Ale ne

Upřímně, tuto zprávu napsal někdo, kdo o letošní prezidentské kampani v USA neví  nic a o americké ekonomice jen málo. S pravděpodobností hraničící s jistotou Obama a jeho kampaň, pokud  se k těmto datům vyjádří, řeknou, že nerovnost účasti různých skupin společnosti na společném koláči (nebo na ekonomickém růstu) se podařilo snížit, jak data ukazují (což je pravda), a to přesto, že Bushovy daňové úlevy lidem s nejvyššími příjmy ještě nevypršely (má se tak stát na konci roku) a zdanění výnosů z kapitálu ještě nebylo zvýšeno blíže k úrovni daní z mezd (Obama navrhuje, že je zvýší, ale že současně sníží korporátní daň, která je v USA skutečně vysoká). Čili uvedená čísla se mu v jeho argumentaci mohou jedině hodit.Naopak Romney se o tato data téměř jistě neopře, bylo by to úplné a naprosté vykolejení z logiky, na které je postavena celá jeho kapaň a argumentace,  a spíše by nahrál na smeč protistaně. Nahrál by jí jak teď, tak v případě svého vítězství, protože pak Giniho koeficienty zase zrychlí nárůst (plánovitě).    Jeho zacílení je na investory a "tvůrce pracovních míst" a jeho navrhované principy ekonomcké politiky nárůsty Giniho koeficientů  zrychlí.  Selhání Obamovy ekonomické politky líčí zejména na tom, že Obama nedokázal obnovit rychlý růst (argumenty demokratů, že americký růst je jedním z  nejrychlejších mezi vyspělými ekonomikami. jeho kampaň odmítá - lidi přirozeně nezajímá, že jinde je mizérie ještě větší), nedokázal se domluvit s republikány ovládaným kongresem na fiskální reformě, a tím dostal zemi na okraj "fiskálního útesu", a zejména že  investorům nevytváří dost postoru, aby mohli více investovat, a tedy tvořit místa. (Jeho vystoupením je  vyčítáno i z řad skalních republikáských voličů, že o jiných socio-profesionálních skupinách, než investorech a "job creaters",  ani nemluví, jako by ani neexistovaly.)