Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Šebo, nebo Höschl?

Jak by měla fungovat vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace? Do polemiky na stránkách ČESKÉ POZICE se přidává profesor Jiří Chýla.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
R

Rob

3. 1. 2013 20:12
Reforma Akademie věd podle Rakouska?
Pane profesore Chýlo,dejte si raději dobrý pozor na to srovnávání ČR s Rakouskem! Aby třeba česká "rada strýců" neuspořádala výjezd do Vídně a neinspirovala se od tamní "rady borců" jak ten výzkum organizovat na institucionální úrovni.Možná by tam zjistila, že Rakouská akademie věd (öAW) má necelých 800 úvazků vědeckých pracovníků a celkově asi 1000 lidí. Kolik že to má AV ČR? 7000?Nemám aktuální informace, ale před rokem to Chýlou velebené rakouské ministerstvo vědy a výzkumu navrhlo nový tříletý kontrakt tamní akademii, který by znamenal snížení rozpočtu asi o 15 % na cca 75 mil. Euro za rok (1,9 miliardy Kč; kolik že to má AV ČR? 4,7 miliardy?)http://derstandard.at/1319182024608/Akademie-der-Wissenschaften-Kuerzung-und-KonzentrationRakousko - 3x vyšší výdaje va vysoké školy než ČR a více než 2x nižší na akademii věd.
0 0
možnosti
J

Jhrusak

7. 1. 2013 23:09
jen pro úplnost
při lineárním škálování to znamená, že 2x nižší výdaje na 7x méně pracovníků dává 3,5x více pro rakouskou akademii tj cca. stejný poměr jako pro vysoké školy  (viz výše).  Ono to totiž přibližně odpovídá poměru českých a rakouských platů.  Rakouský systém je (stejně jako systém německý) opravdu možnou inspirací jak pro reformu vysokých škol tak i pro organizaci výzkumu a vývoje v ČR. Nicméně může být skutečně pouze inspirací, neboť přenositelnost byť jen dílčích aspektů je, navzdory historické i teritoriální příbuznosti, problematická. To odhalí pouhé nahlédnutí do odpovídajících zákonů (např. "Bundesgesetz über die Organisation der Universitäten und ihre Studien" "Forschungsorganisationsgesetz", "Forschungs- und Technologieförderungsgesetz", "atd.). Rozdílné je celé prostředí a kultura, jiné jsou nejen pojetí a role jednotlivých aktérů, ale i stupeň regulace, který je s českým prostředím nesrovnatelný. Navíc je institucionální scéna v Rakousku rozmanitější než ta česká. Kromě tří typů vysokých škol a akademie věd se dostává významná podpora neuniverzitnímu výzkumu v Rakouském institutu vědy a technologie (IST Austria), který byl zřízen zvláštním zákonem z roku 2006 a dalším výzkumným  organizacím (v univerzitním sektoru pracuje cca 26% FTE). Podnětné je studium stránek Spolkového ministerstva pro vědu a výzkum BMWF nebo Rakouského statistického úřadu. Nasledováníhodné jsou jistě snahy o internacionalizaci rakouského výzkumu (EU nebo i dále), za zajímavé považuji rakouskou invenci směrem k postupnému otvírání výzkumných fondů směrem k  německy mluvícím zemím (AT/CH/DE), které by mohlo nalézt analogii v rámci V4. Ano, mnohé inspirace lze nalézt i v Rakousku, ale řešení musí reflektovat českou realitu.  
0 0
možnosti