Šéf Bontonlandu: Pološílené děti hudební průmysl nespasí

S obchody s digitální hudbou se u nás v nejbližší době roztrhne pytel, říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI producent Lešek Wronka.

„Přežít na tuzemském malém trhu je strašně těžké, pokud se z vás nestane Lucie Bílá anebo Michal David. Všichni ostatní živoří. Showbyznys nefunguje.“ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Přežít na tuzemském malém trhu je strašně těžké, pokud se z vás nestane Lucie Bílá anebo Michal David. Všichni ostatní živoří. Showbyznys nefunguje.“ | foto: © ČTKČeská pozice
„Přežít na tuzemském malém trhu je strašně těžké, pokud se z vás nestane Lucie Bílá anebo Michal David. Všichni ostatní živoří. Showbyznys nefunguje.“

V dubnu přibude na českém trhu s digitální hudbou čtvrtý silný hráč. Po appláckém iTunes, obchodu Supraphonline a startu streamovací služby MusicJet začne již za několik dní digitální muziku v obchodu Bontonline prodávat také největší tuzemská síť obchodů s hudbou, filmy a počítačovými hrami Bontonland.

Před necelým rokem se jeho majitelem stal podnikatel a producent Lešek Wronka, který objevil například zpěvačku Ewu Farnou a šéfuje mimo jiné i hudebním cenám Anděl. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI Wronka popisuje nejen novou digitální službu Bontonlandu, ale i žalostný stav českého hudebního průmyslu. Za současnou krizi si dle něj může sám: „Nabídka je špatná. Umělci moc netvoří. Vydavatelé neinvestují. Všichni si myslí, že koláče budou i bez práce.“ Své dceři by prý Wronka kariéru zpěvačky rozhodně nedoporučil.

O digitálních prodejích

ČESKÁ POZICE: Proč jste se v květnu 2011 rozhodl vstoupit do Bontonlandu? Počítám, že se největší síti obchodů s hudbou v té době dvakrát dobře nedařilo?

Vývoj prodejů fyzických nosičů se v Česku démonizuje. Někteří mluví o dvaceti- až třicetiprocentním propadu. To je blbost.WRONKA: Zda se Bontonlandu dařilo, či nikoli je velmi relativní. Bontonland věrně kopíruje vývoj na hudebním a filmovém trhu. Meziroční poklesy firmy tak reflektovaly meziroční poklesy celého průmyslu. Vývoj prodejů fyzických nosičů se ale v Česku démonizuje. Někteří mluví o dvaceti- až třicetiprocentním propadu. To je blbost. Prodeje fyzických nosičů klesly v minulém roce jen o sedm procent. Padají především ceny. Jestliže měl Bontonland v minulosti obrat 300 milionů korun a teď pouhých 260 milionů, tak nikoliv proto, že se prodalo méně CD, ale především protože byla jiná průměrná cena. V oblasti showbyznysu podnikám léta. Když jsem loni koupil Bontonland, bylo to logické vyústění mých aktivit. Mám agenturu, která zastupuje a vytváří umělce. Distribuci jsem jednoduše chtěl posílit ještě o retail. Dnes mohu umělcům nabídnout coaching, management, vydání CD a prodej.

ČESKÁ POZICE: Kdy jste se rozhodl rozjet obchod s digitální hudbou?

WRONKA: Když sledujete, jak se dnes náš byznys vyvíjí, nic jiného vám nezbývá. Nemáme ale v úmyslu budovat konkurenci iTunes nebo jiným gigantům. Chceme svým zákazníkům jednoduše nabídnout možnosti, které jsme dosud v portfoliu neměli. Bontonline spustíme počátkem dubna a bude to největší internetový obchod v oblasti hudby v Česku. Vyhodnotili jsme si, že asi nemá cenu prodávat brazilské interprety anebo folkové výtvory z Norska. Nabídku omezíme na typ muziky, který se u nás běžně prodává. Nabídneme přibližně půl milionu skladeb, což odpovídá portfoliu, které máme v nabídce i ve fyzických nosičích. Cenově chceme být srovnatelní s legálními servery, obchody a podobně. Snažili jsme se ze všech hlavních obchodů, které hudbu on-line nabízejí, vybrat to nejlepší, aby naše služba byla v první řadě uživatelsky co nejjednodušší, a na druhé straně navazovala vizuálně na současný e-shop Bontonlandu.

