Stát chce více menších vodních ploch. Změnou stavebních povolení

Vybudovat na svém pozemku rybník či malou vodní nádrž trvá několik měsíců. Na povolení se ale čeká i roky. Jejich výstavba do dvou hektarů by se proto měla zjednodušit. Dle ministrů zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) a životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by lidé neměli potřebovat složité stavební povolení, ale jen ohlášení.

Eliška Nová 11.9.2018
Déšť na rybníce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Déšť na rybníce. | foto: PixabayLidovky.cz
Déšť na rybníce.

První zmínka o tuzemském rybníku pochází z 10. století. To byl začátek dob, kdy se nynější Česko etablovalo jako rybníkářská velmoc – v 16. století jich vznikalo až pět denně a zabíraly plochu 180 tisíc hektarů. Dnes je to jen 50 tisíc hektarů, přibyla sice velká přehradní jezera, ale pro zadržování vody v krajině mají klíčový význam menší plochy. Ministři chtějí, aby jich přibývalo. Nástrojem pro urychlení jejich vzniku má být změna režimu stavebních povolení.

„Výstavba rybníků a malých vodních nádrží do dvou hektarů by se měla zjednodušit. Mluvíme o urychlení staveb v rámci stavebního zákona. Chtěl bych, aby to bylo co nejrychleji, protože proč by někdo, kdo má vlastní pozemek a chce si na něm udělat rybník, měl být obtěžován byrokratickou zátěží,“ řekl LN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Podle nových podmínek, na nichž se Toman shodne i s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), by lidé nepotřebovali složité stavební povolení, ale jen ohlášení. Nesmějí ale na svůj záměr žádat státní dotace a musejí se vejít do uvedené velikosti dvou hektarů.

Sucho hnacím motorem

Dvě třetiny někdejších rybníků z českého území zmizely kolem přelomu 18. a 19. století. Vypouštění hnala především touha po nové zemědělské půdě. Nyní stát uvolňuje pravidla i milionové dotace, aby se menší i větší vodní díla do krajiny vrátila. Hnacím motorem je čtyřletá epizoda sucha, kterým je zasaženo 94 procent Česka, a neblahé vyhlídky do klimatické budoucnosti. Ministerstvo životního prostředí chce zkusit na vlastní kůži, co obnáší záměr vylepšit kus krajiny malou vodní nádrží na vlastním pozemku.

Stát uvolňuje pravidla i milionové dotace, aby se menší i větší vodní díla do krajiny vrátila. Hnacím motorem je čtyřletá epizoda sucha, kterým je zasaženo 94 procent Česka, a neblahé vyhlídky do klimatické budoucnosti.

Těžko totiž najít místo vzdálenější přírodě než křižovatku v Praze-Vršovicích, kde paradoxně úřad sídlí. Denně tudy projedou tisíce aut a do nákupního střediska proudí davy od rána do večera. Úřad chce na místo betonu před svým sídlem vybudovat přírodní jezírko, střecha by se měla zazelenit a vzniknout by měly i nádrže na zadržování dešťové vody. Jak ministr životního prostředí Brabec, tak zemědělství Toman se shodují, že vyřízení stavebních povolení trvá v takovém případě neúměrně dlouho, a oba to chtějí změnit.

„Chceme podpořit udržení vody v krajině, a proto hodláme urychlit povolování pro stavby malých rybníků na vlastním pozemku,“ řekl LN ministr Toman. Kdo se rozhodne na svém pozemku zbudovat rybník či malou nádrž do dvou hektarů rozlohy a obejde se bez státních dotací, nebude potřebovat stavební povolení vůbec.

Nahradí je mnohem jednodušší ohlášení, a to „také tam, kde rybník kdysi historicky byl, byrokracie v takových případech musí zmizet,“ řekl LN ministr Toman. Druhý zmíněný příklad se často týká obcí, které se do obnovy zaniklých krajinotvorných prvků už pouštějí. Třeba v Přibyslavicích v Jihomoravském kraji či v Dřevohosticích u Přerova.

Osvěžení krajiny

Oba ministři poukazují na to, že stavba malé vodní nádrže trvá sotva pár měsíců, zatímco vyřízení všech papírů může zabrat rok, dokonce i tři. Budování vodních nádrží, rybníků, tůní i mokřadů je součástí strategie, jak bojovat se suchem. Odborníci se shodují, že epizody sucha se budou opakovat čím dál častěji. Hledají se proto cesty, jak zadržet vodu, které k nám sice padá pořád stejně, srážky jsou ale jinak rozložené. Voda spadne v podstatě naráz v podobě přívalových dešťů a nemá šanci se vsáknout.

Kromě zadržení vody malé nádrže i osvěžují krajinu, protože se u nich udržuje větší vlhkost či ranní mlha a navíc nabízejí útočiště zvířatům i rostlinám. Často přitom slouží také i jako požární nádrže nebo zdroj vody pro lokální zavlažování.

„Stovky lidí, ať už zemědělců, majitelů pozemků, nebo zahrádkářů chtějí na své půdě udělat malou přírodní nádrž, ale kolikrát je administrativa odradí, protože je to strašně náročné. Stát by rozhodně neměl komplikovat život lidem, kteří si za svoje peníze chtějí něco postavit. I proto si tím teď chceme sami projít a vyzkoušet si, jak dlouho to trvá. A kromě toho osvěžíme vzduch před ministerstvem,“ říká Brabec.

Kromě zadržení vody malé nádrže i osvěžují krajinu, protože se u nich udržuje větší vlhkost či ranní mlha a navíc nabízejí útočiště zvířatům i rostlinám. Často přitom slouží také i jako požární nádrže nebo zdroj vody pro lokální zavlažování. Sucho zasáhlo letos v srpnu 94 procent české krajiny, přičemž na 70 procentech území je extrémní. Navíc se letos dostavilo brzy, už v dubnu. Množství vody v řekách a potocích bylo na spodních hranicích v květnu, přičemž v srpnu postihlo hydrologické sucho polovinu toků. Letošku navíc předcházely mírné zimy, takže se nestačily ani doplnit zásoby spodních vod.

Také dotace

Nedostatek povrchových vod spolu s podzemními by byl za normálních okolností klimatickou anomálií. Jenže přidává se klimatická změna, celkové oteplení a nárůst počtu tropických dní. „Kromě vyšších teplot, což letos zažíváme na vlastní kůži, je jedním z předpokládaných jevů nedostatek vláhy v krajině. To se nyní naplňuje bohužel měrou vrchovatou,“ říká klimatolog Miroslav Trnka z vědeckého týmu projektu Intersucho.cz.

Ministerstva životního prostředí a zemědělství podporují nejen výstavbu rybníků, ale například i tůní a mokřadů dotacemi. Jen v poslední letošní výzvě k tomuto účelu resort životního prostředí vyčlenil 365 milionů korun.

I proto ministerstva životního prostředí a zemědělství podporují nejen výstavbu rybníků, ale například i tůní a mokřadů dotacemi. Jen v poslední letošní výzvě k tomuto účelu resort životního prostředí vyčlenil 365 milionů korun.Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd se během tohoto století průměrná teplota zvýší o dva až pět stupňů. „Nynější sucho a vysoké teploty jsou takový varovný prst. My je nyní chápeme jako anomálie či extrém, protože v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu může být nynější počasí novým normálem,“ míní Farda.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.