Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Stanislav Štech: Univerzita Karlova musí vzbuzovat úctu, ale přitahovat i mladé

„Strašně mi vadí, že vidím spoustu talentovaných, kteří kvůli kariérním nejasnostem na fakultách odejdou pryč,“ říká kandidát na rektora.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Msebek

20. 9. 2013 18:01
presunuto jinam
presunuto jinam
0 0
možnosti

Petr Svoboda

19. 9. 2013 7:49
neco prece jen nasvedcuje
1) tvar populacni pyramidy vedeckych pracovniku. Zjednodusene receno tady tomu ted sefuji sedesatnici, mezi kterymi je hrstka statecnych osvicenych. Nasledujici generace padesatniku je hodne oslabena tim, co se delo v devadesatych letech. A po ni prichazeji ctyricatnici - zdejsi populacne nejsilnejsi generace vsech dob s velmi zajimavou zivotni zkusenosti. 2) kriticke mnozstvi lidi. Donedavna bylo snadne domestikovat nevratilce ze zahranici. S jejich rostoucim poctem to je cim dal vetsi problem, protoze navratilcu je vic, hodne spolu hodne mluvi a kladou vetsi odpor. Sledujme OP VaVpI. Ta masa, ktera prijde, nebude jenom pracovat a produkovat indikatory - bude chtit dostatek volnosti, podil na rozhodovani a dokaze si o to nahlas rict. Navic repatrioti maji dobrou schopnost se spontanne zorganizovat a dohodnout. 3) transparentnost. Do rady procesu je mnohem lepe videt a problemy se otevrene diskutuji. Pokud je otevrena diskuse zarodkem zmeny, tak se zmeny dneska utloukaji pozdeji nez v zarodku. 4) konzistentni smerovani zmen. Naprosta vetsina zmen smeruje k intuitivne chapanemu idealu "bezne zapadni vedy". Mensina zmen jde proti tomu. Pripomina to spis praskajici prehradni hraz, nez souboj dvou koncepci ... 5) inspirujici priklady. Kazkou chvili na nejaky zajimavy narazim. 6) eroze adaptaci dynastickeho systemu. V soucasnem turbulentnim prostredi prestavaji stare adaptace  fungovat ... mladi staromilci se starymi adaptacemi jsou v takovem prostredi v nevyhode pokazde, kdyz  neprodukuji kvalitni vedu. 7) zadouci zmeny nemusi byt prilis videt, pokud k nim dochazi po bez vyraznych konfliktu. Na rade mist je presun moci ze starsi generace na mladsi plynuly. Podle me to bude nakonec vypadat tak, ze na pozadi nekolika malo eskalovanych konfliktu se odehraje zasadni kulturni/dusevni obroda, kterou prirozene stvrdi dnesni generace PhD studentu. To, co treba nevidime, jsou posuny nazoru PhD studentu, kteri jsou ted nekde mimo nas system, za par let se sem vrati a za deset let patnact se budou domahat podilu na rozhodovani. 8) staromilci prohravaji pri ovlivnovani nazoru nejmladsi generace. Znate nejakeho staromilce se skutecne inspirativnim career development workshopem? ... tady je taky jedno misto, kde zacina budouci konec moci staromilcu.
0 0
možnosti

Msebek

20. 9. 2013 18:03
Teoreticky máte pravdu a přál
Teoreticky máte pravdu a přál bych si, abyste ji měl i prakticky. Schopní starší samozřejmě přitahují schopné mladší. Jenže  neschopní starší stejně úspěšně přitahují neschopné mladé. Vždyť kolik je těm, kteří házejí melouny? Kolik je těm, kteří veřejně prohlašují, že „na Českém vysokém učení technickém se má mluvit česky!“? Není to otázka stáří, ale spíš otázka zahraničních zkušeností. Kdo je nemá, tomu asi není pomoci.
0 0
možnosti

Petr Svoboda

17. 9. 2013 20:17
libi moc
... ten koncept zmeny kariernich radu pres katedry se mi libi moc, protoze lze zjevne nastartovat bez ohledu na rozlozeni moci v akademickych senatech fakult. Jasne deleni na ciste pedagogicke a smisene pracovniky je naprosto spravne a muze se tak sirit zdola nezavisle na nekonecne diskusi o vyzkumnych univerzitach a ruznych typech uvazku, ktera by zase mohla skoncit nejakou originalni slepou ceskou ulickou. Navic po zkusenostech tech, co s tim tady zacali jako prvni, bude mozne dat dohromady nejaky vzorovy mustr, ktery bude snadne vzit a implementovat, aby se zbytecne nevymyslelo neco, co uz nekde funguje a zaroven ty "spriznene" karierni rady konvergovaly k necemu kompatibilnimu. Diky za inspiraci, panove.
0 0
možnosti