ČESKÁ POZICE: V poslední době v Česku vzniklo několik služeb nabízejících digitální hudbu. Proč až nyní, deset let po iTunes?

WRONKA: Pokusy už tady byly, v minulosti vznikl například server ilegalne.cz. Jenže byl komplikovaný a nahrávací společnosti měly velké požadavky na ochranu digitálních formátů MP3, což bylo nákladné a pro uživatele nedostatečně atraktivní, protože nemohli hudbu sdílet. Navíc mohli jednoduše stahovat hudbu nelegálně zdarma. Dnes už se dá takový obchod vybudovat poměrně levně, a tak si myslím, že se s nimi v nejbližší době roztrhne pytel. Navíc i všechna internetová úložiště se budou muset pod tlakem Mezinárodní federace hudebního průmyslu IFPI a spol. pozvolna transformovat v legální služby.

ČESKÁ POZICE: V Bontonline už budete prodávat hudbu bez protipirátské ochrany DRM?

WRONKA: Ano. Digitální skladby od nás ale budou obsahovat informaci, kdo si je koupil, a číslo transakce. Když se dotyčná skladba objeví na nějakém ilegálním úložišti, bude jasné, kdo ji tam nahrál. Vyžadují to od nás dodavatelé obsahu.

ČESKÁ POZICE: Máte spočítáno, kolik skladeb musíte měsíčně prodat, aby zavedení nové služby dávalo smysl?

WRONKA: Nemusíme prodat nic. Investice byly předem naprogramované. Tím, že prodáváme i fyzické nosiče, je tento produkt spíše takovým bonusem pro naše zákazníky. Pokud se ukáže, že produkt bude úspěšný, naplánujeme další investice. Samozřejmě nemůžeme prodávat měsíčně deset skladeb, to by byl nesmysl, zároveň ale nejsme nuceni prodávat jich statisíce. Bontonline jsme nestavěli na zelené louce.

ČESKÁ POZICE: Proč by si lidé měli hudbu koupit u vás, a ne v iTunes?

Na iTunes téměř nenajdete český showbyznys. Rozhodně tedy ne plnohodnotnou nabídku.WRONKA: Máme stále klienty, kteří jsou zvyklí si u nás kupovat fyzické nosiče, prostřednictvím naší e-mailové služby je informujeme o novinkách, umějí se na našich stránkách pohybovat. To, co se jim líbí u nás, v Bontonline najdou mnohem snadněji než na iTunes. Navíc na iTunes téměř nenajdete český showbyznys. Rozhodně tedy ne plnohodnotnou nabídku. Toho giganta přeci nezajímá, zda tady kromě Tomáše Kluse ještě někdo něco dělá.

ČESKÁ POZICE: Nebylo by fér zákazníkům, kteří si koupí v prodejně CD, nabídnout digitální verzi zdarma?

WRONKA: Existují různé marketingové modely, o kterých aktuálně diskutujeme. Spíš ale budeme stálým zákazníkům nabízet slevy. Síť Bontonlandu se v příštích měsících zásadně změní. Už nechceme celý svůj byznys opírat pouze na třech pilířích, tedy CD, DVD a počítačové hry, a postupně budeme rozšiřovat sortiment i o další druhy zboží z oblasti zábavního průmyslu. Když v Londýně vlezete do Megastoru, můžete si tam koupit sluchátka, MP3 přehrávače a podobně. Pravidelní odběratelé dostanou na toto zboží slevy a podobně.

ČESKÁ POZICE: Švédská služba Spotify, která tento měsíc odstartovala v Německu, streamuje hudbu zdarma s reklamou. Je takový model aplikovatelný i na českém trhu?

