Shakespeare funguje skvěle všude. I v byznysu.

William Shakespeare je nejen světově uznávaným autorem, ale i dobrým reklamním prvkem, říká v rozhovoru profesor Martin Procházka, ředitel Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK. V České republice to ale ještě tolik neplatí, protože tady má Shakespeare stále čestný až posvátný význam.

Jan Klesla 7.8.2016
Profesor Martin Procházka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Profesor Martin Procházka | foto: Lidovky.cz
Profesor Martin Procházka

První inscenace Hamleta mimo Anglii se hrála už v roce 1607 u pobřeží Sierry Leone na palubě lodi Dragon, patřící britské Východoindické společnosti. Už za jeho života byl celý svět jeho jevištěm a ani čtyři století po smrti Williama Shakespeara tomu není jinak. Stala se z něj globální ikona. A vynikající byznys.

LIDOVÉ NOVINY: Jak velký je dnes shakespearovský byznys mimo samotný zábavní průmysl?

PROCHÁZKA: Pokud jde o literární a kulturní studia, je to největší byznys, jaký v našem oboru existuje. Především vydávání Shakespearových her v kritických edicích, kterému se věnuje několik velkých nakladatelství. Být jejich editorem je mezi akademiky vysoce prestižní a točí se v tom opravdu mnoho peněz, protože se distribuují do celého světa. V Anglii funguje The Shakespeare Birthplace Trust, který se stará o Shakespearův rodný dům i další památky spojené s ním i jeho rodinou. Tato společnost se samozřejmě velmi ekonomicky angažuje, poslední dobou přešla od zasloužilých shakespearologů pod vedení schopné manažerky a vydělává zvláště na vzdělávacích aktivitách. Další důležitou institucí je společnost Shakespeare Globe, která vznikla s rekonstrukcí původního divadla na břehu Temže. Není to přitom jen nějaká historická rekonstrukce, celý podnik se zaměřuje na mezinárodní propagaci Shakespeara. Ukazuje to třeba projekt Globe to Globe, v jehož rámci bude společnost během dvou let hostovat ve všech zemích světa. Na nadcházejícím světovém kongresu budou například režiséři mluvit nejen o uměleckých problémech adaptací her, ale i o ekonomické stránce divadelního podnikání. Kromě toho se společnost, která má čistý roční zisk přes 20 milionů liber a funguje bez státní podpory, věnuje vzdělávání, což má také svůj ekonomický význam.

LIDOVÉ NOVINY: Točí se v adaptacích hodně peněz?

Dávno už to ale není tak, že by filmové adaptace Shakespeara měly automaticky úspěch jen díky slavným hercům. Například klasická zpracování slavných režisérů často prodělávají, ale pokud režisér přijde s něčím novým, jako se to povedlo třeba Bazi Luhrmannovi v roce 1996 s Romeem a Julií, tak mají úspěch.

PROCHÁZKA: Ano, je to takřka neuvěřitelné. Jeden z mých mezinárodních doktorandů je Ind a zabývá se Shakespearem v Bollywoodu, kde se v tom v současnosti točí, domnívám se, opravdu nejvíc peněz. Dávno už to ale není tak, že by filmové adaptace Shakespeara měly automaticky úspěch jen díky slavným hercům. Například klasická zpracování slavných režisérů často prodělávají, ale pokud režisér přijde s něčím novým, jako se to povedlo třeba Bazi Luhrmannovi v roce 1996 s Romeem a Julií, tak mají úspěch. V poslední době jsou to právě bollywoodské adaptace, zejména shakespearovská trilogie režiséra Vishala Bhardwaje zpracovávající nejznámější tragédie. Jeho poslední adaptace Hamleta se jmenuje Haider. Ducha Hamletova otce v ní nahrazuje člen protivládní teroristické skupiny. Děj se odehrává v Kašmíru a odráží dlouholetý konflikt mezi Indií a Pákistánem.

LIDOVÉ NOVINY: Takže se hledají nové cesty a Shakespeare samotný se používá jako dobrá značka?

PROCHÁZKA: Ano, přesně tak. Shakespeare je v mnoha ohledech značkou. Mluví se dokonce o takzvaném nikovém trhu pro jisté skupiny lidí a pro jejich oslovení je jako trademark velmi úspěšný. Jeho ekonomickým významem se zabýváme už dlouho, panel na toto téma jsme měli už třeba na kongresu v roce 1996. Už tehdy existovaly reklamy, na nichž dával Shakespeare koš v dresu Nike. Takže se může stát velmi dobrým reklamním prvkem. U nás to ještě nefunguje, protože tady má Shakespeare stále nějaký čestný až posvátný význam. Ve velkých multikulturních zemích jako Británie, Spojené státy nebo Indie se ale už používá často velmi komerčním způsobem.

LIDOVÉ NOVINY: Čeho se vydává víc, původních verzí, nebo překladů do moderních jazyků?

