Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Šumava: Ideál divočiny je přitažlivý pro frustrovaného městského intelektuála

Ať chceme, nebo ne, Národní park Šumava se nachází v kulturní krajině s dávnou historií a na tom nic nezmění ani tlak aktivistů.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

26. 7. 2012 16:47
Jen na doplnění
nejsem biolog ani lesník a do jejich debat se nemíchám. \Můj názor na jejich debaty je spíše pocitový.Můj chleba jsou ty paragrafy a k tomu se cítím být oprávněn se vyjadřovat.
0 0
možnosti
Foto

26. 7. 2012 16:39
Obávám se že autor poněkud žvandá
"Problém tkví vlastně v tom, že Národní park Šumava nebyl vyhlášen zákonem, a poslání parku bylo v příslušném nařízení vlády z roku 1991 formulováno vágně"ovšem o rok později bylo v  § 90 odst. 9 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. uzákoněno: "Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25)."což se týká i Šumavy, pro níž tedy zákonně platí :§ 16 Základní ochranné podmínky národních parků (1) Na celém území národních parků je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací, e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, j) měnit stávající vodní režim pozemků, k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody, l) provádět chemický posyp cest, m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku, n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku. (2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno a) povolovat a umisťovat nové stavby, b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park, d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. a také:§ 22 Lesy národních parků (1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. .... Snahy o zvláštní zákon o Šumavském NP jsou zjevně vedeny snahou tak zákonná (!) pravidla prolomit spoustou výjimek a specielních ustanovení zohledňujících údajná šumavská "specifika".
0 0
možnosti
JG

Jozef Gáfrik

9. 7. 2012 13:30
Aniz bych se chtel priklanet
Zakladni pravda: Lesnici zpusobili epidemii kurovce vysazovanim monokultury smrku. V tomto svetle je predposledni odstavec pozadujici "nesnižovat úsilí lesníků" naprosty blabol. Chucpe. Byla to lidska cinnost, ktera zpusobila sumavsky stav. Pozadujme vic cinnosti, aby nam bylo lepe? Nevim, nevim. Nejprve clanek vypadal objektivne, fundovane, ale celkovy dojem je ideologicky a manipulativni.
0 0
možnosti
HS

Helena Storchova

8. 7. 2012 23:27
Evoluce?
Evoluce je zmena v genetickem slozeni populace pod vlivem prirodniho vyberu. Clovek obcas konkuruje prirode a provadi vyber umely, coz vede k jezevcikum, bernardynum, obrim dynim a sterilnim lanum kukurice.  Analogii kukuricnych lanu jsou produkcni smrkove lesy, kde bylinne patro temer neexistuje a ptacek nezazpiva. Nemyslim, ze by nekdo z kolegu vedcu horoval pro divocinu - ta tu ostatne nikdy dokonala nebyla. Sotva ustoupil ledovec, jiz cily mezoliticky lovec a sberatel liskovych orisku zacal vypalovat prvni lesni vysadky. Aby mel kde pestovat ty orisky. Cilem evropskych ochranaru je mit aspon nekde lesy svym slozenim odpovidajici prirodnim podminkam,  kde  najde utociste rys i vzacna plavunka.  Bernardyn ani jezevcik  neobstoji ve skutecne divocine severskych lesu, vlk ano.  Clovek svym vyberem pusobi uplne jinak nez priroda. Proc ji tedy nedat slovo? Jak lesnici zajisti novou vysadbou odolnost vuci kurovci v budoucnosti? Neni to totez jako vypoustet do tajgy jezevciky?Anebo  jde drevorubcum jen o to, aby meli zase za cas co tezit?  Tak proc to nereknou rovnou? Potrebujeme vykacet lesy, abychom byli v baliku a dotovali take prislusne politicke strany!  V zajmu obcanu totiz kaceni Sumavy neni, mozna je to ale v zajmu stranickych pokladen.Priroda diky selekci ponecha ty stromy, ktere jsou nejlepe adaptovane k danemu mistu - proto je dobre kdyz vitr zavane  mezi padle velikany miliony seminek, prirodni vyber z nich vybere ty nejvhodnejsi. Tohle clovek nedokaze...To, co jsem videla z bavorskych lesu, svedci spis pro variantu nekacet - les tam pekne obrusta.A na zaver - nejsem mestsky intelektual, posledni pulrok travim uprostred severskych lesu. Ted jdu pozorovat losy, protoze blizko polarniho kruhu je celou noc svetlo. A co se tyka ostatnich kolegu biologu, jsou vetsinou vic v terenu nez v pracovne. Sve nazory mame oc oprit !  
0 0
možnosti
C

