Starosta, který ke kandidatuře přemluvil jadernou babu

V Dolních Břežanech za starostování Věslava Michalika vzniklo ojedinělé laserové centrum za téměř osm miliard korun. V blízkosti obcí Dolní Břežany, Zlatníky-Hodkovice a Vestec pak díky němu vzniká vědecko-výzkumný technologický park STAR.

Věslav Michalik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věslav Michalik | foto: archiv obce
Věslav Michalik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pokud mají Starostové a nezávislí (STAN) ve svém středu vlivnou osobu se zkušenostmi z první ligy českého finančního světa, je to člen jejich předsednictva Věslav Michalik. Předseda středočeské organizace STAN v 90. letech vybudoval investičněporadenskou společnost CA IB Financial Advisors (zkráceně CAIB), která společně s firmou Patria Finance uhlobarona Zdeňka Bakaly patřila ke špičkám ve svém oboru.

„V mém životě se objevují desetileté periody. Deset let jsem byl aktivní ve vědě, posléze deset let ve světě manažerském a teď jsem přes deset let v komunální politice. Co se stane v další dekádě, nevím. Kdybych ale chtěl zůstat ve světě financí, zůstal bych v něm,“ popsal Michalik v rozhovoru pro LN.

„V mém životě se objevují desetileté periody. Deset let jsem byl aktivní ve vědě, posléze deset let ve světě manažerském a teď jsem přes deset let v komunální politice.“

Před deseti lety se o Michalikově CAIB hovořilo v souvislosti s případem banky ČSOB a České pošty. Šlo o velký „kšeft“, neboť ČSOB měla za možnost provozu svých okýnek (Poštovní spořitelny) na přepážkách pošty státnímu podniku zaplatit 17 miliard korun. Michalik a advokátní kancelář Miroslava Jansty tehdy pomáhala desetileté prodloužení kontraktu vyjednat. Janstova kancelář za své rady dostala 100 milionů, investiční poradci z CAIB pak zhruba 200 milionů. Ty však vzápětí odcestovaly do zahraničí, což v roce 2007 vzbudilo zájem detektivů.

Policii se nic nelegálního vypátrat nepodařilo, podle Michalika nebylo co. „Šlo o poměrně velký kontrakt. Někdo podal anonymní oznámení na ČSOB kvůli dané věci. Policie to vyšetřovala a já byl jen pozván k podání vysvětlení. Od té doby jsem nikoho neviděl a nikdo v této věci už se mnou nehovořil. Takže ani nevím, jak to vlastně celé dopadlo, ale předpokládám, že závěr byl takový, že se nic nelegálního nestalo. Všechny strany zřejmě doložily, co doložit měly,“ vzpomíná dnešní člen předsednictva STAN, který před zrušenými volbami v roce 2009 figuroval na kandidátce TOP 09.

Projekt Dana

Na přelomu milénia se Michalik začal vedle podnikání soustředit i na politiku. „V roce 2002 jsem nastoupil do komunální politiky a stal se místostarostou, což jsem vykonával v souběhu s funkcí člena představenstva HVB Bank (později UniCredit Bank). Práce v obci mě ale začala lidsky naplňovat víc než management velké instituce. Máte tu hmatatelné výsledky a myslím, že v Dolních Břežanech je naše práce vidět. Teď je mým cílem takto pomoci Středočeskému kraji,“ uvádí starosta.

Přiznává, že politické lokty mu kariéra mezi předními českými finančníky a poradci pomáhá zostřit. „Samozřejmě to pomáhá – nesmírně. Především na začátku jsme zde v obci odkupovali dluhy od České konsolidační agentury. Uměli jsme s developery strukturovat poměrně složité transakce a dosáhnout pro obec pozitivních výsledků. Schopnost pracovat se smlouvami a financemi, znalost obchodního zákoníku, to všechno pro mě byla výhoda.“

„Dana se netají tím, že jsem to byl já, kdo ji lákal na kandidátní listinu. Známe se z doby studií. Věděl jsem, že Dana se dlouhodobě angažuje v komunální politice, a proto jsem ji oslovil, jestli se nechce posunout i do kraje.“