WRONKA: Osobně si myslím, že to není cesta. Kdybych si před svou oblíbenou písní musel vyslechnout reklamu na pneumatiky, tak by mě to asi odradilo. Jenže ve Švédsku dá stát každé rodině počítač, mají tam vysokorychlostní připojení k internetu, o kterém se nám tady může jen zdát. Hudbu tam pravidelně poslouchají miliony lidí, kupují si paušály. Je jasné, že se tam najde i sto tisíc lidí, kterým nevadí reklamy. Přál bych nám všem, co u nás ten byznys děláme, abychom tolik zájemců měli. Prozatím asi všichni tady hodně tvrdě bojují o zákazníky. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

ČESKÁ POZICE: Spotify argumentuje tím, že šestnáctiletého kluka jen tak nepřesvědčíte, aby za hudbu najednou začal platit…

WRONKA: Myslím si, že v našich poměrech tento model fungovat nebude. Mladí spíš musejí k nákupu dospět. My jsme dřív také stahovali, kopírovali na kazety a pak ten obsah nelegálně distribuovali. Jakmile ale dospějete a chcete být například sběratelem, tak si ty nosiče jednoduše koupíte. Dnes by mě ani nenapadlo si hudbu někde nelegálně stahovat, a takových lidí je i u nás většina. Problém hudebního průmyslu je někde jinde.

O krizi hudebního průmyslu

ČESKÁ POZICE: Kde?

WRONKA: Stala se z něj rychlospotřební záležitost. Nabídka je špatná. Umělci moc netvoří, maximálně nějaký single a pak vatu. Vydavatelé nemají peníze na to, aby je marketingově podpořili. Trh zahlcují pořady typu Superstar a Hlas. Tam se vyprodukuje tvář, nikoli však umělec, která pak zpívá nějaké přebrané věci a kterou za pár měsíců nahradí někdo další. Lidé dnes už nevěří, že si mohou koupit hodnotné cédéčko, které je bude bavit a k němuž se budou vracet. Když muziku tímto způsobem devalvujete, nemůžete se divit, že ji nikdo nechce kupovat. Klasiku lidé kupují, stejně jako jazz a country. To je druh hudby, který nezaznamenává takový pokles. Obrovský problém má mainstream. Řekněte mi, kolik lidí si stahuje Mozarta a Smetanu?

ČESKÁ POZICE: Takže si hudební průmysl za krizi může sám?

Jediné řešení, se kterým hudební průmysl v posledních letech přišel, byly příbaly k tiskovinám. Akorát nikdo nedomyslel, co bude dál.WRONKA: Jasně. Jediné řešení, se kterým hudební průmysl v posledních letech přišel, byly příbaly k tiskovinám. Naučil lidi na to, že si s novinami koupí CD nebo DVD za padesát korun. Pak už je ale jen stěží přesvědčíte, aby si koupili novou nahrávku za tři stovky. Rok, dva to byl velký byznys, akorát nikdo nedomyslel, co bude dál. Stejné je to s televizními pořady. Když každých pár měsíců vyprodukujete osm tváří, se kterými nikdo nepracuje, tak to nikam nevede. Jedinou úspěšnou superstar byla Aneta Langerová, zbytek má velké problémy. Vydavatelé totiž zanevřeli na jasně nastavené a fungující mechanismy. Dřív jste nejprve našel umělce, vymyslel jste, co a o čem bude zpívat, následoval single, dohodlo se, že ho budou hrát rádia, když lidé projevili zájem, natočil se klip, šel do televize, jedna hitparáda, druhá hitparáda, pak umělec vyjel na koncert, přišli fanoušci, koupili si desky. Tyto mechanismy tady už prostě nefungují.

ČESKÁ POZICE: Co by mohlo odstartovat renesanci hudebního průmyslu?

WRONKA: Kvantitu musí vystřídat kvalita. Vydavatelé musejí zase najít odvahu investovat do talentů, být ochotní vzít na sebe obchodní riziko a neprodávat pořád jen Rihannu. Talent tady je. V hip hopu, jazzu, country tady jsou opravdu výborní muzikanti, akorát není nikdo, kdo by je nějakým způsobem začal promovat, dostal je do médií. Proč? Protože vydavatelé se dnes řídí heslem: I bez práce jsou koláče! Prostřednictvím televize snadno vyprodukujete tvář. Na její autogramiádu pak přijde deset tisíc pološílených dětí, kterým prodáte úplně všechno. Rychle zpeněžíte aktuální slávu a pak už jen čekáte, až začne další sezona Superstar.

