Silný frank dává Švýcarsku zabrat

Koncem července Švýcarská národní banka oznámila ztráty za první pololetí ve výši 50,1 miliardy franků. Ty budou chybět jí i kantonům, což s očekávaným poklesem vývozu a růstem nezaměstnanosti může ovlivnit parlamentní volby 18. října.

Švýcarské franky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Švýcarské franky | foto: Shutterstock
Švýcarské franky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bylo to velké novoroční překvapení. V polovině letošního ledna oznámila Švýcarská národní banka (SNB), že nadále nebude držet minimální kurz 1,20 franku vůči euru. Helvétská měna prudce posílila a po krátkém zakolísání se její hodnota ustálila – aktuální kurz je 1,09 švýcarského franku za euro.

Tato zpráva nechala chladnými většinu evropských občanů. Ve švýcarských ekonomických a podnikatelských kruzích však způsobila poprask. Nyní, přibližně po tři čtvrtě roce, alpská republika opatrně bilancuje, co jí silný frank zatím dal a vzal.

Nákup deviz

Ekonomičtí odborníci se v podstatě shodují, že SNB nemohla pevný směnný kurz vůči euru držet donekonečna. Zavedla jej v létě 2011 v důsledku světové hospodářské krize. V situaci, kdy se nejistota šířila USA i Evropskou unií, se mnozí investoři uchýlili k franku jako poslední stabilní jistotě.

Švýcarská národní banka provedla opatření ke zřetelnému a dlouhodobému oslabení franku. Především začala ve velkém nakupovat devizy – až jich měla tolik, že to přestalo být únosné.

Svými nákupy ale vyhnali hodnotu švýcarské měny natolik, že začala ohrožovat tamní hospodářství, zejména export a turistiku. Švýcarská národní banka proto vyhlásila boj finančním spekulantům a provedla opatření ke zřetelnému a dlouhodobému oslabení franku. Především začala ve velkém nakupovat devizy – až jich měla tolik, že to přestalo být únosné.

„Devizové zásoby SNB se kvůli neustálým intervencím, tedy nákupu eur za franky, enormně zvětšily,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI letošní lednový zásah centrální banky konzultant Peter Buomberger ze švýcarského think-tanku Avenir Suisse. A dodal: „Kvůli přetrvávajícím problémům s Řeckem panovaly obavy, že bude třeba intervenovat ještě silněji, aby se kurz franku stabilizoval. To bylo pro národní banku spojené s příliš velkým rizikem měnové nestability.“

Nezávislá měnová politika

Právě toho se chtěli národní bankéři vyvarovat, protože kolísání cen, razantní změny a nejistota jsou pro jakoukoli ekonomiku jed a jejich potírání patří mezi hlavní úkoly národních finančních ústavů. A v neposlední řadě – nezávislá měnová politika je i prestižní záležitostí. Zejména pro zemi typu Švýcarska, které si na své výlučnosti zakládá. Švýcarská národní banka proto v lednu prohlásila, že pevný kurz vůči euru opouští a nadále nebude hodnotu franku tlačit uměle dolů.

Nezávislá měnová politika je i prestižní záležitostí. Zejména pro zemi typu Švýcarska, které si na své výlučnosti zakládá.

Jeho posílení zamotalo hlavu zejména exportérům. „Švýcarský strojírenský, elektrotechnický a kovodělný průmysl exportuje tři čtvrtiny svých produktů do zahraničí, téměř 60 procent z toho směřuje do eurozóny,“ sdělil ČESKÉ POZICI Jean-Philippe Kohl, ředitel odboru hospodářské politiky podnikatelského sdružení Swissmem. A upřesnil: „Po zrušení minimálního směnného kurzu franku vůči euru tyto výrobky v eurech najednou podražily zhruba o 15 procent.“

To mnohé firmy rázem dostalo do potíží. „Jen v málo případech mohly společnosti tento růst cen promítnout do tržních cen v eurozóně, čímž se jejich marže odpovídajícím způsobem silně snížily nebo dokonce dostaly do záporných čísel,“ objasňuje Kohl.

