Sociální demokrat Karel Březina: Jsem připraven!

Kdysi nejmladší český ministr a dnes významný člen pražské sociální demokracie hovořil s ČESKOU POZICÍ o své politické budoucnosti.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Někdejší ministr Zemanovy vlády, pražský sociální demokrat Karel Březina (41), je jako boxer. Když už se zdá, že se z tvrdého direktu nevzpamatuje, postaví se k překvapení diváků opět na nohy a dál čiperně pobíhá po ringu. Březina v posledních dvou letech schytal tvrdé údery – vypadl z pražské koalice ODS a ČSSD, kterou vyprojektoval a ve které působil jako první náměstek primátora, především však má stále na krku soudní proces.

Vypadalo to, že politicky padnul. Po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny se však znovu nadechl a na vlně boje za předsedu strany Bohuslava Sobotku se vrátil do hry. V listopadu získal například vlivný post člena dozorčí rady pražského dopravního podniku (největší česká městská firma). A vypadá to, že nezůstane jen u toho.

Karel a Bohuslav, kamarádi do deště

„Známe se strašně dlouho, od devadesátých let z Mladých sociálních demokratů. Věkově jsme si blízcí, asi rok rozdílu. Občas spolu strávíme i soukromé chvíle,“ odpovídá Březina v rozhovoru pro ČESKOU POZICI na otázku, jaký vztah má s předsedou Sobotkou. Ti dva se znají opravdu dobře. Zjevné to bylo například v den voleb, kdy doprovázel předsedovu manželku v Lidovém domě při vyhlášení výsledků. „Přece jen ona se příliš v sociální demokracii neangažuje. Proto jsem ji doprovodil do volebního štábu a postaral se tam o ni trochu,“ osvětluje.

Špatný volební výsledek ČSSD byl paradoxně tím, od čeho se Březina mohl ve straně odrazit ke stranickému vzestupu. Poté, co Haškův tábor odjel „piklit“ do Lán a na předsednictvu strany odvolal Sobotku z vládního vyjednávacího týmu, se Březina při „demonstraci“ na podporu odstrčeného šéfa na Hradčanském náměstí oddaně postavil po bok pana předsedy.Březina se při „demonstraci“ na podporu odstrčeného šéfa na Hradčanském náměstí oddaně postavil po bok Sobotky

Březina s odstupem několika týdnů považuje za jednu z hlavních příčin volebního neúspěchu své strany rozpolcenost vedení partaje na haškovce a sobotkovce. „Mrzí mě to. Jsou období, kdy se má usilovat o vedení ve straně – třeba jako na sjezdu v roce 2011. Pak je ale také doba, kdy by se mělo usilovat o vítězství strany – jako třeba před volbami. Naše ‚dvouhlavost‘ vyvrcholila před volbami na jednání Ústředního výkonného výboru, kde jsme málem dva měsíce před volbami přišli o lídra.“

Březina za hlavní problém nepovažuje skutečnost, že předsednictvo vyzvalo Sobotku kvůli volbám k rezignaci, odvolání Sobotky z vyjednávacího týmu už ale podle něho byla ohromná chyba. „Usnesení předsednictva, že předseda Sobotka byl vyndán z vyjednávacího týmu o vládě, bylo nelegitimní a diletantské.“ Na druhou stranu amatérsky provedená akce na sesazení předsedy strany pomohla alespoň dočasně stranu sjednotit – což vyvolává spekulaci, zda alespoň do určité míry nešlo o dopředu připravený plán (zejména pak prozrazení lánské schůzky místopředsedou Milanem Chovancem).      

„Ne (smích). To bychom přikládali věcem jiný význam. Žádné plánování nebylo. Byl jsem na onom povolebním předsednictvu, kde se proti Sobotkovi hlasovalo. Z druhé strany to byl evidentně naplánovaný postup, nikoliv ad hoc hlasování. Vysněným cílem Haškovy skupinky bylo jednat o vládě bez předsedy. Dávno před volbami se rozdělovala křesla…,“ vyvrací Březina domněnku o „ďábelském plánu“ sobotkovců.   

