Šéf Českých aerolinií: Postupně opouštíme orientaci na Rusko

„Pokud se ceny ropy udrží do průměru 50 dolarů za barel za celý rok, mohly by ČSA letos vydělat přibližně 180 milionů korun,“ říká v rozhovoru šéf Českých aerolinií Jozef Sinčák.

Adam Junek 29.2.2016
Jozef Sinčák, šéf Českých aerolinií. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jozef Sinčák, šéf Českých aerolinií. | foto: Foto František VlčekMAFRA
Jozef Sinčák, šéf Českých aerolinií. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Šéf Českých aerolinií Jozef Sinčák v rozhovoru mimo jiné říká: „Pokles ceny ropy může být pro leteckou společnost i negativní, například v případě ČSA při provozu ruských destinací, které představují stále pětinu našich výkonů. Extrémně nízké ceny ropy totiž devastují ruské hospodářství, a tím pádem tam klesá poptávka po létání. Pozorně sledujeme, jak se v Rusku situace vyvíjí, a případně budeme muset reagovat dalšími omezeními letů na východ.“

LIDOVÉ NOVINY: Už dříve jste avizovali, že loňský rok skončil pro ČSA po osmi letech ziskem, a to i provozním. Máte již konkrétní čísla?

SINČÁK: Hospodaření ČSA skončilo nad očekávání dobře. Dosáhli jsme provozního zisku 250 milionů korun a celkový zisk je o něco nižší – na úrovni 223 milionů. Oproti roku 2014, kdy byla provozní ztráta 600 milionů, jde o zlepšení o 850 milionů, což výrazně předčilo naše původní plány.

LIDOVÉ NOVINY: Projevil se už v loňském roce prudký pokles ceny ropy, nebo se promítne až do hospodaření letos?

Máme vyčísleno, že úspora v celkových nákladech díky levnější ropě, ovšem oslabená kurzem dolaru, je pouze tři procenta. Na celkové hospodaření to mělo dopad 272 milionů korun plus.

SINČÁK: Levnější ropa se projevila už v loňském druhém pololetí. Dopad do hospodaření ale výrazně oslabuje s ohledem na kurz dolaru vůči koruně. Palivo, ale také třeba leasing letadel platíme v dolarech, takže zhoršení kurzu koruny vůči dolaru úsporu z levnějších paliv redukuje.

Konkrétně máme vyčísleno, že úspora v celkových nákladech díky levnější ropě, ovšem oslabená kurzem dolaru, je pouze tři procenta. Na celkové hospodaření to mělo dopad 272 milionů korun plus. Když k tomu přidám asi sto milionů, za něž jsme prodali v prvním čtvrtletí tři staré Boeingy 737, jsou to dvě plusové položky, které můžeme označit jako zásah vyšší moci – tedy že přišly bez našeho většího přičinění.

Ve stejné kategorii ale také je neočekávaný náklad 180 milionů, na něž přijde oprava poškozeného motoru na jednom našem airbusu. To ve svém důsledku znamená, že díky restrukturalizaci, snížení nákladů či úpravě provozovaných linek, aby byly smysluplnější, bylo zlepšení hospodářského výsledku o 630 milionů.

LIDOVÉ NOVINY: Očekáváte, že díky letošní ceně ropy, která je na extrémně nízké úrovni, budou úspory podstatnější?

SINČÁK: Nelze si představovat, že pokles ceny ropy ze sta dolarů na 35 se ve stejné výši projeví u aerolinek. Navíc počítáme s tím, že v průběhu roku se cena ropy zase vyhoupne výše a roční průměr se bude pohybovat okolo 50 dolarů za barel.

Nelze si představovat, že pokles ceny ropy ze sta dolarů na 35 se ve stejné výši projeví u aerolinek

Kromě toho pokles ceny ropy může být pro leteckou společnost i negativní, například v případě ČSA při provozu ruských destinací, které představují stále pětinu našich výkonů. Extrémně nízké ceny ropy totiž devastují ruské hospodářství, a tím pádem tam klesá poptávka po létání. Pozorně sledujeme, jak se v Rusku situace vyvíjí, a případně budeme muset reagovat dalšími omezeními letů na východ.

