Spasí Venezuelu její možný Nelson Mandela?

Pohrobci venezuelského exprezidenta Huga Cháveze se potýkají s prudkým poklesem cen ropy. To dává naději opozici, že se po 16 letech a řadě porážek přece jen dostane k moci. Spoléhá především na Leopolda Lópeze Mendozu, který je už téměř rok ve vězení.

Opoziční demonstrant nese venezuelskou vlajku | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Opoziční demonstrant nese venezuelskou vlajku | foto: Reuters
Opoziční demonstrant nese venezuelskou vlajku

Venezuelané fotografují regály v obchodech s potravinami a na internetu se přebíjejí, kdo je zachytí prázdnější. Těžko říct, kdo by vyhrál. Naprosto „vymeteně“ vypadají úplně všechny. Karibský stát Venezuela s jedněmi z největších zásob ropy na světě se kvůli prudkému propadu její ceny v uplynulém půlroce ocitl v obrovských hospodářských problémech.

Socialistický venezuelský režim, kterému redistribuce naftařských zisků získávala podporu chudých, nyní nestíhá doplňovat zboží na pulty. „Země je na pokraji kolapsu,“ napsal na konci loňského prosince ve svém dopise zveřejněném americkým deníkem The Wall Street Journal Leopoldo López Mendoza, kterému ve vedení opozice proti pohrobkům exprezidenta Huga Cháveze už od 18. února 2014 brání mříže jeho cely.

Nejznámější politický vězeň

Leopoldo López Mendoza, 43letý lídr venezuelské strany Vůle lidu, je nejznámějším politickým vězněm západní polokoule. Podle všeho však počítá s tím, že jednou zasedne v prezidentském paláci a že pobyt ve vězení patří k „nezbytné“ průpravě pro získání šerpy hlavy Venezuely. V únoru 2014 organizoval protesty proti vládě současného prezidenta Nicoláse Madura, který v březnu 2013 nahradil zesnulého charismatického autoritáře Cháveze.

Venezuelský opoziční lídr Leopoldo López.

Venezuelský opoziční lídr Leopoldo López.

V průběhu demonstrací se odehrála řada střetů mezi podporovateli opozice, příznivci vlády a bezpečnostními složkami, po nichž zůstalo deset mrtvých ze všech zúčastněných skupin. Režim vinu za oběti přisoudil Lópezovi a obvinil ho mimo jiné z vraždy, žhářství a terorismu.

López se rozhodl zatykači nevyhýbat útěkem do zahraničí. Naopak v doprovodu davu, který se na znamení míru oblékl do bílých oděvů, se šel odevzdat policii. A sdělil jí, že milovanou vlast, jejíž jméno si dal dokonce vytetovat na lýtko, nikdy neopustí. Ve skvěle zvládnuté show se López národu i světu představil jako mučedník dle vzoru jihoafrického Nelsona Mandely, který je ochotný za svoje názory snášet útrapy vězeňského života.

Kdo se unaví, prohraje

Těžko říci, zda López očekával, že ve vězení zůstane tak dlouho, a jestli nekalkuloval s tím, že jeho zatčení povzbudí další odpor venezuelské opozice, který ho brzy dostane na svobodu. Manifestace – bez velkého zájmu světa konsternovaného překotným děním na Ukrajině –, jež pokračovaly několik týdnů, přinesly celkově 40 mrtvých a stovky zraněných, ale postupně „vyšuměly“, aniž by výrazně otřásly Madurovou pozicí.

Každopádně si López, který by dle obžaloby mohl dostat i desetiletý trest, ve vězeňské praxi může vyzkoušet heslo ze svého trika, v němž se vydal policii: „Kdo se unaví, prohraje.“ Ve vězení je už téměř rok, aniž by byl odsouzen, a prostředníka mezi ním a veřejností dělá jeho choť Lilian Tintoriová. Tato bývalá novinářka a venezuelská přebornice v kitesurfingu má skvělou průpravu pro post nejsledovanější tiskové mluvčí země a manželovy či vlastní postřehy zveřejňuje na svém blogu Casada con Venezuela (Provdána za Venezuelu).

