Sedm důvodů, proč nedoporučit druhý pilíř důchodové reformy

Účastí v novém pilíři penzijního systému se uvazujeme k doživotnímu vztahu bez možnosti odstoupení od smlouvy, píše Patrik Nacher.

Patrik Nacher 31.8.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Od počátku příštího roku má být spuštěn takzvaný druhý pilíř penzijního systému, v němž bude možné převést část sociálního pojištění na individuální účty u soukromých penzijních společností. Rozhodnutí vstoupit do nového pilíře je dobrovolné, ale nedá se vzít zpět. Lidé budou odvádět do nového systému tři procenta z hrubého platu, která by jinak šly do průběžného systému. K nim budou muset připojit dvě procenta z hrubé mzdy. Své výhrady ke druhému pilíři shrnul pro ČESKOU POZICI majitel serveru BankovniPoplatky.com Patrik Nacher.

Nemá smysl psát omáčku kolem, spousta slov nenahradí samu podstatu, selský rozum a argumenty. Pojďme rovnou na to. Druhý pilíř penzijní reformy vidím jako nepromyšlený, z ekonomického hlediska pro lidi nevýhodný, jednoznačně neflexibilní a pro většinu občanů neefektivní. Zde je několik důvod proč:

  1. Nemožnost opustit systém je ekonomicky neefektivní. Za takovou cenu (něco jako termínovaný vklad bez možnosti výpovědi na 20 až 40 let) bych požadoval garanci minimálně desetiprocentního ročního zhodnocení, což mi samozřejmě nikdo nedá, a dokonce mi to ani neslíbí (a to už je co říci).
  2. Nemožnost vybrat si po dosažení důchodového věku peníze najednou považuji buď za provokaci, nebo za poručníkování státu a vychovávání dospělých, jako by to byly děti, jež by všechno hned utratily, a poté natahovaly ruce ke státu. Je něco těžko pochopitelného, že si ani například po 30 letech spoření nemůže člověk svobodně zvolit, zda si chce vybrat všechny peníze najednou nebo jejich část, a to z jakéhokoliv důvodu (zdravotní problémy, rodina, cestování či naopak samostatné individuální investování, zaplacení nutného velkého výdaje a tak dále). Občan si dokonce nebude mít možnost najednou vybrat ani ony dvě procenta, kterými si každý měsíc přispíval přímo, zkrátka se nebude moci tímto způsobem dostat k vlastním penězům.
  3. Je těžko pochopitelné, že si po 30 letech spoření nemůže člověk svobodně zvolit, zda si chce  peníze vybrat najednou nebo alespoň jejich částNeexistují žádné garance, že systém nebude jednostranně měněn na základě politického rozhodnutí (jako je tomu třeba aktuálně u stavebního spoření). V naší zemi je totiž obecně malá předvídatelnost dlouhodobých (a bohužel i krátkodobých) finančních systémů.
  4. Nebude ani žádná garance proti vytunelování, a že se toho za 30 let může přihodit. Vklady nejsou, na rozdíl od úložek u bank, družstevních záložen či stavebních spořitelen, pojištěny ze zákona.
  5. Tento pilíř jde na úkor (mínus tři procenta) průběžného systému, kde budou chybět peníze pro nynější důchodce, kteří nemohou tento systém již využít. Nemluvě o zámince pro zvyšování DPH právě kvůli vyrovnání deficitu důchodového pojištění. Zvýšené daně ale s sebou přinášejí růst cen. A zvyšování cen znamená inflaci, inflace pak znehodnocování peněz investovaných ve fondech. Vše souvisí se vším.
  6. Poplatky, provize a bonusy. Nepřehledné a nezveřejněné informace o penězích, které budou lidem kráceny (nemluvě o obrovských výdajích na marketing a získávání klientů). To všechno reálně sníží výnosy.
  7. Nejasné zhodnocování nastřádaných peněz v době vyplácení (tedy v důchodovém věku). Peníze nevyplácejí fondy, ale pojišťovny… Kdyby bylo navíc možné si peníze najednou vybrat, mohl by takový důchodce žít jen z úroku na termínovaném vkladu (či obyčejném spořicím účtu) a ještě by měl svoje peníze ze zákona chráněny.

To vše a mnohé další samozřejmě neznamená, že mladá a střední generace nemá dělat nic. Obhájci druhého pilíře se nám snaží namluvit, že kdo je proti této penzijní reformě, nechápe základní zhoršující se parametry stárnutí populace a hrozbu nízkých důchodů. Nikoli.

Snad u všech druhů smluv má spotřebitel právo do určité doby odstoupit od smlouvy bez udání důvodu. V případě vstupu do druhého pilíře penzijní reformy nikoli.Nicméně z toho ale nevyplývá, že druhý pilíř je jedinou alternativou, jak se na důchod připravit. Rozhodně není. Paradoxně je pak už výhodnější dlouhodobě investovat kupodivu do stejných fondů, dokonce i přes stejné banky, ale s mnohem větší mírou svobody, flexibility a především bez pocitu vazalství.

No a na závěr jeden paradox. Snad u všech druhů smluv má spotřebitel právo do určité doby odstoupit od smlouvy bez udání důvodu – tato lhůta chrání spotřebitele a dává mu čas jeho rozhodnutí (udělané třeba pod tlakem finančního poradce) přehodnotit. Například u spotřebitelského úvěru jde o 14 dní, u některých pojistek jsou to až dva měsíce. A přitom jde o závazky maximálně na roky či každoročně se obnovující. V případě vstupu do druhého pilíře ovšem sjednáváme vztah na několik desítek let – doživotí – a klient takovou možnost nemá. Ani den. Proč asi?


Zbojník Selský mozek. 12:23 21.5.2013
Yossarian00 Teď stát nenařizuje, ale za 5 let...? 18:15 31.8.2012
ap178 Nemecko 12:02 31.8.2012
Dean On nenařizuje 12:26 31.8.2012
pantaleon Kdybyste napsal, že reforma 20:12 30.8.2012
Stanislav Mikeska pantaleone 20:50 30.8.2012
pantaleon 1) No a do čeho si myslíte, 21:55 30.8.2012
Jarys mimo mísu 21:50 31.8.2012
Stanislav Mikeska znalosti 19:02 1.9.2012
Jarys a vám chybí schopnost 21:59 1.9.2012
Peterczech Díky za analýzu 16:59 30.8.2012
Samboush Bod 8 je to celé kravina. 11:06 30.8.2012
Dean bingo 12:31 31.8.2012
mis3 Souhlas až na bod 2 10:17 30.8.2012
Stanislav Mikeska info 8:23 30.8.2012
kdvorak Re: 7:57 30.8.2012
kdvorak Re: 7:52 30.8.2012
Peterczech Probuďte se 16:57 30.8.2012
Honza souhlasím 5:57 30.8.2012
Harmacek Milan Jasné a přesvědčivé 5:35 30.8.2012
olegis 4) Snížit všem odvody do 6:56 30.8.2012
kdvorak Jen par poznamek 7:48 30.8.2012
psipacka OSVČ 12:02 30.8.2012

Počet příspěvků: 27, poslední 21.5.2013 12:23 Zobrazuji posledních 27 příspěvků.