Smělé Rasmussenovy vize pro NATO

Aliance by dle svého generálního tajemníka mohla pomáhat s reformou armády v nové Libyi i s výcvikem afghánských sil po roce 2014.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen plánuje činnost své organizace na několik let dopředu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen plánuje činnost své organizace na několik let dopředu. | foto: © ReutersČeská pozice
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen plánuje činnost své organizace na několik let dopředu.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen ve včerejší diskusi po projevu, který pronesl na Johns Hopkins University ve Washingtonu, nadhodil dvě zajímavé a docela překvapivé myšlenky. Zachytily je čínská agentura Nová Čína a americký Bloomberg.

První se týká Libye: „V postkaddáfíovské éře by aliance mohla pomoci nové libyjské vládě s přechodem na udržitelnou demokracii,“ odpověděl Rasmussen na otázku z auditoria. A dodal, že reforma armádní a bezpečnostní sféry je oblastí, s níž má NATO velké zkušenosti. Zatím nikde nezaznělo, že by vojáci NATO po svržení Kaddáfího, což ani není oficiálním cílem vojenské operace, vstoupili na území Libye a pomáhali s její obnovou. To je novinka!

Budou snad vojáci NATO pomáhat Tálibánu v přechodu k demokracii?

Druhá míří k Afghánistánu. Šéf NATO rovněž řekl, že alianční jednotky zůstanou v zemi i poté, co válka skončí (pro NATO porážkou), respektive že se určitě nestáhnou dokonce roku 2014, jak je naplánováno. Možná to nestihnou ani v roce 2015. Budou snad pomáhat Tálibánu v přechodu na demokracii?

Plonková aliance

Není pravděpodobné, že by si zkušený politik Rasmussenova formátu jen pustil „hubu na špacír“. A je fakt, že již na listopadovém summitu aliance, kde se rozhodovalo o příští strategii v Afghánistánu, prohlásil, že roli pro NATO či Mezinárodní sily pro podporu bezpečnosti (ISAF ) vidí v Afghánistánu ještě v roce 2015 i poté (hlavně výcvik afghánských sil). Podobnou vějičku vypouští nyní i v případě Libye, kde přitom není jasné vůbec nic, natož budoucí výcvik „demokratické“ armády bez ďábelského velitele plukovníka Kaddáfího.

Rasmussen možná jen hledá budoucí uplatnění pro sebe a trochu plonkovou alianci, jejíž role se v průběhu času výrazně změnila. I nová strategie přijatá v roce 2010 potvrzuje dřívější závazek, že úkolem NATO je obrana území jeho členů, a to, že v případě útoku na jednoho z nich se aliance za něho postaví. Kromě toho však říká i to, že spojenci mohou působit rovněž mimo území členů NATO. Jako v případě Afghánistánu a Libye.

Jaká je Rasmussenova představa? Zhruba taková, že nejdříve si s vámi chvíli (nebo taky deset let) zaválčíme, a ať už vyhrajete vy nebo my, my vám pak pomůžeme vybudovat demokratickou armádu. To umíme.

Možná se již brzy dozvíme, co si o tom myslí válečný stratég Barack Obama, s nímž se Rasmussen má dnes sejít. Jen dodejme, že jakákoli rozhodnutí aliance (k válce, obnově i pomoci) jsou přijímána pouze za souhlasu všech členských zemí, tedy i České republiky. Lze se domnívat, že Anders Fogh Rasmussen bude mít s prosazením svých (či nějakého našeptávače) nápadů dost velký problém.