Očekávání potíží

Silný frank zbrzdil růst švýcarského HDP – v prvním letošním čtvrtletí poklesl o 0,2 procenta, přičemž celoročně se počítá s mírným růstem 0,8 procenta. Navzdory tomu zatím nebyly dopady nové hodnoty měny na švýcarskou ekonomiku dramatické. Řada firem ještě pracovala na zakázkách sjednaných loni, a nepotvrdily se ani obavy z prudkého poklesu zaměstnanosti.

Někteří ekonomové a průmyslníci se ale domnívají, že opravdové potíže po relativně klidné přechodné fázi ještě nastanou

Někteří ekonomové a průmyslníci se ale domnívají, že opravdové potíže po relativně klidné přechodné fázi ještě nastanou. Dle šéfa strojírenské firmy Schaublin Machines SA, jehož uvedl server Swissinfo.ch, se současná situace země podobá té, kdy se lidé v letadle ocitnou bez pilota a nikdo nevidí, že míří přímo do zdi.

Množství objednávek se v jeho firmě vyrábějící zejména obráběcí stroje prý mezi letošním lednem a koncem května snížilo o 60 procent. Výpověď zatím dostalo deset zaměstnanců, přičemž o práci může v následujících měsících přijít až polovina ze 120 pracovníků. Další podniky si stěžují, že jim budou chybět peníze na rozvoj a investice.

Profit německé konkurence

„Podle průzkumu mezi členskými firmami Swissmem z března 2015 udaly skoro dvě třetiny podniků (63 procent), že kvůli silnému franku počítají minimálně se čtyřprocentním snížením marží. Vede to k tomu, že skoro třetina (31 procent) tázaných firem očekává provozní ztráty,“ shrnuje Jean-Philippe Kohl.

Z oslabení švýcarských firem prý profituje zejména jejich nejvážnější konkurence – německé podniky

Zástupci strojírenského či kovodělného průmyslu se prý v první fázi od začátku roku snažili ušetřit optimalizací procesů a dodavatelských řetězců. Hlubší, strukturální změny, například přesuny produkce, je podle Kohla zatím čekají. „Proto je ještě příliš brzy na posouzení vlivu zrušení minimálního směnného kurzu franku vůči euru na pracovní trh,“ myslí si Kohl.

A dodal: „V našem odvětví aktuálně počítáme s negativním vývojem zaměstnanosti.“ Z oslabení švýcarských firem prý profituje zejména jejich nejvážnější konkurence – německé podniky. Právě ony, jedny z mála na světě, jsou schopné vyrobit třeba srovnatelně kvalitní strojírenské produkty jako Švýcaři.

Pracovní trh

„Krátkodobé výhledy počítají s dalším negativním vývojem, zejména v souvislosti se snižující se konkurenceschopností švýcarského exportu, hnacího motoru hospodářství,“ shrnula pro ČESKOU POZICI Alena Koukalová, jednatelka Obchodní komory Švýcarsko-Česká republika (HST).

I zástupce Avenir Suisse Peter Buomberger připouští, že silný frank má a bude mít vliv na švýcarský pracovní trh. Podniky prý zatím při svých snahách ušetřit spíše zaměstnancům zkracovaly úvazky, než je propouštěly. „Dokud je ještě naděje, že by se švýcarský frank mohl znovu ustálit na nižší úrovni, třeba kolem 1,10, jsou firmy s propouštěním zdrženlivé,“ domnívá se Buomberger.

Odbory varují, že se situace na pracovním trhu přiostří ve druhé polovině letošního roku. Utrpí podle nich zejména lidé, kteří mají smlouvy na dobu určitou, a pracovníci v předdůchodovém věku.

Odbory varují, že se situace na pracovním trhu přiostří ve druhé polovině letošního roku. Utrpí podle nich zejména lidé, kteří mají smlouvy na dobu určitou, a pracovníci v předdůchodovém věku. Deník Aargauer Zeitung připomíná, že tlak na šetření může ve firmách vést i k vyšší automatizaci výroby a širšímu použití robotů, zejména při jednoduchých, opakujících se úkonech.

