Setmí se nad japonskými studii Univerzity Karlovy?

Aktualizováno. Na Filozofické fakultě UK nemá být po dlouhých letech otevřen exkluzivní obor Japonských studií.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Aktualizováno. „Dobrý den, chtěl bych se přihlásit na Japonská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale bylo mi sděleno, že pro nadcházející školní rok nebude obor otevřen. Jelikož má vaše univerzita velké renomé a nabízíte spoustu programů pro studenty, byla UK mou první volbou před Brnem a Olomoucí...“ Tak nějak začínají e-maily a dopisy, jimiž nyní zájemci vyzvídají, proč nejtradičnější univerzita v Česku nespustí jeden ze svých výjimečně prestižních oborů – Japonská studia, dříve nazývaná japanologií.

Atraktivní obor, jenž byl v minulém přijímacím řízení desátým nejžádanějším z 57 oborů na pražské „fildě“ (hlásilo se na něj 205 uchazečů, přijato bylo jen 17 studentů), narazil kvůli interní akreditaci. Vedení filozofické fakulty (FF UK) – v rámci svých strategických záměrů – po „japanistech“ vyžadovalo novou, dvouoborovou bakalářskou akreditaci, nicméně odborníci tvrdí, že štěpení jednooboru je u bakalářů nesmysl.

Neotevření japonských studií by přitom mělo dle informací ČESKÉ POZICE vážnější důsledky, než se zprvu zdá: podporu a lektora by mohla z Univerzity Karlovy stáhnout i vládní The Japan Foundation.

Že v příštím školním roce nebude otevřeno bakalářské čili vstupní studium, potvrdil ČESKÉ POZICI docent Jan Sýkora z Ústavu Dálného východu FF UK: „Je to tak. Děkan Michal Stehlík se rozhodl nevypsat přijímací řízení pro akademický rok 2014/15.“ V oficiálním zdůvodnění stojí, že do přijímacího řízení nebyly zařazeny „obory, jimž končí akreditace před srpnem 2014 a u nichž zároveň akreditační proces nedospěl do takové fáze, která by dávala naději k včasnému udělení akreditace“. Magisterského studia se omezení zatím netýká.

Spor o dvouoborové pojetí

Podle Sýkory se Japonská studia na Univerzitě Karlově neotevřela naposledy před více než deseti lety. „I tehdy zdůvodnění postrádalo konkrétní argumenty. Pozadí současného ,problému‘  je krajně podivné – není nám jasné, na základě čeho došlo vedení fakulty k uvedenému závěru. Nejedná se totiž o novou akreditaci, ale pouze o reakreditaci nadmíru úspěšného oboru,“ říká Sýkora a dokládá to nejen zájmem o studium (v posledních letech zhruba trojnásobek oproti sinologii), ale i úspěchy absolventů a reputací ve světě.

Studijní komise FF UK měla k reakreditačnímu spisu připomínky, celý spis byl odevzdán v srpnu děkanovi. „Průběžně jsme přitom objasňovali, proč některá doporučení komise (například snížení podílu jazykové výuky či vypracování souběžného dvouoborového studijního plánu) nelze respektovat, aniž by tím nedošlo ke snížení kvality studia. Děkan i přesto odmítl postoupit spis k dalšímu projednávání a vyřadil nás z přijímacího řízení,“ stěžují si pedagogové, kteří výuku atraktivního jazyka, dějin i reálií Nipponu zajišťují.

Děkan Stehlík: „Vedení fakulty se snažilo tlačit obor také k přípravě dvouoborového studia, ten však trval pouze na jednooborové variantě“Děkan Stehlík potvrzuje, že Japonská studia nebylo (a dosud není) možné v přijímacím řízení nabídnout kvůli nejisté akreditaci. „Vedení fakulty se snažilo mezi červnem a zářím tlačit obor také k přípravě dvouoborového studia, neboť je tento trend definován jak v dlouhodobém záměru, tak konkrétně u tohoto oboru i doporučen Akademickým senátem FF UK z června 2013. Obor nakonec dvojobor nepřipravil a trval pouze na jednooborové variantě,“ řekl ČESKÉ POZICI děkan Michal Stehlík, nedávný kandidát na rektora univerzity.

Absence dvouoboru je jednou z hlavních výhrad fakulty vůči japanistům – spojení s historií, politologií či jinými jazyky by mělo teoreticky vést k lepšímu uplatnění v praxi. Experti připouštějí smysl doplnění specializace o druhý obor u navazujícího magisterského studia, ale teprve tehdy, když posluchači-bakaláři skvěle zvládnou moderní japonštinu.

„Vedení fakulty argumentuje, že FF UK není jazyková škola a že je třeba vést studenty primárně k akademické práci. Jak ale můžete někoho vést k hlubšímu poznání oboru, když si neumí přečíst ani základní literaturu? Na rozdíl od většiny evropských jazyků naši studenti stráví mnoho hodin právě studiem standardní japonštiny. Kvůli tomu snad ale přicházejí na naši fakultu, ne? Dovedete si představit posluchače lékařské fakulty, který bádá v oblasti interního lékařství a nezná anatomii?“ argumentují orientalisté s douškou, že japonština spolu se znakovým systémem je jedním z nejobtížnějších jazyků na světě.