Loni Michalik vystoupal o politické patro výše. Stal se středočeským zastupitelem a krajským radním, jenž má na starosti hospodářský a regionální rozvoj. Hnutí STAN zaostalo pouhá dvě procenta za vítězným ANO a nemalý podíl na volebním úspěchu nesla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Jaderná fyzička, kterou STAN ve své kampani prezentovalo jako „jadernou babu“, která ohlídá krajskou politiku, získala celých 11 592 preferenčních hlasů. O Drábové se začalo hovořit dokonce jako o možné kandidátce na prezidentku republiky. Tím, kdo Drábovou do voleb zlanařil, byl její někdejší spolužák Michalik. „Dana se netají tím, že jsem to byl já, kdo ji lákal na kandidátní listinu. Známe se z doby studií. Věděl jsem, že Dana se dlouhodobě angažuje v komunální politice, a proto jsem ji oslovil, jestli se nechce posunout i do kraje,“ popisuje Michalik.

Přál by si, aby přední česká jaderná fyzička hnutí STAN podpořila i ve sněmovních volbách. „Mně Dana Drábová řekla, že jí krajská úroveň stačí. Navíc má úkoly v úřadu pro jadernou bezpečnost. Ona nerada slyší, že je v politice, krajská politika už ale trochu politika je. V politice se říká – nikdy neříkej nikdy. Mám ale pocit, že dnes pro ni není aktuální otázkou vést nějaký subjekt do sněmovních voleb. Pokud by šlo o můj soukromý názor, dokázal bych si ji bez problému představit jako lídra,“ míní Michalik.

Třetí hráč

Do sněmovních voleb sám jako kandidát zasáhnout nehodlá, chce se soustředit na komunální a krajskou politiku. Z pozice člena vedení hnutí STAN však pomáhá spřádat pro letošní volby plány. Ve hře je hlavně spolupráce s KDU-ČSL.

„Do celostátní politiky vstoupíme spíše více samostatně než tak, jak jsme fungovali s TOP 09. STAN si nemůže dovolit jít do podobného uspořádání. Mělo to svůj vývoj v čase. Nyní jsme dospěli do bodu, kdy by STAN neměl uzavírat podobně dlouhodobou exkluzivní spolupráci,“ uvažuje dolnobřežanský starosta a dodává: „Můj názor je pořád stejný, který říkám i v předsednictvu STAN: neměli bychom jít do žádného exkluzivního svazku ani s TOP 09, ani s KDU-ČSL, nebo s ODS. Pro nás jsou dvě hlavní varianty. Buď účast na širším volebním subjektu, který by šel do voleb jako alternativa ANO a ČSSD. Nebo jít do voleb pod značkou Starostů a nezávislých s širokou podporou menších a regionálních hnutí.“

„Hodnotově vycházíme z principu, že maximum možného se má rozhodovat na nejnižší úrovni státu.“

Michalik je přesvědčený, že starostenské hnutí je ideově vhodně vyprofilované. „Voliči nás vnímají jako středopravé hnutí. Hodnotově vycházíme z principu, že maximum možného se má rozhodovat na nejnižší úrovni státu. Vycházíme z toho, že máme být součástí euro-atlantické aliance. Ctíme soukromé vlastnictví, osobní zodpovědnost, člověk by se měl v první řadě o sebe postarat sám, pak je rodina, obec, stát,“ upřesňuje.

Od klasických stran se STAN dle jeho přesvědčení liší ve způsobu, jakým nominuje a vyhledává své kandidáty. „Delegovali jsme v krajských volbách lidi, kteří ve většině opakovaně prošli volbami. To nenabízí každý. My nemusíme naše lidi příliš lustrovat, pro nás je klíčové, jaké vysvědčení od lidí dostávají ve volbách v místě, kde kandidují a kde je dobře znají. Když někdo uspěje ve volbách vícekrát po sobě, je zřejmé, že má u lidí důvěru. Z toho důvodu jsou naši kandidáti úspěšní v senátních volbách, protože za nás kandidují v místě osvědčení a důvěryhodní lidé. Tím se hodně lišíme od klasických stran,“ chlubí se Michalik.