Soutěžit ve světě s dolarem? Není o co stát

Společná evropská měna by měla podle Junckera hrát větší roli na mezinárodní scéně. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co je třeba učinit, aby euro více konkurovalo dolaru jako rezervní měna?

Jan Macháček 20.9.2018
Má euro ve světě soutěžit s dolarem o pozici hlavní rezervní měny? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Má euro ve světě soutěžit s dolarem o pozici hlavní rezervní měny? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Má euro ve světě soutěžit s dolarem o pozici hlavní rezervní měny?

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval minulý týden ve svém projevu k posílení mezinárodního významu eura, které má více konkurovat dolaru jako rezervní měna. Co je třeba učinit, aby se tak opravdu stalo?


 
Pavel Kohout, Robot Asset Management SICAV

Pavel Kohout, Robot Asset Management SICAV

Soutěžit není třeba

V první řadě neexistuje žádný formální status „rezervní měny“. Buď je určitá měna používána jako rezervní ve větší míře nebo v menší míře nebo jako rezervní měna používána není. Euro je rezervní měnou, i když ne do té míry jako dolar. Není vůbec zapotřebí, aby euro soutěžilo s dolarem o první místo v této disciplíně. Neexistuje pro to jiný důvod než prestiž. Na světě existuje řada měn, které nejsou rezervní, a přesto bezproblémově fungují (kanadský dolar, australský dolar, singapurský dolar, švédská koruna a koneckonců i česká koruna).

Mezinárodní význam eura je právě takový, jaký je mezinárodní význam eurozóny. Jak jej posílit? Zlepšit podmínky pro podnikání a pro fungování kapitálových trhů v rámci Evropské unie. Návrat k normální měnové politice by rovněž pomohl, i když není zřejmé, zda pro tento krok již nastal čas.



Michal Skořepa, analytik, Česká spořitelna

Michal Skořepa, analytik, Česká spořitelna

Příliš mladé euro

Euro reprezentuje jednu z největších a nejbohatších ekonomik světa. Aby však mohlo mít ambici vystrnadit dolar z pozice nejoblíbenější rezervní měny světa, je zkrátka příliš mladé. Nezapomínejme, že v době, kdy se tvořil koncept rezervní měny, tedy řekněme po druhé světové válce, kdy vznikl takzvaný brettonwoodský systém pevných kurzu navázaných na cenu zlata právě k dolaru, existoval dolar a jím zastoupená ekonomika už půldruhého století. Navíc v oné době představovaly Spojené státy americké jednoznačně nejsilnější, dominantní ekonomiku světa. Eurozóna dnes podobně dominantní pozici nemá a zdá se, že jen tak mít nebude.

Euro reprezentuje jednu z největších a nejbohatších ekonomik světa. Aby však mohlo mít ambici vystrnadit dolar z pozice nejoblíbenější rezervní měny světa, je zkrátka příliš mladé.

Navíc hned po první dekádě své existence prošla ošklivou dluhovou krizí, která ukázala, že prozatím jde o svazek zemí s velmi odlišnými úrovněmi blahobytu, ale také odlišnými kulturami a myšlením. Dluhové krize se nevyhnuly ani některým státům USA, ale poslední tři případy se odehrály v roce 1933.

Ve světle výše uvedených skutečností není divu, že své investice překlopily nebo postupně překlápějí pouze centrální banky ekonomik úzce navázaných na eurozónu. Konkrétně například Česká národní banka držela koncem loňského roku v eurech zhruba dvě třetiny svých rezerv. Ještě před pěti lety to však bylo jen asi 56 procent.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Možná v budoucnu. Teď ne

Podíváme-li se jen na letošní rok, pochopíme, v čem tkví síla dolaru. Americký prezident Donald Trump rozpoutal obchodní válku s Čínou a obchodní potyčku s Evropskou unií, dolaru to ale pomohlo posílit. Turecko, Argentina, Brazílie, Rusko a další rozvíjející se země se dostaly do ekonomických problémů, dolaru to opět pomohlo posílit. Euro se s nimi naopak veze dolů.

