Strategický high-tech projekt má NATO přinést informační převahu

Už na konci roku 2018 získá česká armáda přístup k systému Alliance Ground Surveillance (AGS), na němž se významně podílel i český obranný průmysl.

Bezpilotní zařízení Global Hawk, které patří k největším dronům na světě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bezpilotní zařízení Global Hawk, které patří k největším dronům na světě. | foto: Wikimedia.org
Bezpilotní zařízení Global Hawk, které patří k největším dronům na světě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Budou to nové oči a uši NATO. Systém Alliance Ground Surveillance (AGS) za více než 1,4 miliard eur má spojencům přinést v boji informační převahu nad jakýmkoliv protivníkem – a nejen vojenským. Důmyslné propojení pozemních senzorů, radarů, satelitů, nejvýkonnějších bezpilotních strojů a letounů včasné výstrahy má svést nitky zpravodajských, průzkumných i výzvědných informací a poskládat z nich mozaiku digitálního bojiště.

Systém umožní NATO trvale sledovat rozsáhlé oblasti z velkých výšek a za jakýchkoli povětrnostních podmínek, díky čemuž velitelé získají ucelený obraz o situaci na zemi pro správná rozhodnutí. Program AGS patřil v uplynulých letech k nejdůležitějším společným projektům Aliance. Systém má být hlavním pilířem ochrany aliančních vojáků na bojišti – dostanou přímo v akci nepřetržitý tok informací takřka v reálném čase.

Nejen bojové operace

Celkem 15 států NATO včetně České republiky sdružených v programu si proto společně pořizuje vysoce sofistikované bezpilotní letouny Global Hawk, mobilní pozemní stanice a buduje hlavní operační středisko na základně v Sigonelle na východě Sicílie. Američané tyto bezpilotní letouny již řadu let provozují. Celkově má ve středisku pracovat až 600 lidí, převládat mají zpravodajské a průzkumné pozice a – pochopitelně – „piloti“.

Kromě bojových operací najde systém uplatnění i při ochraně hranic, průmyslových haváriích, živelných katastrofách, rozsáhlých pátracích akcích nebo při teroristickém ohrožení

První z velkých bezpilotních strojů schopných vydržet ve vzduchu více než 30 hodin a nepřetržitě sledovat danou oblast už mají spojenci k dispozici. Celkem jich bude pět. Dosah letounů je v podstatě celosvětový. Global Hawk odstartuje ze Sicílie a přeletí nad zájmové oblasti na Blízkém či Středním východě. Je schopný doletět nad jižní Afriku, téměř sedm tisíc kilometrů, zde absolvovat osmihodinový průzkumný let a vrátit se.

Kromě bojových operací najde systém uplatnění i při ochraně hranic, průmyslových haváriích, živelných katastrofách, rozsáhlých pátracích akcích nebo při teroristickém ohrožení. Aktuálně se hovoří o nasazení při ochraně území baltských republik nebo při sledování tras pašeráků lidí přes Středozemní moře.

Sledování ohromného území


Jádro systému tvoří unikátní technologie Ground Moving Target Indication (GMTI) schopná za všech povětrnostních podmínek mapovat zemský povrch s mimořádnou přesností a lokalizovat a identifikovat prakticky všechny pozemní a vodní stacionární i pohyblivé objekty. „Díky tomu dokáže systém automaticky odlišit pohyblivé objekty od jejich pozadí, vyhodnotit jejich trajektorii a predikovat další postup. Zabere až několik desítek tisíc pohybujících se objektů,“ nastínil náměstek ministra obrany Jakub Landovský, který vede sekci obranné politiky a strategie.

Letouny Global Hawk jsou schopné sledovat ohromné území z výšky dvanácti kilometrů a v průběhu jedné průzkumné mise zmapovat až 100 tisíc kilometrů čtverečných terénu denně

Systém porovnává drobné změny v terénu s uloženými 3D mapovými podklady, čímž zjišťuje nové povrchové úpravy – od staveb přes různé objekty až po klamné cíle. Může odhalit například i místa s nastraženými výbušnými systémy. Plných operačních schopností má systém dosáhnout koncem roku 2018. Letouny Global Hawk jsou schopné sledovat ohromné území z výšky dvanácti kilometrů a v průběhu jedné průzkumné mise zmapovat až 100 tisíc kilometrů čtverečných terénu denně.

Přenos dat má probíhat přes družicové spojení takřka v reálném čase. Zjednodušeně řečeno, obsluha pozemní stanice bude schopná přijmout potřebná data z Global Hawku, vyhodnotit je, předat jednotce, pro kterou jsou v akci určena, a přes satelit je poslat zpět na hlavní operační základnu. Odtud pak budou data − případně výsledný produkt − zasílána přes chráněnou síť NATO uživatelům na strategickém stupni velení a národním prvkům.

