Sdílená ekonomika zatím přinesla jen 140 znaků

Webové služby, jako je Uber či Airbnb, nejsou nositeli převratného technologického pokroku, jak se své podnikání snaží prodávat, ale pouze nového obchodního způsobu. Jeho základ netvoří inovace, ale využití technologií k obcházení tradičních výrobních procesů a k přímému oslovování zákazníků místo masového prodeje. Píše Petr Pietraš.

Někteří autoři jdou ještě mnohem dál a tvrdí, že sdílená ekonomika je už dnes... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Někteří autoři jdou ještě mnohem dál a tvrdí, že sdílená ekonomika je už dnes... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Někteří autoři jdou ještě mnohem dál a tvrdí, že sdílená ekonomika je už dnes... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Finanční krize ve druhé polovině prvního desetiletí tohoto století, v jejímž důsledku byly banky zachraňovány penězi daňových poplatníků, zatímco majitelé domů zatížení hypotékami a malé firmy bankrotovali, po sobě zanechala hořkou pachuť. Objevila se však naděje v podobě sdílené ekonomiky, jež ve spojení s digitálními technologiemi umožňuje snižovat náklady.

K nejznámějším firmám sdílené ekonomiky patří webová taxislužba Uber, jež umožňuje objednání jízdy přímo u řidiče, a Airbnb zprostředkující pronájem bytů. Obě firmy byly založeny během finanční krize – Airbnb v roce 2008, Uber v roce 2009 –, mají vysokou tržní hodnotu a je jim přisuzovaná zářná budoucnost.

Daimler AG, Uber a Airbnb

Státní rozpočet Saúdské Arábie tvoří z 90 procent vývoz ropy. Nastupující generace královské rodiny však chce tuto závislost změnit, a proto investuje do moderních technologií. Jednou z prvních investic je nákup pětiprocentní podílu společnosti Uber. Saúdové zaplatili 3,5 miliardy dolarů, přičemž hodnota Uberu činí 70 miliard dolarů a je vyšší než automobilky Daimler AG, výrobce aut značky Mercedes.

Na rozdíl od Daimler AG, která automobily sama vyrábí a zaměstnává více než 280 tisíc lidí, Uber žádná auta nevlastní, Airbnb nemá vlastní byty, a ani jedna firma nikoho nezaměstnává

Na rozdíl od Daimler AG, která automobily sama vyrábí a zaměstnává více než 280 tisíc lidí, Uber žádná auta nevlastní, Airbnb nemá vlastní byty, a ani jedna firma nikoho nezaměstnává. Z této disproporce vyplývá, že nejsou nositeli převratného technologického pokroku, jak se své podnikání snaží prodávat, ale pouze nového obchodního způsobu.

Jeho základ netvoří inovace, ale využití technologií k obcházení tradičních výrobních procesů a k přímému oslovování zákazníků místo masového prodeje. Jde o vklínění do řetězce výroba-prodej-klient a současně o snížení nákladů a rizika. Tento způsob neposkytuje nový produkt, tradiční taxíky nebo hotely jsou nadále k dispozici, ale umožňuje převzít podíl na zisku v těchto službách.

Neustálé informování

Na rozdíl od tradiční taxislužby a hotelů Uber a Airbnb mohou na svých platformách neustále informovat zákazníky o svých novinkách nebo zlepšeních. A nevyhýbají se ani slevám, například v Mnichově nabízel Uber první cestu do 20 eur zdarma. To, že na sebe upozorňuje slevovými letáky, potvrzuje, že nejde o inovativní společnost, ale o boj o podíl na trhu – a tvrdý.

Na rozdíl od tradiční taxislužby a hotelů Uber a Airbnb mohou na svých platformách neustále informovat zákazníky o svých novinkách nebo zlepšeních

Uber-řidiči přebírají veškerá rizika a náklady, přičemž samotýný Uber nenese žádnou odpovědnost a soustřeďuje se na ceny a soudní spory. Součástí tohoto obchodního způsobu totiž je nedodržovat zákony, pokud odporují expanzi firmy. Dodržování antidiskriminačních zákonů, kterým se každá taxislužba musí podřídit, pokud chce získat licenci, je pro Uber jen cárem papíru a stížnosti zákazníku, jež Uber-řidiči odmítli, protože se jim nechtělo dávat zavazadlo do kufru, jsou časté.