Chemik23

8. 7. 2012 7:21
me se jeho argumentace nepozdava
treba stat ''ideal divociny'' je retoricke cviceni vyuzivajici propagandisticke metody hastros k niceni protivniku. Nevidim tam zadnou slusnou argumentaci kdy vezmu tvrzeni protistrany a neco k tomu reknu...Ani nemusite byt intelektual, staci si poslechnout nazory odborniku a jet se podivat do bavorska a hned si muzete myslet sve. A Vancuru i pukliny na zdi muzete nechat doma. Kazdopadne jsem rad alespon za nejakou diskusi ohledne nasich lesu, pac jejich urceni je jaksi nejednoznacne. Jsou k rekreaci, k pestovani dreva nebo ostrovem z nehoz za par set let bude skutecna divocina?
0 0
možnosti
KD
Re: dohola a vysazet
Nevim, jestli si to uvedomujete, ale vysledkem NE-lesnicke bezzasahovosti byly v letech 2009 a 2010 nahodile tezby v objemu 350 tisic kubiku dreva rocne. Na nekterych mistech tak vznikly holiny o rozloze desitek hektaru (neco takoveho by sotva nejaky "klasicky lesnik se svymi pestebnimi priruckami" pripustil). Zajimal jste se, zda mel pan reditel Krejci to, co nazyvate "rozsahle skolky vhodnych alternativnich drevin"? Mimochodem, co presne tim mate na mysli?V jedne veci s vami souhlasim, Sumava potrebuje "dlouhodobe konsistentni ... management", dohodu na RACIONALNI zonaci a jeji dodrzovani.
0 0
možnosti
P

