Severoatlantická aliance se vrací na sever

Norsko sice tvrdí, že ho Rusko neohrožuje, navzdory tomu posiluje obranu. I proto se zde v říjnu a listopadu odehrálo cvičení NATO Trident Juncture.

První záběry z cvičení NATO Trident Juncture v Norsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První záběry z cvičení NATO Trident Juncture v Norsku. | foto: Reuters
První záběry z cvičení NATO Trident Juncture v Norsku.

Vojenských manévrů od ruské anexe Krymu na jaře 2014 přibylo. Spojenci z NATO v reakci na ruskou politiku sice prakticky neustále cvičí, ale co do počtu sil se nemohou s válečnými hrami Ruska poměřovat. Vyplývá to ze srovnání nejdůležitějších vojenských cvičení obou stran. Rusko od té doby uskutečnilo jedenáct obrovských cvičení, do kterých se vždy zapojilo více než 50 tisíc vojáků. Do nejnovějších manévrů Východ 2018 na Dálném východě loni v září pak na 300 tisíc.

Politický geograf Michael Romancov se domnívá, že „Rusové v souladu se svou tradicí“ mají pocit, že důležité musí podpořit kvantita. A dodává: „To je jejich standardní chování.“ Moskva má před Aliancí velkou výhodu v tom, že cvičí především na svém území. Odpadají jí tím složité logistické operace přes řadu území. „Kdyby mělo Rusko provádět cvičení takového rozsahu v Tichém oceánu, pravděpodobně by se dostalo za hranice svých kapacit,“ říká Romancov.

Manévry států Aliance či několika spojenců jsou co do počtu vojáků značně vzdálené těm ruským. Největšími cvičeními NATO byly dvě prověrky Sil rychlé reakce. Ta nejnovější – Trident Juncture – se odehrála v říjnu a listopadu v Norsku a šlo o největší cvičení spojenců od konce studené války. Mělo prověřit schopnosti NATO pro rychlé poskytnutí pomoci a ukázat roli, již skandinávské státy především vůči Rusku hrají. Zapojilo se do něho více než 50 tisíc vojáků z 31 zemí včetně Česka a jako demonstrace schopností a síly spojenců daleko na severu mělo jediného „příjemce“ – Rusko.

Americké a britské posily

Norsko sice tvrdí, že svého obrovského souseda nepovažuje za přímou hrozbu, ale po ruské anexi Krymu a akcích na východě Ukrajiny se Moskvy obává a rychle posiluje svou obranu. Stejně jako další skandinávské země.

„Nevidíme žádnou vojenskou hrozbu pro severské oblasti. Žijeme však v nepředvídatelné a nejisté době. Asertivnější Rusko prokázalo jak vůli, tak schopnost používat vojenskou sílu ke svým strategickým ziskům,“ uvedli ve společném prohlášení ke cvičení Trident Juncture ministři obrany Frank Bakke-Jensen (Norsko), Claus Hjort Frederiksen (Dánsko), Peter Hultqvist (Švédsko), Jussi Niinistö (Finsko) a ministr zahraničí Islandu Gudlaugur Thor Thordarson.

Oslo také „přesvědčilo“ Washington, aby zdvojnásobil počet příslušníků americké námořní pěchoty v Norsku. Na 700 mariňáků má letos rotovat nejen v centrální části země, ale nově i za polárním kruhem. Až 800 vojáků chce do země vyslat a rotačně udržovat i Británie.

Norové kupují stíhačky a ponorky, obnovují infrastrukturu a budují jednotku na vojenské základně v regionu Finnmark, který hraničí s Ruskem. Oslo také „přesvědčilo“ Washington, aby zdvojnásobil počet příslušníků americké námořní pěchoty v Norsku. Na 700 mariňáků má letos rotovat nejen v centrální části země, ale nově i za polárním kruhem. Až 800 vojáků chce do země vyslat a rotačně udržovat i Británie.Právě s Brity Norové pořizují 14 nejnovějších letounů P-8A Poseidon pro námořní průzkum a protiponorkový boj kvůli zvýšené činnosti ruských ponorek.

Norsko zažilo vojenskou invazi před 78 lety poté, co nacistické Německo překonalo obranu posílenou o francouzské, britské a polské jednotky. Německá armáda zaútočila 9. dubna 1940 v rámci operace Weserübung bez vyhlášení války pěchotou, výsadkáři a námořními jednotkami a za jeden den dobyla Dánsko a následně Norsko.

Cílem byla ochrana dodávek švédské železné rudy pro válečnou výrobu nacistické říše a předejít obsazení Norska spojenci. I dnes spočívá geostrategický význam Norska a skandinávských zemí v nerostných surovinách, především v ropě a plynu, dosud ukrytých v Arktidě, na které si činí nárok nejen Seveřané, ale i USA, Kanada a Rusko.

