Stát má tři miliardy korun na ekologičtější topení

Stát vyhlašuje třetí vlnu pobídek na výměnu nevyhovujících kotlů. A jde i o poslední příležitost, jak si díky „kotlíkovým dotacím“ pořídit ekologičtější zdroj vytápění s finančním příspěvkem z eráru. Třetí, poslední vlna „kotlíkových“ dotací právě startuje a oproti předchozím kolům má novinku – uhelný kotel již na dotaci nedosáhne.

Kamna - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kamna - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Kamna - ilustrační foto.

Dva dny po Vánocích stačilo minout značku ohlašující začátek obce Soběchleby na Teplicku a proti řidičům se vyvalil hustý černý kouř z komínů místních domů. Jako by chtěl doložit tvrzení řady odborníků, že domácí kotle patří k největším zdrojům znečištění v Česku. „V některých obcích stačí jeden dva lidé s uhelným kotlem a otráví život celé vesnici,“ zdůrazňuje Daniel Vondrouš, ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Proto stát letos vyhlašuje už třetí vlnu pobídek na výměnu zastaralých a nevyhovujících kotlů. Zároveň jde o poslední příležitost, jak si díky takzvaným „kotlíkovým dotacím“ pořídit ekologičtější zdroj vytápění s finančním příspěvkem z eráru. A oproti předchozím kolům přináší novinky. Tentokrát už si lidé nebudou moci zažádat o příspěvek na kotle, v nichž se topí uhlím. Stát se totiž rozhodl s tímto druhem pevného paliva v domácnostech postupně skoncovat.

Výměna všech kotlů

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) si však uvědomuje, že k úplné obměně neekologických kotlů v Česku vede ještě dlouhá cesta. „I když to dobře dopadne a my se dostaneme na 90 až 100 tisíc kotlů vyměněných do roku 2020, pořád je to možná čtvrtina až třetina nejvíce znečišťujících kotlů první a druhé emisní třídy,“ říká Brabec. Ministr také upozorňuje, že do září 2022 musejí být vyměněny všechny kotle, které spadají do první a druhé emisní třídy. Těch je podle některých odhadů v provozu okolo 300 tisíc.

Do září 2022 musejí být vyměněny všechny kotle, které spadají do první a druhé emisní třídy. Těch je podle některých odhadů v provozu okolo 300 tisíc. Jejich prodej byl zakázán před pěti lety, ale až po zmíněném roce 2022 bude za jejich používání hrozit až 50tisícová pokuta.

Jejich prodej byl zakázán před pěti lety, ale až po zmíněném roce 2022 bude za jejich používání hrozit až 50tisícová pokuta. V předchozích dvou dotačních vlnách si lidé dohromady vyměnili okolo 60 tisíc kotlů. V poslední stát počítá s obměnou dalších zhruba 30 tisíc neekologických topenišť. Z peněz Evropské unie na to vyčlenil více než tři miliardy korun. Jak to v praxi funguje? Rozdělování peněz mají na starost kraje, lidé o dotace žádají u nich. Počítá se se spoluúčastí. Maximální finanční podpora je 127 500 korun, přičemž peníze se majitelům kotlů vyplácejí zpětně.

Se spoluúčastí souvisí i další novinka, kterou je podpora pro nízkopříjmové skupiny obyvatel v Moravskoslezském kraji. V minulých kolech kotlíkových dotací se totiž přišlo na to, že o ně žádají především lépe vydělávající lidé. Ty chudší odradila nutnost finančně se na obměně kotlů podílet. Přitom právě méně movití kvůli nedostatku peněz častěji topí neekologicky. Stát proto bude lidem v chudém Slezsku nabízet bezúročné půjčky na nové kotle. Na ně dopředu vyčlenil půlmiliardu.

„Chceme tak pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatel, které nemají našetřeno. Z prostředků Státního fondu si budou moci půjčit na dorovnání ceny kotle, kterou jim nepokryje kotlíková dotace,“ popisuje Brabec. Pokud se pilotní projekt v Moravskoslezském kraji osvědčí, rozšíří stát bezúročné půjčky do Ústeckého a Karlovarského regionu. „Jsou na tom ekonomicky hůře než ostatní kraje,“ vysvětluje ministr.

Smrtící emise

Fakt, že z poslední vlny dotací již nebude možné financovat kotle na uhlí, přivítali čeští plynaři. Vidí v tom šanci pro své odvětví. „Stát i energetické společnosti by měly domácnosti a privátní sféru motivovat, aby přecházely na ekologičtější paliva. Je třeba, aby stát dával signál, že dlouhodobě je uhlí na úrovni domácností nežádoucím palivem,“ míní ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská. Otázkou je, co bude stát dělat, až vyschne studnice evropských financí na výměnu nevyhovujících kotlů.