Dolar těží z nejistoty. Je to síla historie amerického dolaru, který je považován za bezpečný přístav, i když právě z něj vyplouvají lodě, které mají za úkol rozpoutávat bouře. To je paradoxní situace, která se ale těžko změní. Dolar by byl hlavní rezervní měnou patrně i tehdy, kdybychom se snažili na papír napsat něco jiného. Třeba euro.

Buďme rádi, že euro není hlavní rezervní měnou. Možná v budoucnu nadejde čas, kdy to bude dávat smysl. Pokud se Spojené státy neoprostí od současného nárůstu protekcionismu a eurozóna získá fiskální mandát, potom se to stane přirozeně. Dnes by to eurozóně pouze uškodilo.

Přinejmenším je jisté, že euro nemůže být skutečnou rezervní měnou bez společné fiskální politiky. O to se řada ekonomů a politiků snaží, možná ale není o co stát. Poptávka po rezervní měně zvyšuje její cenu, což zdražuje exporty. Stačí se podívat na Donalda Trumpa, který by rád viděl dolar výrazně slabší, ale svými kroky ho posiluje. Snaha pomoci vývozcům (na úkor zbytku společnosti) se nakonec obrací proti nim samotným.

Mít rezervní měnu se může vymstít i během hospodářské recese. V situaci, kdy bychom rádi viděli měnu slabou a pomáhali růstu a zaměstnanosti skrze export, zahraniční investoři začnou nákupem rezervní měny naše vývozy zdražovat. Krize tak může být mnohem silnější, než by mohla být. Ostatně i to je část příběhu poslední finanční krize a Spojených států.

Zatímco okolní země i Spojené státy postupně zvyšují úrokové sazby a utahují deset let trvající měnovou expanzi, eurozóna stále pokračuje v „tištění“ peněz. Kdyby dnes bylo euro hlavní rezervní měnou, „tištění“ by muselo být ještě intenzivnější a delší a zadělalo by na mnohem větší problémy do budoucna. Každé takové „tištění“ nezbytně nafukuje bubliny tam, kam nové peníze dotečou.

Buďme rádi, že euro není hlavní rezervní měnou. Možná v budoucnu nadejde čas, kdy to bude dávat smysl. Pokud se Spojené státy neoprostí od současného nárůstu protekcionismu a eurozóna získá fiskální mandát, potom se to stane přirozeně. Dnes by to eurozóně pouze uškodilo. Možná je ale celá tato debata bezpředmětná a roli jedničky na devizovém trhu nakonec získá čínský jüan. Zatím to ale vypadá, že pozice dolaru je neotřesitelná.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Slabá Evropa

Mezinárodní význam eura závisí na relativní hospodářské a zejména politické a vojenské síle Evropské unie, a pak také na důvěryhodnosti institucí, které za ním stojí. Značnou roli hraje tradice, respektive skutečnost, že existuje-li zaběhaný a dobře fungující proces, měníme jej jen tehdy, máme-li k tomu pádný důvod. Ve srovnání s dolarem je ve všech těchto kritériích na tom euro hůře, takže nelze očekávat v nedaleké budoucnosti významný posun od dolaru k euru v mezinárodním významu.

Je to vlastně škoda, protože hospodářská síla Evropské unie sama o sobě by asi stačila k tomu, aby euro úspěšně dolaru konkurovalo, a pozice hlavní rezervní měny přináší řadu výhod. Dlouhé období naprosté převahy dolaru, které přetrvalo i po 70. letech do postbrettonwoodské doby, však vytvořilo tak silnou pozici pro dolar, že změna tohoto statusu by vyžadovala výrazné oslabení USA a dolaru.

Je to vlastně škoda, protože hospodářská síla Evropské unie sama o sobě by asi stačila k tomu, aby euro úspěšně dolaru konkurovalo, a pozice hlavní rezervní měny přináší řadu výhod. Dlouhé období naprosté převahy dolaru, které přetrvalo i po 70. letech do postbrettonwoodské doby, však vytvořilo tak silnou pozici pro dolar, že změna tohoto statusu by vyžadovala výrazné oslabení USA a dolaru. Přes některé náznaky se takový vývoj nezdá pravděpodobným, protože silný institucionální základ dolaru trvá a nakonec i síla Spojených států není významně narušena.