Úplně se vytratilo řemeslo hudebních manažerů, producentů i skladatelů. Nevyplatí se jim to dělat.To ale vede k totálnímu rozkladu průmyslu. Úplně se vytratilo řemeslo hudebních manažerů, producentů i skladatelů. Nevyplatí se jim to dělat. Nikdo vám dnes nezaplatí honorář za to, abyste trávil čas přemýšlením nad tím, co by mladý interpret měl zpívat. Skladatelé raději napíšou muzikál nebo pár reklamních spotů, a ti nejchytřejší se na to vykašlou úplně. Z takového zázemí ale nikdy nemůže vzniknout kvalitní produkt. A když není co prodávat, tak se vymýšlejí všelijaké ptákoviny. Lidem se pak nemůžete divit, že peníze utratí raději za rohlíky a písničku aktuální superstar si stáhnou ilegálně. Vydavatelé tak buď zaniknou a umělci si budou sami prostřednictvím internetu hledat distribuční a propagační cesty, anebo vydavatelé musejí rapidně změnit svůj přístup a začít investovat, jako každý správní investor, aby se jim peníze vrátily.

ČESKÁ POZICE: Odříznout prostředníky je pirátský sen! Mají vydavatelství v dnešní době vůbec smysl?

WRONKA: Samozřejmě, pokud fungují správně. Vy máte píseň a nevíte, co s ní. Zaklepete tedy na dveře instituce, která si říká vydavatelství. Řeknete: Dobrý den, já jsem napsal hit. Vydavatel si ho poslechne a řekne: Ty bláho, Pepo, to je hit! Podepíše s vámi smlouvu a postará se o distribuci. To by ale nemělo znamenat, že pouze zavolá mně a řekne, abych to začal prodávat v Bontonlandu. Já se totiž zeptám, jakou to má podporu. A protože oni nenatočí klipy, neumějí rádia ani televize, tak to prostě vrazí do prodeje a diví se, že to nikdo nekupuje. Jasně, vždyť o tom nikdo neví! Jestliže to má fungovat, tak vydavatel musí umělce podpořit. Tam je dnes zakopaný pes.

Vydavatelé na všem šetří. Dokonce už ani nechtějí platit studio. Jakmile nemáte na cédéčko sponzora, tak se jim s vámi nechce spolupracovat. Jenže proč by vydavatel měl mít marži na něčem, na čem se vlastně vůbec nepodílel? Když už si to umělec sám vymyslel, vydal a propaguje, tak já mu to klidně začnu distribuovat a ještě mu udělám promo ve vlastních prodejnách. V takovém případě už vydavatelství smysl nemají. V okamžiku, kdy mi ale vydavatel zavolá a řekne, že bude vydávat CD Františka Nováka a má k tomu připravenou propagační strategii, tak si já můžu klidně dělat svůj byznys a všichni jsme spokojení. Já vydavatelem být nechci, spíš mě k tomu nutí situace. Kdo by vydal Neckářovi před dvěma lety desku? Nikdo! Najednou nazpíval jednu písničku a stal se z toho takový boom, že všichni zešíleli a rvou se o to, kdo mu desku vydá. Celé je to postavené na hlavu. Na začátku jeho comebacku nebyl vydavatel, ale úplně někdo jiný.

ČESKÁ POZICE: Vyplatí se vůbec ještě v Česku být zpěvákem?

WRONKA: Má dcera chce být zpěvačkou a já jí neustále říkám, ať raději dělá něco jiného. Přežít na tuzemském malém trhu je strašně těžké, pokud se z vás nestane Lucie Bílá anebo Michal David. Všichni ostatní živoří. Showbyznys nefunguje. Zpěváci vystupují v muzikálech, protože musejí platit účty a na svou desku nemají čas. Pak nazpívají šest stejných písniček a diví se, že jejich obliba klesá. Já pak vidím, že lidé k nám do Bontonlandu sice přišli, ale nic si nekoupili. Podívám se, jak je to možné, a zjistím, že nejsou žádné české novinky. Je to velká bída. Všichni teď čekáme, až Neckář vydá desku.

Počet příspěvků: 4, poslední 1.5.2012 10:09 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.