Špindl ztrácí svůj původní obraz

Špindlerův Mlýn se pod nájezdem vlivných a bohatých finančníků přetváří v místo luxusních vil. V současnosti městem hýbe kauza zbořeného Švýcarského domu, na jehož místě roste hacienda kamaráda lobbisty Romana Janouška. Starosta města Vladimír Staruch v rozhovoru říká, že někteří investoři by český Aspen rádi jen „dojili“.

Vladimír Staruch. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Staruch. | foto: Yan Renelt, MAFRA
Vladimír Staruch.

Charakter ubytovacích domů se zcela změnil, lidé dnes mají jiné nároky a požadavky, říká starosta Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch.

LIDOVÉ NOVINY: Ve vašem městě jsme narazili na zklamání místních z toho, že byl odstraněn historický Švýcarský dům. Ve hře je stále sestavení jeho repliky. Jaká je nyní situace?

STARUCH: Šlo o historický objekt, který jsem považoval za nedílnou součást centra Špindlerova Mlýna. Je škoda, že takový dům zmizel. Lidé na něj byli zvyklí. Řadu let dům tvořil historii města a dotvářel jeho vzhled. Záleží samozřejmě na vlastníkovi, jakým způsobem s domem zachází. Dům byl velice starý a bylo otázkou, zda by vůbec bylo možné jej rekonstruovat tak, aby jej majitel mohl používat pro vybrané účely.

LIDOVÉ NOVINY: K čemu dům sloužil?

STARUCH: Dle platného územního plánu měl sloužit k ubytování – tedy tak, jak do té doby sloužil. Když pan Ledecký dům prodal, nový vlastník (právník Daniel Kučera – pozn. red.) se zajímal, jak s objektem naložit. Původně se mluvilo o snaze dům zachovat, samozřejmě za použití nových materiálů. Zastupitelstvo i rada města projednávaly rovněž variantu, že by se zachovala podoba objektu a přesunul se na jiný pozemek. Problém je, že dopředu nevíte, jaký materiál po rozmontování domu budete moci použít po jeho přesunu.

LIDOVÉ NOVINY: Na čem se přesun „Švýcárny“ zadrhl?

STARUCH: Otázkou především bylo, na jaký pozemek dům přestěhovat – pozemky ve Špindlu jsou natolik cenné, že do navrhovaných lokalit nebylo možné objekt přestěhovat. Vlastníkovi se asi nechtělo čekat dva tři roky, než by došlo ke schválení změny územního plánu a umožnění přesunu.

LIDOVÉ NOVINY: Takže plán na jeho smontování je definitivně u ledu?

Záleží samozřejmě na vlastníkovi, jakým způsobem s domem zachází. Dům byl velice starý a bylo otázkou, zda by vůbec bylo možné jej rekonstruovat tak, aby jej majitel mohl používat pro vybrané účely.

STARUCH: V případě, že by se našlo vhodné místo a povedlo se zachovat nějaký původní materiál, mohla by se na jeho základě vytvořit jakási replika Švýcarského dvoru. Není to snadné hledání, protože vzhledem k jeho původní velikosti nemůžete takový dům dát nyní do centra.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud by se záměr dotáhl do konce, k čemu by měl znovuzrozený Švýcarský dvůr sloužit?

STARUCH: Mohlo by jít o muzeum a infocentrum. Je škoda, že vzhledem ke stáří a odkazu Švýcarského dvoru se debata o jeho budoucnosti nevedla dříve – ať už za předchozích či současných vlastníků. Možná se měl dům prohlásit za památku, protože pak by bylo možné jej chránit. Teď to památkově chráněné nebylo a vlastníkovi nebránilo nic v tom, aby původní stavbu zboural a postavil místo ní novou. Jako město jsme neměli možnost demolici zabránit. Pro nás je závazný územní plán, podobu stavby ale nemáme příliš šancí ovlivnit.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se místní obyvatelé staví k tomu, že zde bohatí podnikatelé a manažeři převážně z Prahy masivně staví hotely, vily či bytové domy? Změnila se atmosféra ve Špindlerově Mlýně?

STARUCH: Můj subjektivní dojem, který opírám i o názory místních obyvatel, je, že je docela škoda, že město ztrácí svůj původní obraz. Je to samozřejmě dané vývojem doby. Před 30 lety byl Špindlerův Mlýn především rekreačním městem, ve kterém různé podniky, ministerstva nebo ROH budovaly a vlastnily svá ubytovací zařízení. Tyto chalupy se ale po revoluci začaly prodávat soukromým osobám. Fungování těchto staveb se začalo měnit.