Euro je v horší situaci. Ta je způsobena politickou a vojenskou slabostí Evropy a zejména nedotažeností (a tedy nedostatečnou důvěryhodností) evropských institucí. Každý hospodářský otřes v Evropě vyvolává spekulace o tom, zda euro či dokonce Evropská unie přežije. Jakkoli jsou takové předpovědi nesmyslné a opakovaně se ukázaly být falešnými, škodlivě snižují důvěru v euro. Vyniká to zejména ve srovnání s dolarem. Problémy Portorika nebo Kalifornie přece nikdy nevyvolávají pochyby o budoucnosti dolaru, jako to činí řecký problém s eurem. Ani výrazné rozdíly v bohatství států Unie nevedou k debatám, zda bude dolar nutno rozdělit.

Junckerovy poznámky však mohou posloužit dobré věci. Zkušenosti z finanční krize vedou Evropskou unii k posilování institučních vazeb, což je velice důležité. Bude třeba tento vývoj přestat podemílat věčnými pochybami. V Česku bychom mohli začít jednoznačným přijetím eura co nejdříve, a to třeba už jen proto, že by nám to přineslo jen výhody. Odkládáním splnění našeho závazku v této věci (ostatně v rozporu se skutečnými českými zájmy) jen pomáháme podlamovat důvěru v tuto měnu, což škodí i nám.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Budování důvěry

Od počátku bylo jednou z ambicí eura konkurovat dolaru jako rezervní měně. V realitě se to podařilo pouze v jedné oblasti – obligace denominované v euru. Ve všech dalších oblastech si dolar udržuje dominanci. Od zavedení eura v roce 1999 jeho podíl na mezinárodních devizových rezervách vzrostl z 20 na 30 procent, zatímco podíl dolaru klesl ze 70 na 60 procent.

Řada ekonomů se před zavedením eura zabývala problematikou faktorů určujících světové postavení měny. Takové postavení měna získává tehdy, pokud ji užívají běžně i rezidenti zemí, ve kterých nebyla oficiálně emitována. Obecně plní každá měna tři základní funkce: je prostředkem směny, je uchovatelem hodnoty a je účetní jednotkou. Mezinárodní měna zpravidla neplní pouze jednu z výše zmiňovaných funkcí, ale všechny. A to proto, že při výskytu jedné z funkcí mezinárodní měny působí synergické efekty, které podporují její užití i v ostatních oblastech. Existuje například úzká souvislost mezi užitím měny centrální bankou v intervencích na devizových trzích a jejím užitím jako oficiální devizové rezervy. Centrální banky (veřejný sektor) využívají mezinárodní měny jako prostředku směny, pokud intervenují na devizovém trhu ve prospěch nebo v neprospěch kurzu své národní měny. Jako uchovatel hodnoty měna slouží soukromému sektoru k tomu, aby jednoduše zachovávala hodnotu úspor.

Pro další posílení role eura jako rezervní měny by bylo potřeba nabourat historickou dominanci dolaru při kotaci zdrojů komodit, jako je ropa nebo zemní plyn. V konečném důsledku ale euro musí nejdříve prokázat dlouhodobou stabilitu, vybudovat si důvěru v budoucí stabilitu, musí posílit význam ekonomiky Evropské unie jako celku.

Aby měna získala silné mezinárodní postavení, musí splňovat čtyři podmínky – dostatečně široký, hluboký a otevřený domácí finanční trh; stabilita měny a důvěra v její budoucí stabilitu; velikost, síla a mezinárodní význam ekonomiky; předchozí historie měny (faktor setrvačnosti).