Venezuelský opoziční lídr Leopoldo López, který by dle obžaloby mohl dostat i desetiletý trest, ve vězeňské praxi může vyzkoušet heslo ze svého trika, v němž se vydal policii: „Kdo se unaví, prohraje“

Tomuto manželskému páru se dvěma malými dětmi se kvůli jejich vzhledu přezdívá Ken a Barbie, ale známým se stal až v den Lopézova nástupu do vězení. Videozáznam jejich vášnivého loučení na podstavci sochy před masami v centru hlavního města Caracasu se na tamním internetu šířil jako vir a udělal z Lópeze šéfa opozice místo jejího formálního lídra Henrique Caprilese.

„Nemůžeme mluvit o demokracii, dokud je manžel ve vězení. Leopolda drží za mřížemi, protože z něho má Nicolás Maduro strach,“ řekla Tintoriová při jedné ze svých cest do zahraničí, kde vyzývá vlády, aby situaci ve Venezuele přestaly ignorovat.

Nejefektivnější administrativa

To, že se ho prezident (tehdy ještě Chávez) bojí, mi López říkal, když jsem s ním v červenci 2008 vedl rozhovor. Tehdy byl úspěšným a populárním starostou caracaské čtvrti Chacao, který zlepšil tamní dopravu i množství zeleně. A Transparency International, která monitoruje stav korupce, jeho administrativu dva roky po sobě jmenovala nejefektivnější ve Venezuele. V roce 2008 mu pak organizace World Mayors dala symbolickou bronzovou medaili ve světovém žebříčku starostů.

Transparency International, která monitoruje stav korupce, Lópezovu administrativu v caracaské čtvrti Chacao dva roky po sobě jmenovala nejefektivnější ve Venezuele

Tehdy u chodníku prudce zabrzdil motorkář, sundal si helmu a prohrábl vlasy, jako by hrál v reklamě. S helmou v ruce vyběhl López schody do své pracovny, do které od sekretářky pro nás objednal přeslazený zákusek a hned se do něj s apetitem pustil. Mezi sousty mi vyprávěl, jak už mu třikrát někdo usiloval o život. „Jsem přesvědčen, že to bylo z politických důvodů,“ řekl mi poté, co vylíčil, jak kulka zabila jeho bodyguarda, který si v autě výjimečně sedl na jeho místo.

Následně mi košatě vyprávěl, jak mu soud do budoucna zakázal ucházet se o jakýkoliv veřejný úřad kvůli obvinění, že mu v devadesátých letech matka jako manažerka ze státní naftařské společnosti „přihrála“ část státních peněz na jeho tehdy nevýznamnou stranu. „Je to protiprávní, protože v naší ústavě kandidaturu na prezidenta limituje pouze nízký věk, mentální zdraví a rozsudek soudu. Já však byl pouze obviněn. Kdybych byl opravdu vinen, dávno by mě odsoudili,“ vyprávěl tehdy za gestikulace lžičkou.

Obvinění chudými

Kvůli mnoha zkušenostem s tím, jak se zámožná smetánka desetiletí více obohacovala na ropném pokladu, není pro venezuelské občany obtížné takovému obvinění uvěřit. U Lópeze se však zdálo vykonstruované. Proto se také za něj postavila Interamerická komise pro lidská práva, která na venezuelskou justici tlačila, aby věc skutečně prošetřila anebo zákaz na angažmá ve veřejném životě zrušila. Marně. López totiž vypadal jako úspěšný vyzyvatel Cháveze, který od roku 1998 své soupeře drtil květnatou rétorikou.

