Silicon Valley: Bublina, nebo předzvěst budoucnosti?

Kolébka budoucnosti je i místem, kde rozdíl mezi pohádkovým bohatstvím a pouliční chudobou dosahuje děsivých rozměrů.

Silicon Valley | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Silicon Valley | foto: Wikimedia Commons
Silicon Valley

Snaží se to prý brát pozitivně. „Technologické firmy z téhle oblasti udělaly opravdu drahé místo. Ale zase mám díky tomu práci, takže nemůžu říct, že by mi ten pokrok nic nepřinesl,“ vysvětluje řidička cestou na sanfranciské letiště. Nepracuje pro taxislužbu, jezdí s vlastním autem a na telefonu má nainstalovanou aplikaci Uber, která se jí stará o veškeré transakce. „Naše město je v inovacích napřed. Nemáme tu třeba skoro žádné kamenné knihkupectví, všichni objednávají věci přes internet. Někomu to může vadit, já to beru, jak to přichází,“ říká.

V San Francisku a okolí, zvaném Bay Area, mají sídlo a často i původ nejznámější technologické firmy světa jako Google, Facebook, Tesla, Apple nebo Intel. Především Silicon Valley, ležící jižně od města za kopci, láká začínající podnikatele s nápadem a odhodláním. Po celém světě se státy i firmy snaží napodobit jeho pohádkový úspěch a vytvořit prostředí, kde inovace a bohatství raší jako stromy zjara. Kdo tady ale skutečně žije a nepatří do skupiny 20 až 25 procent těch, kteří dobře vydělávají v technologickém sektoru, bude mít pohled o poznání střízlivější.

Přestože je kalifornská ekonomika jedním z amerických tahounů, má celý stát ohromný problém s chudobou. Především po započtení vysokých životních nákladů, které jsou právě v San Francisku a přilehlém křemíkovém údolí astronomické. Podle některých propočtů žilo v roce 2013 pod hranicí chudoby 23,4 procenta obyvatel Kalifornie. Průměrná domácnost Silicon Valley má přitom jeden z nejvyšších příjmů v USA, který dosahuje 94 534 dolarů ročně, tedy 2,26 milionu korun. Propast mezi nejvyšší a nejnižší příjmovou skupinou je tu největší v celých USA. A kolébka IT i celé odvětví začínají tyto rozdíly bolestně pociťovat.

Milionová psí bouda

I přes lákavé výplaty v Silicon Valley a okolí si jen málokdo může dovolit žít v pronájmu sám bez spolubydlícího, natož aby si nějaké bydlení přímo koupil. „Tady stojí i bouda pro psa milion dolarů,“ hodnotí jen s mírnou nadsázkou jeden český vývojář.

Lidé, kteří ve slavných firmách vedou tým a vydělávají mnoho tisíc dolarů měsíčně, si prostě často v San Francisku nemohou dovolit takový život jako třeba v Praze. Krom vysokých cen všeho je nepříjemná a paradoxní například i špatná dostupnost kvalitního internetového připojení. Dokonce i programátoři vydělávající slušné peníze se tak hromadně stěhují z předraženého San Franciska například do Portlandu nebo Seattlu.

Lidé, kteří ve slavných firmách vedou tým a vydělávají mnoho tisíc dolarů měsíčně, si prostě často v San Francisku nemohou dovolit takový život jako třeba v Praze.

Kdo se přímo nestěhuje, hledá alespoň cestu, jak vysoké náklady přežít. Jedna firma to má do centra města asi hodinu a půl nepřímého spoje přes soustavu nevzhledných amerických silnic a domků. Šest lidí žije a pracuje dlouhá léta v neudržovaném dřevěném domě s pár pokoji ve čtvrti, kde na ulicích nejsou lavičky ani parky. Nájem přitom platí asi pět tisíc dolarů měsíčně, a to jen díky tomu, že budovu vlastní jejich známý.

Podobně to funguje s malými obměnami i jinde. Například vývojáři herního studia 2K mají na první pohled štěstí, že firma si za sídlo vybrala malebnou oblast na sever od San Franciska. Městečko Novato je ovšem jednou z bran do známé vinařské oblasti Napa Valley a i tady, téměř na dohled od zálivu, jsou tedy vysoké nájmy i ceny v obchodech samozřejmostí. Luxusní samoobsluhy ladí s atmosférou vinařství a za lahev stejného kalifornského vína tu zákazník zaplatí mnohem víc než v pražském obchodě. Ani tady nejsou životní náklady nijak příznivé, k vytlačování střední třídy přispívají místní samosprávy každoročním zvyšováním daní z nemovitosti a různých městských poplatků. Bohaté sem láká klidnější prostředí a krásná příroda všude kolem.

Nelze se tak vůbec divit, že Google, Facebook a další firmy si vybudovaly firemní areály, které připomínají univerzitní kampusy s veškerým zázemím. Jakýsi vlastní svět se před okolím na první pohled nijak neuzavírá. Velké zelené plochy, výstavy soch nebo možnost zdarma si půjčit kolo a kousek se projet lákají turisty především z řad technologických nadšenců. Většinou se ale bez průvodce nesmí vydat za neviditelné hranice bedlivě střežené všudypřítomnými kamerami. O samotné zaměstnance je všestranně postaráno. Samozřejmostí jsou fitness centra, hudební zkušebny, kavárny i slavné kuchyňky a ledničky plné jídla i kantýny s výběrem několika typů kuchyní. Vše zdarma. Největším problémem třeba v Googleplexu je nedostatečná kapacita toalet v letitých budovách. Kvůli stále přibývajícím zaměstnancům firma neustále skupuje své okolí, nedávno se ale rozhodla postavit nové moderní sídlo.