I písemné ingerence rektora...

Poměrně vyhrocený spor musel ještě před volbou nového rektora Univerzity Karlovy řešit i rektor současný. „Václav Hampl na začátku října 2013, na základě předchozího podnětu pracovníků kabinetu Japonských studií, požádal děkana Stehlíka o podrobné vyjádření k celé situaci a explicitně jej vyzval, aby otázku nevypsání přijímacího řízení přehodnotil,“ řekl ČESKÉ POZICI univerzitní mluvčí Václav Hájek.

A dodal: „Po následné urgenci byl rektor děkanem FF UK na začátku prosince 2013 informován, že vedení Filozofické fakulty změnilo svůj postoj a předložilo samostatný návrh reakreditace jednoborového studia Japonských studií na prosincové zasedání Akademického senátu FF UK a Vědecké rady FF UK.“ Jednání se koná ve čtvrtek 12. prosince.

Rektor Hampl změnu stanoviska „velmi vítá a doufá, že díky tomu bude možné reakreditace dosáhnout, přijímací řízení vypsat a nové studenty do prvního ročníku v příštím roce přijmout“. Možnost vyhlášení tohoto přijímacího řízení na jaře 2014 (po nové akreditaci, ve zkrácených lhůtách přesně dle zákona o vysokých školách) stále existuje a rektor Václav Hampl „pevně věří, že bude využita“, sdělil rektorát.

Neobávala se univerzita, že by přerušení kontinuity tak prestižního oboru Univerzitu Karlovu v očích veřejnosti poškodilo? „Ano – a tato obava byla jedním z důvodů opakované písemné ingerence rektora UK vůči vedení Filozofické fakulty. Nicméně, pokud se výše popsaným způsobem podaří věc vyřešit, nebude mít celá nešťastná situace na další uskutečňování oboru žádné negativní dopady,“ dodává Hájek.

Šance i pro nadcházející ročník

Univerzita Karlova patří na seznam 123 klíčových institucí, které japonská vláda považuje za stěžejní pro rozvoj japonských nauk ve světěPodle informací ČESKÉ POZICE z diplomatických kruhů patří Univerzita Karlova na seznam 123 klíčových institucí (core institutions), které vláda japonského císařství považuje za stěžejní pro další rozvoj japonských nauk ve světě. Díky tomu je FF UK i v Česku privilegovanou institucí – přes dvacet let zde působí japonští lektoři, které na náklady japonské strany pravidelně vysílá již zmíněná nadace The Japan Foundation. Před šesti lety dokonce spolupřipravovali akreditaci studií UK přímo japonští odborníci.

Zájem o pražskou japanistiku projevují studenti i v programech mezinárodní mobility, například v programu Erasmus. „Pravidelně přijímáme studenty zejména z univerzity Ca Foscari z Benátek, dalšími vysílajícími jsou například Univerzita Komenského v Bratislavě, Jagellonská univerzita v Krakově, zájem o spolupráci má univerzita Eotvos Lorand v Budapešti a další,“ doplňuje David Labus z kabinetu Japonských studií.

Byla by asi škoda, kdyby na školu chodily i v budoucích letech další e-maily, jako je tento, který nedávno dostal docent Sýkora: „Aj keď obor nie je vo výpise oborov otváraných v akademickom roku 2014/15 (a teda to s najväčšou pravdepodobnosťou znamená, že otvorený nebude), kolega mi odporučil, aby som vás kontaktoval s otázkou, či sa tento obor náhodou neplánuje dopísať dodatočne v priebehu nasledujúcich mesiacov...“

Existuje nějaká možnost, že bude obor v akademickém roce 2014/15 ještě dodatečně otevřen? „Existuje. Pokud by byla akreditace nakonec včas schválena ve všech instancích, existuje možnost mimořádného vypsání při posunu podání přihlášek. To se děje i v jiných oborech, Japonská studia nejsou úplnou výjimkou,“ připouští děkan Stehlík.

Aktualizace v pátek 13. prosince: Akademický senát FF UK nedoporučil děkanovi postoupit akreditační materiál jednooborového bakaláře do další fáze akreditačního procesu a doporučil zástupcům ústavu a oboru, aby připravili jednooborové i dvouoborové studium (hlasování 15-3-3). O výsledku hlasování informoval ČESKOU POZICI předseda fakultního senátu Jan Chromý.

„Navrhl jsem zástupcům ústavu i oboru jednání o této situaci, kdy si za určitých podmínek společného jednání a harmonogramu přípravy dvouoboru dovedu představit situaci, kdy samotný jednooborový materiál i přes vyjádření AS FF UK postoupím v lednu ke schválení Vědecké radě a do dalšího procesu,“ sdělil ČESKÉ POZICI děkan Michal Stehlík.

Situaci kolem budoucnosti Japonských studií nadále sledujeme.

Počet příspěvků: 1, poslední 17.12.2013 09:57 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.