Znečištěním ovzduší byly loni zasaženy více než dvě třetiny obyvatel. V roce 2016 to bylo 59 procent. Evropská agentura EEA odhaduje, že emisemi promořený vzduch v zemi každoročně zahubí až jedenáct tisíc lidí. Podle zprávy ministerstva životního prostředí v Česku loni předčasně zemřelo vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí.

„Budeme hledat další zdroje, abychom lidem, kteří se ještě nerozhodli, i v dalších letech nabídli možnosti,“ řekl bez bližších podrobností Brabec. Ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš navrhuje, aby vláda získala peníze zvýšením energetické daně na uhlí nebo poplatků z jeho těžby. „U energetické daně je třeba hlídat sociální dopady,“ říká. „Přenos výnosů do kotlíkových dotací není zdaleka jediný způsob, jak dopady kompenzovat,“ doplňuje Vondrouš.

Znečištěním ovzduší byly loni zasaženy více než dvě třetiny obyvatel. V roce 2016 to bylo 59 procent. Evropská agentura EEA odhaduje, že emisemi promořený vzduch v zemi každoročně zahubí až jedenáct tisíc lidí. Podle zprávy ministerstva životního prostředí v Česku loni předčasně zemřelo vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí.

Kontroly kotlů: nejvíc zabírá „modrý pruh“

„V naší vesničce v údolí všichni topí uhlím. Ty staré domy ničím jiným ani nevytopíte. Komíny strašně kouří a v zimě tady bylo nedýchatelno,“ popisuje Jindřich Müller, starosta severočeské Malíče. Jeho obec se každou zimu skutečně topila ve štiplavém dýmu z kamen. Až si zastupitelé řekli dost a rozhodli se vyčistit ve vsi vzduch. Pomohly jim v tom takzvané kotlíkové dotace – státní program na výměnu starých kotlů za nové a ekologičtější, jehož třetí vlna právě startuje.

„Žádosti o dotace jsou jednoduché, ovšem lidé, kteří nikdy nic podobného nepodávali, s nimi i tak měli problém. Proto jsme se rozhodli jim s tím pomoci. U starších obyvatel to bylo těžší, nakonec ale všude zabodoval argument, že si všichni užijeme čistší ovzduší,“ říká Müller. Takový přístup chválí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Lidé jsou dnes šťastní, protože mají nový kotel, do něhož nemusejí chodit pořád přikládat. A obec je šťastná, protože se tam lépe dýchá,“ míní politik.

Pokutování „čoudilů“

Čistému vzduchu pomohla i změna zákona, díky níž mohou obce s rozšířenou působností kontrolovat, čím lidé topí, a notorické „čoudily“ pokutovat. Podle Brabce ale není finanční postih často potřeba; stačí napomenutí. „Starostové nám říkali, že mnozí obyvatelé přestali čmoudit poté, co přišel první upozorňující dopis s modrým pruhem,“ říká ministr. Data za loňský rok mu dávají za pravdu. Obce rozeslaly 460 písemných upozornění, jen 208 lidem ale kotle čoudily i poté. Domů jim proto přišla kontrola.

Ani přístup kontrolorů není drakonický. Lidem často poradí, čím by měli topit. A pokud si dají říct a nadále neházejí do kamen, cokoli jim přijde pod ruku, pokutě ujdou. Z dat za loňský rok vyplývá, že sankcí za opakované překračování zákona padlo v Česku pouze 32. „Suma sankcí činila za celou republiku 86 500 korun,“ řekl LN mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. Necelých 90 tisíc korun na pokutách připadá na více než 700 podnětů, které lidé podali od září 2017 do srpna 2018 na sousedy, jimž se z komínů linul smradlavý kouř.

„Dle ohlasů z obcí je preventivní účinek kontrol významný,“ dodal Charvát. Kontroly a pokuty mají podobně jako dotace na výměnu kotlů přispět k výraznému pročištění ovzduší. To je zvlášť důležité v době, kdy evropská agentura EEA odhaduje, že emisemi promořený vzduch každoročně zahubí v Česku až jedenáct tisíc lidí. Jiná zpráva, tentokrát od českého ministerstva životního prostředí, zase hovoří o tom, že v zemi předloni předčasně zemřelo vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí.

