Stane se z Aleny Vitáskové liška v energetickém kurníku?

Téměř 44 procent vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ neví, zda vláda učinila správně, když Alenu Vitáskovou zvolila šéfkou ERÚ.

Odpovídalo 132 vrcholných představitelů firem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Odpovídalo 132 vrcholných představitelů firem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vláda 20. července zvolila Alenu Vitáskovou novou předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Funkce by se měla ujmout od 1. srpna. Předchozí šéf ERÚ Josef Fiřt skončil na tomto postu začátkem července. Funkční období Vitáskové bude dle současného zákona pětileté. Nový zákon, který by měl zanedlouho vstoupit v platnost, stanoví mandát na šest let. Dle něj bude příštího předsedu ERÚ místo vlády jmenovat prezident.

Vitásková pracovala v plynárenství od roku 1974. V letech 2001 až 2003 byla předsedkyní představenstva a generální ředitelkou společnosti Transgas, kterou dnes ovládá německá skupina RWE. V letech 2004 až 2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Pracovala také pro ruský Gazprom. Nejvíc vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE – 43,9 procenta – však nemělo na volbu Vitáskové vládou jednoznačný názor. A mezi těmi, kteří jej měli, převážili záporné odpovědi.

Patří mezi ně i tito dva respondenti:

Všichni se sice shodují, že Alena Vitásková je velice zkušená v oblasti energetiky, navzdory tomu není její volba do čela Energetického regulačního úřadu (ERÚ) správnou a především šťastnou volbou. V podobných situacích se obvykle na nového manažera ,vytáhnou‘ nepříjemné věci až po jeho zvolení a poté je ,rozebírán‘ do nejmenších podrobností. V případě Aleny Vitáskové se mnoho nejasných, nepříjemných a potenciálně konfliktních záležitostí objevilo již před její volbou a dá se předpokládat, že nebyly všechny.

Její každodenní práce bude proto představovat neustálý boj a obhajování toho, zda konkrétním rozhodnutím neupřednostnila některého z velkých hráčů naší energetiky. Výsledkem těchto tahanic pak může být, že věc samotná, objektivní řízení ERÚ, zůstane stranou.“

Formálně asi paní Vitásková splňuje požadavky na tuto funkci, ale fakticky její jmenování pouze potvrzuje, kdo reálné ovládá vládu a potažmo celou Českou republiku. Občané a jejich volení zástupci to již nejméně deset let nejsou.“

Následující tři kladné odpovědi naopak volbu Aleny Vitáskové obhajují:

„Je to dobrá manažerka.“

„Je schopnou manažerkou. Má zkušenosti jako číslo jedna ve velké instituci a její mediální obraz je sympatický. Žádná trafikantka.“

„Odborně i schopnostmi nepochybně správnou volbou je, ale vzhledem k profesní minulosti, od které se těžko může zcela oprostit, by z ní mohla být ,liška v kurníku‘.“

V dalších třech záporných odpovědích se objevují velké výhrady k volbě a v jedné z nich i návrh vhodnějšího kandidáta:

„Nejsem sice energetik, ale to, co vím, mi stačí, abych odpověděl záporně. Svědčí o tom nejen její dosavadní činnost, ale i reálná možnost střetu zájmů v budoucnosti. Existují kompetentnější kandidáti. Bohužel, časy se nemění.

„Při vší úctě k paní Vitáskové bývalý šéf ERÚ Josef Fiřt je po odborné stránce úplně někde jinde.“

„Zklamalo mě, že se natolik prázdný a neorientovaný člověk mohl dostat do takové pozice. Energetika je důležitým výrobním i vývozním odvětvím České republiky, a proto by politici do ní měli zasahovat velmi střídmě. Zklamal mě i premiér Petr Nečas, který Alenu Vitáskovou do pozice protlačil. Pravděpodobně pro něho znamená její přátelství s Janou Nagyovou víc než odborné kvality a reputace.

Snad nejlépe to vystihl významný manažer z energetiky: nevím, o čem bych se s ní bavil, energetice nerozumí.

Vrcholný manažer, který se nedokázal rozhodnout kladně ani záporně, také navrhl jiného kandidáta: „Jsem trochu rozpačitý. Není mi jasné, proč se nestal šéfem současný místopředseda ERÚ Bohuslav Němeček. Ten na mne působí po odborné stránce velmi dobře.“

Tyto tři záporné odpovědi uvádějí vazby Aleny Vitáskové:

„Je příliš blízko plynařské lobby.“

„Důvodů může být víc, ale současná vazba na RWE prostřednictvím jejího partnera Arnošta Thona je neslučitelná s výkonem této funkce.“

Kvůli své vazbě na plynárenské odvětví, Gazprom a plynové lobbisty není Alena Vitásková nezávislá a měla by zůstat v soukromé sféře. Bohužel rychlost, s níž Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička a Boris Štastný tuto nominaci vládou protlačili, svědčí o absolutní neznalosti odpovědných ministrů, premiéra Petra Nečase a jeho Jany Nagyové. V době, kdy se neustále hovoří o potřebě zajistit energetickou nezávislost, respektive bezpečnost Evropy, jde o další krok naší vlády opačným směrem.

Odmyslím-li si problematickou minulost paní Vitáskové a jejího partnera Arnošta Thona, byla jedním z mála Čechů pozvaných na 50. narozeniny Vladimira Vladimiroviče Putina. Až RWE ovládnou Rusové, třeba se bude chtít na své místo plynové královny vrátit.

Dle následujícího respondenta je to správná volba: „Alena Vitásková je správnou volbou na tuto funkci. Svědčí o tom i rozruch, který její jmenování vyvolalo. Kdyby nebyla silnou a charismatickou manažerkou, jejího jmenování by si nikdo ani nevšiml. Jak napsala MF Dnes, to, že její jmenování způsobilo poprask, svědčí o jejích kvalitách.“

Tato záporná odpověď však vládu za její volbu kritizuje: „,Loutkové‘ vládě je asi jedno, že Alena Vitásková není správnou volbou. Jen když bude poslušná pánům mimo vládu, kteří ji nominovali.

Tyto dvě odpovědi jsou sice kladné, ale zaznívají v nich pochybnosti:

„Určitě je. Otázkou však zůstává pro koho.“

„Asi jak pro koho, pro kterou firmu, odvětví nebo zemi.“

V podobném duchu je i další záporná odpověď: „Nemám nic proti Aleně Vitáskové, občas je s ní i legrace, ale její volba do čela ERÚ je ,těžkým úletem‘. Týká se to jak vlády, tak jí samotné. Vláda postavila do čela úřadu, jenž má být nezávislý a chránit trh před mono- a oligopolistickými snahami energetických koncernů, člověka, který je s jedním z těchto gigantů profesně i životně těsně spjatý.

Volba působí téměř komicky, skoro jako každý čin Nečasovy vlády. Pokud chtěla mít vláda jistotu, že se ERÚ stane spíš nástrojem silných lobbistických skupin, mohla do jeho čela rovnou jmenovat třeba Marka Dalíka nebo Miroslava Šloufa. Aspoň bychom měli nějakou jistotu.

Od Aleny Vitáskové to také není dobrá osobní volba, protože nikdy ve státní správě nepůsobila a na tvrdou každodenní ,úředničinu‘ není zvyklá. To už položilo nejednoho ,kabrňáka‘. Navzdory tomu jí přeji mnoho úspěchů v nové náročné funkci.


Jakub Kaminski zkušenosti, zkušenosti... 11:08 4.8.2011

Počet příspěvků: 1, poslední 4.8.2011 11:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.