Funkce v barvách ČSSD se neodmítá

Sobotkova skupina kritickou vnitrostranickou situaci zvládla a vedení sociální demokracie kompletně ovládla. Tržnice s vládními posty se ve straně mohla rozběhnout. Začalo se spekulovat o potenciálních ministrech. V klubku jmen se objevil i Březina coby kandidát na ministra dopravy. Místopředseda pražské ČSSD se brání, že do boje za předsedu strany rozhodně nešel s úmyslem, aby získal nějakou funkci. Pravdu má v tom, že nebylo vůbec jisté, že Sobotka „atentát“ ustojí. 

„Řekněme, že se chci věnovat dopravě. Ministra bych určitě nepřijal. Uvidíme, co přinese doba. Nevylučuji, že se dopravě budu věnovat na centrální úrovni, klidně ale i na té pražské. Nic nelze vyloučit.“ Ovšem na otázku, zda by ho oslovila nabídka řídit některou z organizací typu Ředitelství silnic a dálnic, dodává: „Strašně spekulujete. Ještě nemáme ani vládu. Jsem připraven v barvách sociální demokracie se tomuto tématu věnovat. Jsem připraven.“

Někdejší ministr bez portfeje (2000 až 2002) si dokáže představit i kandidaturu do pražského zastupitelstva za rok v komunálních volbách. Ze všeho nejvíc si však přeje ukončit svůj táhlý soudní proces. „Mám šest rozhodnutí soudu, že jsem nevinný. V druhé kauze mám čtyři rozhodnutí na úrovni obvodního soudu, že jsem zproštěn obžaloby – a že se žádný trestný čin nestal. Státní zástupkyně se opět odvolala, případ čeká na rozhodnutí městského soudu. Byl bych rád, aby se rozhodlo co nejrychleji, vždyť ta kauza se táhne již od března roku 2011.“

Soudní problém a stále nedořešená kauza se týká jeho minulého působení v dopravním podniku. Pražský městský soud letos v srpnu zrušil osvobozující verdikt proti obžalobě, že neoprávněně pobíral odměnu za práci v dozorčí radě, neboť v té samé době figuroval ve firmách Porcela Plus a Concordia, které byly v konkurzu.

Mistr Kompromis

Z hlediska řemeslného je Březina vskutku obdivuhodným politikem. Dokáže totiž vycházet s několika vlivovými a mocenskými tábory najednou, aniž by zároveň některý z nich proti sobě poštval. Například: je přítelem Bohuslava Sobotky, ale zároveň umí vycházet s prezidentem, který předsedu ČSSD nesnáší. „Myslím, že máme s Milošem Zemanem dobré vztahy. Podporoval jsem ho během jeho prezidentské kampaně. V rámci stranických orgánů jsem se velmi výrazně klonil k tomu, aby sociální demokracie již na začátku nominovala Miloše Zemana jako kandidáta ČSSD. Nakonec se strana rozhodla jinak (pro Jiřího Dienstbiera), svůj názor jsem si však ponechal, nechodil jsem do médií a nerozhlašoval, co si o tom myslím…“Politik Březina dokáže vycházet s několika vlivovými a mocenskými tábory najednou

Dalším příkladem je Březinovo šikovné manévrování v pražské ČSSD, kde je místopředsedou. Jeho blízkým spojencem je šéf pražských zastupitelů ČSSD Miroslav Poche, který má zase blízko k Michalu Haškovi. Březina vychází i s kontroverzním Petrem Hulinským, rovněž  spojencem Hradu a bývalým statutárním místopředsedou strany. Nepřipadá si Březina jako takový Mistr Kompromis?