Pokud nebudou pozemní stanice v konkrétní situaci využity a nasazeny, budou se data z Global Hawku přes satelit přenášet přímo na hlavní operační základnu na Sicílii, vyhodnocovat a fúzovat v operačním centru a následně zasílat koncovým uživatelům. Tímto způsobem bude možné poskytovat informace lidem, kteří mají rozhodovací pravomoci – od taktické až po strategickou úroveň. Armády všech zemí NATO budou moci informace získané prostřednictvím AGS propojit s národními systémy velení a řízení.

Český podíl

Česká republika patřila mezi první země, které se k vybudování systému sledování pozemních cílů na přelomu tisíciletí přihlásily. Zajímavostí je, že od osmdesátých let 20. století, kdy spojenci společně nakoupili flotilu průzkumných letounů AWACS, jsou nové bezpilotní letouny teprve druhým projektem, kdy letouny bude vlastnit Aliance jako celek.

České firmy dosud na projektu získaly zakázky za přibližně 14 milionů eur, tedy za více než 370 milionů korun. Celkově má český podíl dosáhnout až 70 procent z částky,

V pozdějších letech však česká účast kvůli rozpočtovým škrtům ve výdajích na obranu nebyla zdaleka jistá, stejně jako u dalších států. Z programu například zcela odstoupila Kanada, podobný krok zvažovalo i Dánsko a „odcházelo a zase přicházelo“ i Polsko. Česko celkově podle údajů ministerstva obrany do projektu vkládá zhruba 650 milionů korun ve splátkách rozložených do let 2009 až 2018.

Částka vychází z předem stanoveného klíče bezpečnostních investic NATO a činí přibližně 1,7 procenta z celkového objemu nákladů na systém. V „hubených letech“ proto bylo podmínkou Prahy pro setrvání v programu, že se do projektu zapojí i český obranný průmysl. A ten nakonec zanechá v systému významnou stopu.

České firmy dosud na projektu získaly zakázky za přibližně 14 milionů eur, tedy za více než 370 milionů korun. Celkově má český podíl dosáhnout až 70 procent z částky, kterou země na vybudování systému vynaložila. Konkrétně jde například o vývoj softwaru, do kterého je zapojena česká společnost ICZ. Pardubická společnost Retia z holdingu CSG zase koncem loňského roku dodala poslední ze sedmi speciálních kontejnerů mobilních pozemních stanovišť.

Vyhodnocování dat

Kontejnerová pracoviště vybavená elektronickými systémy budou sloužit operátorům pro vyhodnocování dat z bezpilotních letounů. Podílela se na nich také další česká firma Karbox.„Splnění požadavků NATO nejen ve vývojové a výrobní oblasti, ale i po stránce ochrany informací bylo velmi náročné a posunulo nás o obrovský kus dopředu. Díky tomu se můžeme pustit do dalších, obdobně náročných mezinárodních vyzbrojovacích projektů,“ konstatoval ředitel pardubické společnosti Petr Novák.

Kontejnerová pracoviště vybavená elektronickými systémy budou sloužit operátorům pro vyhodnocování dat z bezpilotních letounů. Podílela se na nich také další česká firma Karbox.

Kromě elektronikou prošpikovaných kontejnerů, přepravitelných na nákladních automobilech, nakonec jeho firma díky kvalitní práci dostala i úkoly navíc, které nebyli schopni splnit zahraniční dodavatelé – například vybudování pracoviště operátora nebo dálkové ovládání radiostanice.

„Nejtěžší nebylo ani tak technické řešení, věřili jsme si, ale splnění složité projektové dokumentace a norem v rámci NATO,“ uvedl projektový manažer Milan Tenušák. Připomněl, že řada technologií i výsledné zařízení spadalo do různých režimů utajení. A dodal: „Od vyhrazeno až po tajné, a proto jsme neustále museli velmi úzce spolupracovat s Národním bezpečnostním úřadem.“

K této pozemní části systému AGS vzniklo více než 25 tisíc stran dokumentace. A asi 70 lidí z pardubické firmy strávilo na projektu celkem 75 tisíc hodin práce. Perfekcionismus šel i do takových detailů, že zábradlí u vchodu do kontejneru mohlo za určitých podmínek klouzat, proto bylo doplněno o zdrsněnou plastovou opěrku. Už v průběhu projektu pak byly řešeny doslova stovky požadavků na drobné úpravy a zásahy.

Systém Alliance Ground Surveillance (AGS).

