Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Štěpení na ČVUT: Elektrotechnická fakulta není jen kybernetika!

Vznik výzkumného centra CIIRC? Děkan FEL Pavel Ripka naznačuje, že odtržení části kybernetiků od mateřské fakulty je „tak trochu sobecké“.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jknopp

4. 10. 2013 10:06
Komentář
Jako bývalý student fakulty elektrotechnické nad tímto článkem cítím lítost, stejně tak jako povinnost, sdílet svůj pohled na věc. Z článku je bohužel velmi patrné pohoršení nad tím, že část fakulty řeší svou snahu o změnu založením vlastního ústavu.Příspěvek shrnu v komentářích ke dvou částem článku. Komentář se pak postupně vyjadřuje k článku jako celku, bohužel jsem se nechal trošku strhnout a tak reaguji i na školství a názory na něj obecně. Text převzatý z článku je vždy v uvozovkách. 1) = = = = = = = = = = = = ="Většina špičkových týmů ale k fakultě dle jeho slov nerozlučně patří, počínaje katedrou matematiky i fyziky... ...Zajímavý výzkum provádí i katedra telekomunikační techniky, mikroelektroniky či radioelektroniky, ale také..."."Většina špičkových týmů ale k fakultě dle jeho slov nerozlučně patří, počínaje katedrou matematiky i fyziky... ...Zajímavý výzkum provádí i katedra telekomunikační techniky, mikroelektroniky či radioelektroniky, ale také...".Toto je výčet téměř poloviny fakulty, tím pádem by fakulta měla být výzkumně špičková a lidé by se o ni měli prát. Je pravda, že spousta předmětů z těchto skupin měla výborné předměty, které mě naučili věci, které jsem potřeboval a používám i teď. Nejsem však natolik zběhlý v těchto oborech, abych posoudil,zda jsou tyto týmy tak špičkové ve výzkumu, jak se píše v článku. Pokud jsou, je to velká reklama už sama od sebe. A to jak pro firmy, tak pro studenty. Týmy (na ČVUT i mimo), které  jsou ve světe uznávané, to jako reklamu hodně využívají. Z mého okolí si doktorandi a postdoci vybírají budoucí práci jen podle školitele (profesora) a týmu, ve kterém budou. Pokud je šéf špička (každý zná jeho články, knížky, projekty, jeho), tak s ním lidé chtějí pracovat. On dělá na zajímavých projektech, otevře cestu na ty nejlepší konference a pozdější práce. Nejsem si plně jist, že se studenti po světě perou o místa ve výše vyjmenovaných skupinách. Naopak ze své zkušenosti vím, že v článku zmíněná laboratoř pana Hlaváče je ve světě velmi uznávaná a že má několik publikací, kterými by se chlubili všechny top10 školy . Bývalý kolega (ze zahraničí), se rozhodoval mezi Leuven, ETH a laboratoří pana Hlaváče, kde chvíli pracoval. To je sice jen jeden případ, který znám, byl bych však velmi rád, jestli je na ČVUT více o kterých nevím.Když si student po škole vybírá práci a má na výběr třeba Google nebo Oxford (doktorát či Masters, pokud má bakaláře). Nabídka dělat na Oxfordu určitě nepropadá, protože student má jistou záruku, že bude potkávat odborníky v tom, co dělá, učit se od nich a všech lidí co jsou kolem (spousta z nich určitě tu samou nabídku od Google odmítla). Bylo by krásné kdyby v rozhodování bylo aj ČVUT. 2) = = = = = = = = = = = = =Přijde mi hořko-sladce úsměvné že model, ačkoli neznám jeho detaily, který je popsán jako preferovaný panem Ripkou, je jeden z důvodů pro založení CIIRC. V článku: "Ripka preferuje flexibilní uspořádání autonomních výzkumných týmů napříč katedrami a fakultami a jejich propojení společnou myšlenkou."Tento model v zahraničí opravdu funguje. Týmy jsou velmi autonomní a velmi častá je zároveň i spolupráce typu: V našem týmu A potřebujeme vyřešit podproblém který umí tým B, výsledkem bývá společný článek. Co je ale důležité, je fakt že jak A tak B jsou superb týmy. Kdyby nebyli, tak na té škole nebudou.Autonomie spočívá v tom, že jakýkoliv tým je veden profesorem (viz. nedávný článek na České pozici srovnávající status Prof. v ČR a v zahraničí), který je světově uznávanou osobností, tento člověk ví jak sehnat peníze, jak psát články na ty nejlepší konference a do nejlepších časopisů. Jednou z nejdůležitějších částí jeho práce je vést doktorandy a post-docy, aby ty články měli a aby se naučili, jak dělat výzkum. To jaké doktorandy a post-docy má, je tím pádem na něm, protože když výsledky mít nebudou, tak končí, tím končí celý jeho tým, celá laboratoř, všichni co jsou "pod ním", a končí i předmět který vyučoval (zpravidla odborný a né pro prváky). On byl totiž ten magnet na peníze, na studenty, na "prestiž", expert na problematiku, s nadhledem, který věděl co je právě "hot". A tyto špičky v oboru udávají směr univerzity, protože jen ony umí strhnout všechy okolo, aby také byli špičky. S tím je spojeno, že mají spoustu práce s vlastní prací (vést studenty, shánět granty, dělat pořádně ten jeden předmět co mají) a administrativa okolo musí být minimální, tedy nejvíce oddělená. Samozřejmě je důležité, aby studenti měli dobrý základ z předmětů které na to jsou třeba, např matika, fyzika.. ale na školách se odděluj pozice researcher a teaching position. Obě dvě jsou důležité, každá ale jinak. Z celkového pohledu je pak i celá fakulta/univerzita prestižní. Tzv. pokud nadějný vědec ve firmě, či  post-doc kouká po nové práci/výzvě. Pokusí se založit vlastní skupinu na té škole, protože může dělat věci, co ho zajímají, potká experty z jiných oborů (takže může snáze obohatit vlastní obor). To že dělá vedoucího týmu na univerzitě má často větší prestiž než dělat senior researcher v uznávané firmě. Většina lidí na to nemá, já ani zdaleka ne. Firmy chtějí jeho studenty. Alespoň na letní stáže, protože student nechce na fulltime, vždyť dokončit to, na čem pracuje na univerzitě, ho posune dál, než kdyby dělal v té firmě a je to i o dost zajímavější.Výsledkem samozřejmě je, že lidé (od PhD studentů po profesory) na univerzitě pracují 8-20 hodin denně, protože pokud není několikaroční práce profesora a jeho podřízených světově uznávanou, tak ho tam nenechají.Honza Knopp   
0 0
možnosti