Msebek

19. 9. 2013 6:18
No nevím.
Není to bohužel tak jednoduché: tato a další podobné změny na katedře přirozeně znamenaly celkem výraznou výměnu lidí, moci, priorit a celkové atmosféry. A to na mnohé v okolí působí spíše jako příklad odstrašující. Ano, vše záleží na vedoucím katedry, jenže tím se senátům nevyhnete: senáty totiž – přímo i nepřímo – rozhodují právě o těch vedoucích kateder. Ale držím place!
0 0
možnosti

Krapnik

17. 9. 2013 19:15
Konkurzy
Většinou se ale konkurzy na místa postdoců a odborných asistentů v ČR vypisují na 3 roky, takže i s prodloužením druhým termínem mi to dává 6 let a ne 5, ale to už je technikálie.  Mimochodem, zavedení minimálně 3 měsíční zahraniční stáže pro Ph.D. studenty, které mají například v Olomouci, taky napomáhá k tomu, aby se mladí otrkali a šli jak se říká do světa na zkušenou. Tyhle zkušenosti se mi zatím vždycky hodily. 
0 0
možnosti

Kecálek

17. 9. 2013 15:02
Móda zvaná PhD.
Dnes máme schéma, kdy u jednoho a téhož učitele dítko získá bakaláře, následně magistra a pak na dovršení všeho i "velký" doktorát - PhD. I u kvalitního pedagoga (a že jich je na našich VŠ jak šafránu) hrozí, že takovýto "produkt" doktorandského studia bude mít značně jednostraně orientovaný pohled na věc, u průměrného či podprůměrného pedagoga vzniká prakticky bezcenný a nepoužitelný zmetek, když si k tomu připočteme, kolik takových doktorů vzniká, aniž by byli dotčeni praxí či výzkumem (zpravidla slouží jako levná pracovní síla pro pány docenty a profesory) a kteří to berou "jen" jako další studium (taková lepší maturita) a nikoliv jako start vědecké dráhy, pak nezbývá než konstatovat, že studium by nemělo být bezplatné - ať si doktorand pěkně spočítá, zda peníze, která zatím nás (a někdy v budoucnu snad jeho) to studium stojí, se skutečně vrátí.
0 0
možnosti

Census

18. 9. 2013 19:40
Tak to je opravdu skvělý
Tak to je opravdu skvělý nápad. Tedy to, že by si  frekventant postgraduálního studia měl za své "vzdělání" platit. Vezme-li v potaz, že často funguje jako levná pracovní síla a producent článků, pak by tuto možnost zajisté přivítal s nadšením. Mimochodem, zdatný doktorand mnohdy dokáže vyprodukovat publikace v impaktovaných časopisech, za které jeho Alma mater v rámci institucionální podpory obdrží celkem slušný balík. Znám jednoho, který takto přispěl celkem cca 250 RIV body, každý bratru za 2700,- Kč. Takže si to spočítejte. Připomínám, že každé dílo vstupuje do hodnocení po dobu 5 let. Takže 250*2700*5 (zhruba, až na tu pětku se vše může nepatrně změnit). A ještě by si to měl platit? To by se na to jeden vy....l. Nevím, jak komu se co vrátí nebo nevrátí, ale univerzitě se takový doktorand vyplatí přímo královsky. A to i když odečtu všechny investice v podobě různých interních grantů (Gauk) do něj vložené.
0 0
možnosti

Michal Hocek

17. 9. 2013 8:53
Karierni rad
Zrovna jsem chtel napsat to same a Petr Svoboda to uz napsal vystizne. Pokud prof. Stech chce prosadit karierni rad, kde absolventi PhD studia budou dostavat stale misto, tak je to cesta do pekel. Bohuzel se to stale na rade kateder praktikuje, ale karierni rad by toto mel naopak zakazat. Nebyl bych tak uplne striktni, aby se byvaly absolvent nesmel nikdy vratit - ale po PhD musi pryc a po case a kvalitnich stazich a pobytech jinde se pripadne prihlasit do otevreneho konkurzu na misto na UK.
0 0
možnosti

