Svěřenské fondy hrají o transparentnost. Pomoci má veřejný rejstřík

Veřejný rejstřík svěřenských fondů má odradit ty, kteří by touto cestou chtěli prát peníze, získat ochranu před exekutorem a skrývat majetek před „nepohodlnými“ dědici.

Soud - ilustrační fotografie | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Soud - ilustrační fotografie | foto: Shutterstock
Soud - ilustrační fotografie

Skrytí vlastníka a původu majetku, ochrana před exekucí i „nepohodlnými“ dědici – to jsou „benefity“ svěřenského fondu, na něž na internetu láká jedna z firem, která si na zřizování takzvaných trustů postavila byznys. Majetek vložený do fondu totiž ztrácí vlastníka a nemůže být předmětem exekuce, insolvence ani dědictví. Svěřenské fondy do povědomí české veřejnosti dostal také premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Umístěním akcií svých firem do dvou svěřenských fondů vyřešil problém se zákonem o střetu zájmů.

Po čtyřech letech, co občanský zákoník trusty do českého práva zavedl, jich bylo založeno minimálně 628. Právě tolik se jich přihlásilo k daňové povinnosti na finanční úřad. Neexistuje ale žádná možnost zjistit, jestli je to soupiska úplná. Kompletní evidenci totiž nevedou ani notáři, kteří jediní smějí svěřenský fond založit. „Neukládá nám to žádný předpis, proto tuto agendu nevedeme,“ vysvětlil LN Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. Do konce loňského roku tedy trusty vznikaly bez jakékoliv kontroly státu či veřejnosti. To má změnit veřejný rejstřík svěřenských fondů, který začal fungovat začátkem roku. Od ledna trusty vznikají až zápisem do rejstříku.

Bible rodinného majetku

Trusty převzal občanský zákoník z kanadského Quebeku. Tam jsou nejčastější takzvané family trusty, které chrání rodinný majetek. Do českého právního řádu se ale institut zapsal s poněkud odlišnou pověstí. „Objevily se zprávy, že u nás se svěřenské fondy na počátku využívaly hlavně na ukrytí majetku. Nejvíce přitažlivé bylo, že se takto dá majetek schovat a znepřehlednit,“ vylíčil LN advokát Aleš Eppinger z kanceláře Schaffer & Partner, který se na svěřenské fondy specializuje.

V praxi text statutu nevytvářejí jen notáři, ale i advokáti nebo specializované firmy. Svěření statutu nezkušenému poradci se ale může vymstít. Statut by totiž měl myslet na nejrůznější životní křižovatky.

Zákonný základ udává trustům jen několik desítek paragrafů, zakladatel fondu je alemůže doplňovat vlastní vůlí. Tu vtělí do statutu fondu – tedy návodu pro správce trustu, jak se svěřeným majetkem nakládat. „V nejčetnějších případech jde o majitele společnosti, který nemá následovníka. Svůj post chce opustit, a tak vyčlení firmu do svěřenského fondu. Ta dál funguje a například majitelovi potomci se stanou takzvanými osobami obmyšlenými – bude jim náležet podíl z výnosu,“ uvádí nejčastější podobu statutů Radim Neubauer.

V praxi ale text statutu nevytvářejí jen notáři, ale i advokáti nebo specializované firmy. Svěření statutu nezkušenému poradci se ale může vymstít. Statut by totiž měl myslet na nejrůznější životní křižovatky. „Je to bible rodinného majetku. Musí obsahovat všechny situace, jež v životě nastaly a nastat mohou. Klient musí říci, které nastaly, a ohledně těch, jež nastat mohou, mu musí poradit advokát či notář,“ popisuje Eppinger. Jeho tým pracuje na statutu třeba i šest týdnů a výsledkem je až stostránkový dokument. Není to ale úplně obvyklá praxe. „V devadesáti procentech případů jsou statuty sepsány nekvalitně. Problém je hlavně v tom, že nepředvídají standardní situace, jako jsou například různé podmínky pro zrušení fondu,“ říká Eppinger. Řada statutů dokonce spoléhá jen na zákonnou úpravu. „Takový statut má třeba jen jednu až dvě strany. Zakladatel se pak nestačí divit, že to, co založil, nebude fungovat jako klasická společnost s ručením omezeným,“ dodává expert.

Potíž je v tom, že proti obchodním korporacím je právní úprava svěřenských fondů mnohem méně flexibilní a zákon neřeší řadu situací. Například právě zrušení fondu. „Pokud statut o zrušení fondu nic neříká, svěřenský správce jej sám o své vůli zrušit ani nesmí,“ vysvětluje Eppinger. Správce totiž musí majetek udržovat a rozmnožovat. Pokud tedy zakladatel ve statutu nemyslí na variantu, že by fond mohl být za určitých okolností zrušen, k vloženému majetku se už nemusí nikdy dostat. Ze zákona totiž fond zanikne až po naplnění jeho účelu či uplynutí doby, na kterou byl zřízen. Pokud statut dobu trvání navíc nespecifikuje, platí že je to doba neurčitá.

Rejstřík zeje prázdnotou

Do letoška se informace o svěřenských fondech scházely jen u Finančního úřadu pro Prahu 7. Pokud se fond u správce daně nezaregistroval, hrozí mu pokuta ve výši až půl milionu. „Sankce za nesplnění povinnosti nebyla zatím udělena,“ sdělila LN pracovnice úřadu Jana Zemánková. Na daních loni fondy zaplatily zhruba dva miliony korun. Finanční úřad ale neměl jak ověřit, zda fondy povinnosti neunikají. To má změnit jejich rejstřík, do kterého se nyní musí zaregistrovat všechny trusty – pod sankcí zrušení.

V rejstříku se dá fond vyhledat jen podle jeho identifikačního čísla. Problém ale je, že stávající trusty ho nemají a v evidenci, vyhledávání tak vůbec není možné. Byť je přímo na hlavní stránce rejstříku avizováno vyhledávání podle názvu fondu, ministerstvo změny v tomto ohledu nechystá. „Až podle množství zapsaných svěřenských fondů vyhodnotíme, zda bude potřeba sáhnout po pokročilejších možnostech vyhledávání,“ napsala LN Lucie Machálková z tiskového oddělení resortu.

Transparentnost svěřenských fondů má zlepšit veřejný rejstřík

  • Veřejně přístupnou evidenci svěřenských fondů má na starosti ministerstvo spravedlnosti, dostupná je na stránce isesf.justice.cz. Tato obdoba obchodního rejstříku má obsahovat název fondu, IČO, důvod a datum jeho založení a údaje o svěřenském správci. O publikaci dalších údajů (například o tom, kdo je beneficientem fondu) rozhodne správce svěřenského fondu.

  • Rejstřík funguje od 1. ledna 2018. Všechny fondy založené do konce roku 2017 se musí registrovat do 1. července 2018, jinak jim hrozí zrušení. Svěřenské fondy založené po 1. lednu 2018 vzniknou až okamžikem zapsání do rejstříku.

  • Fond může do rejstříku zapsat buď notář (za poplatek zhruba 6 tisíc korun), nebo soud (zdarma).

  • Byť v Česku existuje minimálně šest stovek fondů, evidence zatím neobsahuje žádný zápis.

  • V rejstříku lze dnes vyhledávat jen podle identifikačního čísla. To ale není nikde dostupné. Přímo na stránkách rejstříku je sice zmíněno i vyhledávání podle názvu fondu, ministerstvo ale zatím rozšíření vyhledávacích možností nezvažuje.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.