LIDOVÉ NOVINY: Vede se i diskuse, zda když je ropa nyní na 35 dolarech, by aerolinky neměly zrušit palivový příplatek, který před lety zaváděly, když cena černého zlata šla přes 35, případně 40 dolarů za barel...

SINČÁK: Jak jsem říkal, když zohledníme i kurz dolaru, máme úsporu na celkových nákladech díky levnějšímu palivu tři procenta. Takže není pravda, že by byl prostor pro snižování nebo snad rušení palivového příplatku. Ten se navíc stal strukturální součástí ceny letenky. A důležité je, máte-li konkurenceschopnou cenu letenky jako celek.

Když zohledníme i kurz dolaru, máme úsporu na celkových nákladech díky levnějšímu palivu tři procenta. Takže není pravda, že by byl prostor pro snižování nebo snad rušení palivového příplatku.

Některé aerolinky příplatek opticky zrušily, ale cena letenky o něj neklesla, jen ho už nevykazují zvlášť. Vnímám volání Asociace cestovních kanceláří po zrušení tohoto příplatku jako snahu navýšit svoje provize.

LIDOVÉ NOVINY: Když je teď firma v zisku, mohli by si polepšit zaměstnanci? Na jejich úkor se v minulosti šetřilo.

SINČÁK: Během roku 2015 jsme si utáhli opasky úplně všichni. Plán na redukci platů, který jsme představili letovému personálu zhruba před rokem a půl, zněl, že sice snižujeme pevnou část mzdy, ale na druhou stranu mohly a mohou být platy navýšeny větším výkonem, tedy tím, že odlétáme více hodin. Díky optimalizaci flotily, kdy jsme se v roce 2014 zbavili šesti airbusů, a s ní spojenému propouštění bohužel i řady kvalitních pilotů a letušek jsme dosáhli toho, že každý pilot i stevard nalétali více hodin. A dosáhli tak oproti očekáváním na vyšší mzdu.

Třeba prosincová průměrná mzda vedoucí kabiny byla na úrovni 45 tisíc korun – tedy klasická hrubá mzda bez diet a dalších příplatků. Ještě v únoru jsme přitom avizovali, že to bude okolo 35 tisíc. Podobně u řadové letušky jsme byli v prosinci na úrovni 38 tisíc oproti avizovaným 28 tisícům. A to je jen příklad za prosinec.

Vize, že jak letušky, tak piloti mají právo vydělat si více, nadále platí. Ale musí tomu odpovídat jejich výkony i výkony firmy. Nemůžeme při nedostatečných výsledcích vyplácet vysoké mzdy.

Mzdy ovšem byly po celý rok vyšší oproti původně avizovaným částkám. Stejně tak byly vyšší platy pilotů. Vize, že jak letušky, tak piloti mají právo vydělat si více, nadále platí. Ale musí tomu odpovídat jejich výkony i výkony firmy. Nemůžeme při nedostatečných výsledcích vyplácet vysoké mzdy.

LIDOVÉ NOVINY: Podařilo se i po loňských rozbrojích uklidnit situaci s odbory, zejména zastupujícími stevardy?

SINČÁK: Mám velmi dobrý pocit z jednání se zástupci pilotů. Po nějakém počátečním harašení zbraní jsme s nimi našli společnou řeč v tom, že firma potřebuje klid a společné úsilí a že je nutné odlepit ji ode dna. Na druhou stranu přetrvává pachuť z postupu letušek a stevardů, kdy je vedení jejich odborů vehnalo do nelegální stávky.

Jsem přesvědčen, že by toto vedení mělo přiznat své pochybení a odstoupit a dát prostor novým zástupcům. Kdybychom my v představenstvu naplánovali nějaký nelegální krok, už na svých místech nesedíme a vyšetřuje nás policie. Teď je sice klid, máme pro letošek uzavřené kolektivní smlouvy. S jejich blížícím se koncem čekám nějaké nové aktivity odborů.

