Stát otočil. Tvrdí, že byl při privatizaci OKD poškozen.

Proces, v němž soud rozhoduje, zda byl stát poškozen při privatizaci menšinového podílu v Ostravsko-karvinských dolech, bude mít nečekaného pozorovatele – podle zjištění LN Evropskou komisi. A 5,7 miliardy korun, vyčíslení škody státu žalobou, nemusí být konečných...

Součástí privatizovaných OKD bylo i bezmála 44 tisíc hornických bytů. Slib... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Součástí privatizovaných OKD bylo i bezmála 44 tisíc hornických bytů. Slib... | foto: Adolf Horsinka, MAFRA
Součástí privatizovaných OKD bylo i bezmála 44 tisíc hornických bytů. Slib...

Kdyby se prokázalo, že státní kasa při prodeji svých akcií v Ostravsko-karvinských dolech (OKD) v roce 2004 přišla o 5,7 miliardy korun, jak tvrdí žaloba, měl by Brusel znovu otevřít řízení o nedovolené podpoře, již od státu teoreticky dostali noví majitelé dolů. Brusel už o transakci, v níž společnost Karbon Invest získala za 4,1 miliardy asi 46procentní podíl státu v OKD, rozhodoval. Roku 2011 dospěl k závěru, že k protežování nedošlo.

Brusel už o transakci, v níž společnost Karbon Invest získala za 4,1 miliardy asi 46procentní podíl státu v OKD, rozhodoval. Roku 2011 dospěl k závěru, že k protežování nedošlo.

„Ukáže-li se v trestním řízení, že Komise rozhodovala na základě posudků, v nichž jsou pochybení, může znovu otevřít řízení o nedovolené podpoře,“ sdělil LN zdroj z Bruselu z okruhu komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové.

Ministerstvo financí, které se k trestnímu řízení připojuje právě s nárokem na 5,7 miliardy korun, s bruselským dohledem počítá. Uvědomuje si totiž, že Česko v tomto případu v podstatě otočilo. Dříve do Bruselu posílalo prohlášení, že k nedovolené podpoře nedošlo. Zapojením do soudního procesu říká ale opak.

„Pokud Evropská komise znovu otevře řízení o nedovolené podpoře v rámci privatizace OKD, budeme s ní plně spolupracovat,“ přiznal LN náměstek ministra financí Ondřej Landa, který vede právní sekci.

Hra může nabobtnat

Komplikované, ale ne nemožné. Snaha státu sáhnout si na 5,7 miliardy korun, o něž měl být dle obžaloby ošizen při privatizaci menšinového podílu v Ostravskokarvinských dolech, nemusí vyjít naprázdno. Suma navíc může podle informací LN ještě narůst.

Stát v roce 2004 prodal menšinový podíl za 4,1 miliardy, žaloba, kterou soud začal v pátek projednávat, jeho hodnotu vyčísluje na 9,8 miliardy.

Stát v roce 2004 prodal menšinový podíl za 4,1 miliardy, žaloba, kterou soud začal v pátek projednávat, jeho hodnotu vyčísluje na 9,8 miliardy. Ovšem jsou i posudky, které oceňovaly státní akcie až o 20 miliard korun výš, než erár inkasoval.

„My se za stát hlásíme do trestního řízení, kdy vyčíslujeme svoji škodu shodně s žalobou na 5,7 miliardy korun. Tím říkáme, že státu vznikla při této privatizaci minimálně tato škoda,“ naznačil pro LN bez dalších podrobností náměstek Landa, že suma nemusí být konečná. Má to ale několik háčků, včetně toho, že pokusy získat vyšší sumy budou drahé.

