Sjezd lidovců: Bude stačit na vstup do sněmovny klidná síla?

Chce-li KDU-ČSL za rok uspět ve volbách, měla by udělat úkrok doleva, stát se alternativou k ČSSD a nadnést výrazné téma.

Pavel Bělobrádek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Bělobrádek. | foto: © ČTKČeská pozice
Pavel Bělobrádek.

Heslem lidovců před volbami v roce 2006 byla „klidná síla“. Tehdy straně na postup do Poslanecké sněmovny stačila, vedle zavedených a velkých stran totiž nebyla mezi menšími subjekty velká konkurence. Teď je situace jiná – o slovo se hlásí několik ambiciózních ministran a hnutí. Křesťanští demokraté sice mají dle preferencí do sněmovny nakročeno, ale aby do ní prošli, potřebují přijít s novými tématy. Nadnést by je mohl víkendový sjezd KDU-ČSL v Olomouci.

V uplynulých dnech jsme se pokusili předsjezdový terén lidové strany zmapovat. Nastanou nějaké zásadní personální změny, představí vedení nový program, nebo uvidíme hlavně boj o místa na kandidátní listině pro evropské volby? (Kandidátky pro sněmovní volby se řeší v rámci regionů.)

Na základě nakolika schůzek jsme zjistili následující:

Bělobrádek v kramflecích

Předseda strany Pavel Bělobrádek nemá dle krajských nominací v boji o post předsedy vyzyvatele. Nominaci v regionech získala sice europoslankyně Zuzana Roithová, na nejvyšší post však kandidovat nehodlá. Funkci by měl obhájit i první místopředseda a olomoucký krajský zastupitel Marian Jurečka. Po vcelku úspěšných loňských volbách do krajských zastupitelstev a Senátu má Bělobrádek pozici ve straně relativně bezpečnou. O tom, zda byl dobrým, či špatným předsedou, však rozhodnou až parlamentní volby v roce 2014. Jejich cíl je pro lidovce jasný: návrat do sněmovny.

Roithová do předsednictva a návrat Čunka?

Novou členkou vedení strany by se měla stát nedávná prezidentská kandidátka Zuzana Roithová, která ČESKÉ POZICI ve středu napsala, že o tom vážně uvažuje. „Bylo by dobré, kdyby Zuzana Roithová v předsednictvu byla, protože po volbách bude důležité, aby tam byl někdo s autoritou a velkými zkušenostmi,“ dodal Bělobrádek.

„K přijetí nominace je čas,“ mlží Čunek pár dní před sjezdemPředseda by si přál, aby Roithová kandidovala i do sněmovny, europoslankyně však nic takového neplánuje. Kromě prezidentských voleb má tato politička zkušenosti nejen z europarlamentu, ale i ze Strakovy akademie, kde na konci 90. let působila v Tošovského vládě coby ministryně zdravotnictví. Pro relativně mladé předsednictvo (průměr je zhruba 40 let) by byla vítanou posilou.

Před měsícem jsme informovali, že návrat do předsednictva strany zvažuje i senátor a ikona zlínské politiky Jiří Čunek. Po aféře, kdy byl podezřelý z přijetí půlmilionového úplatku, ale nakonec bylo vyšetřování proti němu zastaveno, se Čunek rehabilitoval voličsky na Valašsku v senátních volbách loni na podzim (přesvědčivě vyhrál ve Vsetíně). „K přijetí nominace je čas,“ mlží Čunek pár dní před sjezdem.

Evropská šermovačka                               

Hlavní „řežbou“ sjezdu by měl být souboj o pozice na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu. V uplynulých dvou evropských volbách lidovci vždy získali po dvou mandátech, pokaždé kandidátku vedla Roithová. Ta nyní kandidovat nebude (stejně jako europoslanec Jan Březina, jenž koketuje s TOP 09), čímž se otevírá prostor pro nové tváře.

Lídrem kandidátky by chtěl být jihomoravský krajský zastupitel a bývalý místopředseda strany David Macek. O post europoslance by stál i současný místopředseda a bývalý diplomat Pavel Svoboda. Bez šance by nemuseli být ani kandidáti Jiří Jirsa a Eduard Hulicius, spolupracovníci Zuzany Roithové, jíž výrazně pomáhali s prezidentskou kampaní. O tom, že tvorba kandidátní listiny bude důležitým momentem sjezdu, svědčí i zákulisní informace, dle níž strana cítí větší šance na úspěch právě v evropských volbách než ve sněmovních.

(Ne)vítaný Cyril

Zajímavým momentem sjezdu bude vedle vystoupení prezidenta Miloše Zemana, jenž bude v Olomouci hostem sněmu, zdravice expředsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody, který se dle našich informací chystá stranu tu pochválit, tu zkritizovat. V případě Svobody prý vůbec nebylo jasné, zda na sjezd bude pozván, nakonec ale se svou řečí vystoupí.

V poslední době je Svoboda vidět na veřejnosti daleko více než předseda Bělobrádek, což může ve straně vyvolávat tenzeV poslední době je Svoboda vidět na veřejnosti daleko více než předseda Bělobrádek, což může ve straně vyvolávat tenze. Bývalý ministr zahraničí byl například v dubnu hostem v pořadech České televize Hydepark a Otázky Václava Moravce (v obou případech ohledně sporu o velvyslance). Důkazem toho, že lidovečtí politici jako Čunek nebo Svoboda nemusejí být ve straně vítáni všemi straníky, jsou slova šéfa pražské organizace KDU-ČSL Jana Wolfa, který pochybuje o Čunkově návratu do vedení: „Čunek si je vědom toho, že – podobně jako u Cyrila Svobody – je jejich doba pryč,“ řekl Wolf ČESKÉ POZICI.