Pes

8. 7. 2012 3:24
Nerad bych zapradal delsi diskuse
Nerad bych zapradal delsi diskuse, ale kdyz jsem byl tazan, bylo by neslusne neodpovedet. Pokusim se strucne, ale nekdy to nejde... Nezlobte se na mne, pokud uz dale diskutovat nebudu. Snad bylo zrejme, ze mluvim za svou komunitu, tedy za biology. Ta nikdy na zadne kaceni netlacila, maximalne (pokud se jich nekdo ptal) souhlasila pod tlakem s kompromisy a o tech viz vyse. Zrejme se domnivate, ze kdyby se od zacatku pouzivaly lesnicke metody, je Sumava dodnes zelena. Brat Vam to nemohu a sjet to znovu take nemuzeme, ale pripomenu treba Krusne Hory nebo Krkonose. Tam to byl obalec modrinovy (vzdycky se neco najde, kdyz se to ma stat) a bolsevik si tehdy prosadil dokonce velkoplosne chemicke osetreni v KRNAPu, pokud si dobre pamatuji. Nemyslim, ze to pomohlo. Zasadni problem je jeden a vyplyva z temer babylonskeho zmateni jazyku. Kdyz totiz pouziji slovo "les" ja, znamena to neco velmi odlisneho od tehoz slova v ustech lesnika (opet se omlouvam vyjimkam). Oni zapominaji (nebo si to vubec neuvedomuji), ze jejich metody jsou funkcni, kdyz to reknu brutalne (neberte mne uplne doslova), pro ochraneni smrkove plantaze pred skudci do mytniho veku treba i na Berounsku, kde by smrk normalne skoro nebyl, ale jsou zcela mimo ve skutecnem (tj. biologickem) lese, ktery musi byt kontinualni a jehoz velmi dulezitou soucasti je smrt. Vsichni jejich skudci a plnometry tam ztraceji smysl. Sumava mela tu smulu, ze les, ktery k tomu povetsinou nebyl puvodne zamyslen, byl prohlasen za cenny a hodny ochrany, ale doslo to do situace (a doslo by to do ni podle mne drive ci pozdeji v kazdem pripade diky charakteru tech lesu), kdy to v jeho puvodnim stavu nebylo a *nebude* mozne. Nejsem zadny odbornik specialne na Sumavu, ale jestli vite, jak to zacalo, pak vite, ze to byly navetrne vrcholove partie, videl jsem tehdy letecke snimky. O necem to vypovida. Acidifikace sumavskych jezer se studovala uz za mych studentskych let v 70. letech minuleho stoleti a biologicke jevy maji velkou setrvacnost. Klimaticke zmeny existuji, my, co obcas jezdime do terenu, vidime pochod jiznich druhu na sever. Smrky na Sumave starnou a jsou na velkych plochach stejnoveke. Proste se schazeji pro sumavsky smrk nepriznive okolnosti. Z meho pohledu se to muze resit jen dvema zpusoby: (1) Transformaci sumavskych lesu ve vybranych partiich (viz Vase poznamka o zonaci, ale tu by opravdu meli delat biologove a ne sumavsti mafiani) na neco diversifikovanejsiho a trvalejsiho. I kdyby to mela byt aspon zpocatku vice mene smrcina, aspon nesmi byt stejnoveka - videl jste nekdy detailni letecke snimky tajgy? (2) Rezignaci na cely NP. Nevidim nic jineho, co by melo smysl. Samozrejme muzeme budovat Potemkinovy vesnice jeste leta... Ja jsem prece rekl, ze vznik skolek s vhodnymi (rozumejte druhove a geneticky - to je zalezitost pro botaniky) alternativnimi drevinami pro pripadnou dosadbu v obnovujicim se lese, pokud se o ni rozhodne, bude delsi proces. To pan Mrkva ve svem clanku pise, cituji: "Pro takovou rekonstrukci má lesnická veda radu poznatku a nastroje, jak to provest." Tak jsem se recnicky zeptal, kde ze ma ty nastroje schovane. Dodatecne bych se jeste mohl recnicky zeptat, kde to kdy lesnicka veda udelala (nemohu si na nic vzpomenout, ale mam spatnou pamet) a proc uz to za leta trvani parku neudelala na Sumave, ale to by nebylo uplne fer, protoze to po nich de facto zatim nikdo nechtel (skoda, protoze tohle se dalo ocekavat, i kdyz i my jsme to asi cekali trochu pomalejsi). Ale pravda je, ze cokoliv se v parku ma udelat, musi sprava (tedy MZP) chtit po lesnicich (tedy MZ), protoze vlastni lidi nema. Pokud to lesnici sabotuji (a oni to casto sabotuji, jak jsem slysel), neni proti tomu zadna ucinna obrana, minimalne v nasem mafianskem Absurdistanu. Na zaver - prosim opravdu mi verte, ze nepatrim mezi ty ochranare, kteri (jak rikal jeden nas profesor) krici "tam roste kandik psi zub" (aniz bych chtel nejak zpochybnovat bioindikacni hodnotu druhu).  
0 0
možnosti
P

