ekonomického růstu.

Davos je sociálními aktivisty vnímán jako velmi selektivní a jednostranné a z globální perspektivy nereprezentativní fórum. Naproti tomu by Světové sociální fórum mělo ztělesňovat vize občanské společnosti, jež nehledí jen na ukazatele HDP, ale vnímá především sociální a environmentální dopady současných problémů světa. Dalo by se říci, že zatímco se v Davosu scházejí realisté, v Brazílie byli novodobí idealisté toužící po spravedlivém světě bez chudoby, v němž člověk žije v harmonii s přírodou.

Účastníci SSF sami sebe považují za reprezentanty 99 procent obyvatel země. Jak řekl jeden ze zakladatelů Světového sociálního fóra Chico Whitker: „Politické a ekonomické elity, které reprezentují svět, ve skutečnosti zastupují pouze jedno procento lidí. My jsme zase jedno procento, které se snaží něco změnit.“

Boj proti privatizaci přírody

„Na Světovém sociálním fóru se především řešila témata související s udržitelným rozvojem. Účastníci chtěli vytvořit alternativu k oficiálnímu summitu Rio+20, který letos rovněž proběhne v Brazílii,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Tomáš Tožnička z občanského sdružení Educon. Výsledkem je dohoda na uspořádání „občanského summitu“, který by se měl konat paralelně – 20. až 22. června 2012 – s mezinárodní konferencí OSN Rio+20 o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru.

Soukromé nadnárodní společnosti zprivatizují přírodu a uspíší tak mezinárodní konflikty o suroviny a zdroje

Na summitu Rio+20 se bude jednat o takzvané ekologické ekonomii. Ta má podle oficiálních stanovisek zmírnit dopady ekonomického růstu na životní prostředí a zajistit tak udržitelný rozvoj. Jenže aktivisté těmto proklamacím nevěří: „Za pěknými slovy v deklaracích se často schovávají problémy,“ vysvětluje Tožnička. Jako příklad uvádí emisní povolenky. Místo toho, aby povolenky snižovaly emise, obchodování s povolenkami pomáhá dle Tožničky průmyslu produkovat ještě více emisí. Přitom povolenky by dle aktivistů měly jít na podporu ekologických projektů v rozvojových zemích.

„Všude převažují ekonomické zájmy. Zde je problém v tom, jak zajistit, aby ekologická ekonomie byla skutečně ekologická. Aby to nebylo jen tak, že natřeme popílek na zeleno a řekneme, že problém je vyřešen. Ukazuje se, že vazba mezi byznysem a politikou není ani ve prospěch životního prostředí ani nezajišťuje důstojný život pro všechny občany,“ dodává Tožnička.

Jeden z účastníků fóra Anil Naidoo, kanadský aktivista z organizace Blue Planet Project, na svém blogu upozorňuje, že na summitu Rio+20 by mohly převládnout zájmy soukromých nadnárodních společností, které povedou k privatizaci přírody a uspíší tím mezinárodní konflikty o suroviny a zdroje. „Voda se stane komoditou, a tak jedno procento bohatých bude ještě bohatší. Pod záminkou ochrany vody budou přírodní zdroje privatizovány, vlastnická práva budou vynucována především nadnárodními společnostmi. Privatizace bude financována z veřejných peněz, ale zisky půjdou soukromým firmám. Příroda bude v rukou firem jako Enron.“

„My jako občanská společnost musíme vytvořit naši vlastní deklaraci. Ta by měla jasně nastínit alternativní vizi, upozornit na možné chyby, a vytvořit tlak na vlády a společnost. Je třeba se pokusit o to, abychom měli lepší budoucnost – budoucnost zelenou a čistu,“ říká koordinátor brazilské Greenpeace Pedro Torres.

Občanský summit, jenž má probíhat souběžně se summitem OSN Rio+20, však zřejmě nebude mít  větší mezinárodní dopad. Myslí si to Eduard Viola, brazilský profesor z University of Brasilia, který se zabývá dopady klimatických změn. Pochybuje, zda se vůbec podaří shromáždit dostatek aktivistů či alespoň najít stanovisko, jež by bylo společné environmentálním nadšencům. I o tom se na SSF na konci ledna jednalo.

Hledání vize a jednoty

„V Porto Alegre se také řešilo, jak strukturálně podpořit světová hnutí. Jak je propojit, aby se z nich stala skutečná společensko-politická síla, jež by byla schopná měnit politiku. Která by zajistila důstojný život lidem, již tvrdě pracují. Nikoli lidem, kteří roztáčí v kasinu kapitalismu virtuální peníze. Hodně se mluvilo rovněž o tom, jak zamezit, aby nadnárodní soukromé společnosti přebíraly moc demokraticky zvoleným reprezentantům zemí. Tedy, aby politiku ovlivňovali politici, nikoli byznysmeni,“ uvedl dále Tožnička.

Aktivisté na Světovém sociálním fóru hledali strategii pro sjednocení jednotlivých hnutí

Aktivisté na Světového sociálního fóra hledali strategii pro sjednocení jednotlivých hnutí. „Něco podobného tady již v minulosti bylo. Teď jde o to, jak alternativní návrhy prosazovat. To je diskuse, která se vede. Ale spousta lidí je již skeptická, neboť si pamatují velká antiglobální hnutí koncem devadesátých let, která po nějaké době vyšuměla,“ konstatoval Tožnička.

Jistý oficiální punc dala fóru brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, která místo do Davosu jela se svými sedmi ministry do Porto Alerge. Tam vyzvala k „vytvoření modelu ekonomického rozvoje, který by řešil jak ekonomický růst, vytvářel pracovní místa, tak zároveň bojoval s chudobou, snižoval sociální nerovnosti, obhajoval udržitelný rozvoj a ochranu přírodních zdrojů“. Přetěžký úkol.

Brazílie, jež patří mezi nejrychleji rostoucí země na světě, si – zdá se – uvědomuje, že ke stabilnímu a úspěšnému rozvoji země vede mnoho cest. „Dvacet let nazpět jsme s nadějí hleděli do budoucnosti. Dnes se však musíme zabývat současností. V roce 1992 zde nebyla žádná krize a zdálo se, že neoliberalismus má řešení na všechno. Dnes však čelíme ekonomické krizi,“ řekla na Světovém sociálním fóru Izabella Teixeiraová, brazilská ministryně životního prostředí.

A dodala: „Ekonomická, etická, kulturní i environmentální krize, které nyní čelíme, je znakem naléhavosti. Nemůžeme hovořit o udržitelnosti, pokud bude stále existovat chudoba, nerovnost, nezaměstnanost, či pokud nemáme novou vizi jak zachovat environmentální bohatství.“