Arktida jako strategický cíl

„Postupně vzniká staronový bezpečnostní problém v severních oblastech Evropy a Severního ledového oceánu a nemusí jít jen o poměřování schopností. Ve hře je budoucí schopnost ovládat ty, kteří nebudou mít kde koupit ropu nebo plyn, a nikoli v nedohledné budoucnosti mít exkluzivní postavení, ve kterém lze diktovat podmínky,“ upozornil bezpečnostní expert Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR.

Ruská snaha o uznání, že většina arktického dna patří do eurasijského pevninského šelfu, a tedy Moskvě, budování nových a obnova arktických základen, formování nových arktických jednotek a cvičení Východ 2018 ukazují, že primární strategické cíle podpořené vojenskou silou vidí Rusko v Arktidě

Ruská snaha o uznání, že většina arktického dna patří do eurasijského pevninského šelfu, a tedy Moskvě, budování nových a obnova arktických základen, formování nových arktických jednotek a cvičení Východ 2018 podle Šedivého ukazují, že primární strategické cíle podpořené vojenskou silou vidí Rusko v Arktidě. A toto cvičení, jehož se zúčastnily i čínské a mongolské jednotky, naznačuje, čemu především Moskva věnuje pozornost.

„V tomto okamžiku to není vojenský konflikt se státy NATO na jeho západní hranici, ale podobně jako Čína vidí budoucí zásadní možnou vojenskou konfrontaci na východě a severu,“ tvrdí Šedivý. Z Arktidy se stala bezpečnostní výzva a potenciální budoucí bojiště. „Rusku stačí ovládat tok plynu a ropy do Evropy. Energie je efektivnější zbraň než bomby,“ říká Šedivý. Skutečným důvodem, proč se NATOpo mnoha letech opomíjení tohoto regionu vrací na sever a demonstruje své vojenské schopnosti, je jeho obrovský surovinový potenciál a kontrola severní námořní cesty.

„Pokud bude Rusko ovládat tento region, nevyhnutelně v budoucnu nastane nejen ekonomický problém kvůli dodávkám energií, ale i bezpečnostní,“ tvrdí Šedivý. Obavy, že by se napětí mezi Ruskem a Západem mohlo přenést daleko na sever, nejsou nové. Bývalý britský admirál West cvičení Trident Juncture okomentoval tak, že současné operace jsou nezbytné, aby Aliance Kremlu ukázala, že nebude „ruský expanzionismus“ v tomto regionu tolerovat.

Také Švédsko a Finsko

Za neuralgický bod obrany Norska bývá označované souostroví Svalbard (Špicberky), jež mu sice patří, ale Rusko o ně už v minulosti projevovalo velký zájem. A Norové se obávají, že by ho kvůli přítomnosti ruských občanů mohl „stihnout“ podobný osud jako Krym. NATO se domnívá, že vojenský rozmach Ruska v Arktidě by zde mohl omezit dosud volný pohyb aliančních plavidel a vytvořit další zóny „omezeného či odepřeného“ přístupu.

Norská opatření schvaluje i „neutrální“ Švédsko a Finsko. Důkazem je účast obou zemí na cvičení Trident Juncture. Švédsko vyslalo 2200 a Finsko 2400 vojáků a poskytly pro cvičení vzdušný prostor. Posun v jejich postoji k Rusku je zřejmý.

Svědčí o tom i skutečnost, že v uplynulých dvou letech aktivity ruských podmořských plavidel v této oblasti byly největší od konce studené války. A některé schopnosti, jako je protiponorkový boj, evropští členové NATO postupně ztratili. Ruské ponorky by proto mohly ohrožovat lodní i komunikační trasy přes Atlantik včetně podmořských kabelů. Potvrzují to i akce Ruska, například na začátku roku 2017 jeho dálkové bombardéry simulovaly útok na norský radar ve Vardøu a v květnu proti plavidlům NATO v Norském moři a norské letecké základně v Bodø.

Norská opatření schvaluje i „neutrální“ Švédsko a Finsko. Ruská politika v uplynulých letech, zvýšená přítomnost vojenských letounů a plavidel v oblasti a řada narušení vzdušného prostoru či pobřežních vod z nich učinila navzdory výhrůžkám Moskvy nejbližší současné partnery NATO. Důkazem je účast obou zemí na cvičení Trident Juncture. Švédsko vyslalo 2200 a Finsko 2400 vojáků a poskytly pro cvičení vzdušný prostor. Posun v jejich postoji k Rusku je zřejmý.

Švédové a Finové vstupem do aliančního programu Partnerství pro mír před lety avizovali, že se sice občas zúčastní cvičení NATO, ale nikoli velkých manévrů podle článku 5 NATO o kolektivní obraně, protože by to obě neutrální země příliš vhánělo do náruče Aliance. Nejnovější cvičení se však podle článku 5 odehrálo.

