Studenty nebaví, co se učí v hodinách

„Studentských samospráv by mělo být více na odborných školách, ale i učilištích,“ říká v rozhovoru Veronika Elznicová, 18letá studentka gymnázia a první místopředsedkyně České středoškolské unie.

Veronika Elznicová, studentka osmiletého Dvořákova gymnázia a Střední odborné... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Veronika Elznicová, studentka osmiletého Dvořákova gymnázia a Střední odborné... | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Veronika Elznicová, studentka osmiletého Dvořákova gymnázia a Střední odborné...

Veronika Elznicová, 18letá studentka osmiletého gymnázia a první místopředsedkyně České středoškolské unie, v rozhovoru mimo jiné říká: „Vyšší plat je dobrý základ pro změnu. Především však je třeba, aby měli učitelé podporu od vedení školy, zřizovatele a svých kolegů, ať už mluvíme o podpoře čistě psychické, nebo takové, která bude pomáhat učitelům v prohlubování jejich dovedností.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte školní rok, který právě skončil?

ELZNICOVÁ: Problémy, které má české školství řadu let, se jen stupňují. A my, studenti, se s tím musíme potýkat každý den.

LIDOVÉ NOVINY: Které konkrétně myslíte?

Problémy, které má české školství řadu let, se jen stupňují. A my, studenti, se s tím musíme potýkat každý den.

ELZNICOVÁ: Studenti se cítí demotivovaní. Potvrdilo to i nedávné šetření nadačního fondu EDUzměna. Více než 30 procent studentů nechodí do školy rádo. Nevidí smysl v tom, co se ve výuce dozvědí, a necítí se ve škole dobře, jednoduše je to tam nebaví.

LIDOVÉ NOVINY: Vy se také přemlouváte, abyste do školy ráno vstala?

ELZNICOVÁ: Nemám pocit, že dostávám dostatečný prostor na věci, které bych se chtěla naučit. Proto se je někdy raději učím sama.

LIDOVÉ NOVINY: Studujete osmileté gymnázium. Vybrala jste si dobrý typ školy vzhledem k tomu, co říkáte?

ELZNICOVÁ: Vybrala. Školy ale obecně nemají dostatečný prostor pro volitelnost. Je sice možné zapsat se do seminářů či povinně volitelných předmětů, ale těch je málo a dostupné jsou až ve vyšších ročnících.

LIDOVÉ NOVINY: Poslední dobou se také stále více skloňuje, že je nemalý podíl učitelů před vyhořením. Narážíte na takové kantory?

Školy nemají dostatečný prostor pro volitelnost. Je sice možné zapsat se do seminářů či povinně volitelných předmětů, ale těch je málo a dostupné jsou až ve vyšších ročnících.

ELZNICOVÁ: Rozhodně. Je to zásadní problém. Studenty nebaví, co se učí v hodinách, protože je vede kantor, kterému jeho práce už nedává smysl. A zároveň neexistuje žádná iniciativa, jež by se takové praxi snažila zabránit. Všímáme si také, že populace učitelů stárne. Vždyť průměrný věk učitelů je kolem 46 let. Poměrná velká část těch, kdo jdou studovat pedagogickou fakultu, po absolvování učit nezačne a další část po prvních letech v profesi zase končí a přesouvá se do profese jiné.

LIDOVÉ NOVINY: Když se učitelům přidají peníze, vyřeší to jejich vyhořelost?

ELZNICOVÁ: Není to jediná věc, která přístup učitelů změní. Společnost si na základě tohoto nezačne hned více myslet, že být učitelem je záslužná profese. Toto povolání nezačne mít takovou prestiž, jakou má v zahraničí. Vyšší plat je ale dobrý základ pro změnu. Především je třeba, aby měli učitelé podporu od vedení školy, zřizovatele a svých kolegů, ať už mluvíme o podpoře čistě psychické, nebo takové, která bude pomáhat učitelům v prohlubování jejich dovedností.

LIDOVÉ NOVINY: Hnutí Starostové navrhuje, aby učitelé po deseti letech praxe měli nárok na roční studijní volno. To by podle vás mohlo pomoci?

Průměrný věk učitelů je kolem 46 let. Poměrná velká část těch, kdo jdou studovat pedagogickou fakultu, po absolvování učit nezačne a další část po prvních letech v profesi zase končí a přesouvá se do profese jiné.

ELZNICOVÁ: Nemalý podíl lidí si vybere tuto profesi s představou, že bude mít v létě dva měsíce prázdnin. I když během prázdnin učitelé nějaké volno mají, během školního roku zase nemají prakticky čas na nic jiného. To znamená, že by jim toto roční volno od každodenního zápřahu pomohlo nadechnout se.

LIDOVÉ NOVINY: Podle některých odborníků nezažívají čeští žáci ve škole úspěch. Souhlasíte s tím?