Z titulu světové měny plyne dané zemi několik výhod. K zásadním pozitivním důsledkům světového postavení patří nízká cena dluhu a výnos z ražebného. Ražebné je rozdílem mezi nominální hodnotou bankovek a mincí, které centrální banka vydala, a náklady na jejich výtisk nebo ražbu. Tento rozdíl tvoří přímý zisk centrální banky. Pokud má například americký dolar světové postavení, mají o dolarové bankovky v hojné míře zájem i nerezidenti. Víceméně bezplatně natištěné bankovky jsou nakupovány za nominální hodnotu a používány v řadě zemí mimo USA jako uchovatel hodnoty. Především v zemích s vysokou inflací se často stane, že rezidenti přechází plně na transakce v dolarech. Tehdy říkáme, že dochází k dolarizaci ekonomiky.

Euru se podařilo proniknout i kvůli jeho krátké existenci a následující krizi eurozóny jen do několika blízkých regionů. Jako oficiální měna se používá třeba v Černé hoře nebo Kosovu. V řadě zemí bývalé Jugoslávie pak euro slouží jako paralelní měna k té domácí. Do zemí, které tradičně užívají jako rezervní měnu dolar, se euru prozatím proniknout nepodařilo. Stalo se pouze alternativou pro částečnou diverzifikaci složení portfolia devizových rezerv v zemích, které ze strategických nebo politických důvodů chtějí omezit závislost na používání amerického dolaru.

Pro další posílení role eura jako rezervní měny by bylo potřeba nabourat historickou dominanci dolaru při kotaci zdrojů komodit, jako je ropa nebo zemní plyn. V konečném důsledku ale euro musí nejdříve prokázat dlouhodobou stabilitu, vybudovat si důvěru v budoucí stabilitu, musí posílit význam ekonomiky Evropské unie jako celku a v neposlední řadě postupně nabourávat historickou setrvačnost v používání dolaru jako rezervní měny a měny používané jako uchovatel hodnoty úspor v zemích s vysokou inflací. Poslední nutnou podmínkou pak je nutnost integrace národních finančních trhů zemí Evropské unie (eurozóny) a vytvoření skutečně jednotného, širokého a hlubokého finančního trhu. Zvýšení významu finančního a kapitálového trhu Evropské unie by v konečném důsledku pomohlo posílit ekonomiku eurozóny a zprostředkovaně by pomohlo zvýšit atraktivitu eura jako rezervní měny.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Měnová politika má mít jiné cíle

Cílem měnové politiky nemá a nemůže být, aby se měna stala rezervní měnou. Cílem měnové politiky má být nízká a stabilní hladina inflace. Správně dělaná měnová politika podporuje spoření domácností, tím pádem investice firem, tím pádem hospodářský růst. Dobrý hospodářský růst vede obvykle u veřejnosti k politickým postojům, které jej podporují nadále.

Pokud má měna dlouhodobě dobrou měnovou politiku, obíhá v silné, velké a otevřené ekonomice se stabilním politickým prostředím, automaticky se stane rezervní měnou, protože jí centrální banky po světě budou důvěřovat.

Pokud má měna dlouhodobě dobrou měnovou politiku, obíhá v silné, velké a otevřené ekonomice se stabilním politickým prostředím, automaticky se stane rezervní měnou, protože jí centrální banky po světě budou důvěřovat.

Pro ECB to znamená nevyrábět inflaci skrze kvantitativní uvolňování, nefinancovat zadlužování vlád v eurozóně nakupováním jejich dluhopisů, tím spíše junk bondů některých jihoevropských vlád. Pro Evropskou unii to znamená dodržovat Pakt stability a růstu a nevytvářet morální hazard skrze fondy EFSF, ESM apod. Důležité také je aspoň se snažit o to, aby eurozóna byla optimální měnovou oblastí, tedy umožnit odchod ekonomikám, které se do ní vůbec nehodí (například Řecko) a nenechat vstupovat jiné ekonomiky, které se do ní nehodí (například Bulharsko).



Monitor Jana Macháčka


K. Pavlik Opravdu? Kysele hrozny. 3:13 21.9.2018

Počet příspěvků: 1, poslední 21.9.2018 03:13 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Jan Macháček

Jan Macháček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články