„Neřekl bych. Podívejte se. V Praze řešíme pražské problémy, na kterých se s Miroslavem Pochem nebo Petrem Dolínkem shodneme a velmi úzce na nich spolupracujeme. Jejich práce si vážím. Myslím, že v Praze máme dobrou organizaci. To, že na dílčí věc máme odlišný názor – například že někdo podporuje Michala Haška a někdo zase Bohuslava Sobotku – neznamená, že k sobě nemůžeme mít respekt a v dílčích věcech se neshodovat. V Praze jsme naopak všem ukazovali, že spolu dokážeme spolupracovat a vycházet spolu.“

Když se ČESKÁ POZICE před volbami zajímala o vývoj v pražské ČSSD, role vlivných sociálních demokratů jsme charakterizovali takto: Petr Hulinský jako hardware, Miroslav Poche jako ten, kdo vyjednané domluvy procesuje, a Březina jako mozek daných operací. „To je právě výborné,“ říká Březina, „že jsme tým, kde má každý svou roli. Já jsem měl roli exekutivní. Byl jsem (v Praze) první náměstkem, byl jsem významným autorem volebního programu, významným spoluautorem koaliční smlouvy, byl jsem i teď spoluautorem smlouvy o dokončení volebního období s TOP 09. To je má role, každý víme a umíme něco jiného, musíme se doplňovat.“

Když se měl Březina zamyslet nad tím, zda zaznamenal v posledních letech nějaké proměny a tektonické posuvy v pražském lobbistickém světě – například oslabení Romana Janouška či jeho údajné spory s šíbrem Tomášem Hrdličkou – odpověděl, že nikdy u takových věcí nebyl, neboť vždy se prý stavěl k problémům čelem a za žádného lobbistu se nikdy neschovával.„Lobbistické prostředí v Praze zesílilo v minulosti hlavně kvůli tomu, jakých výsledků v Praze dosáhla ODS v roce 2006“

A dodal: „Žádné vábení z šedé sféry jsem nikdy nezaznamenal. Podle mě lobbistické prostředí v Praze zesílilo v minulosti hlavně kvůli tomu, jakých výsledků v Praze dosáhla ODS v roce 2006 (měla většinu v zastupitelstvu a ovládala radu města). Naše strana takové lidi v pozadí podle mě neměla a nemá. Pro mě nebylo důležité, co si v odposleších povídal Pavel Bém s Romanem Janouškem, pro mě bylo důležité, jak Bém řídil Prahu. Kritizoval jsem ho.“

Přehnaná show Jana Krause

Nejvíce kritiky se na Březinu ze strany veřejnosti navalilo koncem listopadu 2011, kdy ČSSD a ODS domluvily koalici na pražské radnici. Proti tomuto paktu se tehdy dokonce na Mariánském náměstí demonstrovalo. Březinu si pak vzal na paškál ve svém pořadu moderátor Jan Kraus, který tehdejší spolčení občanských a sociálních demokratů v Praze označil za „prasárnu“.

„Spousta lidí mi tehdy řekla, že to už bylo ze strany pana moderátora za hranou. Samozřejmě politická kariéra není jen o pozitivních okamžicích, ale také můžete být vnímán negativně. Rozumím, že třeba po volbách v roce 2010 velká koalice s ODS byla kritizována. Hodně mě to poučilo,“ vzpomíná Březina.„Kolik článků se napsalo o tom, jak jdu k soudu, ale kolik článků bylo o tom, že jsem byl zproštěn obžaloby?“

V minulosti býval označován za „prince“ sociální demokracie, koneckonců se stal ministrem Zemanovy vlády v pouhých 27 letech. Jeho kariéra se však v následujících letech zbrzdila. „Vždyť jsem ve vládě skončil v roce 2002. Osm let jsem se pak normálně živil. Prvním náměstkem jsem se stal až v roce 2010. Je jasné, že odchod pražské ČSSD do opozice v roce 2011 logicky musel mou politickou dráhu přibrzdit. Druhou věcí je ten nesmyslný soud, kam jsem posílán. Stojím si za názorem, že jsem nevinný. Chodit k soudu, to nikomu nepřidá. Vemte si, kolik článků se napsalo o tom, jak jdu k soudu, ale kolik článků bylo o tom, že jsem byl zproštěn obžaloby?“ ptá se Březina ironicky.

Jak je vidět, některé boje uvnitř politických stran mohou končit paradoxně. Haškova „lánská akce“ totiž pomohla dvěma politikům, kteří v jednu chvíli viseli nad propastí. Teď může být všechno jinak: Sobotka se pravděpodobně stane premiérem a Březina? Uvidíme.