Pes

7. 7. 2012 17:32
Sice zbytecne, ale neodolam
Reagovat na tento clanek by snad ani nemelo byt potrebne, kazdy si udela nazor sam (a lidem hluboce zakopanym na pozicich na obou stranach stejne nic nepomuze). Presto podotknu, ze neznam zadneho "vedce", ktery by byl proti diversifikaci spektra drevin v budoucich sumavskych lesich narodniho parku (vsech, i tech, co zatim preziji), prave naopak, je to jedna z nezbytnych podminek vetsi stability a diky minulym aktivitam lesniku je na Sumave nedostatek zdroju pro prirozenou obnovu takove diversity. Autor (stejne jako mnozi jini, bohuzel na obou stranach) nejspis nechape (nebo to aspon dovedne predstira), o co jde v pravda ponekud zkratkovitem pojmu bezzasahovost. Jestli to bude pochopitelnejsi, muzeme tomu rikat "lesnicka bezzasahovost" (tj. ne dohola a vysazet, coz je to jedine, co klasicky lesnik umi a cim vznikaji stejnoveke a tudiz, zvlast pokud jsou navic monospecificke, velmi zranitelne lesy - omlouvam se, ale trvam na tom). Take bych rad vedel, kde jsou ty rozsahle skolky vhodnych alternativnich drevin, ktere by lesnici pri takove obnove vyuzivali - jejich vznik bude nejaky cas trvat i pro dodatecne dosazovani tam, kde nebudou prirozene zdroje, pokud se na nem zainteresovane strany dohodnou. Znovu rikam, ze podle mne biologove v omezenem rozsahu a case nebudou proti. Kdo vysazi na Sumave dalsi smrkove monokultury, je i s ohledem na pro smrk nepriznive klimaticke zmeny jednoduse ignorant a pripravuje dalsi podobnou kalamitu, tentokrat nejspis mnohem drive nez za sto let. Ze na Sumave nejsou zadne pralesy (s vyjimkou nekterych rozlohou velmi omezenych lesnicky nevyuzitelnych uzemi, napr. mokradu) vi kazdy a soucasna situace je (jak autor v podstate sam uznava a ja mu za to dekuji :) ) primym dusledkem toho, ze v minulosti tam meli vzdy hlavni slovo lesnici. Zadani parku pak rovnez citoval sam autor a neni treba nic dodavat. Nebo budme poctivi a rekneme, ze na Sumave zadny narodni park s dlouhodobe stabilnejsimi lesnimi porosty nechceme a ze ji chceme komercne vyuzivat. Je to legitimni nazor a pak bude aspon jasne, kdo je kdo. Je to dokonce castecne kompatibilni, ale vzdycky musi mit nekdo hlavni slovo. Vetsina kompromisu celou vec jenom diskredituje. Naprosto chapu, ze lesni delnik, ktery v potu tvare odkornuje v obtiznem terenu padle kmeny a slysi ve vedlejsich stojicich kmenech chroustat dalsi generaci kurovcu, si pripada jako idiot a proklina biology, kteri si to vymysleli (aspon tak mu to rekli). Ne, biologove si to nevymysleli, byl to jenom opravdu idiotsky kompromis a dalsi stale nasleduji. Nejvetsi problem sumavskeho narodniho parku je ten, ze mu neni dovoleno, aby mel dlouhodobe konsistentni odborne fundovany management s plnymi rozhodovacimi pravomocemi a moznosti vynutit provedeni svych rozhodnuti, protoze jine zajmy jsou prilis silne. V kazdem pripade je dobre, ze CP dava slovo vsem stranam. Z meho hlediska je to dokonce nejlepsi zpusob, jak s taborem klasickych lesniku (cest osvicenym vyjimkam, opravdu bych se jich nerad dotkl) a jejich pestebnimi priruckami bojovat.
0 0
možnosti
JJ

J26i82b 77J72i29b

6. 7. 2012 22:25
NEDEJ SE – ČT – Šumava - Kůrovec
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/212562248420022/ To pro názorovou pestrost ... (;-)
0 0
možnosti
T

Thlavac

6. 7. 2012 20:05
šumava
konečně někdo normální. Děkuji
0 0
možnosti
PS

6. 7. 2012 19:51
Konečně hlas rozumu
Děkuji, pane profesore, za uvážlivý hlas odborníka, který si již naprosto nepotřebuje masírovat ego a hrát si na spasitele přírody tak, jak to národu předvádějí někteří zakomplexovaní měšťáci.
0 0
možnosti
PB

29. 7. 2012 11:53
uvědomujete si
že tleskáte slohovému cvičení prostého relevantním argumentům?
0 0
možnosti