Dirigent Kasal

Podle našich zdrojů zevnitř lidovců je důležitou osobou ve straně padlý politický matador a bývalý předseda KDU-ČSL Jan Kasal, který dnes pracuje ve státní firmě ČD Cargo. Straníci, kteří si nepřáli být jmenováni, ho popisují jako dirigenta, který je v poměrně úzkém kontaktu s předsedou Bělobrádkem. Zeptali jsme se proto Kasala, zda je pravda, že radí Bělobrádkovi, a zda neusiluje o funkci v předsednictvu. „O funkci neusiluji. A k tomu ostatnímu – máte špatné informátory, vyměňte je,“ řekl ČESKÉ POZICI Kasal, který v roce 2010 kandidoval do Senátu za podpory Věcí veřejných.

„Jan Kasal je členem celostátního výboru a místopředsedou programové rady. Je přizváván na předsednictva jako host. Jde o zkušeného politika, který ve své podstatě může hodně říct. Jinak řadu věcí konzultuji s Petrem Pithartem či Zuzanou Roithovou. Nemá (Kasal – pozn. red.) v předsednictvu právo hlasovací. Skutečně nejsme loutky, tak to není,“ reagoval Bělobrádek.

Dravá mládež

Tématem, které stranou v poslední době hýbe a je pravděpodobné, že se o něm na sjezdu bude hovořit, jsou mládežnické organizace, jež s lidovci spolupracují – jde o Mladé křesťanské demokraty (MKD) a nedávno vzniklé uskupení Mladí lidovci. „Mladým křesťanským demokratům jsme vypověděli smlouvu, která jim směrem k naší straně zajišťovala exkluzivitu v rámci mládežnických organizací. Přičemž vznikla další organizace – Mladí lidovci, kteří jsou poměrně aktivní. Oběma subjektům jsme nabídli rovnoprávné postavení,“ uvedl Bělobrádek.

Osobou, která dokáže ve straně rozdmýchat situaci pouhým facebookovým statusem, je 26letá členka strany Lucie Kmentová, někdejší asistentka Cyrila Svobody. Straníky provokuje zejména neotřelým vyjadřováním a kritikou do vlastních řad. Do Olomouce na sjezd posílá následující vzkaz: „Členky a členové předsednictva by měli být vzory pro celou stranu a měli by mít jasná, úderná stanoviska. Takzvaná politika s hlavou v písku již nikoho nebaví. O tom nikdo nic nenapíše. Sjezdu přeji hodně svěží energie a nový vítr do plachet! Máme na to. Just do it!“

Jak vyzrát na Okamuru, Babiše a spol.?

Lidovci se v předvolebních průzkumech již delší dobu pohybují v rozmezí zhruba pěti až sedmi procent hlasů. Problémem je, že Bělobrádkovi se nedaří na sebe a svou stranu příliš často strhávat pozornost. Chybí výrazné téma, pod kterým by si voliči lidovce zapamatovali. Místopředseda Jan Bartošek na sebe sice upozornil kritikou IT zakázek na ministerstvu práce, to však stále není program a alternativa k vizím jiných stran.

„Naší straně chybí silné téma. Dle mého názoru by vzhledem k trendům měla KDU-ČSL být levicovou alternativou,“ řekl ČESKÉ POZICI bývalý předseda Cyril Svoboda. A má zřejmě pravdu. Lze předpokládat, že po osmi letech pravicových vlád udělají lidé u volebních uren levicový úkrok. Bělobrádek přitom deklaruje stranu jako pravicovou, což by ve finále mohlo znamenat, že voliči za rok hodí KDU-ČSL do jednoho pytle s ODS a TOP 09. Stačí si představit, že před volbami přijde řeč na církevní restituce – lidovci ze své podstaty nebudou moci říct, že s nimi bytostně nesouhlasí.

Více prostoru by pro lidovce bylo někde mírně nalevo od středu – sociálně tržní hospodářství, důraz na rodinnou politiku...Více prostoru by pro lidovce bylo někde mírně nalevo od středu – sociálně tržní hospodářství, důraz na rodinnou politiku a tak dále. Být alternativou k sociální demokracii. Další komplikací pro KDU-ČSL jsou rodící se politická hnutí: Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ANO 2011 Andreje Babiše, hnutí Pro sport a zdraví Josefa Dobeše či SPOZ a zelení. Jde o subjekty, které budou lidovcům konkurovat v boji o křesla ve sněmovně. Zejména protestní hnutí se budou vymezovat vůči politickým stranám. Lidovci tudíž budou muset nabídnout několik silných témat, kterým přitáhnou pozornost voličů.

Zatím se však atraktivní a výrazné téma nerýsuje. Předseda Bělobrádek volí vyčkávací taktiku: „Musíme počkat, co nám tato uskupení nabídnou. Pro mě jsou zatím dost nečitelná. Jsme strana, která tu existuje téměř sto let, má silnou členskou základnu, je zakořeněná v regionech,“ řekl ČESKÉ POZICI. Místopředseda Jurečka byl konkrétnější; strana se podle něj bude mimo jiné zaměřovat na téma vlastní potravinové soběstačnosti a bezpečnosti, kde by měla být konkurencí Babišově hnutí.

Pokud sjezd dopadne, jak jsme předpověděli, takováto „klidná síla“ na prolomení sněmovní brány za rok vůbec stačit nemusí.

Počet příspěvků: 4, poslední 9.6.2013 11:54 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.