P43a15v28e89l 23V91r29b78a

19. 8. 2013 16:23
Komentar
Jako zamestanec Katedry kybernetiky FEL musim na tento clanek reagovat a soucasne vyjadrit podporu prof. Marikovi.Za prve, nerozumim zminovane analogii s plzenskou Fakultou aplikovanych ved. Co vypada jako sobecka zalezitost? Zalozeni NTISu, nebo neco jineho? Bez dalsiho vysvetleni to vyzni jen jako pomluva, coz se mi, jako absolventovi FAV, vubec nelibi.Za druhe, nerozumim ani uvedenym trem duvodum pro zalozeni CIIRC . V CIIRCu si jednotlive tymy budou muset zajistit financovani z grantovych prostredku nebo ze spoluprace s prumyslem, stejne tak jako to ted delaji na FELu, take proto, ze jak zminuje sam prof. Ripka, institucionalnich penez je stale mene. V cem by tedy mel byt odchod do CIIRC financne vyhodnejsi? CIIRC, jako soucast CVUT, ma “velky”akademicky senat, ktery jej mimochodem zalozil, a dale snem, ktery je vnitrnim samospravnym organem CIIRC s podobnymi pravomocemi jako ma senat fakulty. Jaky je tedy ten duvod? Stejne tak nerozumim tretimu bodu a to vazbam na byznys. Je tim mysleno, ze se v CIIRCu nebude dbat na to, aby byly vazby s prumyslem pruhledne a oboustranne vyhodne?Ne, duvod je mnohem prozaictejsi – sance pracovat pro moderni vedeckovyzkumnou instituci v ramci CVUT s jasne formulovanou prorustovou vizi. Jaka je oproti tomu vize FEL? V dlouhodobem zameru FEL pro 2011-2015 ctu, ze je zamerem udrzet si spickove vyzkumniky. To ovsem pujde tezko v prostredi, kde je mozne odvolat vedouciho katedry bez udani duvodu a kde se kladou vsemozne prekazky tem, kdo chteji pomoci CVUT udrzet se i v budoucnu mezi prestiznimi technickymi vysokymi skolami vybudovanim noveho institutu.Pavel Vrba
0 0
možnosti

