Senátoři odstartovali bitvu proti „nepřizpůsobivým“

Horní komora odsoudila doporučení Rady EU za něco, co v něm není. Vysvětlení by mohlo spočívat v tažení skupinky zákonodárců proti Romům.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: Richard CortésČeská pozice

Čeští senátoři buď nečtou materiály, o kterých následně hlasují, anebo jen zavětřili příležitost, jak vyplísnit Brusel. Tak by se dalo na první pohled interpretovat hlasování horní komory, při němž zákonodárci odsoudili orgány Evropské unie za něco, co neudělaly.

Při bližším průzkumu se však nabízí jiné rozuzlení. Skupinka senátorů má jasný plán a zmíněné hlasování pléna bylo úspěšným testem, že by mohl vyjít. Jde o tažení proti „nepřizpůsobivým“ – zejména Romům.

Celá věc začala nenápadně. Do Senátu během prázdnin dorazilo doporučení Rady EU, jak se popasovat s integrací Romů. Šlo o jednu z bezpočtu evropských monitorovacích zpráv, které mají bruselští úředníci v popisu práce sepsat a jež státy osmadvacítky musejí probrat.

Doporučení Rady EU, jak už z názvu vyplývá, je právně nezávazný dokument a neobrací se adresně na žádnou zemi. Obsahuje de facto jen soupis obecných vodítek, co by státy měly dělat, aby Romy vtáhly do většinové společenosti. Například, že by měly odstranit segregaci ve školách, zamezit diskriminaci Romů na trhu práce či zvýšit dostupnost zdravotní péče o ně. Stručně řečeno, nic překvapivého.

V této podobě dostal zprávu i tuzemský senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal k němu na konci října jedenáctibodové usnesení. Čeští senátoři unijní recepty vesměs zkritizovali a vzkázali, že péče o Romy je na prvním místě věcí národních států. A odmítli:

  • „nepodložená nařčení ČR z diskriminace na základě etnického klíče ve vzdělávacím systému“;
  • „svádět na svévoli vzdělávacích zařízení“ výpadek romských dětí ze škol;
  • zaměstnávání Romů ve státní správě na základě „nekvalifikačních kritérií“.
V rozporu s fakty

Problém je v tom, že žádný z těchto napadaných bodů v doporučení Rady EU není. Odhlédnuto od merita věci, Česká republika není ve zprávě z ničeho „nařčena“. Jmenovitě o Česku se v ní vůbec nemluví.

Ještě před hlasováním tuzemská pobočka Amnesty International vyzvala senátory – neúspěšně –, aby své usnesení dali do souladu s fakty

V doporučení také nikde nejsou tuzemské školy obviněny ze „svévole“ vůči romským žákům a nenavrhuje se ani zaměstnávání nekvalifikovaných Romů na státních úřadech jen proto, že jsou Romové. Naopak, konkrétně věta, na kterou senátoři zřejmě reagovali, zmiňuje podporu „kvalifikovaných Romů“ ve veřejné sféře.

I samo meritum věci je sporné. Ještě před hlasováním pléna se na Senát obrátila tuzemská pobočka Amnesty International a vyzvala senátory – neúspěšně –, aby své usnesení dali na několika místech do souladu s fakty. Například, že nepřímá diskriminace romských dětí jejich posíláním do zvláštních škol byla opakovaně „doložena a popsána“.

Na Brusel!

Džin však už byl vypuštěn z lahve a senátoři si ho 27. listopadu během více než dvouhodinové rozpravy před hlasováním náležitě užili. Vystupující zákonodárci vesměs odmítali, že by byli Romové jakkoli diskriminováni – nejčastěji padaly argumenty, že si za znevýhodnění mohou sami, protože nechodí do školy a nepracují.

Politici se take rozohňovali nad tím, co chce Česku zase „nařizovat“ Brusel a jaké „nesmysly“ se na ně valí. „To budeme teď snad zavádět tábořiště?“ čílil se Vladimír Dryml (SPOZ), evidentně nad větou z doporučení EU, že existující legální tábořiště pro kočovné Romy, běžná v Irsku a Francii, mají být zachována.

Míru dezinformací ukázalo mimo jiné veřejné povzdechnutí místostarostky Prahy 8 Vladimíry Ludkové (ODS) v den hlasování Senátu

Míru dezinformací ukázalo mimo jiné veřejné povzdechnutí místostarostky Prahy 8 Vladimíry Ludkové (ODS) v den hlasování Senátu. Ta na svém facebookovém profilu napsala: „Máte také občas pocit, že se vám chce křičet, když slyšíte, co se na vás řítí shora a nevíte, jak to zarazit? Přesně tento pocit jsem zažila při čtení nového nápadu Evropské komise, že by Romové měli mít povinně vyhrazená pracovní místa na úřadech…“

Na poslední chvíli zkusil zabojovat ještě Jiří Dienstbier (ČSSD), když navrhl vypustit z unesení body, které nebyly fakticky správně – například o umisťování romských dětí do zvláštních škol. Neúspěšně. Senátoři velkou převahou hlasů schválili usnesení v podobě přijaté už výborem pro EU.