Okolo 30 tisíc lidí

Třetí, už poslední vlna „kotlíkových“ dotací startuje právě teď. Stát rozdělí mezi jednotlivé kraje více než tři miliardy korun. Právě regionální samosprávy budou lidé o příspěvky žádat. Počítá se s tím, že nové kotle si díky programu pořídí okolo 30 tisíc lidí. S výměnou by neměly otálet především domácnosti, které topí v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy. V Česku je jich podle některých odhadů v provozu dokonce až 300 tisíc. Za tři roky však bude jejich užívání zakázáno. Kdo je navzdory tomu bude nadále používat, může dostat až 50tisícovou pokutu.

Poslední vlna dotací přichází s novinkou. Tentokrát si lidé nebudou moci zažádat o příspěvek na kotle na uhlí. Stát se totiž rozhodl s tímto pevným palivem v domácnostech postupně skoncovat. „Na této změně trvala Evropská komise, která jasně deklarovala, že uhlí pro ni nepředstavuje ekologický zdroj energie,“ zdůvodnil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Nadále budou podporovány kotle na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení lze získat maximálně dotaci 127 500 korun.

V předchozích dvou dotačních vlnách si lidé dohromady vyměnili okolo 60 tisíc kotlů. Ty ekologičtější dnes už neumožňují, aby se v nich topilo nechvalně proslulými PET lahvemi, nezatopíte v nich ani nekvalitními palivy. Jak je však vidět v praxi, ne každý si dokáže vyřídit dotační žádost úplně sám.

Starosta Jindřich Müller popsal, že v jeho malé obci Malíč pod severočeským vrchem Radobýlem měli s nezbytnou úředničinou problém mladí i staří a rozdíl nebyl ani mezi profesemi. S vyplněním a podáním žádostí jim starosta pomohl. Některé však musel ke změně nejprve přesvědčit. „Aby mi věřili, musel jsem se naučit detaily o vytápění, kotlích a podobně. Nakonec se to ale povedlo,“ řekl Müller.

Tomáš Tománek, Kateřina Surmanová

Na bezohledné neplatí nic

Domácí kotle produkují většinu rakovinotvorného dýmu v Česku. Třetím rokem s tím bojuje novela, která vypouštění jedů přesunula do ilegality. „Slušné lidi stačí jednou upozornit, že špatným topením porušují zákon,“ říká v rozhovoru ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec (ANO).

LIDOVÉ NOVINY: V případě vody lidé změnili uvažování, průzkumy ukazují, že přijali závažnost problémů se suchem. Je to tak i s lokálními topeništi? Pochopili Češi, že není dobré házet do kamen plastovou lahev? Při pohledu na to, co z některých komínů vychází, se to nezdá.

BRABEC: Záleží, kde bydlíte. Jasně že se ten nešvar nesnížil na nulu, to jsme ani nečekali. Ale jsou dvě věci, které zafungovaly, a máme pozitivní ohlasy od mnoha obcí. Za prvé – kotlíkové dotace dosud přinesly výměnu asi 60 tisíc nejvíce znečišťujících kotlů. Moderní kotle už neumožňují, aby se v nich takový odpad spaloval. Petku už nejde přiložit. Ale není to jen o petce, i když především při spalování plastů vzniká v kamnech rakovinotvorná směs, již pak dýchají všichni v okruhu až stovek metrů. Moderní kotle, byť na pevná paliva, už neumožňují ani spalování nekvalitního topiva.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik jsou lokální topeniště zdrojem znečištění?

BRABEC: Ukazuje se, že až 90 procent karcinogenního benzo(a)pyrenu v České republice vzniká v lokálních topeništích. Pozitivně od toho tedy motivujeme kotlíkovými dotacemi; nyní vyhlašujeme jejich třetí vlnu.

LIDOVÉ NOVINY: Druhým opatřením byla regulace možností pokutovat nezákonné spalování a provést kontrolu domácnosti; poprvé to platilo v topné sezoně v roce 2017.

BRABEC: Ano, to se zavedlo novelou zákona o ochraně ovzduší. Některým se to příliš nelíbilo, dokonce argumentovali možnou protiústavností. Ale Ústavní soud nakonec plně podpořil naši argumentaci, že právo na příznivé životní prostředí má přednost.

Hlavně však nenastal ani jeden případ, před kterým varovali někteří hysteričtí kolegové ve sněmovně, kdy dokonce nazývali možnost kontroly „Brabcovým gestapem“ s tím, že budou do domů vpadat maskované zásahové jednotky, vlomí se beranidlem do kotelen, nebo dokonce do obývacích pokojů. Samozřejmě to byl totální nesmysl. Nic takového nikdy nenastalo, ani nenastane.

LIDOVÉ NOVINY: A zafungovalo to?