Msebek

17. 8. 2013 13:34
Ke koncepci
Nejspíš už tím čtenáře České pozice nudím, ale mohu jen znovu opakovat to samé: 1)      Na dobrých školách v zahraničí procházejí všichni akademici „na vstupu“ i v průběhu kariéry mnoha velmi náročnými výběry. Mají tam velmi živé prostředí, velkou část zaměstnanců tvoří cizinci, lidé přirozeně odcházejí, přicházejí a přátelsky spolu soutěží. Pak není divu, že jsou na takové škole/fakultě/katedře všichni profesoři zhruba stejně dobří, všichni asistenti zhruba stejně dobří, atp. Všichni akademici tam sdílejí velmi podobné hodnoty, mají velmi podobné cíle a mají výsledky velmi podobné úrovně. Pokud tam vůbec nějakou samosprávu mají (což často nebývá), tak i tato samospráva tlačí pracoviště kupředu a to bez velkých třenic a sporů. Na našich školách, fakultách a katedrách je tomu dosud naopak. Akademici buď neprošli výběrem vůbec žádným (jsou tam „odjakživa“) anebo (v poslední době) jen velmi nenáročným, kde často neměli žádného konkurenta. Zaměstnance z ciziny ani ty nejlepší školy/fakulty skoro nemívají, prostředí je zamrzlé, téměř nikdo nepřichází ani neodchází, a pokud se vůbec soutěží, tak jen naoko. Pak není divu, že jsou mezi našimi akademiky rozdíly nebetyčné: na stejné škole, fakultě i katedře najdeme vedle sebe jak kolegy světové úrovně, tak kolegy průměrné, a dokonce i takové, kteří se vůbec o žádný výzkum na světové úrovni nesnaží a nevědí ani, že/proč by měli. Když se potom ti dobří a do světa orientovaní snaží o zlepšení školy či fakulty, ostatní v tom vidí osobní ohrožení a proto jim v tom prostřednictvím zákonem předepsané samosprávy účinně brání. Je jich totiž samozřejmě daleko víc a ve všech volbách a kolektivních rozhodováních mají navrch. Řádově lepší (elitní, světové, …) pracoviště se tak podaří zřídit jen „na zelené louce“, alespoň trochu mimo vliv struktur stávajících. Dobrý příkladem je třeba CERGE. No a CIIRC je dalším takovým pokusem. Nikdo by do CIIRC neměl automaticky „přejít“, ale pracovníci by tam měli být vybírání podle náročných kritérií. Přitom by o těchto kritériích neměla rozhodovat stávající akademická většina. Pracovním jazykem je angličtina a očekává se velký podíl cizinců, třeba i polovina. V tom vidí zakladatelé jednu potenciální výhodu CIIRC. 2)      V popsané situaci našich škol a fakult mají rozhodující slovo senáty: Protože jsou voleny výše popsanou většinou akademiků, zdaleka nereprezentují ty nejlepší názory, ale naopak názory průměrné=většinové a hlavně většinu neohrožující, chovají se vlastně odborářsky. Senáty obvykle brzdí a rozhodně neženou vývoj pracoviště kupředu ani do světa. Do senátu se nikdo nedostane proto, že je vynikají osobnost či že má špičkové výsledky, ale spíš proto, že tam bude „hájit naše zájmy.“ Mnozí senátoři tak vůbec nemluví a jen hlasují podle pokynů své lobby. Ve vztahu k rozvoji výzkumu je tento systém zničující: Mezi senátory-zaměstnanci jsou obvykle tak 1-2 skuteční vědci a velkou většinu tvořívají výzkumníci podprůměrní a kolegové úplně bez výzkumných výsledků. Přesto takový senát v podstatě řídí i výzkum. Rozhoduje totiž nejen o rozdělování peněz na a za výzkum (tím, že schvaluje nejen rozpočet, ale také třeba systém hodnocení výzkumných výsledků a mnohé další), ale dokonce určuje i to, kdo smí/nesmí sedět ve vědecké radě. Protože CIIRC má statut vysokoškolské ústavu, vlastní senát mít vůbec nemusí! Přesto určitou samosprávu mít bude, ale mnohem lepší: Senát je tu nahrazen tzv. Sněmem, o jehož složení nerozhoduje celá akademická obec. Každý člen Sněmu musí splnit náročná odborná kritéria a jeho členství vždy musí být schváleno stávajícími členy Sněmu. Nebude to tedy odborářské těleso, ale spíše klub špičkových osobností v anglosaském stylu. A v něm by měly vítězit názory lepší a ne ty většinové. V tom vidí zakladatelé CIIRC další principiální výhodu.
0 0
možnosti