Firma vykázala jeden rok dobrý hospodářský výsledek, neznamená, že máme před sebou jen lepší zítřky. A že můžeme bezhlavě zase začít rozšiřovat flotilu.

Ale to, že firma vykázala jeden rok dobrý hospodářský výsledek, neznamená, že máme před sebou jen lepší zítřky. A že můžeme bezhlavě zase začít rozšiřovat flotilu. Jen pro příklad, jednáme s Airbusem o podmínkách původní smlouvy postupného odběru sedmi nových letadel. Jedno přitom vyjde zhruba na miliardu korun. Dosáhli jsme zisku 250 milionů – to je tak možná na ocas jednoho z nich.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvil jste o tom, že jste omezili a možná budete dál omezovat expozici ČSA na ruském trhu. Kde budete naopak posilovat?

SINČÁK: Loňský rok byl v podstatě milníkem, kdy jsme aktivity na ruském trhu po dlouhé době utlumovali. A ještě to pokračuje, ubrali jsme třeba jeden let do Moskvy, kde je teď nejen silnější konkurence, ale pociťujeme i klesající koupěschopnost Rusů. Posilování pak naopak probíhá všemi ostatními směry než na východ.

Od března obnovíme linku do Helsinek, v dubnu přidáme Birmingham. Obě mají předpoklady, aby byly stálými destinacemi, nejen sezonními. V letní sezoně pak chystáme Záhřeb a Skopje, nově otevřeme také linku do Pisy a na Maltu. Budeme přidávat frekvence do Bologně, Říma nebo Bilbaa. Nebráníme se ale ani destinacím směrem na východ. Uvažujeme například o linkách do Kazaně, Ufy nebo Oděsy. Ale podmínkou zahájení provozu na nich je, že se ekonomická situace v Rusku a na Ukrajině nebude dále zhoršovat.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tyto změny v letovém řádu ovlivnily počet cestujících, které ČSA přepravily?

Loňský rok byl v podstatě milníkem, kdy jsme aktivity na ruském trhu po dlouhé době utlumovali. A ještě to pokračuje, ubrali jsme třeba jeden let do Moskvy, kde je teď nejen silnější konkurence, ale pociťujeme i klesající koupěschopnost Rusů.

SINČÁK: Je tam samozřejmě meziroční pokles. Loni jsme na pravidelných linkách odvezli 2,01 milionu cestujících oproti 2,27 milionu v roce 2014. Ale s menší flotilou bez šesti Airbusů A320. Kromě toho volnou kapacitu letadel úspěšně pronajímáme do Indie nebo Saúdské Arábie, kde s naším palubním personálem přepravíme další stovky tisíc cestujících, ty do svých statistik ale nezahrnujeme. Pro ČSA tyto aktivity znamenají zajímavý finanční přínos.

Ale trend počtu cestujících se začíná obracet i v pravidelné přepravě. Za prvních šest týdnů tohoto roku jsme přepravili na odletech z Prahy meziročně o čtyři procenta cestujících více. Je to i tím, že jsme výrazně upravili cenovou politiku a zavedli jednosměrné tarify. Zrušili jsme velký rozptyl cen letenek, kdy na jednu linku bylo možné si podle doby objednání koupit letenku v ekonomické třídě za několik stovek i za 15 tisíc. Teď je ten rozptyl výrazně užší, dejme tomu od dvou do šesti tisíc.

Díky těmto opatřením, že jsme přestali prodávat nesmyslně levné a nesmyslně drahé letenky, se nám podařilo loni zvýšit nejen průměrnou obsazenost letadel, která dosáhla 72 procent, ale i průměrný výnos z letenky.

LIDOVÉ NOVINY: Přinesla už pozitivní dopady i spolupráce s firmou Travel Service, která se loni stala třetinovým spolumajitelem ČSA?

