Stroje ani programy lékaře zcela nenahradí

Žádný obor nezaostává tolik za technologickým pokrokem jako zdravotní péče. „Role lidského lékaře je nepostradatelná, ale pokud pacient nebude odborníkem na své fyzické a duševní zdraví, nemá lékař šanci. I když člověk chodí k lékaři, závisí jeho zdraví na štěstí,“ říká v rozhovoru lékař, poradce a medicínský futurolog Bertalan Meskó.

Bertalan Meskó, lékař, poradce a medicínský futurolog. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bertalan Meskó, lékař, poradce a medicínský futurolog. | foto: ScienceRoll
Bertalan Meskó, lékař, poradce a medicínský futurolog. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bertalan Meskó, 32letý člen Maďarské akademie věd a zakladatel služby Webicina.com, která shromažďuje zdravotnické informace ze sociálních médií, v rozhovoru mimo jiné upozorňuje: „Můžete si vybrat mezi lékařem, který viděl tisíc podobných pacientů, nebo algoritmem, který jich viděl 20 milionů, a doktora pak necháte data interpretovat. A každý takový případ pak bude díky svým výsledkům algoritmus dále vylepšovat.

Rozhodně nechci, aby můj život záležel na štěstí. Raději budu používat jakékoliv zařízení či řešení, protože já jsem největší znalec svého těla. Potřebuji ale odborníka, který mi pomůže s interpretací a případně aplikací výsledků.“

LIDOVÉ NOVINY: Může někdy v budoucnu stroj nahradit lidského lékaře?

MESKÓ: Nemyslím. Být lékařem neznamená jen shromažďovat data a dělat rozhodnutí. Kritický úsudek a lidská kreativita jsou důležitou součástí celku. V momentě, kdy nějaký pokročilý algoritmus dokáže zanalyzovat lidské zdraví, se úloha lékařů změní. Vždycky je ale budeme potřebovat.

V momentě, kdy nějaký pokročilý algoritmus dokáže zanalyzovat lidské zdraví, se úloha lékařů změní. Vždycky je ale budeme potřebovat.

Zdravotnictví, to nejsou jen diagnózy a medikamenty. Je to lidská interakce, pocit, že se o nás nějaká další osoba stará. Stroje ani programy doktory nenahradí, převezmou ale velkou část jejich dnešní práce, což bude ku prospěchu pacientů. Dnešní doktoři totiž na ně vůbec nemají čas.

LIDOVÉ NOVINY: Co tím myslíte?

MESKÓ: Stačí se podívat kolem. Je rok 2015 a my jsme medicínu zabili. Lékaři dělají administrativu, zjišťují informace, publikují studie. Zkrátka všechno, jen se nestarají o pacienta.Nemůžeme se pak divit, že jsou za rok vyhořelí, protože nedělají to, v čem jsou dobří.

LIDOVÉ NOVINY: Jak do toho zapadá využívání sociálních médií ve zdravotnictví, které propagujete?

MESKÓ: Kniha Social Media in Clinical Practice (Sociální média v klinické praxi) je v podstatě učebnice pro studenty medicíny a profesionály. Věnuje se tomu, jak využít Facebook, Twitter, YouTube, Wikipedii a další ke zlepšení kolektivní inteligence, udržení kontaktu s kolegy i pacienty. Pokud máte v práci nějaký problém, jak se rychle spojit s tisíci odborníky, podělit o nápady a prodiskutovat možnosti, není lepšího způsobu.

Je rok 2015 a my jsme medicínu zabili. Lékaři dělají administrativu, zjišťují informace, publikují studie. Zkrátka všechno, jen se nestarají o pacienta.

Jako student medicíny jsem se mnohokrát cítil s problémy osamocený. Fyzicky i profesně. Prostřednictvím twitterového účtu mohu kdykoliv oslovit tisíce expertů ve svém oboru a s jejich pomocí najít to nejlepší řešení, což úspěšně dělám už pět let.

LIDOVÉ NOVINY: Dostanete vždy odpověď?

MESKÓ: Samozřejmě. Neoslovuji totiž náhodně neznámé lidi. Všichni se známe na profesní úrovni pět i deset let, s mnohými jsme se potkali osobně. Je to lepší než si najmout tisíce asistentů, kteří by pro mne pracovali.

LIDOVÉ NOVINY: Vyvíjí se digitalizace zdravotní péče?