LIDOVÉ NOVINY: Jakým způsobem?

Dříve sem najížděli lidé na rodinnou či podnikovou rekreaci, přijíždělo se převážně autobusem. Dneska je to úplně jiné, každý sem přijede vlastním autem, často se děje, že v jednom autě sedí jen dva lidé.

STARUCH: Dříve sem najížděli lidé na rodinnou či podnikovou rekreaci, přijíždělo se převážně autobusem. Dneska je to úplně jiné, každý sem přijede vlastním autem, často se děje, že v jednom autě sedí jen dva lidé. Tak si představte to množství automobilů. Charakter a struktura ubytovacích domů se zcela změnily, lidé dnes mají jiné nároky a požadavky. Za minulého režimu podniky takové dovolené dotovaly, v současnosti jsou ceny úplně někde jinde. Nezměnily se tedy jen objekty, ale především lidé a jejich představy o tom, jak má rekreace vypadat. Duch města je jiný. Považuji to ale spíše za přirozený vývoj společnosti než za proměnu, kterou by si třeba místní lidé naplánovali.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se změnila skladba lidí, kterým ve městě patří nemovitosti?

STARUCH: Mění se nejen jejich složení, ale i to, kolik času ve městě tráví. Investoři zde většinou trvalé bydliště nemají, jezdí se sem jen rekreovat na několik dnů v roce. To se místním příliš nelíbí. Na druhou stranu je třeba říct, že to jsou i původní obyvatelé, kteří své majetky prodávají. Musejí tedy počítat s tím, že noví majitelé se budou chovat jinak.

LIDOVÉ NOVINY: Proč se místní svých původních penzionů, domů či parcel zbavují?

Každému starostovi a členovi zastupitelstva by mělo být jedno, nakolik vlivný nebo movitý daný investor je. Pokud se vše děje legálně, nikomu nezabráníte, co a kde si tu koupí.

STARUCH: Velkou roli hraje stáří a zdravotní stav, další důvod je ekonomického rázu. Některé objekty už jsou starší a potřebovaly by zrekonstruovat, na což ale lidé nemusejí mít peníze. Tak se rozhodnou, že se z města odstěhují a dům prodají. Původní obyvatelstvo se vytrácí. Nelze ale vyloučit, že časem se trend úbytku zde trvale žijících obyvatel obrátí. Je možné, že lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku a pracují a žijí jinde, se zde při dosažení určitého věku usadí. Je to má vize a přání.

LIDOVÉ NOVINY: Nemělo by město zpřísnit svůj postoj k nájezdům nových investorů?

STARUCH: Nové plochy k zastavění se už dnes příliš nevymezují. Naše území má limitovanou nosnost, co se týká míry zastavění, dopravní infrastruktury či kapacity čističky odpadních vod. Musíme pamatovat na zásoby pitné vody nebo přírodní vsakovací plochy pro vodu, které se s výstavbou zmenšují.

LIDOVÉ NOVINY: Špindlerův Mlýn v posledních letech proslul jako místo pro vlivné a bohaté lidi. Setkal jste se někdy jako starosta s tím, že by na vás nějaký mocipán vyvíjel tlak – třeba v souvislosti s povoleními ke stavbě?

STARUCH: Každému starostovi a členovi zastupitelstva by mělo být jedno, nakolik vlivný nebo movitý daný investor je. Pokud se vše děje legálně, nikomu nezabráníte, co a kde si tu koupí. Pro mě je důležité, za jakým účelem se objekt kupuje. Investice by měla být vždy prospěšná pro město. Pokud si bohatý a vlivný člověk chce postavit nový dům s účelem rekreace, který svým rozměrem nepřesahuje původní objekt a ke kterému ještě navíc vybuduje podzemní garáž – aby nezatěžoval městské parkovací plochy, pak není důvod takovému záměru bránit. Něco jiného je, když investor koupí objekt s primárním cílem vydělat peníze rozprodáváním bytových jednotek. Takový investor se často neohlíží na to, jakým způsobem třeba zatíží naši čističku a tím investice města. Podnikatelé s takovým záměrem jsou pro město zátěží.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.