Kampusy jsou v ostrém kontrastu s podmínkami, ve kterých firmy kdysi začínaly. Jen pár desítek minut jízdy od sídel gigantů stojí třeba garáž rodičů Steva Jobse, kde spolu se Stevem Wozniakem založili Apple, nebo ta, kde vzniklo HP. Jako by jejich vlastní růst přímo ukazoval, jak moc digitální kolosy zbohatly a rozevřely nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími v Silicon Valley.

Kokosová voda, pistácie a bída

Pravidelného každoročního návštěvníka San Franciska pokaždé zarazí množství bezdomovců v ulicích. Těm samozřejmě nahrává teplé klima i smířlivá politika města, na druhou stranu jde o připomínku obrovských společenských protikladů. V centru na Union Square se lze připojit zdarma k rychlé wi-fi nebo si nabít notebook z veřejné zásuvky, v ulicích o dva tři bloky dál však není příjemné se pohybovat ani v pravé poledne.

Nic na tom nemění ani městské pobídky, aby se firmy stěhovaly do nevábných lokalit a přispěly tak k jejich kultivaci. Zaměstnanci ráno přijedou Uberem, v kanceláři se o ně přes den kompletně postarají a večer si zase přivolají odvoz přes chytrý telefon. Když už programátoři ze své bubliny vystoupí a bezdomovců si všimnou, nemusí to znamenat, že s nimi budou soucítit. „Neměl bych být nucen sledovat bídu a zoufalství na ulici, když jedu do práce a z práce,“ postěžoval si v otevřeném dopise starostovi San Franciska programátor-podnikatel Justin Keller. Nedostatkem empatie pobouřil nejen obyvatele města.

Když už programátoři ze své bubliny vystoupí a bezdomovců si všimnou, nemusí to znamenat, že s nimi budou soucítit.

Jenže potíže s náklady mají i běžní zaměstnanci, a to dokonce v IT firmách. „Včera jsem dostala měsíční výplatu 1466 dolarů, ale musím ušetřit, co se dá, protože za nájem platím 1245 dolarů,“ píše v otevřeném dopise slečna, která pracovala na technické podpoře portálu Yelp. „A to bydlím 50 kilometrů od práce, protože nic levnějšího jsem nesehnala. Denně také platím 11 dolarů 30 centů za vlak do práce a zpátky,“ dodává. I když tedy má nominálně slušný plat, prakticky žije v absolutní chudobě.

Sama vidí, kde by mohli její zaměstnavatelé kolegům opravdu přilepšit, namísto toho, aby jim nabízeli poněkud zvláštní benefity. „Možná byste mohli přestat kupovat ochucenou kokosovou vodu, ušetřili byste tak asi 24 tisíc dolarů ročně. Obejdu se v práci i bez neomezeného přísunu pistáciových oříšků, pokud by to znamenalo, že dostanu přidáno a budu si moci koupit jídlo,“ vzkázala majitelům. Její otevřený dopis generálnímu řediteli portálu ji vzápětí stál místo.

Nový druh zaměstnání

Silicon Valley za posledních několik desítek let prošlo razantní změnou. Zcela se změnila struktura zaměstnání a jejich důležitost. Oblast, které daly jméno křemíkové polovodiče, jež se tu ve velkém vyráběly a díky kterým dostávaly práci všechny vrstvy obyvatelstva, teď favorizuje odborníky především na poli softwaru. Globální firmy přesunuly své výrobní závody kvůli vysokým nákladům do zahraničí, méně odborné manuální práce je v Silicon Valley čím dál méně. Třeba i velká továrna místního miláčka Tesla Motors sem vlastně manuální práci nevrátila. Výrobu ve městě Fremont totiž společnost Elona Muska převzala od firem GM a Toyota, které tu do roku 2010 vyráběly zhruba 6000 svých vozů týdně. Za celý rok 2015 jich Tesla vyrobila asi 50 tisíc.

V Silicon Valley vzniklo prostředí, ve kterém je sdílení zdrojů nutnost.

V Silicon Valley v podstatě vzniklo prostředí, ve kterém je sdílení zdrojů nutnost. Právě tady má původ sdílená ekonomika v podobě služeb Uber nebo Airbnb. I ty ale naráží na svou určitou bezohlednost. Třeba Uber musel urovnat stomilionovou žalobu řidičů, kteří se domáhali alespoň základních práv a jistot, jaké mají běžní zaměstnanci. Mluví se přitom přímo o nevyhnutelném vzniku nového druhu zaměstnávání lidí.

Kolotoč, který pomáhá vytvářet nové ekonomické principy, technologické inovace a bohatství, zkrátka míří do potíží. Firmy potřebují čím dál tím více zaměstnanců, ale přilákat je do křemíkového údolí je čím dál těžší. Mladé a dravé mozky v něm sice vidí příležitost, zároveň si ale uvědomují rostoucí problémy zdejšího života. Šanci vyniknout dostanou jen ti opravdu nejlepší, ostatní se musí protloukat s vypětím všech sil. Nemilosrdně se přeje bohatým a úspěšným a hrozí, že se z celé oblasti stane zlatá klec. Nebo se podaří s rostoucí nerovností něco udělat a dostanou prostor i běžní lidé.

Již několikrát v minulosti Silicon Valley předvídalo, kudy se bude ubírat vývoj moderního světa. Nejen technologiím a firmám, ale i ekonomické a sociální situaci v této americké zátoce se proto vyplatí věnovat velkou pozornost. Možná je to jen bublina. A možná se díváme do křišťálové koule.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.