MESKÓ: Za uplynulých několik let bylo pár dobrých řešení, ve skutečnosti jsme však stále na začátku a nehnuli se ani o píď. Nositelné technologie jsou prvními krůčky, to nejlepší ale přijde ještě zadlouho. A nepůjde to samo.

Prostřednictvím twitterového účtu mohu kdykoliv oslovit tisíce expertů ve svém oboru a s jejich pomocí najít to nejlepší řešení, což úspěšně dělám už pět let

Lidé se mě často ptají, kdy nastane digitální revoluce ve zdravotnictví, která by tento obor posunula do úplně jiných výšin, než kterých lze lidskými silami dosáhnout. Bohužel, žádný letopočet říct nemohu. Pacienti i zdravotníci musejí vytvořit poptávku po takových technologiích u firem. Mojí snahou proto je ukázat lidem, jak mohou technologie přispět k jejich zdraví. Beze změny myšlení nenastane očekávaný průlom nikdy.

LIDOVÉ NOVINY: To bude zřejmě vyžadovat sofistikovanější technologie než náramek počítající kroky a spálené kalorie?

MESKÓ: Zařízení budou muset být mnohem komplikovanější, ale uživatelské prostředí nikoli. Technologie na potřebné úrovni už existují. Třeba digitální tetování, které vydrží několik týdnů a dokáže měřit okolo 20 různých parametrů – od pulzu přes kalorie až po saturaci kyslíkem.

Mojí snahou je ukázat lidem, jak mohou technologie přispět k jejich zdraví. Beze změny myšlení nenastane očekávaný průlom nikdy.

To, co mám pro zlepšení svého zdraví dělat, pak zjistím přímo z obrazovky svého smartphonu, přičemž k tomu nepotřebuji 20 různých zařízení a analýz, které běžný uživatel nedokáže zasadit do kontextu. Může se to zdát sci-fi, ale v Japonsku už takovou věc vyvinuli, třebaže zatím není komerčně dostupná.

LIDOVÉ NOVINY: Jde však o běžného uživatele. Jak si poradí?

MESKÓ: Sám jsem v životě užíval 20 až 30 zařízení ke zlepšení svého zdraví, zkvalitnění spánku, snížení hladiny stresu, zefektivnění denních činností. Většinu z nich už nyní nepoužívám, protože spím dobře, stres jsem odboural a cvičím téměř každý den. Problém je v tom, že musím být lékař, výzkumník a geek (osoba zapálená do oboru informačních technologií – pozn. red.) v jednom, abych se dokázal vypořádat se všemi daty i nároky na ovládání těchto zařízení. Je fajn, že si člověk změří kvalitu spánku. Co ale dělat dál, musí zjistit sám.

Pak jsem narazil na startup Exist.io, který pomocí chytrého algoritmu dokáže zanalyzovat mnou nasbírané informace za mě. Nasdílel jsem jim proto svá data a dostalo se mi odpovědi, že více kalorií spálím, když udělám více kroků, čehož docílím, budu-li chodit déle. Opravdu nečekané, že? Výzvou do budoucna je tedy vytvořit takové zařízení, které dokáže efektivně používat každý, bez nutnosti být medicínským nebo technologickým odborníkem.

LIDOVÉ NOVINY: Opravdu to není sci-fi? Vždyť v České republice pacient nedostane ani elektronický předpis.

Výzvou do budoucna je vytvořit takové zařízení, které dokáže efektivně používat každý, bez nutnosti být medicínským nebo technologickým odborníkem

MESKÓ: V Maďarsku také ne. Jak jsem říkal, jde o požadavky a nároky veřejnosti. Začněme u jednodušších zařízení a levnější elektroniky. Je to dobrý začátek. Osobně mi trvalo šest měsíců, než mě můj Fitbit náramek přiměl, že když vidím na letišti eskalátor a schody, automaticky volím schody. Začněme používat technologie a firmy začnou přicházet s chytřejšími, tenčími a hezčími zařízeními.

LIDOVÉ NOVINY: Lidé stále věří svému lékaři. Neměli by proto lékaři přivést lidi k technologiím, a tím i nastartovat zájem firem?

