Stavba domu zrychlí. Ubude razítek.

Pobíhání po úřadech pro ty, kdo si chtějí postavit dům, se má od příštího ledna zkrátit až o polovinu. Novinka nese název koordinované řízení a povolení. Mezi stavaři a investory však ze změny vládne menší nadšení.

Stavba (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stavba (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Stavba (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Získat stavební povolení patří v České republice k nejnáročnějším disciplínám, do jakých se lze pustit. V porovnání se zahraničím potřebuje stavebník až dvojnásobek razítek a čeká ho časově i finančně náročné kolečko po rozličných úřadech. Od příštího roku se má české stavebnictví přiblížit k dobrým evropským standardům – nový stavební zákon slibuje, že ušetří čas, energii i peníze. „Cílem je zjednodušení, zrychlení a zefektivnění u všech druhů staveb,“ říká Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které zákon dokončuje a s účinností počítá od 1. ledna 2017.

To, co se dnes řeší v několika úředních rozhodnutích, která na sebe postupně navazují, se nově zvládne na jednom úřadě a v rámci jednoho procesu. Nejvíc si úlevy všimne například větší rodina, která se rozhodne stavět dům nad 150 metrů čtverečních a bude si chtít domov vybudovat mimo městskou zástavbu na „zelené louce“. Teď musí nejdřív zajistit razítko, že dům může postavit na místě, které si vybrala. Pak ji čeká sehnání povolení, že stavba bude vypadat tak, jak si ji představují. A pokud náhodou staví poblíž chráněné oblasti, musí vyřešit i to, že svým domem nezasáhne třeba do migrační trasy žab.

Všechno v jednom. Skoro

Novinka, která má od popsané anabáze ulevit, se jmenuje koordinované řízení a povolení. Proces získávání razítka, kde stavba bude, a razítka o tom, jak bude vypadat, se smrskne do jednoho kroku v rámci jednoho úřadu. Proti dnešním lhůtám budou ty nové na polovině – lehčí případy mají úředníci zvládnout za šedesát dnů, ty složité za devadesát.

Koordinované řízení má jednu vadu – ministerstvo zemědělství trvá na tom, že vodoprávní povolení se musí vyřizovat zvlášť.

Na efektivnějším postupu mají vydělat i ti, kdo si dům nestaví sami, protože na penězích a času ušetří i developeři. Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládá, že se to promítne do nižších koncových cen pro zákazníky. Koordinované řízení má jednu vadu – ministerstvo zemědělství trvá na tom, že vodoprávní povolení se musí vyřizovat zvlášť. Takže třeba potvrzení pro kanalizační a vodovodní přípojku nebo čističku vody nebude možné získat v rámci jednoho povolení pod jedním úřadem.

Je to také poslední bod, o kterém se ještě vede debata, protože ostatní resorty, hlavně průmysl a doprava, pod něž patří velké stavební projekty, se snaží ministerstvo zemědělství přimět, aby ustoupilo.

Stavaři nejásají

Hlavní důvod, proč se novela chystá, nejsou obytné domy. Zrychlit je z pohledu státu hlavně třeba výstavbu velkých infrastrukturních projektů, které se života obyvatel České republiky nedotýkají o nic méně. Jde o nové silnice, dálnice, železniční dráhy, plynovody, ropovody nebo dráty vysokého napětí. Tam už je ale přesvědčení stavbařů a investorů, že jim změna zákona přinese úlevu, o poznání menší. Z čeho mají obavy především, je posuzování vlivů na životní prostředí neboli EIA. „S jistotou víme, že tato problematika má na možné zkrácení lhůt zcela paralyzující vliv,“ říká Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Jde o to, že od loňského roku je výsledek posuzování vlivů na životní prostředí závazný a stavební úřad se musí dokumentem řídit. Například musí zvýšit podchody u mostů tak, aby jimi prošel los, i když v ČR žádní losi krajinou neputují. Druhá věc je, že v rámci dopadů na životní prostředí se může ozvat kdokoli a dát vydané územní nebo stavební rozhodnutí k soudu – není ani potřeba, aby žil v dané lokalitě. Podle podkladů ministerstev v důsledku dochází k obstrukčním stížnostem, které mají s ochranou přírody málo společného.

Úskalí životního prostředí

Současná praxe ale nevyhovuje ani těm, kdo to se zelenou iniciativou myslí upřímně. Řízení před soudy stejně trvá tak dlouho, že mezitím stavba už vznikne, a i když jí třeba pak soud povolení zruší, nikdo už si nedovolí investici zahodit a zbourat. Nově by měli mít všichni větší jistotu. Zatímco dnes jde u soudu napadnout územní rozhodnutí ještě tři roky poté, co bylo vydáno, novela lhůtu zkracuje na půl roku.

Integrovaný proces může být pro velké infrastrukturní projekty kontraproduktivní. Investor musí mít detailně rozepsáno, jak má stavba technicky vypadat, už v momentu, kdy přemýšlí, kam by ji rád umístil. V případě úředního zamítnutí by to byly vyhozené peníze.

V rámci EIA pak přinese úlevu to, že už se nebude řešit samostatně, ale coby součást územního nebo koordinovaného řízení. Tím se ušetří měsíc času. Navíc, pokud si investor zvolí koordinované řízení, dostane jen jedno rozhodnutí a to znamená jen jednu možnost napadení u soudu. Když jsou kroky oddělené, lze k soudu hnát každé dílčí rozhodnutí.

Povolování v jednom kroku nebude povinné, investor si bude moci vybrat, jestli chce razítka obstarávat postupně, nebo v jednom kroku. Integrovaný proces totiž může být zvláště pro velké infrastrukturní projekty v důsledku kontraproduktivní. Investor musí mít detailně rozepsáno, jak má stavba technicky vypadat, už v momentu, kdy teprve přemýšlí, kam by ji rád umístil. V případě úředního zamítnutí by to byly vyhozené peníze. V takových případech má novela stavebního zákona motivovat tím, že dokumentace, se kterými se půjde pro koordinované povolení, nemusejí být rozpracovány tak podrobně.

„Zavedením koordinovaného řízení dojde v každém případě ke značné časové úspoře. Dosud se musí v každém samostatně vedeném procesu činit některé kroky opakovaně, například zveřejňovat informace, konzultovat s veřejností a územními samosprávami či organizovat veřejná jednání. V koordinovaném řízení budou tyto kroky provedeny pouze jedenkrát,“ přiblížil výhodu mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba s výhradou, že novela nepřináší až takovou úlevu, jakou si investoři a stavaři slibovali. Třeba proto, že vodoprávní povolení se má stále řešit zvlášť.

Velké projekty

Ministerstva průmyslu se novinka týká, protože je povolovacím místem pro významné energetické stavby. Velmi důležité jsou změny také pro ministerstvo dopravy, které potřebuje zlomit prokletí, a začít stavět. Proto žádá, aby šlo zahájit stavbu, i když s tím vlastníci pozemku nesouhlasí – ale jenom tehdy, když v tom bude prokazatelný veřejný zájem. „Návrh novely jde správným směrem, ale komentovat budeme až konečné znění,“ říká za ministerstvo dopravy Tomáš Neřold.

U jednodušších staveb už dnes existuje varianta sloučeného procesu, takzvané společné řízení. Výhodou koordinovaného povolení, kterým se to společné nahradí, je, že bude jasnější, k čemu přesně se jaký úřad smí vyjadřovat a jak rychle. A především už nebude třeba ze všech stran sbírat razítka v rámci oddělených rozhodování. Rozhodovat bude jeden úřad, který si od všech ostatních vyžádá závazná stanoviska.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.