ELZNICOVÁ: Během hodin se jede hodně na výkon. A spíš dostávají tresty než odměny. Přímo to souvisí se způsobem známkování. Když například student udělá domácí úkol, je to samozřejmost. Když neudělá, dostane pětku. A fakt, že nás systém známkování je velmi strohý, je demotivující.

LIDOVÉ NOVINY: Upřednostnila byste slovní hodnocení? Ve školském prostředí nepanuje shoda, zda si s ním vzdělávací instituce umí poradit…

ELZNICOVÁ: Školy na slovní hodnocení podle nás nejsou v tuto chvíli připraveny. Většina učitelů neví, jak ho objektivně napsat, aby k něčemu bylo studentovi, ale i dalším vyučujícím. Navíc učí v několika třídách, nemají kapacity vytvářet tolik slovních hodnocení. Užitečnější by bylo, kdyby hned v hodinách probíhala okamžitá zpětná vazba učitelů směrem ke studentům.

LIDOVÉ NOVINY: O studentech bylo v uplynulých týdnech slyšet především v souvislosti s klimatickými stávkami. Podle některých kritiků se ale chtějí jen „ulejt“ ze školy a o ochranu planety jim nejde. Jak hodnotíte tuto aktivitu?

I když během prázdnin učitelé nějaké volno mají, během školního roku zase nemají prakticky čas na nic jiného. To znamená, že by jim toto roční volno od každodenního zápřahu pomohlo nadechnout se.

ELZNICOVÁ: Není tak časté, aby se takové množství studentů spojilo pro jednu věc. Iniciativu v této podobě podporujeme. Není jenom o stávkování. Studenti zároveň přemýšlejí, co by se skutečně dalo změnit. Díky stávkám se začala ekologie a ochrana klimatu řešit více i při výuce. Mají tedy dopad. A to nemluvě o studentech, kteří za organizací Fridays for Future přímo stojí. Prací v takové organizaci se naučí pravděpodobně o dost více dovedností, než by se naučili během vyučování.

LIDOVÉ NOVINY: Berou učitelé Českou středoškolskou unii, ve které jste nově místopředsedkyní, vážně?

ELZNICOVÁ: Část učitelů ano, s těmi pak také často spolupracujeme – je to například Učitelská platforma, se kterou sdílíme naše hodnoty.

LIDOVÉ NOVINY: Slyšeli jste někdy z úst učitelů větu: Vy se máte učit, ne nám mluvit do práce?

ELZNICOVÁ: Slýcháme to dost často. Snažíme se jim vysvětlit, o co nám jde. Dost často si berou věci, na které upozorňujeme, osobně. Ale i to je známka toho, že někdo naše slova vnímá.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno měla Česká středoškolská unie celorepublikový sněm. Shodli jste se během něj, že chcete rozšiřovat řady a být více slyšet. Jak to uděláte?

Školy na slovní hodnocení nejsou v tuto chvíli připraveny. Většina učitelů neví, jak ho objektivně napsat, aby k něčemu bylo studentovi, ale i dalším vyučujícím.

ELZNICOVÁ: Náš poslední sněm se zabýval revizemi rámcových vzdělávacích programů, na které se chceme zaměřit. Vidíme šanci trochu ovlivnit, co se v hodinách učí. Pak by se konečně mohl změnit přístup studentů k vzdělávání. Bavilo by je se učit. Chceme také, aby na škole dobře fungovaly studentské samosprávy, zejména na středních odborných školách a učilištích. Těch je stále velmi málo. Aktuálně se velmi zabýváme tím, čeho se studenti bojí nejvíce – zavedení povinné maturity z matematiky.

LIDOVÉ NOVINY: Máte skutečně z matematiky až takový strach?

ELZNICOVÁ: Já z ní ještě maturovat nebudu. Chápu ovšem studenty, proč se tohoto kroku tolik obávají. Když vidíme, kolik těch, kdo si maturitu z matematiky vybrali dobrovolně, při zkoušce propadlo. Jsou studenti, kteří se v tomto předmětu ukazují jako méně nadaní, jiní více. Neříkáme, že matematika není důležitá. Vzhledem k tomu, jak se v současnosti vyučuje, je pro méně nadané studenty maturita z matematiky velmi stresující. Nemluvím ani o chybě v maturitním zadání, která se letos objevila. Chyba je ale leckdy i v tom, jak jsou otázky formulovány.

LIDOVÉ NOVINY: Hodiny matematiky nepřijdou studentům dost kvalitní?

ELZNICOVÁ: Nemáme tolik učitelů, kteří nám matematiku vysvětlí tak, abychom ji skutečně pochopili.

LIDOVÉ NOVINY: Chodí to v hodinách tak, že se učitelé věnují studentům, kteří chtějí z tohoto předmětu maturovat, a vám „ujíždí vlak“?

Díky stávkám se začala ekologie a ochrana klimatu řešit více i při výuce. Mají tedy dopad. A to nemluvě o studentech, kteří za organizací Fridays for Future přímo stojí.