Díky opatřením, že jsme přestali prodávat nesmyslně levné a nesmyslně drahé letenky, se nám podařilo loni zvýšit nejen průměrnou obsazenost letadel, která dosáhla 72 procent, ale i průměrný výnos z letenky

SINČÁK: Musím říct, že efekty jsou velmi pozitivní. Vstup agentury Travel Service znamenal nový příliv energie do firmy. Jednak tím, že se lépe nastavily parametry sdílení letů, takzvaný code-sharing. Cestující si tak bez omezení mohou koupit letenku v kombinaci jednoho i druhého dopravce. A jednak tím, že nám Travel Service pomáhá formovat názory na strategické řízení firmy. Tady je ale třeba říct, že za rozhodnutí a výsledky ČSA plně odpovídá management, Travel Service vystupuje jen z pozice akcionáře.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký je aktuální vztah s korejskými akcionáři?

SINČÁK: Rok 2015 znamenal významný posun v našich vztazích s Korean Air v tom, že jsme si k sobě vybudovali vzájemnou důvěru a díky tomu se významně zlepšila i komunikace. Projevilo se to například na výsledcích linky do Soulu, která byla loni pro ČSA nejúspěšnější linkou na rozdíl od předešlého období, kdy patřila k nejhorším.

Nebo v běžných provozních záležitostech. Například před týdnem jsme měli technický problém s Airbusem A330, který máme od nich půjčený. V podstatě během jednotek hodin, o víkendu a v noci jejich času se podařilo najít řešení. To by bylo dříve nemyslitelné, stejně rychle dospět k dohodě o nápravě, to by trvalo i dny.

LIDOVÉ NOVINY: A jak se vyvíjí vztah s dříve majoritním vlastníkem – tedy státním Českým aeroholdingem (ČAH), který ještě drží necelou pětinu akcií?

Rok 2015 znamenal významný posun v našich vztazích s Korean Air v tom, že jsme si k sobě vybudovali vzájemnou důvěru a díky tomu se významně zlepšila i komunikace

SINČÁK: Spolupráce se loni posunula do výrazně formálnější roviny. Vůle podílet se na strategických rozhodnutích v ČSA je z jejich strany na sestupné trajektorii. Vnímám to jako přirozené potvrzení toho, že nechtějí svůj podíl v ČSA aktivně spravovat a spíše hledají způsob, jak se jej zbavit, jak již dříve avizovali.

LIDOVÉ NOVINY: Ptal jsem se spíš na obchodní spolupráci. Provázanost ČSA a ČAH byla velká třeba tím, že byly centralizovány některé služby, které obě firmy potřebují, například IT...

SINČÁK: Platí totéž, co už jsem řekl. Postupně klesá průnik aktivit a služeb poskytovaných aeroholdingem ČSA. Třeba v případě IT máme podepsané smlouvy a je stanoven přesný harmonogram, abychom ve třetím čtvrtletí 2016 dosáhli plné nezávislosti na IT technologiích Českého aeroholdingu.

Pokud ropa nepřekročí v průměru výrazně nad 50 dolarů a zároveň kurz dolaru bude přibližně stejný jako dnes, plánujeme provozní zisk na úrovni 180 milionů korun.

Stejně to jde demonstrovat na tom, že jsme se rozhodli přestěhovat sídlo ČSA z budovy APC na letišti, vlastněné aeroholdingem, do administrativního centra na Evropské třídě za výrazně výhodnějších finančních podmínek, než máme v současnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký máte stanovený výhled hospodaření na tento rok, když jste za ten loňský konečně dosáhli provozního zisku?

SINČÁK: Předpoklad je stanoven na základě cen ropy a vývoje kurzu dolaru plus mírného navyšování kapacity. Pokud ropa nepřekročí v průměru výrazně nad 50 dolarů a zároveň kurz dolaru bude přibližně stejný jako dnes, plánujeme provozní zisk na úrovni 180 milionů korun. Raději totiž i s ohledem na ropu pracujeme s konzervativním odhadem.

Jozef Sinčák (46)

  • Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK.
  • Mezi lety 1993 a 2001 pracoval v ČSOB na manažerských pozicích.
  • Dalších osm let působil v ING Investment Management, ke konci na postu generálního ředitele.
  • Od roku 2009 pracoval ve vrcholovém managementu Letiště Praha.
  • Od roku 2013 pak přešel do Českých aerolinií, kde se na podzim 2014 stal předsedou představenstva.
  • Je ženatý a má tři děti.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.