Lopéz je ale také značně výmluvný – a navíc pohledný, mladý a úspěšný a navíc pra-pra-pra…synovec osvoboditele Latinské Ameriky Simóna Bolívara. Důstojníka, před jehož obrazem Chávez, který sám sebe pasoval do role mluvčího celého Jižní Ameriky, pravidelně peskoval představitele USA anebo mluvil k národu o svých plánech na světlé zítřky.

Chudí Venezuelané právem obviňují bělošské prostředí, jehož je López, absolvent veřejné správy na Harvardově univerzitě, typickým představitelem, že nedokázalo využít ropné „bonanzy“ ve prospěch celého národa

Jenže toto Lopézovo elitářské postavení – v rodokmenu má i prvního prezidenta Venezuely a řadu ministrů – je ve Venezuele dvojsečné. Chudí Venezuelané právem obviňují bělošské prostředí, jehož je López, absolvent veřejné správy na Harvardově univerzitě, typickým představitelem, že nedokázalo využít ropné „bonanzy“ ve prospěch celého národa.

Právě na toto obvinění míšenec a voják z chudých poměrů Chávez hrál při svém vzestupu k moci. Když se k ní dostal, vyletěla shodou okolností cena pohonných hmot rekordně vysoko, takže obdivovatel kubánského vůdce Fidela Castra mohl odstartovat řadu sociálních programů, které nepopiratelně zmenšily bídu v zemi.

Pro chudé Venezuelany se tím stal hrdinou. Už nepřemýšleli, že jeho model správy státu založený na bezkoncepčním rozdávání je dlouhodobě naprosto neudržitelný. Jasně se to ukazuje současnosti, kdy se Venezuela na rozdíl od zbytku Jižní Ameriky (včetně levicových spojenců z Bolívie či Ekvádoru) potácí v krizi.

Dočasné překonání ega

Lópeze, který „má na triku“ nepříliš vyjasněnou spoluúčast na neúspěšném puči proti Chávezovi v roce 2002, kvůli jeho přílišné ambicióznosti nemuseli ani mnozí příslušníci protichávezovské opozice. V roce 2009 ho tehdejší americký diplomat v Caracasu Robin Meyer ve své zprávě popsal jako „rozdělující osobu uvnitř opozice“.

Vyplývá to z úniků amerických depeší – takzvaná WikiLeaks –, v nichž ho pracovník ambasády USA charakterizoval jako „arogantního, pomstychtivého a moci chtivého muže s trvalou popularitou, charismatem a organizačním talentem“. Připomněl v nich, že často zakládá nové strany, což svědčí o tom, že neumí přistoupit na kompromis, není-li dle jeho představ.

López toužil postavit se v říjnu 2012 Chávezovi a byl jedním ze čtyř kandidátů, kteří se v primárkách v rámci sjednocené opozice ucházeli o nominaci. Brzy však poznal, že nemá šanci.

Hluboce věřící katolík López toužil postavit se v říjnu 2012 Chávezovi a byl jedním ze čtyř kandidátů, kteří se v primárkách v rámci sjednocené opozice ucházeli o nominaci. Brzy však poznal, že nemá šanci, takže překonal ego a podpořil svého dávného přítele a zároveň dlouhodobého rivala Henriqua Caprilese.

V září 2012, těsně před prezidentskými volbami, jsem se s Lópezem setkal na Caprilesově mítinku, na který mířily statisíce obyvatel Caracasu. Stál na rohu ulice, slunce na něho pražilo a lil z něho pot. Neúnavně si s úsměvem podával ruce s kolemjdoucími a ujišťoval je, že „tentokrát zvítězíme“. Chtěl jsem se mu položit několik otázek, ale kvůli mnoha lidem, kteří se s ikonou opozice chtěly vyfotit, to nebylo možné. Jen jsem se dozvěděl, že „vyhrajeme“.

Případ Maduro

Nevyhráli – ani v říjnu 2012 proti vážně nemocnému Chávezovi, ani o půl roku později proti Madurovi, kdy se uskutečnily další prezidentské volby poté, co „comandante“ po dlouhém boji podlehl rakovině. Capriles, který uspěl alespoň v boji o guvernéra významného státu Miranda, se rozhodl udělat to, co dosud venezuelská opozice odmítala.

