Štít na ochranu dat nefunguje, stěžují si Evropané

První prověrka dohody mezi EU a USA o ochraně soukromí na internetu ukázala, že Evropané se svých práv za oceánem dovolají jen stěží.

Internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internet. | foto: Montáž ISIFA, Richard CortésČeská pozice
Internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která měla Evropanům zajistit ochranu dat mimo jiné před americkými tajnými službami, se musí změnit. První výroční šetření totiž ukázalo, že Privacy Shield (v překladu Štít soukromí), jak se dohoda jmenuje, nefunguje úplně tak, jak by měl. Problémem je především nečinnost úřadů v USA.

Podle eurokomisařky Věry Jourové, do jejíž kompetence ochrana osobních údajů spadá, je důležité, že Privacy Shield bude pokračovat. Je to totiž právě tato dohoda, díky které mohou firmy jako Google, Facebook i ty menší a méně známé přesouvat data svých zákazníků přes Atlantik a dále s nimi pracovat, což je podmínkou pro fungování jejich služeb.

Americké nedodělky

Přesto není v praxi vše tak, jak by mělo. Například post ombudsmana, který vznikl přímo při Bílém domě a který má Evropanům pomoci dovolat se svých práv v USA, stále není obsazený. Vedení federální obchodní komise je pouze prozatímní a podobně jsou na tom i další dohledové orgány.

„Připravujeme dílčí změny Privacy Shieldu. Chceme po amerických úřadech větší aktivitu. Kontrolovat dodržování pravidel mají samy od sebe, nikoliv až po výzvě evropských úřadů,“ řekla LN Jourová s tím, že její tým bude sledovat i vývoj kolem nové národní legislativy v USA, aby byla v souladu se štítem.

„Musí jít směrem posilování ochrany soukromí, ne naopak. Jinak by to byla hrozba pro pokračování dohody o přenosu dat. Evropanům se musí v USA dostávat stejné míry ochrany jako doma,“ dodala Jourová.

USA zoufale chybí lidé. Jak upozornil americký ministr obchodu Wilbur Ross, celkem je třeba obsadit zhruba pět tisíc pozic, přičemž čtyři tisíce z nich potřebují schválení Senátu.

USA ale zoufale chybí lidé. Jak upozornil americký ministr obchodu Wilbur Ross, celkem je třeba obsadit zhruba pět tisíc pozic, přičemž čtyři tisíce z nich potřebují schválení Senátu, včetně těch důležitých pro Privacy Shield.

Zájem o funkční spolupráci přitom mají obě zúčastněné strany. Digitální firmy přispívají k hrubému domácímu produktu Evropy osmi procenty. Starý kontinent je pro tyto společnosti důležitým trhem se stovkami milionů zákazníků. A důvěra lidí je pro rozvoj digitální ekonomiky klíčová.

I proto se Jourová během své „vizity“ v USA setkala kromě Rosse i se zástupci firem, kterých se k systému Privacy Shield připojilo už přes 2400. V Silicon Valley jednala i s těmi největšími – Googlem, Applem a Facebookem. „Na straně Silicon Valley je velká ochota a snaha k jednání. Myslím, že si dobře uvědomují svou situaci a důležitost evropských uživatelů pro jejich podnikání,“ řekla Jourová k otázce přístupu firem k nové regulaci.

Zvlášť Facebook totiž v nedávném rozhovoru pro magazín Index LN obvinil rakouský právník Max Schrems, který se s touto sociální sítí roky soudí o svá data i data dalších Evropanů, z nezájmu o jakákoliv jednání a nerespektování uživatelů i úřadů. „Je to arogantní firma, na rozdíl od jiných vůbec s nikým nekomunikuje,“ uvedl Schrems.

„Muž, který porazil Facebook“, jak se Schremsovi kvůli vyhranému sporu někdy přezdívá, si vzal na paškál i Privacy Shield. Kritizoval především obtížnou vymahatelnost vlastních práv pro člověka bez právnického vzdělání, čemuž dalo aktuálně skončené šetření Evropské komise nepřímo za pravdu.

Více stížností by pomohlo

„Pomohlo by, kdyby si lidé více stěžovali, abychom mohli systém odladit v praxi,“ reagovala na kritiku Jourová, podle které zatím Privacy Shield prověřilo jen několik stížností, a to od lidí typu Schremse. Mrzí ji, že se neozval například některý z uživatelů Yahoo, když na podzim loňského roku vyplulo na povrch, že firma šmírovala stovky milionů e-mailových účtů kvůli informacím pro americké tajné služby.

Privacy Shield loni po skoro třech letech nejistoty firem nahradil evropsko-americkou dohodu Safe Harbour (v překladu Bezpečný přístav), kterou Evropský soudní dvůr zneplatnil v návaznosti na Snowdenovu aféru. V roce 2013 totiž bývalý zaměstnanec amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil informace o tom, jak tamní národní bezpečnostní agentura NSA sleduje lidi po celém světě, včetně třeba německé kancléřky Angely Merkelové.

Privacy Shield

USA ale zoufale chybí lidé. Jak upozornil americký ministr obchodu Wilbur Ross, celkem je třeba obsadit zhruba pět tisíc pozic, přičemž čtyři tisíce z nich potřebují schválení SenátuŠtít soukromí nahrazuje od loňska předchozí dohodu Safe Harbour o ochraně dat a soukromí na internetu, kterou zneplatnil Evropský soudní dvůr kvůli Snowdenově aféře. V nové dohodě USA mimo jiné slíbily: zřídit institut datového ombudsmana při Bílém domě kontrolovat a certifikovat firmy operující s osobními daty každoroční společný audit Štítu soukromí za účasti Evropské komise možnost pohnat vzpurné firmy před arbitrážní panel.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.