Shoda Zemana s Vitáskovou: ERÚ nemůže záviset na politické moci

Prezident Miloš Zeman se domnívá, že na straně šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové je také mezinárodní právo, konkrétně evropská směrnice.

Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková | foto: MAFRA: František Vlček
Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Strany bitvy o předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jsou po čtvrtku 28. ledna jasně sešikované. Na jedné stojí sama předsedkyně Alena Vitásková a prezident Miloš Zeman. Proti nim ministerstvo vnitra se svým přesvědčením, že Vitásková patří pod služební zákon a jejím„nadřízeným“ je vláda. Přesun do služby by znamenal její konec v postu, protože by ji kvůli trestnímu stíhání nesměla vykonávat.

Vitásková ani prezident, s nímž se sešla na Hradě a který jediný ji dle energetického zákona smí odvolat, se však vzdát nehodlají. „Pan prezident hájí to, co já zastávám dlouhodobě – ERÚ nemůže být závislý na politické moci,“ řekla LN Vitásková po schůzce. Služební slib proto nesloží, ostatně ji k tomu vláda zatím nevyzvala.

Jenže ani to neznamená záchranu. Pokud má ministerstvo vnitra za to, že Vitásková pod služební zákon patří, nesložení slibu do konce února znamená, že o post stejně přijde. „V takovém případě se budu bránit žalobou. Nemohu akceptovat nezákonný postup,“ dodává předsedkyně ERÚ.

Nejasný zákon

Chaos kolem vedení energetického regulátora způsobil nesoulad mezi dvěma zákony. V tom služebním je jasně daná výjimka pro Radu ERÚ, jenže ta nastoupí až v polovině roku 2017, kdy Vitáskové zanikne mandát. Současné předsedkyni vláda podle svých slov výjimku chtěla dát také, ale zapomněla to zohlednit v energetickém zákoně.

Od ledna není jasné, podle jakého zákona se má vedení Energetického regulačního úřadu řídit

Za tímto účelem je už ve sněmovně novela, ale i dílem zdržovací taktiky některých koaličních poslanců nebyla schválená včas. Od ledna tak není jasné, podle jakého zákona se má vedení ERÚ řídit. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), pod kterého energetika spadá, se teď snaží předpis sněmovnou protlačit co nejdřív.

Je otázkou, co se stane, pokud se mu to nakonec opravdu povede. Pak by se vlastně Vitásková měla vrátit, jenže tou dobou už podle služebního zákona předsedkyní nebude. Rozhodnout by nejspíš musel až soud, na který se předsedkyně regulátora chystá obrátit, a ten nebude mít odkladný účinek.

Když dá Vitáskové po čase za pravdu, zopakuje si Česká republika situaci, kterou už zná s policejními prezidenty a šéfy Vězeňské služby. V důsledku neoprávněného odvolání měla země dva od obojího současně, a může proto mít i dva předsedy ERÚ.

Dva soudy

Prezident Zeman pak míní, že na straně Aleny Vitáskové je také mezinárodní právo, konkrétně evropská směrnice, která říká, že regulátor musí být na politické vůli nezávislý a nesmí od vlády přijímat pokyny: „Požádal jsem předsedu Senátu i sněmovny, aby upozornili vládu, že pokud dojde ke konfliktu mezi domácí a nadnárodní legislativou, podám podnět k Ústavnímu soudu, aby pomohl tento konflikt řešit.“ Spory kolem vedení ERÚ se tak mohou řešit u dvou soudů, což určitě neunikne pozornosti Evropské komise (EK).

Spory kolem vedení ERÚ se mohou řešit u dvou soudů, což určitě neunikne pozornosti Evropské komise

Premiér Bohuslav Sobotka sice souhlasí s tím, že je tu od začátku deklarovaná vůle vlády, aby vedení regulátora pod službu nepatřilo, ale odmítá, že i opačný případ by znamenal zásah do nezávislosti úřadu. Vláda by rozhodovala toliko o dovolené nebo odměně Aleny Vitáskové.

„Služební zákon neznamená žádné zásahy do fungování ERÚ, ale je to problém pro paní Vitáskovou, která je shodou okolností, alespoň podle mediálních informací, trestně stíhána,“ řekl premiér v rozhovoru s LN.

Situace je nepříjemná i pro ministra průmyslu Mládka. Nepatří k premiérovým oblíbencům a už loni v létě dostal výstrahu, aby zabral, nebo bude odvolaný. Mládek zabral, jenomže chaos kolem ERÚ může Českou republiku vyjít draho. Vzhledem k tomu, že teď není jasné postavení šéfky úřadu, může kdokoli u soudu napadat její rozhodnutí jako nelegitimní.