MESKÓ: V žádném jiném oboru není taková technologická propast jako ve zdravotní péči. Lidé ve zdravotnictví nesnášejí změny. Jeden příklad za všechny. Do 19. století museli lékaři přikládat lidem ucho na odhalený hrudník nebo záda, aby si poslechli srdce a plíce. Mnoha pacientům to samozřejmě bylo nepříjemné.

V žádném jiném oboru není taková technologická propast jako ve zdravotní péči. Lidé ve zdravotnictví nesnášejí změny.

Francouz René Laennec, inspirován hračkou svých dětí, pak přišel s dřevěnou trubkou, kterou se dal chod orgánů poslouchat pohodlněji a v lepší kvalitě. Trvalo mu 20 let, než stetoskop prosadil u lékařských asociací a dnes je stetoskop symbolem lékařské profese. Nemůžete čekat, že nás k inovacím požene někdo, kdo používá 200 let staré zařízení, přestože dnes existuje kapesní ultrazvuk, jehož pomocí je srdce možné slyšet i vidět.

LIDOVÉ NOVINY: Máte vystudovanou medicínu. Co ale my ostatní? Jsme dostatečně kompetentní činit rozhodnutí, jež zásadně ovlivňují naše zdraví?

MESKÓ: Spíše se chceme ze strachu zbavit odpovědnosti a hodit ji na někoho jiného. Pravdou ale je, že vždycky potřebujeme experta, který nás dovede ke správným závěrům. Jak jsem říkal, role lidského lékaře je nepostradatelná, ale pokud pacient sám nebude odborníkem na své fyzické a duševní zdraví, nemá lékař šanci. I když člověk chodí k lékaři, závisí jeho zdraví čistě na štěstí, ať už je zdravotník sebevzdělanější. Existuje 23 milionů různých medicínských studií, každý rok vyjde 1,5 milionu nových. Nikdo nemůže mít načtené všechno.

LIDOVÉ NOVINY: Lékařův teoretický základ je ale větší než můj a jistě už léčil pár lidí, jako jsem já.

MESKÓ: Můžete si vybrat mezi lékařem, který viděl tisíc podobných pacientů, nebo algoritmem, který jich viděl 20 milionů, a doktora pak necháte data interpretovat. A každý takový případ pak bude díky svým výsledkům algoritmus dále vylepšovat.

Bezpečnostní technologie se vyvíjejí, a tím, že o hrozbách budeme mluvit, dospějeme k tomu, že až se to stane běžně rozšířeným, budou už bezpečnostní problémy vyřešeny

Rozhodně nechci, aby můj život záležel na štěstí. Raději budu používat jakékoliv zařízení či řešení, protože já jsem největší znalec svého těla. Potřebuji ale odborníka, který mi pomůže s interpretací a případně aplikací výsledků.

LIDOVÉ NOVINY: Neobáváte se ztráty soukromí či zneužití osobních informací?

MESKÓ: Dnes existuje více hrozeb než příležitostí. Ani netušíme, jakými způsoby by se daly získané informace využít. S rozvojem biotechniky a nahrazováním celých orgánů nebo implantací čipů v budoucnu tyto hrozby porostou, s tím musím souhlasit.

Bezpečnostní technologie se ale také vyvíjejí, a tím, že o hrozbách budeme mluvit, dospějeme k tomu, že až se to stane běžně rozšířeným, budou už bezpečnostní problémy vyřešeny. Takže se toho neobávám víc, než se obávám v současnosti o to, co o mně ví Google.

LIDOVÉ NOVINY: Informace o stavu mých orgánů se mi zdají citlivější, než kde jsem se připojil na internet a jaká klíčová slova vyhledávám.

Pokud bych měl dát zdravotnické firmě svá data a za to mohl žít o deset let déle, bral bych to. Určitě mi to ale vláda nemůže nařídit, pak je to rozhodně špatně.

MESKÓ: Jde o to najít rovnováhu, která bude u každého jedince jinde. Také jsem zakázal Googlu ukládat některá data, například svou GPS polohu. Gmail ale používám, a nechávám tedy algoritmy, ať mi nabízejí lepší reklamu, protože za to dostávám službu, která mi vyhovuje. Podstatné je, že existuje možnost volby.