ELZNICOVÁ: To není problém jenom hodin matematiky. Celé středoškolské studium se nese v duchu maturity. Celé čtyři roky se připravujeme hlavně na tuto zkoušku. Otázku po otázce. Místo abychom si skutečně osvojili daný obor a věnovali se něčemu, co v praxi a v životě využijeme.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud by byla maturita z matematiky povinná, odkdy nejdříve by to bylo rozumné?

ELZNICOVÁ: Kdyby se podařilo od příštího roku radikálně změnit výuku matematiky, mohli by prváci teoreticky za čtyři roky z matematiky maturovat. Dokud se nezmění způsob a obsah vyučování v tomto předmětu, nemůže se zavést ani povinná zkouška.

LIDOVÉ NOVINY: Vadí vám celkově státní maturita?

ELZNICOVÁ: Jak už jsem říkala, není v pořádku, že státní maturitě podléhá celé studium. Na druhou stranu je třeba regulovat, aby každá škola hodnotila studenty během maturity spravedlivě. Také si myslíme, že nemá státní maturita vypovídající hodnotu, jakou by si možná stát přál. Stejné testy píší studenti odborných škol a gymnazisté, kteří se zaměřují během studia hlavně na teorii.

LIDOVÉ NOVINY: Jste humanitně zaměřená. Z kterých předmětů se chystáte za rok maturovat?

Neříkáme, že matematika není důležitá. Vzhledem k tomu, jak se v současnosti vyučuje, je pro méně nadané studenty maturita z matematiky velmi stresující.

ELZNICOVÁ: Maturovat chci z cizích jazyků a základů společenských věd. I v těchto předmětech narážíme na různou kvalitu učitelů. Některé to vyloženě nebaví a učí pořád to samé dokola. A především teorii. Jiní látku přizpůsobují tomu, jak se vyvíjejí společenská témata. Podrobněji se věnují tématům, která studenty v dané třídě více zajímají. Mluvíme často o tom, že by se základy společenských věd měly učit více. Teď nemají dostatečnou hodinovou dotaci.

LIDOVÉ NOVINY: V poslední době se řešila výuka moderních dějin. Ani čtvrťáci v těchto kapitolách často neexcelují...

ELZNICOVÁ: Od studentů zaznívá velká nespokojenost, že se ve škole nedozvídají nic o moderních dějinách. Problém je ale v tom, že se do moderních dějin učitelům moc nechce. Obávají se, že je budou podávat zaujatě. Proto se podrobněji věnují pravěku, starověku. To se nedotknou ničeho a nikoho, kdo by je napadl pro neobjektivitu.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká byla vaše motivace zapojit se do této studentské aktivity?

ELZNICOVÁ: Byla jsem členkou naší školní samosprávy. A díky tomu jsem si všimla, že je okolo mě dost lidí, kteří mají problém, ale nevědí, jak si s ním poradit, a na koho se obrátit.

LIDOVÉ NOVINY: Za nás se říkalo školní parlament. Je to špatný název?

Celé středoškolské studium se nese v duchu maturity. Celé čtyři roky se připravujeme hlavně na tuto zkoušku. Otázku po otázce. Místo abychom si skutečně osvojili daný obor a věnovali se něčemu, co v praxi a v životě využijeme.

ELZNICOVÁ: Na každé škole je to jinak. Někde mají studentské parlamenty, jiné školní parlamenty, sněmy. Záleží třeba, jak jsou do nich voleni zástupci, ale ve výsledku mají podobnou úlohu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se skutečně projevuje činnost školních parlamentů?

ELZNICOVÁ: Na některých školách jsou samosprávy dost aktivní. Nejenže pořádají zajímavé akce pro své spolužáky, ale zapojují se do změn ve výuce, komunikují dokonce i se zřizovateli. Stále to ale není na úrovni, na které bychom si přáli. Vázne komunikace jak s učiteli, tak se studenty, kteří tomu stále nedůvěřují. Nejaktivnější samosprávy jsou stále na gymnáziích.

Státní maturita nemá vypovídající hodnotu, jakou by si možná stát přál. Stejné testy píší studenti odborných škol a gymnazisté, kteří se zaměřují během studia hlavně na teorii.

Začínají se probouzet i na středních odborných školách, ale na učilištích téměř vůbec nejsou. Pokud ano, nařídil ji založit většinou ředitel. Ten samosprávu svolá jednou za čtyři měsíce, řekne učňům, co je nového a zase se rozejdou. Naším cílem je takový model změnit a vybídnout studenty, aby se nebáli ve svých školách hlasitěji ozvat.

Veronika Elznicová

  • Narodila se 14. září 2000.
  • Studuje sedmým rokem na víceletém Dvořákově gymnáziu a Střední odborné škole ekonomické v Kralupech nad Vltavou.
  • V květnu letošního roku se stala první místopředsedkyní České středoškolské unie.

J. Tínek Re: Angazovana slecna souhlas 9:28 13.7.2019

Počet příspěvků: 16, poslední 14.7.2019 07:53 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.