  • Za prvé akceptovat porážku v duelu, který navzdory všem nesrovnalostem odrážel vůli lidu.
  • Za druhé nehrotit nadále situaci v zemi rozpolcené vedví dalšími protesty.
  • A za třetí počkat na příští hlasování v regulérním termínu a v něm socialisty porazit.

Pro radikálnějšího Lópeze šlo o poraženeckou strategii, která by Venezuelu mohla přivést do záhuby. Proto vystoupil proti Caprilesovi a přišel s projektem Salida, což ve španělštině znamená jak řešení, tak odchod – v tomto případě prezidenta Madura.

Současný venezuelský prezident Maduro neumí vládnout komplikované společnosti silou své osobnosti, a proto musí do pomyslného manuálu pro diktátory nahlížet více než jeho předchůdce Chávez

Je zřejmé, že tomuto bývalému řidiči autobusu jsou Chávezovy boty velké. Neumí totiž vládnout komplikované společnosti silou své osobnosti, a proto musí do pomyslného manuálu pro diktátory nahlížet více než jeho předchůdce. Například s nepřátelskými novinami bojuje tak, že jim zastavuje dodávky papíru. Čtyřicet mrtvých při nepokojích v roce 2014 je pak důkazem příliš velkého spoléhání na sílu, místo aby machiavellovsky využil rozštěpení opozice.

Chávez nesahal ani k tomu, aby své protivníky posílal do vězení, jak to v případě Lópeze učinil Maduro. Proto nepřekvapuje, že Američané, kteří mají na vývoji ve svém klíčovém dodavateli ropy enormní zájem, loni v prosinci zakázali vjezd na své území řadě významných venezuelských politiků a také jim zmrazili účty, jak si už dříve vyzkoušeli na představitelích Putinova Ruska.

Nárůst popularity

López za mřížemi přitom získává stále větší popularitu. Podle průzkumu agentury Consultores 21 mu věří polovina venezuelských občanů – více než Caprilesovi i prezidentu Madurovi. Ten se ho proto počátkem ledna rozhodl zbavit – veřejně ho nabídl USA výměnou za 72letého portorického separatistu Oscara Lópeze Riveru. Ten je uvězněn od roku 1981, protože chtěl pro svou domovinu získat nezávislost i pomocí teroristických útoků. Washington ale tuto výměnu rezolutně odmítl.

Maduro nezvládá boj s kriminalitou, což z Venezuely dělá po Hondurasu nejnebezpečnější zemi západní polokoule. Nedokáže si ani poradit s ekonomickými potížemi, jako je rychle rostoucí inflace, rozmach černého trhu a především pokles ceny ropy.

López za mřížemi získává stále větší popularitu. Podle průzkumu agentury Consultores 21 mu věří polovina venezuelských občanů – více než prezidentu Madurovi.

Zatímco adorovaný Chávez dokázal díky svému rétorickému mistrovství všechnu vinu svalovat na předchozí vlády, od jeho nástupce, který si opravdovou náklonnost lidu nikdy nezískal, stejná slova znějí jako lež. Každý si totiž umí spočítat, že socialisté jsou u moci už od roku 1999, a zodpovědnosti za současnou situaci Venezuely, kdy lidé nemohou sehnat toaletní papír nebo mouku, se nemohou zbavit ani před svými příznivci, kterým podle reportáží z prázdných obchodů dochází trpělivost.

Opozici se proto po 16 letech porážek nabízí díky vývoji na trhu s komoditami šance poslat „socialismus 21. století“ do seznamu marných pokusů o vybudování ráje na Zemi. Leopoldo López už ze své cely plánuje, jak to udělat co nejrychleji, a tak, aby ho to z kriminálu vyneslo bez oklik do prezidentského paláce.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.