Na Islandu odebrali a analyzovali vzorek DNA 80 tisícům lidí a vláda teď může upozornit obyvatele, že na základě jejich genetického profilu u nich existuje zvýšené riziko některých druhů rakoviny a podobně. Měli by to dělat, abych mohl přijmout některá preventivní opatření a třeba si o pár desetiletí prodloužit život, nebo je to narušení mého soukromí? Pokud bych měl dát zdravotnické firmě svá data a za to mohl žít o deset let déle, bral bych to. Určitě mi to ale vláda nemůže nařídit, pak je to rozhodně špatně.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje řada utopických vizí, některé z nich byly popsány v knihách a filmech. Může se propojení technologií a zdravotní péče vymknout z rukou?

MESKÓ: Můj problém někdy je, že jsem od přírody optimista. Větší šanci na uskutečnění mají spíš dystopické vize. Na technologickou změnu takového rozsahu jsme nebyli připraveni, a když teď nastává, často o ní pochybujeme.

Na technologickou změnu takového rozsahu jsme nebyli připraveni, a když teď nastává, často o ní pochybujeme

Chceme inovace a levnější zdravotnictví, ale nechceme, aby nám léky vyráběl kdejaký startup v garáži na 3D tiskárně. Pokud nepřijmeme inovace, jsme ztraceni. Pokud necháme inovace, aby spláchly celý systém zdravotní péče a udělaly z ní byznys, kde ve středu zájmu není pacient, pak stejně jsme ztracení. Někde uprostřed je cesta, kde je regulované prostředí otevřené inovacím, což teď není.

LIDOVÉ NOVINY: Co konkrétně pro objevení správné cesty děláte?

MESKÓ: Tlačíme na americké i evropské regulační orgány a snažíme se jim otevřít oči, protože bez jejich pomoci to nepůjde. Radíme i farmaceutickým firmám. Snažíme se ukázat lidem budoucnost zdravotní péče. Budoucnost, kde je pacient ve středu zájmu, kde jsme schopní měřit prakticky cokoliv a můj lékař to dokáže využít.

Už dnes můžeme zjistit obrovské množství informací, které však zůstávají nevyužity. Jen tak z legrace nosím svému doktorovi soubory nasbíraných dat, a on vůbec neví, co s nimi. V současnosti rozhodně nejsem jeho oblíbený pacient, ale budu, až si uvědomí, že spolupráce se mnou mu ulehčí od mnoha starostí a odpovědností, protože já se chci podílet na rozhodování. On je expertem ve svém oboru, já jsem ale expertem na svůj fyzický i psychický stav. Musí to být rovnocenný partnerský vztah, nikoliv současná praxe: „Já jsem bůh, já ti budu říkat, co dělat.“

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou v současnosti největší překážky pro dosažení těchto cílů?

Snažíme se ukázat lidem budoucnost zdravotní péče. Budoucnost, kde je pacient ve středu zájmu, kde jsme schopní měřit prakticky cokoliv a můj lékař to dokáže využít.

MESKÓ: Za prvé, nedostatek regulace. Například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA by o tomto tématu měl mít ty nejlepší znalosti. Ve skutečnosti ale kontrolní úřady po celém světě nevědí skoro nic. Za druhé stále chybí dostatečně chytrý algoritmus, který by skutečně dokázal všechno sám, bez manuálního ovládání. Za třetí jsou mnohé z opravdu kvalitních technologií stále drahé, protože jsou k mání krátce a není po nich dostatečně velká poptávka. Je to trochu začarovaný kruh.

Nejlepší inovace ve zdravotnictví v dnešní době přicházejí z regionů, kde je málo peněz, doktorů i důvěry v systém zdravotní péče, například ze střední Afriky či střední Evropy. Dobře zde totiž funguje sdílení informací a crowdfunding (veřejné financování – pozn. red.), který nápady mění v realitu.

Medicínský futurolog Bertalan Meskó (32)

  • Vystudoval medicínu, má i titul Ph. D.
  • Zakladatel služby Webicina.com, která shromažďuje zdravotnické informace ze sociálních médií.
  • Má za sebou více než 500 přednášek na Yalu, Stanfordu, Harvardu, ve Světové zdravotnické organizaci či NASA.
  • Poradce firem, jako je Abbott, Sanofi Aventis či Johnson & Johnson.
  • Jeho kniha The Guide to the Future of Medicine (Průvodce po budoucnosti medicíny) patří mezi 100 nejprodávanějších na Amazonu.
  • Člen Mensa International a Maďarské akademie věd.

Počet příspěvků: 2, poslední 20.12.2015 12:21 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.