BRABEC: Už před účinností novely zákona lidé podávali na obcích stovky stížností na notorické čmoudily ve svém okolí. Jenže nešlo skoro nic dělat, tehdejší zákon byl prakticky nevymahatelný. A lidé byli oprávněně naštvaní. Nyní možnost kontroly existuje a mnozí si to už uvědomují. Naším cílem byl především preventivní účinek, ne pokuty a represe.

Slušné lidi stačí upozornit jednou, mnohdy si ani neuvědomují, že špatným topením nejen porušují zákon, ale především poškozují zdraví sobě i ostatním. Starostové nám říkali, že mnozí obyvatelé přestali čmoudit poté, co jim přišel první upozorňující dopis s modrým pruhem. Jak se o tom hodně mluvilo a psalo, začali se tito lidé bát, že úředník může přijít a odebrat si vzorek popela nebo stěr ze spalinových cest, že mohou padnout pokuty, a taky nějaké padly.

Bohužel existuje i řada bezohledných lidí, na které domluvy a pozitivní motivace neplatí. Ale bylo jich relativně méně, většinou stačilo upozornit. Lidé si pak nechali zkontrolovat komín nebo technický stav kotle, často se ukázalo, že jen špatně topili.

LIDOVÉ NOVINY: Zvládají obce tuto novou povinnost?

BRABEC: Obce jsou v tom pro nás klíčovým partnerem, průběžně s nimi vyhodnocujeme, jak to funguje, a případně upravujeme metodiku. Stále se vyvíjejí lepší a přesnější technické možnosti ověření, že někdo používá nedovolené palivo: plasty a další odpady, chemicky ošetřené dřevo nebo nekvalitní palivo. Uvítám, až bude certifikovaná přesná a široce použitelná metodika dálkové detekce, aniž by bylo v krajním případě třeba vstupovat do obydlí, odebírat vzorky z kotle. Pak budu první, kdo řekne, že už není třeba u domů zvonit.

LIDOVÉ NOVINY: Mají se vyvinout čidla, která budou na každém kotli už od výrobce?

BRABEC: Z tohoto pohledu by bylo řešením, aby kotel, popřípadě spalinové cesty byly standardně vybaveny čidlem, které by dlouhodobě zaznamenávalo některé specifické látky vznikající spalováním zakázaných paliv, například plastů. Jakási černá skříňka kotle. Pak by kontrola na místě již byla zbytečná.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se obecně říct, kdo byli lidé, kteří ve svých kamnech pálili, co neměli?

BRABEC: Starostové především menších obcí dobře znají svoje obyvatele – v parlamentu byla debata, že ilegálně pálí především lidé sociálně slabí, že pustí na kontrolora psa, ale pokutu stejně nezaplatí. Ale z mnohých obcí zaznívalo, že je to omyl, v řadě případů to rozhodně nejsou chudí lidé, jen chtěli také ušetřit. A někteří opravdu netuší, že dělají něco špatného. Nebo jsou to starší lidé, kteří se obávají, že je kotlíková dotace pro ně složitá.

Mám krásný příklad z obce, kde bydlím: pan starosta obešel největší „čmoudily“ a pomohl jim zařídit nový kotel s využitím naší kotlíkové dotace, včetně finanční spoluúčasti obce. Ti lidé jsou dnes šťastní: mají nový kotel, kam nemusejí chodit pořád přikládat, a navíc ušetří za palivo, starosta je šťastný, obec je šťastná, protože se tam všem lépe dýchá. To je značka ideál a takových starostů a starostek existuje mnoho. Moc jim všem děkuju za spolupráci na našem revolučním projektu kotlíkových dotací.

Kateřina Surmanová

Boj proti škodlivému kouři z komínů

  • V minulé topné sezoně v období od září 2017 do srpna 2018 podali lidé v Česku 720 podnětů, na jejichž základě žádali o přezkoumání, čím jejich sousedé topí.
  • Obce s rozšířenou působností následně rozeslaly 460 písemných upozornění majitelům kotlů s tím, že pokud by opakovaně topili „závadným“ palivem, může v krajním případě do jejich domácností dorazit kontrola.
  • Z dat vyplývá, že většině oslovených majitelů napomenutí stačilo. Ve 208 případech však musela kontrola do domácností skutečně dorazit.
  • Jen ve 32 případech pak obce s rozšířenou působností udělily sankce. Češi „za špinavý čoud z komína“ zaplatili na pokutách celkem 86 500 korun.

Zdroj: ministerstvo životního prostředí

Počet příspěvků: 1, poslední 19.1.2019 06:52 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.