Petr Svoboda

16. 9. 2013 23:48
karierni rad
Jsou univerzity, kde sveho PhD absolventa na tenure-track research position prakticky nezamestnaji a tohle pravidlo se mi libi. Volil bych kandidata na rektora, ktery by byl proti tomu, aby doktorand po obhajobe na univerzite dal pokracoval a snazil se zajistit si pozici na katedre. I u absolventa navratilce zvenci by se melo peclive zvazovat, jestli byl pobyt dostatecne dlouhy a dotycny se odriznul od byvaleho skolitele.Pokud na UK budou dal nastupovat jeji odchovanci zatizeni vdekem kdekomu (a s problemem prekrocit stin byvalych skolitelu), nikam se nepohne. UK potrebuje cerstvou krev a nikoliv akademicky inbreeding. Absolventi maji jit sirit slavu UK do sveta a ne si sichrovat mistecko na nejake katedre sve alma mater ... ale kdyz rektora voli akademicky senat ... tak by me zajimalo, co si mysli Sam Zajicek o akademickem inbreedingu a ochote akademickeho senatu UK se mu postavit? A jak se mu libi myslenka, ze by mel dostudovat a UK navzdy opustit :)
0 0
možnosti

Sam Zajicek

17. 9. 2013 9:24
Když už jsem byl vyvolán, tak
Když už jsem byl vyvolán, tak odpovím :-)Akademický inbreeding mě štve, pokud nabývá té podoby, která je bohužel celkem běžná - do konkursu se přihlásí jen jeden člověk, ten náš, kterého známe, a i když lidí víc, stejně toto je ten náš, kterého známe a pro kterého jsme ten konkurs vypsali. Nemám za to, nebo jsem zatím nenahlédl, že by byl problém v samotné podstatě, tedy v tom, že člověk přímo pokračuje na katedře, na které vystudoval. Problém vidím v těch okolnostech, za kterých se tak děje. Pokud by to bylo tak, že se do konkursu přihlásí více schopných lidí (potenciálně z celého světa), což musí samozřejmě fakulta/univerzita jasně podporovat a ty lidi oslovovat i jinak, než "v deníku s celostátní působností", a tito lidé v prvním kole pošlou materiály a v druhém ti, kteří splňují předpoklady, předstoupí před konkursní komisi a předvedou, co dokáží, formou nejen rozhovoru, ale klidně i přednášky, a ta konkursní komise bude z velké části složená z externistů, tak mi přijde v zásadě nedůležité, že někteří z těch lidí právě vystudovali na dané katedře . Problém je, že když nabízíme odbornému asistentovi nástupní plat 22 500 hrubého (realita FF UK, ještě do nedávna byl ten plat 19 000) a konkurs vyhlásíme v českém deníku, tak se přihlásí ten "náš" a pak pár mlmů, kteří jsou obvykle již na první pohled daleko horší než ten "náš" (ono ten rozdíl v kvalitě českých univerzit je opravdu znatelný + někdy se hlásí vyloženě mašíblové). A i když se už přihlásí někdo zajímavý zvenku, komise je složená primárně z lidí z katedry a nadržuje "našemu". A i když nenadržuje vyloženě, co se týče kvality, obvykle nadržuje argumenty jaksi "provozními" - konkursy se obvykle vypisují po složitém "vyhádání si" daného místa (protože peníze nejsou a plat garantuje fakulta) a to vyhádání obvykle znamená, že dané místo je "okamžitě potřeba, jinak se všechno zhroutí". A u těch "našich" se pak argumentuje, že už tady provoz znají, takže mohou rovnou nastoupit a pracovat, navíc jsou "zaměření přesně tak, jak potřebujeme" (ještě aby ne, když byl ten konkurs pro toho člověka vypsán). To mě štve a snažím se s tím na FF UK už dlouhodobě pohnout, snad se to teď na podzim podaří - byť pochopitelně těžko na ty peníze nalákat nějaké hvězdy, ale aspoň změnit to řízení tak, aby fungovalo, jak jsem psal v předminulém odstavci, by šlo. Pokud se ptáte na to, jaký názor mají senátoři AS UK, tak upřímně, nevím. Ani ochotu nejsem schopen posoudit, protože diskuse na toto téma zatím, pokud vím, nikdy neproběhla (a ani nevím, zda třeba na MFF nebo PřF není situace podstatně odlišná, byť pochybuji). Nakonec je to asi pochopitelné, protože pokud vedení univerzity toto jako svoje (centrální) téma nevnímá, je adekvátní věc řešit na úrovni fakultní. Třeba se to nicméně právě letošní volbou rektora změní. Nakonec odpověď na to, jak se mi líbí dostudovat a UK navždy opustit? No, nelíbí, co Vám budu povídat. Na druhou stranu, pokud bych měl prosazovat jenom to, co vyhovuje zrovna mně, tak bych byl opravdu tím "svazákem a odborářem" a zasloužil bych si všechnu tu kritiku, která se na senátory snáší.
0 0
možnosti