Hanzalek

17. 8. 2013 12:33
Komentář
Komentuji jednotlivé výroky uvedené v článku. Své názory jsem označil *.  Ripka argumentuje tím, že odchody z fakulty jsou v tuto chvíli možná výhodnější pro některé konkrétní kolegy, ale celku neprospějí.* Pokud bude CIIRC opravdu excelentní pracoviště s efektivní administrativou, pak jeho založení prospěje jak ČVUT, tak ČR. To je pro daňové poplatníky určitě důležitější než organizační začlenění CIIRC uvnitř ČVUT. „Mluvit a poměřovat, kdy na školách doplácí věda na výuku nebo obráceně, je hodně ošidné,“ míní děkan. „Fakt je, že platby od státu za výuku tvořily kdysi většinu našeho příjmu, před pěti lety to bylo ještě čtyřicet procent, a dnes je to pouhých 27 procent. Mnozí výzkumníci si proto nyní mohou spočítat, že je pro ně finančně výhodnější ,udělat se pro sebe‘.“* Podporovatelé CIIRCu se „prodělečné výuky“ rozhodně nezříkají, mají s ní bohaté zkušenosti a do budoucna vidí každodenní kontakt s nadanými studenty jako důležitou součást rozvoje. Vlastní efektivní správa prostředků z grantů a výuky je jediným motivem, proč je „finančně výhodnější ,udělat se pro sebe‘“. (Děkan Ripka) uvádí tři možné motivy pro vznik CIIRC:·         Pro odcházející by to mohlo být finančně výhodnější, „i když to zatím tak nevypadá“.*Zdá se, že na to, co je finančně výhodnější si budeme muset počkat. Pak o tom můžeme napsat článek do veřejných médií.·         Takový vysokoškolský ústav nemá akademický senát, který funguje nejen jako samosprávný orgán, ale má také kontrolní roli. „Kolegové Mařík nebo Hlaváč se nikdy neucházeli o volenou funkci. Myslím, že kdyby kandidovali na děkana, jak jsem je oba vyzýval, měli by velkou šanci a mně by bylo potěšením mít takové protikandidáty. Tam by se střetly naše vize, ale u nich vidím příklon ke ,korporátnějším řešením‘,“ podotýká Ripka.* Ne každý profesor se chce stát voleným děkanem, stejně jako ne každý občan se chce stát voleným poslancem. CIIRC podléhá akademickému senátu ČVUT a má vlastní samosprávný orgán zvaný „sněm“ ( viz statut na http://www.ciirc.cvut.cz). Uvidíme, zda rozhodnutí sněmu budou rozumnější než rozhodnutí akademického senátu FEL.·         Třetí motivací pro budování CIIRC mohou být dle děkana vazby na byznys: „Na FEL v poslední době dbáme na to, aby vztahy s firmami byly oboustranně výhodné a zabýváme se možnými střety zájmů.“* Spolupráce s high-tech firmami je jednou za základních podmínek pro vznik CIIRCu. Přenos výsledků do praxe je důležitý pro každou technickou univerzitu. CIIRC se jistě bude postupy FEL pro spolupráci s firmami inspirovat, jakmile budou k dispozici. Nový ústav tak možná po odchodu starších manažerů pomůže fakultě vyřešit generační problém.·         Tomuto závěru vůbec nerozumím.  Katedra kybernetiky má velmi nízký věkový průměr a odchod starších manažerů (Maříka a Hlaváče) ještě prohloubí odstup od kateder „publikačně rozvojových“. Věřím, že mladí manažeři, dosazeni vedením fakulty, budou vytvářet dobré prostředí pro své budoucí nástupce. Stejně, jako to pro ně dělal například profesor Hlaváč (mezi 10 nejlépe hodnocenými lidmi FEL je jich 5 z jeho Centra strojového vnímání). Je mi smutno z článku děkana Ripky. Je mi smutno z toho, jak těžce se u nás rodí nové věci. Je mi smutno z členů Centra strojového vnímání, kteří vyrostli pod křídly profesora Hlaváče. Nikdo z nich necítí potřebu uvést pár důležitých faktů?Zdeněk Hanzálek
0 0
možnosti