Podle deníku jde o trend, který se pod vlivem nových okolností jen zrychlí. U švýcarských průmyslových podniků tvořily údajně dříve pracovní náklady 80 procent těch celkových, dnes už se prý drží pod úrovní 50 procent. Místa, kde lidi nebudou moci nahradit stroje, se podle analytiků budou částečně přesouvat do zahraničí.

Kritika vlády

„Současná situace naší měny stupňuje tlak na automatizaci nebo přesunutí výroby spíš dříve než později,“ vysvětluje Jean-Philippe Kohl. „Při kurzu 1,05 eura vůči švýcarskému franku plánuje jedna ze šesti firem, že minimálně částečně přesune svou produkci. Jiné vyčkávají. Pokud se kurz udrží v následujících měsících, přijme třetina těchto firem rozhodnutí již koncem tohoto roku a prosadí je v roce 2016,“ dodává Kohl.

Někteří soukromí podnikatelé kritizují vládu, že se negativními dopady posíleného franku na ekonomiku dostatečně nezabývá. Podle Kohla by přitom mohla exportérům výrazně ulehčit, například snížením byrokratické zátěže, podporou aplikovaného výzkumu či většími investicemi do vývoje inovací.

Někteří soukromí podnikatelé kritizují vládu, že se negativními dopady posíleného franku na ekonomiku dostatečně nezabývá. Například by prý mohla exportérům výrazně ulehčit snížením byrokratické zátěže.

„To by střednědobě pomohlo zlepšit jejich postavení na trhu,“ soudí Kohl. Jistou naději vývozcům může dát i fakt, že frank v uplynulých týdnech vůči euru oslaboval. Ani zdaleka ne všichni si na posílení hodnoty národní měny stěžují stejně jako exportéři. Podobné situace vždy generují poražené i vítěze.

Podle ekonoma a profesora Bernské univerzity Dirka Niepelta je švýcarský frank z hlediska exportérů nadhodnocený, z hlediska investorů má ale férovou hodnotu, jinak by jej za aktuálního kurzu nekupovali ani nedrželi. Niepelt pro rozhlasovou stanici SRF připomněl, že úkolem SNB je především udržovat stabilní cenovou hladinu, a nikoli zvažovat, kdo bude z jejích kroků profitovat a kdo nikoli.

Ruce si nyní mnou firmy, jež do Švýcarska dovážejí zboží nebo suroviny, či běžní spotřebitelé, kteří plánují dovolenou v zahraničí nebo jen rádi nakupují třeba v sousední Itálii nebo Francii. Ve společnosti podle Niepelta navíc bez ohledu na nevýhody panuje široká shoda, že Švýcarsko má mít vlastní silnou a nezávislou měnu.

Turismus

Dalším odvětvím, u kterého se projevují obavy ze silného franku, je švýcarský turismus, jenž těží především z přírodních krás alpské země. Podle Aleny Koukalové, která je také pražskou zástupkyní agentury Switzerland Tourism, mělo zvýšení hodnoty franku dopad na turistický ruch z celé Evropy, asijských a amerických trhů se ale prý nedotklo.

Zvýšení hodnoty franku mělo dopad na turistický ruch z celé Evropy, asijských a amerických trhů se ale prý nedotklo

„Celkové výsledky turismu ve Švýcarsku to tedy ovlivnilo jen mírně,“ sdělila Koukalová ČESKÉ POZICI. „Zájem turistů z České republiky se v zimních měsících snížil a po letech trvale rostoucího trendu nastal pokles,“ dodala s tím, že pro letní měsíce statistiky zatím dostupné nejsou.

České cestovní kanceláře však zatím údajně úbytek zájmu o Švýcarsko nepociťují. Koukalová proto žádné skepsi nepodléhá: „Zůstáváme optimističtí a věříme, že se brzy vrátíme k pozitivnímu trendu uplynulých let,“ vyvozuje s tím, že doufá, že přednosti Švýcarska zastíní aktuální zdražení franku.