„Senátoři se pustili jen do svých názorů na Romy a z nepochopitelných důvodů si původní materiál ani nenastudovali. Cítil jsem u mnohých z nich xenofobní podtext,“ okomentoval výsledek hlasování horní komory Martin Šimáček z vládní Agentury pro sociální začleňování, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Potkali se ve výboru

Který člen evropského výboru navrhl do usnesení jednotlivé body, zejména pak ty kritizované, není jasné. Senátoři oslovení ČESKOU POZICÍ odpovídali jako jeden muž, že oni do obsahu nezasahovali a první text, jejž viděli, byl ten, který následně jen s drobnými změnami schválili. Zpravodaj usnesení Antonín Maštalíř (ČSSD) tvrdí, že „95 procent obsahu připravil aparát“ výboru.

Taková shoda na první verzi textu připravené úředníky – navíc s ohledem na to, že rovnou obsahovala kritiku nesouvisející s probíraným dokumentem EU – je s podivem. Nicméně vysvětlení je v tomto případě jednodušší, než se může zdát. Náhoda tomu totiž chtěla, že se právě v desetičlenném senátním eurovýboru sešli tři ze čtyř či pěti senátorů, kteří patří k nejhlasitějším kritikům romské komunity mezi volenými zástupci. Předseda eurovýboru Miroslav Krejča (bezpartijní), jeho místopředseda a ústecký senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) a jablonecký Jaroslav Zeman (ODS).

Zkušený úřednický aparát pak za takové konstelace dokáže odhadnout, jaké stanovisko bude konvenovat „šéfům“. Zpravodaj Maštalíř to ostatně potvrzuje. „Ano, návrh usnesení i se všemi odbočkami odpovídal celkovému naladění ve výboru,“ řekl senátor ČESKÉ POZICI.

Předseda výboru Miroslav Krejča s ním souhlasí. A nabízí bližší průzor do výboru, když odmítá námitku, že takovouto „názorovou shodou“ paradoxně evropský výbor přispěl k šíření fám a polopravd o EU a brnkal na xenofobní strunu. „Naopak, obětí fám a polopravd je dlouhodobě Česká republika ze strany nevládních organizací a Evropské unie, pokud jde o Romy,“ řekl pro ČESKOU POZICI. „A my jsme si ve výboru řekli, že je potřeba bránit se tomu neustálému očerňování naší země. Naše usnesení jsme pojali v širším kontextu.“

Tři návrhy zákonů

Trojice kritiků „nepřizpůsobivých“ ve složení předseda Miroslav Krejča, místopředseda Jaroslav Doubrava a Jaroslav Zeman si vlastně může blahopřát. S přispěním několika dalších senátorů strhli na svou názorovou stranu téměř celou horní komoru – přesě 53 z 62 zákonodárců přítomných při hlasování o romské zprávě.

To leccos napovídá o naladění v Senátu v roce, kdy si Česko prožilo opakované protiromské pochody českými městy a několik útoků Romů proti „bílým“ Čechům. Je dobré to vědět i proto, že senátoři chystají další akce. Tentokrát pod vedením Jaroslava Zemana, kterému zejména romské organizace nemůžou přijít na jméno a obviňují ho z „anticiganismu“.

Jablonecký senátor Jaroslav Zeman (ODS) se teď snaží získat podporu ve všech politických klubech Senátu pro tři návrhy zákonů

Starosta Albrechtic a provozovatel továrny na hračky se teď snaží získat podporu ve všech politických klubech Senátu pro tři návrhy zákonů, které mají společného jmenovatele: ztížit dosah na sociální dávky těm, kdo nechtějí pracovat. Norma sice bude obecná, ale dle Zemana cílí zejména na Romy.

„My prostě musíme naučit cikánskou komunitu pracovat. Já to vidím u mě v továrně, oni nemají vůbec žádné pracovní návyky. To se musí změnit a omezení dávek je jednou z cest,“ zdůvodnil svou iniciativu pro ČESKOU POZICI Jaroslav Zeman.

Nová šance Ivany Řápkové

První norma by měla omezit výši příspěvku na bydlení, druhá svázat podporu v nezaměstnanosti s vykonanou prací – „veřejnou službou“ – a třetí zpřísnit dohled nad sběrnami odpadů, které často vykupují kradené kovy. Všechny tři návrhy zákonů jsou nahlášené k projednání na příští schůzi Senátu 17. až 18. prosince a podepsaná je pod nimi trojice z evropského výboru Zeman-Doubrava-Krejča plus tři další spolupředkladatelé.

Jejich příprava šla Zemanovi docela rychle, vlastně byla minimální. Členkou senátorova týmu, konkrétně „poradkyní pro lidská práva“, se totiž stala bývalá chomutovská poslankyně ODS Ivana Řápková známá svými tvrdými recepty pro „nepřizpůsobivou“ část společnosti. Řápková  chystala ještě v dolní komoře stejné normy, jež však rozpuštění sněmovny letos v létě zastavilo.

A nová šance pro práci exposlankyně se teď nabízí u senátora Zemana. Ten totiž vzal návrhy Ivany Řápkové a v rámci práva vlastní iniciativy Senátu je v původní podobě hodlá předložit jako návrh zákona k projednání nové sněmovně.

  • Tento článek vznikl ve spolupráci České pozice a deníku Lidové noviny.