Vojenská cvičení NATO a Ruska.

Provokace

Moskva odmítá argument, že Aliance podobná cvičení pořádá kvůli její agresivní zahraničí politice. Ruští představitelé označili cvičení Trident Juncture za „protiruské“ a provokaci. Ministr obrany Sergej Šojgu varoval, že „Rusko může být nuceno odpovědět na zvýšenou aktivitu NATO poblíž své západní hranice“. Na cvičení ale poslala Moskva pozorovatele, což při svých cvičení západním pozorovatelům neumožňuje.

Moskva odmítá argument, že Aliance podobná cvičení pořádá kvůli její agresivní zahraničí politice. Ruští představitelé označili cvičení Trident Juncture za „protiruské“ a provokaci. Ministr obrany Sergej Šojgu varoval, že „Rusko může být nuceno odpovědět na zvýšenou aktivitu NATO poblíž své západní hranice“.

„Vedoucí země NATO rozšiřují vojenskou přítomnost v regionu. Takové nezodpovědné jednání může destabilizovat politickou situaci na severu,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. Rusko zareagovalo už před začátkem cvičení. A jako obvykle. Jeho armáda provedla cvičení, při němž odpálila balistické rakety mimo jiné z ponorek v Barentsově moři a vyslala okolo Evropy strategické dálkové bombardéry.

Další kroky Moskvy byly poněkud „neobvyklé“. V průběhu listopadu ruské námořnictvo třikrát varovalo, že v ekonomické zóně u pobřeží Norska uskuteční raketové střelby. Nejprve západně od něj a ve chvíli, kdy se zde plavily bojové lodě NATO při cvičení Trident Juncture. Střelbu však neuskutečnilo.

Podruhé severně od poloostrova Nordkinn v severovýchodním Norsku, 20 až 40 námořních mil od norských pobřežních vod a v blízkosti zóny vyčleněné pro cvičení NATO. V oblasti se plavily lodě ruské Severní flotily včetně raketového křižníku Petr Veliký, odpálily rakety a prováděly navigační manévry. A potřetí po ukončení aliančního cvičení Trident Juncture, ale netradičně západně od norského souostroví Lofoty. A střelba se neuskutečnila.

Symbolický prostor

Arktida je pro Rusy už od sovětských časů oblastí, v níž chtějí ukázat celému světu svou sílu a nezávislost, říká politický geograf Michael Romancov.

ČESKÁ POZICE: Lze považovat ruské raketové střelby v blízkosti cvičení NATO a Norska jen za obstrukci?

ROMANCOV: Je to čistá ukázka svalů. Rusové podrážděně reagují, když kdokoliv v jejich blízkosti dává najevo, že má potenciál, který by mohl být použit proti nim. Rusko je přesvědčeno, že má právo činit kdekoliv komukoliv cokoliv, ale nikdo jiný nemá právo, byť náznakem, vyvíjet aktivity, které by pro Rusko mohly být bolestivé.

Rusové si zvykli, že Aliance neměla od rozpadu Sovětského svazu z mnoha důvodů zájem Rusko vnímat jako protivníka. To se teď mění a budou si muset zvykat, že je jejich politické vedení dostalo do situace, kdy NATO nebo Evropská unie považují Rusko minimálně za konkurenta. A s pokračující proměnou ruského asertivního postoje v agresivní poroste naše snaha dát na hrubý pytel hrubou záplatu.

ČESKÁ POZICE: Je Rusko připravené a ochotné „bojovat“ o Arktidu?

ROMANCOV: Arktida má v Rusku mimořádné postavení. Je tím, čím byla třeba pro Italy nebo Francouze Afrika. Obrovský prostor, kde se odvážní a odhodlaní muži mohli vyznamenat. Takzvané osvojování Arktidy patří mezi nejoslavovanější příběhy stalinistického Sovětského svazu. Právě tam se ukazovaly úžasné výkony, jichž je sovětský člověk schopen.

Kromě symboliky je to i prostor, o kterém se Rusové domnívají, že jim právem patří. V důsledku klimatických změn jsou přesvědčení, že v Arktidě dokáží celému světu, že je Rusko silné, moderní, nezávislé. Jejich vojenská přítomnost zde posiluje a jsou rozhodnutí do toho jít naplno.

ČESKÁ POZICE: Cvičení Trident Juncture nebylo v Norsku náhodně. Ukazuje tím Aliance, že je pro ni Arktida důležitá?

ROMANCOV: Ano a je to dobře. Vedle USA tady máme Kanadu, Dánsko díky Grónsku, Island a všechny tři skandinávské státy. A to jsou naši spojenci. Arktida má obrovský surovinový význam a Aliance musí dát komukoliv jednoznačně najevo, že zájmy svých členů a jejich hodnoty je připravena bránit.

Počet příspěvků: 3, poslední 13.1.2019 06:32 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.