Odmítnutá podpora

Celý spor se točí kolem toho, že Vitásková loni odmítla vypsat podporu za skoro 42 miliard pro obnovitelné zdroje, které zatím nemají schválení z Evropské komise

Celý spor se točí kolem toho, že Vitásková loni odmítla vypsat podporu za skoro 42 miliard pro obnovitelné zdroje, které zatím nemají schválení z EK. Jde o projekty bioplynek, ale především slunečních elektráren spuštěných do provozu před rokem 2013. Spadá tam i období solárního boomu, u kterého panuje shoda, že Česko byznys přeplácelo. S Bruselem si teď musí ministerstvo průmyslu a antimonopolní úřad vyjasnit, jestli to dostatečně zahladila dodatečná solární daň, nebo je překompenzování ještě třeba nějak napravit.

Rozhodnutí o vypsání podpory nakonec těsně před Vánoci 2013 podepsal místo Vitáskové její náměstek Jan Nehoda, zatímco byla na plánované dovolené. Byl by to právě on, kdo by Vitáskovou po přesunu ERÚ pod služební zákon nahradil. V půli ledna ho ale Vitásková odvolala.

Zeman: Postoj šéfky ERÚ je v souladu se směrnicí EU

Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek 28. ledna odpoledne sešel s předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou. Šéfku národního regulátora delší dobu podporuje v jejím sporu s vládou. Kvůli své chráněnkyni se dokonce chce obrátit na Ústavní soud s žalobou.

LIDOVÉ NOVINY: Pane prezidente, co bylo obsahem vaší schůzky s paní předsedkyní Alenou Vitáskovou?

ZEMAN: Paní předsedkyně Energetického regulačního úřadu mě informovala, že odmítla složit slib podle služebního zákona. Toto její prohlášení jsem vzal na vědomí a konstatoval jsem, že je v souladu se směrnicí Evropské unie, která říká, že jakýkoli regulační úřad je nezávislý a že nemá přijímat jakékoli pokyny od vlád.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se na celou tu trochu nepřehlednou situaci kolem paní Vitáskové a jejího regulačního úřadu díváte?

ZEMAN: Myslím si, že tato situace – podobně jako u velvyslanců kolem 70 let, je řešena opravou služebního zákona – to znamená doplněním do energetického zákona specifickým paragrafem upravujícím postavení ERÚ. (Velvyslanci, kteří dosáhnou 70 let věku, měli podle původně schválené varianty služebního zákona ve funkci skončit. Po změně části normy ale budou moci na ambasádách zůstat – pozn. red.)

LIDOVÉ NOVINY: Paní předsedkyně věří, že její zařazení do státní služby je v rozporu s energetickým zákonem. Souhlasíte s ní?

ZEMAN: V každém případě konstatuji, že je v rozporu s citovanou směrnicí Evropské unie. A jak víte, u nás je mezinárodní právo nadřazeno právu domácímu...

LIDOVÉ NOVINY: Podle některých spekulací může být za snahou ministerstva vnitra dostat Vitáskovou pod služební zákon usilování o omezení nezávislosti energetického regulátora. Máte podobný dojem?

ZEMAN: Každá instituce se snaží rozšířit své kompetenční pole. To se týká i vztahu vlády a ERÚ. Já se ovšem domnívám, že bychom měli dodržovat platné národní i mezinárodní zákony a vzájemně je sladit.

LIDOVÉ NOVINY: Za paní Vitáskovou jste se už dříve postavil. Hodláte ji teď dále podporovat, případně jak konkrétně?

ZEMAN: Při setkání s předsedou Senátu panem Milanem Štěchem (ČSSD) i Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) jsem oba pány požádal, aby upozornili vládu, že v případě, že dojde ke konfliktu mezi domácí a nadnárodní legislativou, podám podnět k Ústavnímu soudu, aby pomohl tento konflikt řešit.

LIDOVÉ NOVINY: Má situace ERÚ a jeho šéfky nějaký dopad na vaše vztahy s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a jeho koaličním kabinetem?

ZEMAN: Řekl bych, že minimální. Takových rozdílných názorů je řada. Já jsem panu premiérovi vyhověl v jeho požadavku na opětovné jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pana (Petra – pozn. red.) Rafaje. Nicméně nemám dojem, že by některé mé přátelské gesto pan premiér příliš reflektoval.

Tomáš Tománek

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.