Samboush

15. 8. 2013 12:44
Je to vždycky srandovní číst
o našich kyberneticích a jejich výsledcích. Tak nějak nemůžu pak pochopit, proč ČR jako stát, nemá nějakej společnej informační systém vývájanej na VŠ pod dohledem akademiků zastřešující celou státní správu a nechává se to na IT expertech z různých politických stran.Zrušit ministerstvo informatiky byla chyba a prostor pro tunelování.Já bejt pohlavár na kybernetickejch fakultách, tak z toho udělám téma. A mám obrovský segment praktického vzdělávání z jakého pak mohou vycházet odbornící s praxí. Vhodní jak pro státní tak soukromej sektor.Ale to né, machrujem s letadýlkama pro USARMY, a půlka ouřadů tu mastí čísla v excelu. Třeba takovej výstup. který produkuje ČSÚ.Další věc je segment obecné informovanosti. Kolik projektů našich kybernetiků pracuje na software pro vzdělávání a informování široké veřejnosti? Která tehle výzkum a vývoj platí. 
0 0
možnosti

J14a19n 68K88u55n39e94s

15. 8. 2013 11:21
nic proti
Jak jsem napsal, netroufam si hodnit obor, kteremu nerozumim, a udaje, ktere uvadite jiste svedci o kvalite. Vadi mi, ze se tu za spicku vydava, kde co.
0 0
možnosti

Ctenarcp

15. 8. 2013 11:14
Google Scholar
Pozor na redundance. G.S. Je téměř nepoužitelný pro citační analýzu. Web of Knowledge je střízlivější. Ale na ČVUT jde patrně o nejlepší výsledek.  Zveřejnit tabulku s citovaností vedoucích kateder a děkanů  by byla bžunda. PaneRychlíku, třeba by vám na rektorátu poskytli výpis z databáze. http://www.vvvs.cvut.cz/ Results found:287h-index [?] :32Sum of Times Cited without self-citations [?] :5746 
0 0
možnosti

J94a64n 98K57u88n78e57s

15. 8. 2013 5:03
Trocha perspektivy
Skoro vzdycky, kdyz ctu o vede a skolach v Cesku trochu prekvapene koukam, kolik je u nas vybornych az spickovych instituci. Treba v tohle clanku se objevi kratka srovnavaci zminka s RWTH Aachen. Pak ctu dal a doctu se, ze i katedra fyzkiky na FEL patri ke spickovym tymum. Protoze se fyzikou zabyvam a znam par vybornych fyziku, kteri pusobi nebo pusobili na RWTH Aachen, tak mi zvedavost neda a podivam se, jake hvezdy pusobi na FELu. To srovnani je trochu zarazejici. Podle webu FELu pusobi na katedre cca 40 pracovniku (od PhD studentu k profesorum), kteri napr. v roce 2012 vyplodili 22 publikaci v casopisech, o kterych jsem vetsinou nikdy neslysel. (Mozna jsou to kvalitni uzce specializovane casopisy, velke multioborove fyzikalni casopisy se mezi nimi ovsem az vyjimky nevyskytuji)Opravdu nevim, zda jsou kybernetici z FELu tak ''spickovi'' jako fyzici, nemam zadnou moznost to posoudit. Kazdopadne, oznacovani cehokoli velkohubymi adjektivy prokazuje ceske vede medvedi sluzbu a cini opravdovou spicku nerozlisitelnou od prumeru a podprumeru.
0 0
možnosti

Janp

15. 8. 2013 9:50
srovnani
Kybernetici jsou na tom docela dobře a srovnání se světovou špičkou si zaslouží - pokud chcete porovnání v číslech, stačí si pustit Google scholar vyjet si citace. U Jiřího Matase vidím 15 tisíc citací, h-index 44 - to lze bez velkohubosti označit za nadprůměr.
0 0
možnosti