Svět investic začínají dobývat roboti. Lidé jsou nákladní

Zdá se, že jednou z profesí, která by měla mít z nástupu robotů největší strach, jsou portfolio manažeři a finanční analytici. Jejich roli totiž ve stále větší míře přebírají algoritmy, které dokážou obchodovat bez lidské pomoci.

Petr Kain 10.12.2016
Automatizace, roboti a lidská práce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Automatizace, roboti a lidská práce. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Automatizace, roboti a lidská práce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Svět investic začínají stále víc a víc ovládat místo lidí roboti a složité algoritmy. Ve Spojených státech a západní Evropě v současnosti fungují již desítky fondů, které investují na jejich základě. Celosvětově již tyto „robotické fondy“ obhospodařují asi 100 miliard dolarů. Podle odhadů časopisu Business Insider se tato suma během čtyř let nafoukne dokonce až na osm bilionů dolarů, skoro desetinu světového investičního trhu.

Investory na těchto fondech lákají především jejich nízké poplatky. Zatímco investiční banky ročně z vložených peněz odkrojí jedno až tři procenta, robotické fondy investorům z jejich vkladů spolknou zpravidla kolem jednoho procenta či ještě méně. To ale není všechno. Roboti mají proti klasickým investorům z masa a kostí řadu dalších nepopiratelných výhod. Mohou pracovat v podstatě nepřetržitě a netrápí je výkyvy nálad, které lidským investorům často přivodí těžké ztráty.

Roboti mají proti klasickým investorům z masa a kostí řadu dalších nepopiratelných výhod. Mohou pracovat v podstatě nepřetržitě a netrápí je výkyvy nálad, které lidským investorům často přivodí těžké ztráty.

Není divu, že i v Česku funguje několik firem zabývajících se algoritmickým obchodováním. Tou nejznámější je bezpochyby společnost RSJ miliardáře Karla Janečka. S pomocí složitých algoritmů dokáže ve zlomku vteřiny nakoupit a ihned prodat velké objemy aktiv a vydělat velké peníze i na velmi nízké marži. Počítačové modely využívá i společnost Sanning Capital investora Jana Pravdy, která s jejich pomocí hledá na světových trzích podhodnocené akcie. Coober fond, v němž hraje podstatnou roli investor Ondřej Tomek, zase využívá matematické modely při obchodování s futures.

Použít roboty se při investování rozhodli i známí ekonomové Aleš Michl a Pavel Kohout. Jejich v květnu představený fond Quant, který bude obchodovat s americkými akciemi a dluhopisy, chce získat od investorů minimálně miliardu korun. Tituly, na něž sází, přitom vybírá algoritmus sestavený Kohoutem během několika posledních let. Samotný algoritmus je založen na souvislosti mezi množstvím peněz, které jsou v USA v oběhu, a cenami akcií na amerických burzách. Algoritmus podle Kohouta dokáže poměrně přesně určit, kdy jsou akcie nadhodnocené a kdy podhodnocené. Na základě toho pak investuje víc buď do dluhopisů, nebo do akciových trhů.

Všechno to vypadá skvěle. Jenže i algoritmické obchodování má své mouchy a rizika. Tím největším jsou tak zvané flash crashe, tedy bleskové a výrazné výkyvy cen aktiv, kterým algoritmy podle některých teorií napomáhají. Tím nejznámějším případem je historicky rekordní propad cen amerických akcií z 6. května 2010. Index Dow Jones Industrial Average ztratil tehdy během několika minut přibližně tisíc bodů, následně pár minut kolísal, aby se po dvaceti minutách vrátil na původní hodnotu. Propad tehdy zřejmě způsobil špatně vykonaný algoritmus kansaské investiční společnosti Waddell & Reed, který na trhu s futures začal prodávat velké množství kontraktů bez ohledu na jejich cenu.

Podobných propadů od té doby zažily akciové i jiné trhy několik desítek. Posledním takovým případem bylo prudké oslabení libry z počátku října. Britská měna tehdy během chvíle ztratila šest procent své hodnoty a prošla tak největším oslabením od referenda, v němž si ostrované odhlasovali odchod z Evropské unie. Příčinou byly opět algoritmy, které panicky zareagovaly na slova francouzského prezidenta Françoise Hollanda, jenž volal po tvrdé vyjednávací pozici EU při dojednávání podmínek brexitu. „Roboti v dnešní době často obchodují na základě informací z médií, nebo dokonce i podle toho, co je trendy na sociálních sítích, jako je Twitter. Záplavu negativních titulků k brexitu mohly některé algoritmy pochopit jako masivní signál k prodeji libry,“ uvedla pro web New Scientist Kathleen Brooks, ředitelka výzkumu ve finanční společnosti City Index. Jakmile pak začal kurz libry klesat, připojovaly se k výprodejům další a další algoritmy.

„Pro libru se algoritmy mohou stát novodobou verzí George Sorose.“

Během krátké chvilky se vytvořil obrovský prodejní tlak. A jelikož kupců nebyl dostatek, libra prudce oslabila. Podle expertů se něco podobného může vzhledem k nejistotě na trzích a možné vlně negativních zpráv o brexitu klidně brzy opakovat. „Pro libru se algoritmy mohou stát novodobou verzí George Sorose,“ řekla Kathleen Brooks v narážce na slavný útok amerického finančníka na britskou měnu. Soros svou spekulací na pokles libry vydělal během pouhých dvou měsíců roku 1992 na dvě miliardy dolarů.

A pak je tu ještě jedno riziko spjaté s robotickým obchodováním. Řada firem využívajících algoritmy láká drobné investory k investicím na trhu s měnami. Potíž je v tom, že jak statistika dokládá, drobní investoři na tomto trhu nemají příliš šanci vydělat. Ať robota mají, či ne. Velcí hráči mají totiž vždy více informací. Na drobné investory navíc číhá ještě jedno nebezpečí v podobě pochybných firem slibujících jisté výdělky. Ve skutečnosti může jít často o podvodníky. Zářijový Index LN přinesl například příběh společnosti WSM, která již za své prohřešky dostala od ČNB dvoumilionovou pokutu a podle expertů obchoduje na základě investičních strategií, které nemohou fungovat.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.