PROCHÁZKA: Počet překladů na celém světě se dá těžko odhadnout a dohledat. Je ale jednoznačné, že vedou adaptace, a to ty, které jsou součástí zábavního průmyslu. Důležitou roli mají také komiksy, včetně japonských manga, a v poslední době i počítačové hry.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se říct, zda je v určitých částech světa populárnější než v jiných?

V rámci arabského jara se vyskytla řada zajímavých inscenací a adaptací. Jedna z nich, namířená proti Saddámu Husajnovi, se jmenovala Zapomeňte na Hamleta (Forget Hamlet) a sám Hamlet tam byl vylíčen jako kolaborant.

PROCHÁZKA: V posledních letech jsme svědky velkého shakespearovského boomu ve dvou latinskoamerických státech. V Brazílii, kde má hlubší tradici z minulosti a projevuje se to i v adaptacích - jedna inscenace Othella byla třeba přesazena do favel. Druhou a nejnovější zemí je Argentina, odkud se dál rozšiřuje. Přitom v Jižní Americe tradičně populární nebyl, protože byl spojován s negativně vnímanou anglosaskou kulturou. Podobně se rozvíjí různě po světě a nedá se říct, že by byla oblast, kde by nefungoval. Jeden kolega z Nového Zélandu mi ukazoval nejnovější maorskou adaptaci. Například v rámci arabského jara se taky vyskytla řada zajímavých inscenací a adaptací. Jedna z nich, namířená proti Saddámu Husajnovi, se jmenovala Zapomeňte na Hamleta (Forget Hamlet) a sám Hamlet tam byl vylíčen jako kolaborant, zatímco Oféliin bratr Laertes se stal čestným bojovníkem za svobodu.

LIDOVÉ NOVINY: Je tedy Shakespeare symbol, či dokonce popkulturní ikona?

PROCHÁZKA: Ano, je. Už v nekrologu v prvním foliu vydaném po jeho smrti napsal básník Ben Jonson prorocky, že Shakespeare je „pro všechny časy“. Musíme se ale ptát, jestli je to jeden Shakespeare, nebo více Shakespearů pro každou zemi a kulturu. Vytvořil dílo, které lze dobře přizpůsobit požadavkům a možnostem jednotlivých národů, a proto si myslím, že je tak skutečně globální.

LIDOVÉ NOVINY: Můžeme tedy mluvit o globalizaci Shakespeara?

PROCHÁZKA: Shakespeare se skutečně stal globální záležitostí, ale ne v běžném smyslu ekonomické globalizace. Spíše jde o jakési pokročilé stadium globalizace, kdy začínají hlavní roli hrát lokální trhy a uspokojení poptávky na nich.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je na tom v Číně, která je dnes jedním z největších kulturních a zvláště filmových trhů?

PROCHÁZKA: Pokud jde o studia a inscenace, Čína zažívá velký boom od doby, kdy přestala být kultura tamní vládou výrazně regulována. Nyní se bude pořádat velký výroční festival v Šanghaji, což je jedno z nejdůležitějších hospodářských a kulturních center celé země.

LIDOVÉ NOVINY: Stal se ze Shakespeara i u nás po roce 1989 byznys?

V Česku se nedá mluvit o rozsáhlejší komercializaci Shakespeara, snad s výjimkou muzikálů Janka Ledeckého Hamlet a jeho nedávného přepracování Hamlet - The Rock Opera.

PROCHÁZKA: Ne v takové míře jako jinde ve světě. Především tady byl komerční projekt české obdoby divadla Globe, které za nejasných okolností v roce 2005 vyhořelo. V devadesátých letech jsme byli spíše svědky jakéhosi uměleckého odporu proti komercializaci. Především inscenace Hamleta v Divadle Komedie našeho předního shakespearovského režiséra Jana Nebeského. Tam byly určité narážky na to, jak se divadlo stává komerční záležitostí. Nedá se ale mluvit o rozsáhlejší komercializaci Shakespeara, snad s výjimkou muzikálů Janka Ledeckého Hamlet a jeho nedávného přepracování Hamlet - The Rock Opera.

LIDOVÉ NOVINY: Funguje tedy i u nás jako značka?

PROCHÁZKA: Samozřejmě funguje, ale tolik se to nepropojuje přímo s kreativním průmyslem. To je právě ten problém, že neexistuje intenzivnější komunikace kulturních institucí s touto oblastí.

LIDOVÉ NOVINY: A co Letní shakespearovské slavnosti?

PROCHÁZKA: To je kapitola sama pro sebe. Byla to původně iniciativa Václava Havla, který se spojil s profesorem Hilským. Tak vznikla už před více než dvaceti lety společnost tvůrčích lidí, režisérů, dramaturgů, herců i podnikatelů a festival se rozšířil i na Slovensko. To je příklad úspěšného podniku, který nabízí velmi kvalitní inscenace a má přitom zásadní roli v shakespearovském byznysu.

Martin Procházka

Jeden z největších odborníků na Shakespearovo dílo v Česku v současnosti vede Ústav anglofonních literatur a kultur FF UK. Mezi jeho nejvýznamnější vědecké práce patří monografie Romantismus a osobnost: Subjektivita v anglické romantické poezii a estetice.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.