Šéfkuchař McDonaldu: Kdepak, nic nezdravého!

Ředitel kulinářské inovace známého fastfoodového řetězce se zastává Chicken McNuggets a odmítá převzít zodpovědnost za epidemii obezity.  

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés & Petr UrbanČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vzpomínáte ještě na americkou komedii Děkujeme, že kouříte? Hlavní postava Nick Naylor je zaměstnancem velké tabákové společnosti a má v popisu práce velebit před veřejností a médii krásy kouření. Je v tom opravdu dobrý. Ostatně jak sám říká: „Michael Jordan hraje basketball, Charles Manson zabijí lidi. Já mluvím. Každý máme nějaký talent.“ Jedním z jeho hlavních argumentů je skutečnost, že cigarety jsou slabým odvarem proti cholesterolu, který je americkým zabijákem číslo jedna.

Nedávno se ke slovu přihlásil ředitel kulinářské inovace u amerického fastfoodového řetězce McDonald’s Daniel Coudreaut a zdá se, že u Naylora absolvoval rozsáhlé školení. Coudreaut tvrdí, že v nabídce řetězce neshledává nic, co by bylo nezdravé!

Daniel Coudreaut sice každý den ovlivňuje stravovací návyky více než 26 milionů Američanů (a můžeme domýšlet, že dalších desítek milionů obyvatel planety), přesto většina z nich nezná jeho jméno. Koncem května se s mužem, kterého noviny Chicago Tribune nazvaly nejvlivnějším šéfkuchařem Ameriky, k rozhovoru sešel ohijský Akron Beacon Journal. Promluvil s ním o tom, jakou roli hraje nadnárodní koncern v současné epidemii obezity, ale i o tom, co přesně obsahují kuřecí Chicken McNuggets.

Courdeaut pracuje pro fastfood řetězec, své vzdělání ale za pultem McDonald’s nezískal. Absolvoval tříletou prestižní kuchařskou akademii Culinary Institute of America a několik let vařil v dallaském hotelu Four Seasons a dalších gurmetských svatostáncích po celé Americe. Do společnosti McDonald’s nastoupil v roce 2004. Ve stejném roce slavil premiéru šokující dokumentární snímek Morgana Spurlocka Super Size Me. Spurlock v něm dokumentoval svůj fyzický úpadek poté, co se jeden měsíc stravoval pouze u McDonald’s. Trýznivá hamburgerová dieta ho dovedla k fyzické a citové proměně, která mnohé z nás donutila zamyslet se nad objednávkou dalšího Big Macu.

Coudreaut ovšem nemá problém s tím své meníčko obhájit. Proč taky. Sebevědomě uvádí, že McDonald’s je korporace, jejímž primárním záměrem je vydělávat peníze. Nabídka reflektuje poptávku, kdyby se Big Macy neprodávaly, McDonald’s by je nenabízel. Ostatně v roce, kdy vyšel Spurlockův film, společnosti McDonald’s přibyl jen v Americe milion zákazníků. A to jsou přesně ti lidé, které prý Coudreaut poslouchá a jimž chce sloužit.

Když se ho američtí novináři zeptali, zda se cítí spoluodpovědný za epidemii obezity, jež sužuje Spojené státy americké, odpověděl, že cítí zodpovědnost především za své vlastní děti, jedenáctiletou dívku a sedmiletého chlapce. Snaží se správně nasměrovat jejich jídelní návyky a kontrolovat, co jedí. „Přesně sleduji, co se dostane do jejich úst!“

Coudreautovy děti prý jedí u tatínkova chlebodárce přibližně jednou týdně. Synek si zejména kvůli hračkám oblíbil dětský Happy Meal, který obsahuje i kuřecí Chicken McNuggets, jež podle některých kritiků mají s kuřecím masem tolik společného, co například klávesnice, na které právě píši tento článek.

Šéfkuchař Coudreaut však kontroverzní pochoutku zuby nehty brání. Prý se jedná o stejnou věc, již by američtí kulináři nazvaly „Forcemeat“, tedy jakousi pastu z libového masa. Navíc McDonald’s dnes už prý využívá výhradně bílé maso. „Krmím tím své děti,“ podotýká kuchař.