Nebezpečí deflace

Analytici oslovení ČESKOU POZICÍ berou růst hodnoty švýcarské měny také částečně jako impuls k pozitivním změnám. „Zkušenosti ukazují, že silný frank vede k přesunům produkce – že se výrobky s nižší přidanou hodnotou vyrábějí spíše v zahraničí a ty s vyšší ve Švýcarsku,“ vysvětluje Peter Buomberger. I Jean-Philippe Kohl doufá, že většina podniků bolestivé přizpůsobování novému stavu zvládne a ze současné situace vyjdou posílené.

Koncem června přiznal šéf Švýcarské národní banky Thomas Jordan první velkou intervenci od ledna proti posilujícímu franku. Cílem mimo jiné bylo odvrátit nebezpečí, aby se země dostala do dlouhodobé deflace.

Opuštění minimálního směnného kurzu vůči euru neznamená, že by Švýcarská národní banka nadále nechala vývoji volný průběh. Koncem června přiznal její šéf Thomas Jordan první velkou intervenci od ledna proti posilujícímu franku. Hodnota měny se vyšplhala vzhůru v souvislosti s nejistotou, zda se Brusel dokáže domluvit s kolabujícím Řeckem na podmínkách jeho setrvání v eurozóně. Cílem SNB mimo jiné bylo odvrátit nebezpečí, aby se země dostala do dlouhodobé deflace.

Krátkodobé posílení měny ekonomice nijak neškodí, zásadně horší je, když se to děje delší časové období. Zemi potom hrozí, že se propadne do takzvané deflační spirály. V ní ceny padají z důvodu malé poptávky, což vede ke snižování výroby, zisků, zaměstnanosti i výnosů z daní, k odkládání spotřeby a investic, a tím k dlouhodobému poklesu výkonu celého hospodářství.

Švýcarsko má negativní inflaci již od loňského října, což někteří ekonomové považují za varovný signál. Jiní ale situaci natolik dramaticky nevidí. „Trvalá deflace nehrozí,“ myslí si Peter Buomberger z Avenir Suisse „Krátkodobě, tedy po dobu maximálně jednoho roku, bude HDP růst o trochu pomaleji, možná směřovat až k nule. Pak se hospodářství znovu oživí,“ říká ekonom povzbudivě.

Pokračování diskuse

Vývoj hodnoty švýcarské měny se promítl i do ekonomických vztahů s Českou republikou. „Lednové skokové posílení franku mělo v prvním pololetí za následek celosvětový pokles švýcarského exportu o 2,6 procenta, dovoz se snížil ještě výrazněji – o 7,4 procenta. Oproti tomu se obchodní výměna mezi Švýcarskem a Českou republikou ve stejném období obousměrně zvýšila o zhruba pět procentních bodů,“ shrnuje Alena Koukalová ze švýcarsko-české obchodní komory.

Podle Aleny Koukalové ze švýcarsko-české obchodní komory diskuse o hodnotě švýcarské měny v následujících měsících neutichnou

„Tento efekt je dán především tím, že řada švýcarských firem již dříve přesunula své výrobní i vývojové činnosti právě do České republiky, která se často stala centrem pro celý region. Z hlediska Švýcarska předvídají prognózy pro druhé pololetí stagnaci vlastního exportu při solidním růstu českého dovozu,“ dodává Koukalová. A přiznává, že diskuse o hodnotě švýcarské měny v následujících měsících neutichnou.

Koncem července SNB oznámila, že její ztráty za první pololetí letošního roku činily 50,1 miliardy franků. Tyto peníze budou chybět centrální bance i kantonům, které s přebytky SNB tradičně počítají ve svých rozpočtech. Jejich absence společně s očekávaným poklesem vývozu a obavami z růstu nezaměstnanosti může řádně okořenit kampaň před letošními parlamentními volbami 18. října,

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.