Spolana trvá na výrobě chlóru pomocí toxické rtuti

Kompromis s neratovickou chemičkou se vyjednat nepodařilo. O prodloužení amalgámové metody výroby rozhodne ministerstvo životního prostředí.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Žádost Spolany Neratovice o prodloužení již překonané amalgámové výroby chlóru pomocí toxické rtuti místo určeného přechodu na bezkonfliktní membránovou elektrolýzu úřad Středočeského kraje na začátku března zamítl. Spolana se odvolala. A spolu s ní i město Neratovice, jehož zastupitelé se obávají náhlé nezaměstnanosti, kdyby se polský vlastník Spolany Anwil rozhodl výrobu chlóru v Neratovicích navždy ukončit. Převážně technologická a ekologická problematika nabývá čím dál většího politického rozměru.

V úterý 2. dubna skončila Spolaně a Anwilu možnost takzvané autoremedury – vzetí odvolání zpět a přistoupení na nějaký kompromis. K dohodě nedošlo, a od středy je tudíž zahájen odvolací proces. Další rozhodnutí bude na ministerstvu životního prostředí, které je odvolacím orgánem.

Integrované povolení vydané v roce 2007 počítalo s „předpotopní“ amalgámovou výrobou jen do roku 2014. Do konce roku 2012 měla chemička připravit změnu technologie a zažádat o stavební povolení. Místo žádosti o stavební povolení pro nejlepší dostupnou technologii však požádal polský vlastník Spolany, společnost Anwil, o pravý opak – o zrušení obou závazných termínů na přípravu nové výroby a o prodloužení integrovaného povolení pro zaostalou amalgámovou elektrolýzu do roku 2020.

ČESKÁ POZICE podrobně zachytila situaci v článku:

Škody na každém kroku

Ve hře by totiž bylo i ukončení výroby PVC, která na produkovaný chlór přímo navazuje

Ekologické sdružení Arnika, které je účastníkem řízení, sice upozorňovalo, že oddálení zahájení zkušebního provozu membránové elektrolýzy je – vzhledem ke skutečnostem, jež uvádíme níže – krajně nezodpovědné k životnímu prostředí a k obyvatelům v okolí provozu, ale město podporuje požadavek výrobce, a hrozba nezaměstnanosti mu připadá silnější než ohrožení obyvatel v blízkosti provozu toxickou rtutí. Ve hře by totiž bylo i ukončení výroby PVC, která na produkovaný chlór přímo navazuje.

Vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice Jindřich Petrlík upozornil, že z amalgámové výroby uniká do vody a ovzduší více než sto kilogramů rtuti ročně. Další stovky kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe.

O dopadech rtuti na životní prostředí pod Spolanou jsme psali v článku:

Aby se toto ohrožování přírody i lidí co nejvíc zkrátilo, usilovala Arnika spolu s dalšími účastníky řízení o kompromis – prodloužit přípravu nezávadné technologie o rok –, na což polský vlastník nepřistoupil.

Čím víc vstupuje problém Spolany do politického rozhodování, tím méně jednajícím záleží na znečištění prostředí. A tím víc sílí strach z nezaměstnanosti. O to víc jsou na místě obavy, že české úřady pod politickým tlakem ustoupí víc, než by bylo zdrávo.

Nedodržený slib

O to víc jsou na místě obavy, že české úřady pod politickým tlakem ustoupí víc, než by bylo zdrávo

Velmi pozoruhodná je proměna postojů Spolany s blížícím se termínem přípravy na novou technologii. Podle dřívějších odhadů společnosti by si přeměna technologií vyžádala investici až tři miliardy korun. Avšak Spolana překvapivě investovala více než 90 milionů korun do ekologizace současné metody. To už všem mělo naznačit, že Spolana nemá v úmyslu povolení z roku 2007 dodržet. Její žádost, odmítnutá krajským úřadem, byla jen vyvrcholením předchozích rozhodnutí.

Ke své podané žádosti o změnu povolení se Spolana na pokyn vlastnické firmy Anwil odmítla detailněji vyjadřovat. Manažer kvality Spolany Miroslav Kulík tlumočil na podzim oficiální postoj firmy: „Můžeme se k tomu vyjádřit, až padne rozhodnutí, které budeme respektovat, ať už bude jakékoliv.“ Rozhodnutí padlo – a společnost je odmítla respektovat. A rovněž dál mlčí. Generální ředitel Spolany Ivan Oliva ČESKÉ POZICI ve středu sdělil, že firma zásadně nekomentuje průběh jednání.

Problém mezitím vstoupil do politiky. Arnika, jež je ve sporu garantem snah o neporušování životního prostředí a o zachování lidského zdraví, se na středočeské krajské zastupitele obrátí dopisem, v němž osvětlí veškerá rizika, která vyvolávají úniky toxické rtuti do prostředí. Uklidnit politické vášně věcnými argumenty je jistě důležité, i když krajské zastupitelstvo není tím orgánem, který v této věci rozhoduje.