Začněme popořádku. Stát se připojil k trestní žalobě. Ta viní tři lidi z toho, že stát při privatizaci prodával pod cenou. Dlouholeté odnětí svobody hrozí znalci Rudolfu Douchovi z firmy Vox Consult, který sepsal posudek, jenž ocenil státní podíl v OKD na 2,08 miliardy. Jen vývojem událostí pak stát prodával dráž, a škoda vyčíslená žalobou je tudíž „jen“ 5,7 miliardy korun. Spolu s ním budou souzeni dva vysocí činovníci Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek, kteří měli privatizaci na starosti. Všichni jakoukoliv vinu odmítají.

Platit mohou i jiní

Stát v připojení se k žalobě musí zdůvodnit, jak došel ke stejné sumě jako prokurátor. Ten se mimochodem opírá o nový posudek i nová stanoviska ekonomických expertů. Zároveň musí resort financí také podělit o vinu – tedy stanovit, kolik by měl který z obviněných v případě odsouzení zaplatit.

Vzhledem k tomu, že žádný z nich nepatří mezi miliardáře, jde jen o teoretické cvičení. Přesto má svůj smysl. Kdyby žalobce uspěl, bude jasně stanoveno, že stát byl poškozen. A pak může v civilních žalobách žádat zadostiučinění nejen po žalovaných, ale i po těch, kdo se díky nim obohatili.

Ovšem čím vyšší částku by se stát pokusil vysoudit, tím vyšší by byly i náklady s tím spojené. I proto se zřejmě zatím stát drží konzervativního odhadu z trestního řízení.

To by se týkalo firem, jež doly ovládly. Od státu akcie koupil většinový vlastník OKD, společnost Karbon Invest uhlobaronů Viktora Koláčka a Petra Otavy. V bleskovém přeprodeji pak OKD spadly do klína investorské skupině kolem miliardáře Zdeňka Bakaly.

A právě na ně by pak mohl stát zaútočit. A žádat i vyšší sumu, než jaká je v žalobě vyčíslena. Ta totiž říká jen to, o kolik stát dle státního zástupce připravili tři žalovaní. Ovšem čím vyšší částku by se stát pokusil vysoudit, tím vyšší by byly i náklady s tím spojené. I proto se zřejmě zatím stát drží konzervativního odhadu z trestního řízení. Ostatně, kdyby v trestním řízení požadovalo ministerstvo výrazně odlišnou částku, odkázal by ho soud na civilní řízení rovnou.

Kroky státu by v tomto případě mohla podpořit Evropská komise. A to paradoxně tím, že by znovu otevřela řízení o nedovolené podpoře, která mohla vzniknout tím, že byl podíl v OKD prodán pod tržní cenou. Transakci už Brusel posuzoval několikrát. V roce 2011 pak rozhodl, že k nedovolené podpoře nedošlo. V té době tento názor plně podporovalo i české ministerstvo financí, které ostatně Komisi dodávalo příslušné podklady. Tím, že se nyní hlásí k tomu, že je poškozeno, ovšem v názoru otočilo.

Dvě možnosti Komise

Jenže v roce 2013 s ohledem na probíhající vyšetřování, které vyústilo právě v obžalobu, již začal minulý týden řešit soud, přišel podnět nový. A ten Evropská komise prozatím uložila k ledu do doby, než bude jasno, zda se stal při privatizaci nějaký trestný čin.

Komise by mohla nařídit Česku, aby nedovolenou podporu získalo do státního rozpočtu zpět

Pokud by unijní administrativa skutečně řízení otevřela a dospěla k závěru, že k nedovolené podpoře došlo, jsou možná dvě vyústění. Komise by mohla nařídit Česku, aby nedovolenou podporu získalo do státního rozpočtu zpět. Tím by ministerstvo nemělo jinou možnost než se soudit s Bakalou a spol., případně s nástupnickými firmami.

Druhá varianta je, že bruselští úředníci konstatují, že k provinění proti hospodářské soutěži došlo, ale nebudou požadovat, aby peníze putovaly zpět do státního rozpočtu. Na tomto základě by mohlo Česko pouze odstoupit od privatizační smlouvy. Což se ovšem očekávat nedá.

Počet příspěvků: 3, poslední 21.10.2015 09:18 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.