Sto dní ve smogu. Bez vyhlídek na zlepšení.

Hodnoty polétavého prachu v Ostravě-Radvanicích už více než sto dní překračují zákonem povolené limity.

Jan Charvát 19.11.2013
Ostrava, 15. listopadu 2013. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ostrava, 15. listopadu 2013. | foto: © ČTK/Ramík DrahoslavČeská pozice
Ostrava, 15. listopadu 2013.

Obvyklá zpráva: Na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku je od neděle vyhlášená smogová situace, protože již dva dny po sobě překračují čtyřiadvacetihodinové koncentrace polétavého prachu (PM10) hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový. Špatná situace je prakticky v celém Moravskoslezském kraji. Nejhorší je aktuálně v Ostravě-Radvanicích, kde čtyřiadvacetinová koncentrace prachu činí 121,7 mikrogramu. Hydrometeorologové nedoporučují vycházet ven dětem, seniorům a chronicky nemocným, kterých je v Radvanicích hodně. Každé páté dítě tu totiž vlivem špatného ovzduší trpí astmatem.

Mnohem horší zprávou je však především to, že Radvanice, které jsou dle Evropské agentury pro životní prostředí jedním z nejvíce znečištěných míst Evropy, zároveň „oslavily“ již sto dní v roce 2013, po kterých byly zákonné limity pro prach překračovány (povoleno je 35 dní). Jiné měřící stanice se k této hodnotě kvapem blíží, Ostrava – Zábřeh například překročila limit již po 96 dní.

Všichni dělají dost?

Naděje na výrazné zlepšení stavu ovzduší v regionu jsou však jen velmi malé. A to jak v krátkodobém horizontu, protože inverzní charakter počasí má po další dny přetrvávat a zima teprve začíná, tak v dlouhodobém. Jednotlivé instituce, které mají ochranu ovzduší v problematickém regionu na starost, totiž shodně tvrdí, že již dělají dost.  

Politická reprezentace Moravskoslezský kraje, který například vydává velkým znečišťovatelům integrovaná povolení pro provoz zdrojů znečištění, tvrdí, že je k podnikům nejpřísnější v republice. Drží se dobře známé mantry o zaměstnanosti. V rámci revize integrovaného povolení kraj například v září prodloužil o dva roky termín odprášení ocelárny společnosti Evraz Vítkovice Steel. Podnik měl přitom na odprášení do roku 2013 osm let a přinejmenším v letech před krizí slušně prosperoval.„Když jsem byl dítě, tak tady byl za dvacet minut sníh černý. Dnes je to mnohem lepší.“

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík (ČSSD) ČESKÉ POZICI řekl: „Už nyní jdeme na hranici možného. Nemůžeme dát těm podnikům přísnější podmínky, protože by pro ně pak bylo ekonomicky výhodnější se sebrat o odjet třeba do Polska nebo Indie, kde jsou podmínky mírné. Jen odchod ArcelorMittalu by znamenal deset tisíc nezaměstnaných a měli bychom zde obrovský sociální problém.“

Náměstek Havlík zároveň dodává: „V roce 2003 podniky vypouštěly zhruba pět tisíc tun prachu ročně, v roce 2011 to byly, také naší zásluhou, jen dva tisíce tun. Když jsem byl dítě, tak tady byl za dvacet minut sníh černý, dnes je to mnohem lepší.“

Argument o zlepšení ovzduší je však pravdivý jen částečně. Velkých prachových částic, tedy těch, které obarví sníh na černo, skutečně výrazně ubylo. Dle zprávy Státního zdravotního ústavu však poměrově přibývá částic malých, které již nejrůznější prachové filtry nedokáží zachytit. Ty jsou přitom pro lidské zdraví mnohem nebezpečnější, protože se na ně snáze váže například benzo(a)pyren a dostávají se hlouběji do plicních sklípků i do krevního řečiště.

Havlík je také přesvědčen, že značnou část znečištění si dělají lidé sami tím, čím topí. Lokální topeniště jsou jistě významným zdrojem znečištění a je třeba na ně také zaměřovat pozornost. V oblasti Ostravska (zejména Radvanic) je však, například dle studie Vysoké školy báňské, dominantním zdrojem skutečně průmysl.

Radí to i zdravý rozum, protože lokálními topeništi topí lidé v celé republice, stejně jako je v celé republice různě intenzivní doprava. Moravskoslezský kraj v tomto ohledu není v ničem výjimečný. Nikde, ani v podobně sociálně slabých oblastech (Ústecko), však hodnoty znečišťujících látek nejsou tak vysoké.

Hledání odpovědnosti

O tom, že více pro zlepšení ovzduší již udělat nelze, je přesvědčeno také ministerstvo životního prostředí, které agendu ovzduší v ČR zastřešuje. Ministr životního prostředí v demisi Tomáš Podivínský v reakci na nedávný soud mezi městem Ostrava a Českým státem právě kvůli ovzduší uvedl:

„Současný trend ministerstva jednoznačně ukazuje, že pro Ostravu a celý Moravskoslezský kraj děláme maximum. Kotlíkové dotace, program ministerstva a kraje za 160 milionů korun pomohly už více než čtyřem tisícům obyvatel kraje vyměnit starý kotel za nový ekologický. Celková suma 2,7 miliardy korun v programu Zelená úsporám, kterou na dotacích využili obyvatelé Moravskoslezského kraje na zateplení rodinných a panelových domů, výrazně přispěla ke zlepšení kvality ovzduší v kraji.“

Ve zmíněném soudu Ostrava zažalovala stát, zastupovaný ministerstvem, právě kvůli porušování zákonných imisních limitů. Město však soud prohrálo, protože se nepodařilo prokázat, že ministerstvo pochybilo. A soud správně uvedl, že ministerstvo není jediným aktérem v oblasti ovzduší, dalšími aktéry jsou i kraj a v neposlední řadě město Ostrava. Ministru Podivínskému ještě krátce po soudu lehce ujely nervy a dodal, že na vině špatného ovzduší je jeho „zelený“ předchůdce Martin Bursík a primátora Ostravy Kajnara označil za zhrzenou, plivající, marginální, tragikomickou politickou figurku.

Primátor Kajnar se odvolal a soud se může táhnout další roky. Snad nikdo nedoufá, že by konečný verdikt dokázal ihned vyřešit problém se znečištěným ovzduším. Už jen přesné pojmenování toho, kdo je vlastně zodpovědný za dodržování zákona o ochraně ovzduší, by však bylo prospěšné. V současné nepřehledné situaci, kdy se jednotliví zodpovědní aktéři navzájem obviňují, místo aby spolupracovali, se vlastně již totiž není kam obrátit. Všichni si myslí, že dělají dost.