Financování

Několikaměsíční diskuse se například vedla i k na první pohled banální věci, jako je barva bojového osvětlení. V bývalých armádách východního bloku byla běžná zelená, na západě červená, přičemž projekt ji přesně nespecifikoval. Vítězná barva však podléhá režimu utajení, ostatně jako prakticky celý „speciální kontejner“. Samostatnou kapitolou pak bylo tvrdé testování. Funkčnost se prověřovala mimo jiné poté, co byl kontejner kompletně pokryt šestimilimetrovou vrstvou ledu.

Do financování systému AGS se zapojí všechny členské státy NATO s výjimkou Francie a Británie

Myšlenka na vytvoření jednotky vlastních aliančních průzkumných prostředků se poprvé objevila v první polovině devadesátých let 20. století. Původně se počítalo s tím, že sledovací systém obstarají průzkumná pilotovaná letadla. Později mělo jít o smíšenou flotilu pěti pilotovaných letounů Airbus 321 a sedmi bezpilotních letounů Global Hawk první verze. V roce 2007 se však spojenci rozhodli jen pro bezpilotní stroje. Tehdy jich mělo být osm. Počet se však postupně v důsledku snížení zdrojového rámce snížil na současných pět.

Z původních 23 zemí zapojených do projektů zůstalo po změně koncepce zaměřené pouze na bezpilotní prostředky patnáct. Ty v září 2009 podepsaly zvláštní memorandum a vytvořily speciální agenturu NAGSMA, která za budováním systému stojí. Do financování systému, které za 30 let přijde na další dvě miliardy eur, se zapojí všechny členské státy NATO s výjimkou Francie a Británie. Ty se zavázaly kompenzovat finanční náklady národními průzkumnými prostředky s podobnými typy senzorů, které dají Alianci k dispozici.

Sousední Polsko díky podílu na projektu bude mít i svého zástupce mezi operátory bezpilotních strojů. Prvním bude podplukovník Martin Szubinski, který má v těchto týdnech absolvovat tříměsíční základní výcvik pro pilotování strojů přímo v italské Sigonelle.

Získáme strategické informace

Po dosaženích plných operačních schopností systému Alliance Ground Surveillance (AGS) získáme se spojenci kapacity, jež bude možné nasadit nejen kdekoliv na světě, ale i pro integrovaný záchranný systém, říká v rozhovoru náměstek ministra obrany Jakub Landovský.

ČESKÁ POZICE: Kdy bude mít ČR ke kapacitám AGS přístup a na jakém principu budou jednotlivé země moci systém používat?

LANDOVSKÝ: Dosažení Military Full Operational Capability (MIL FOC) systému AGS předpokládá alianční velitelství Supreme Headquarters Allied Powers Europe (SHAPE) koncem roku 2018. Díky pozemnímu mobilnímu segmentu má být jednotka nasaditelná kdekoliv na světě.

Armády účastnických zemí budou mít přístup k informacím získaným prostřednictvím AGS s tím, že je budou moci propojit s vlastními systémy velení a řízení, a to minimálně do úrovně brigády. S vyvíjenými technologiemi „vojáka budoucnosti“ lze předpokládat přenos informací/dat i na nižší velitelské úrovně. Přenos dat bude probíhat téměř v reálném čase.

ČESKÁ POZICE: Můžete uvést modelový případ, kdy bude systém AGS užitečný? Třeba při průmyslové havárii, ochraně hranic?

LANDOVSKÝ: Zpracovaná data budou distribuována k zobrazení nejen na velitelská stanoviště, ale i pro další uživatele, kde poslouží jako podklad pro rozhodovací proces při řešení krizových stavů, řízení operací, zvládnutí rozsáhlých živelných nebo průmyslových katastrof. V praxi jde o možnost využívat schopností AGS na národní úrovni v rámci integrovaného záchranného systému, například v době teroristické hrozby k ochraně významných institucí (hranic), infrastrukturních, dopravních, průmyslových a energetických uzlů.

ČESKÁ POZICE: Provoz systému bude tedy fungovat na podobné bázi jako u flotily letounů včasné výstrahy AWACS?

LANDOVSKÝ: Dá se říct, že jde o podobný systém velení a řízení a poté nasazení dle potřeb Aliance – jednotlivých účastníků. Jistá podobnost se jeví i v systému zabezpečení obecně a také v oblasti financování. Určitě nelze vyloučit ani aktivity modernizační/pořizování subsystémů, neboť s AGS se počítá na 30 až 35 let fungování. Úkoly AGS budou určitě komplementární k těm aliančního vzdušného systému včasné výstrahy a řízení a není vyloučeno, že může dojít i k jistým integračním snahám.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Lubomír Světnička

Lubomír Světnička, publicista. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články