Coudreaut: „Obávám se, že kdybychom zítra zavřeli všechny pobočky McDonald’s v Americe, problém s obezitou by to nevyřešilo.“

Samozřejmě, že si i samotný Coudreaut čas od času, přesněji jednou týdně, rád pochutná na vlastních výrobcích. Ze všeho nejradši má Big Mac. Upozorňuje však, že se vždy snaží o to, aby jeho výživa byla vyvážená. Navíc podotýká, že průměrný americký zákazník jí u McDonald’s třikrát do měsíce. A nakonec soudí, že pokud chceme vypátrat původ obezity, měli bychom se soustředit spíše na těch zbylých 87 chodů. „Obávám se, že kdybychom zítra zavřeli všechny pobočky McDonald’s v Americe, problém s obezitou by to nevyřešilo.“

O moci spotřebitelů

Podle Coudreauta záleží především na správných volbách, vyváženosti a umírněnosti. Pravda, v nabídce McDonald’s je řada relativně zdravých alternativ – grilované kuřecí maso, jogurty, saláty, ovoce. Jenže objednat si tam jablko je asi stejně smysluplné, jako chodit si svou oblíbenou knihu číst do bordelu anebo jít s Charlesem Bukowskim na sklenku perlivé vody.

Coudreaut však argumentuje, že i hamburgery, hranolky a mléčné koktejly se dají integrovat do zdravého životního stylu. Jediné, co by si přál: aby jeho společnost dokázala pracovat svižněji. Tak například v Americe nedávno na jeho popud zavedli ovocné smoothies. Jenže než se tento dnes již velmi oblíbený produkt dostal do nabídky, trvalo to neuvěřitelné čtyři roky. Například smoothie z lesních plodů obsahuje ostružiny. Kdyby McDonald’s prodej svých ovocných nápojů zahájil dříve, znamenalo by to, že by společnost musela vykoupit víc než třetinu celé americké úrody ostružin. Gigantům inovace prostě trvá o něco déle než všem ostatním.

Nikdo přeci podle Coudreauta dnes již nemůže argumentovat, že neví, že neustálá konzumace fastfoodu vede k obezitě a špatnému zdraví. A zároveň se jen stěží můžeme zbavit vlastní zodpovědnosti.

Ponaučení od Coudreauta tedy zní jasně: Chcete zdravé jídlo? McDonald’s vám ho rád dá. Jako každá velká nadnárodní korporace chce především vydělávat peníze, a tudíž chce prodávat přesně to, co se dobře prodává. I z toho důvodu jsou v amerických dětských meníčkách nově kousky jablek, menší porce hranolek, které se navíc smaží v řepkovém oleji, nikoli v hovězím tuku jako dřív. A pokud si opravdu myslíte, že je McDonald’s součástí problému s obezitou, tak tam jednoduše přestaňte chodit.

Španělská obhajoba

Ferran Adria: „Nemyslím si, že bychom měli McDonald’s odsuzovat. Ne, pokud nejsme schopní nabídnout alternativu za stejnou cenu.“

Řetězce se před časem zastala dokonce i světoznámá kuchařská osobnost, Katalánec Ferran Adria. Zatímco na vrcholu slávy se o rezervaci v jeho restauraci El Bulli ročně rvaly přes dva miliony labužníků, on přemýšlel o návštěvě symbolu amerického kulinářského imperialismu. V rozhovoru se s tím svěřil čtenářům britských novin The Independent. Konkrétně řekl, že je pro něj nepředstavitelné, že by za tu cenu dokázal vyrobit lepší hamburger. „Nemyslím si, že bychom měli McDonald’s odsuzovat. Ne, pokud nejsme schopní nabídnout alternativu za stejnou cenu. Je to, jako bychom říkali, že by každý měl jezdit v Aston Martinu anebo Rolls-Roycu. Většina z nás v takových autech nejezdí.“

Adria mimo jiné podotkl, že i kdyby illinoiská společnost angažovala deset nejlepších kuchařů současnosti, žádnému z nich by se nepodařilo za danou výrobní cenu vykouzlit lepší hamburger. A i kdyby, nikdo by o něj neměl zájem: „Několik let zpátky neexistovaly mobilní telefony a lidé klidně žili bez nich. S tím, co dnes utrácíme za mobily, bychom klidně každý den mohli jíst čerstvou rybu. Ale zeptejte se vašich dětí, co by měly radši. Rybu, anebo telefon?“

Petr Bušta Dobrý den. 15:19 14.6.2012
strojil Tak nějak 8:16 14.6.2012
jendel no.. 10:28 14.6.2012
gustafa Dobrý den, mě ten článek 12:21 18.6.2012
strojil Také nepřesné 6:54 14.6.2012
jendel ne tak úplně :) 7:30 14.6.2012
jendel Zavádějící 5:20 14.6.2012
Richard Cortés Co den, to zklamaný čtenář 7:38 14.6.2012

Počet příspěvků: 9, poslední 18.6.2012 12:21 Zobrazuji posledních 9 příspěvků.