Stát chce zastavit odliv lidí z venkova

Lidé se za prací i pohodlnějším životem často stěhují do větších měst. Ministerstvo zemědělství proto přišlo s plánem na podporu podnikání ve venkovských oblastech, které jsou odlivem nejvíce postiženy.

Letecký pohled na obec Pláně | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letecký pohled na obec Pláně | foto: www.obec-plane.cz
Letecký pohled na obec Pláně | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Český venkov trápí vylidňování. Lidé se za prací i pohodlnějším životem často stěhují do větších měst. Typickým příkladem jsou mladí, kteří odejdou studovat do některé z metropolí, usadí se tam a zpátky domů se už nevrátí. Nejdramatičtější úbytek obyvatel za uplynulých deset let zaznamenal Moravskoslezský kraj, hromadný exodus ale dusí i další regiony. S nepříznivým trendem se v závěru volebního období zkouší popasovat ministerstvo zemědělství.

Resort lidovce Mariana Jurečky přišel s plánem na podporu podnikání ve venkovských oblastech, které jsou odlivem nejvíce postiženy. Cílem je motivovat lidi, aby v domovském kraji raději založili firmu, čímž dají práci sobě i druhým, než aby rezignovaně odešli hledat štěstí jinam. Malí a střední podnikatelé by už v příštím roce mohli dosáhnout na zvýhodněné úvěry v maximální výši tři miliony korun. Doba splatnosti bude sedm let s možností odkladu o rok.

Celková částka není jasná

Peněžní injekce bude vyplácet Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB). Živnostníci také budou moci získat zhruba čtyřsettisícový jednorázový příspěvek na podnikání. Stát za podnikatele zaplatí i část úroků z komerčních úvěrů – konkrétně do výše čtyř procent z jistiny úvěru. Pokud si půjčku berou na nemovitost, nesmí její velikost přesáhnout deset milionů, u movitého majetku je poloviční strop.

Stát za podnikatele zaplatí i část úroků z komerčních úvěrů – konkrétně do výše čtyř procent z jistiny úvěru. Kolik peněz chce stát na podporu podnikání v ohrožených krajích celkově vynaložit, zatím není jasné.

„Podporu chceme zaměřit na drobné, malé a střední podnikatele, kteří na vesnicích hrají klíčovou roli. Tvoří základní infrastrukturu a obslužnost venkova, ať už jde o malé obchody, řemesla nebo střední firmy zaměstnávající místní lidi,“ popisuje ministr. Jeho návrh podpory venkovských oblastí předminulý týden posvětila vláda. Kolik peněz chce stát na podporu podnikání v ohrožených krajích celkově vynaložit, zatím není jasné.

Jistou indicii by mohly poskytnout dokumenty ministerstva zemědělství, které mají LN k dispozici. Návrh hovoří o záměru navýšit základní kapitál ČMRZB o 2,5 miliardy. Jestli ale podnikatelům poplyne skutečně tato částka, nechtěl tiskový odbor resortu potvrdit. „Přímý finanční dopad se v materiálu neuvádí a nechceme ani předvídat možnou výši kapitálového navýšení Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou,“ řekla LN mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Okonečné výši podpory budou politici ještě jednat.

Především lidovci

Jak se poznají znevýhodněné obce, v nichž bude stát podnikatelům pomáhat? Ministerstvo pro místní rozvoj má pro jejich určení vlastní metodiku. Jsou to místa, kde působí jen málo firem, z čehož vyplývá vysoká nezaměstnanost, nízké mzdy, a tím pádem i rychlý úbytek obyvatel, kteří se za vyhlídkou lepšího života stěhují jinam. Dotýká se to například Šluknovského a Frýdlantského výběžku, Jesenicka, Bruntálska, ale i Vysočiny, Valašska či jižní Moravy. Hodně dotčených obcí leží v příhraničí.

Politici si problém s postupným vylidňováním některých okresů uvědomují. Téma zvedli již před loňskými krajskými volbami. Chytili se ho především lidovci, kteří jsou tradičně spjati s venkovem.

Mezi lety 2001 a 2014 zaniklo skoro 250 vísek a ty zbývající opustilo na 36 tisíc lidí. V celkových číslech o pohybu Čechů nejsou zahrnuti ti, kdo se odstěhují za prací a pohodlnějším životem, ale trvalé bydliště si nechají v původní domovině. Nicméně i bez tohoto vlivu jako pětice nejpostiženějších okresů vychází Karviná, Ostrava-město, Děčín, Bruntál a Most.

Naopak nejvíc lidí se nahrnulo do prstence kolem Prahy – za uplynulých deset let více než 47 tisíc. Noví lidé regionu přinášejí peníze, které utratí a odvedou na daních, ale masivní přísuny mají i negativa. Například vyšší poptávku po místech ve školkách, které na to nejsou připraveny. Zastavěné území navíc bobtná a rozlézá se do míst, kde dřív byla jen úrodná pole.

Politici si problém s postupným vylidňováním některých okresů uvědomují. Téma zvedli již před loňskými krajskými volbami. Chytili se ho především lidovci, kteří jsou tradičně spjati s venkovem.„Je nutné ponechat v odlehlejších lokalitách infrastrukturu,“ říkal jejich předseda Pavel Bělobrádek. V té době také začal vznikat současný Jurečkův plán na podporu podnikání v oblastech, které odliv obyvatel nejcitelněji zasáhl.