Rovněž proklamovaná flexibilita nahrazující nedostatky veřejné dopravy platí jen do narušení obvyklé situace. Když v roce 2010 vybuchla islandská sopka Eyjafjallajökull a poté byl v severní Evropě přerušen letecký provoz, využily toho hotely v Mnichově ke zdvojnásobení cen za noc. Stejně se zachoval Uber v australském Sydney v roce 2014, kdy při přepadení kavárny přestala v centru fungovat veřejná doprava – ztrojnásobil ceny. Důvodem byla vyšší motivace řidičů, jak uvedl firemní web.

Ubytování v Paříži

Paříž je nejen hlavním městem Francie, ale i Airbnb. Jen v roce 2014 ji navštívilo více než 22 milionů turistů a Airbnb je na trhu s přenocováním nejen důležitým hráčem, ale ovlivňuje i vývoj turistiky ve čtvrtích v centru města. Nabídka sdílení vlastního bytu na Airbnb se od roku 2008 zvýšila desetkrát – ze čtyř na 40 tisíc. Za jednopokojový byt lze požadovat až tisíc eur za týden a proud turistů ochotných zaplatit za bydlení v centru Paříže pravděpodobně nikdy nevyschne.

Airbnb ovlivňuje investice do bytů – v centru Paříže nejsou nakupovány kvůli pronájmu, ale kvůli nabídce na Airbnb za mnohem výhodnějších finančních podmínek

Airbnb umožňuje mnohem vyšší zisk než běžný pronájem. Zhruba 30 tisíc nabídek bytů na Airbnb nejsou od těch, kdo odjeli na dovolenou a chtějí si přivydělat, ale celoročním byznysem. Airbnb tím ovlivňuje investice do bytů – v centru Paříže nejsou nakupovány kvůli pronájmu, ale kvůli nabídce na Airbnb za mnohem výhodnějších finančních podmínek.

To mění i strukturu obyvatel v těchto čtvrtích. Nejprve byla vytlačena dělnická třída, která si nemohla dovolit stále vyšší nájemné a nyní totéž platí i pro střední třídu. Centrum Paříže se proto vylidňuje a rozpadají se tradiční sociální složení obyvatel. Navíc zanikají tradiční malé pekárny a řeznictví, aby uvolnily místo obchodům pro turisty a restauracím, a v domech, kde je více Airbnb bytů, se musí v ranních hodinách počítat s hlukem z kufrů tažených po schodech, protože zámořští turisté odcházejí brzy ráno na letiště.

Airbnb podobně jako Uber často nedodržuje zákony. Vedle neplacení daní a neodvádění poplatků státu za turisty musí zákazník počítat se stornováním noclehu jeho poskytovatelem i den před příjezdem, což se v běžném hotelu stát nemůže. Airbnb sice poskytuje malé odškodnění v desítkách eur, ale postiženého, který musí pro sebe nebo pro celou svou rodinu hledat náhradní ubytovaní, tato situace značně stresuje.

Zájem o automobilový průmysl

Uber a Airbnb ukazují, že žádný nový trh nevzniká, ale že jejich cílem je převzít podíl na trhu. Tento trend lze pozorovat i u jiných internetových firem se zájmem o automobilový průmysl. Jejich předsevzetí, jako je vítězství nad rakovinou nebo zastavení stárnutí, ustupují do pozadí a každý, kdo se v Silicon Valley prosadil, se dnes na něm snaží participovat.

Zájem internetových firem o automobilový průmysl je pochopitelný kvůli stále většímu propojení aut s internetem. Moderní auta poskytují obrovské množství dat, o něž mají tyto firmy zájem, a současně představuje automobilový trh nebývalé obchodní možnosti.

Google, Tesla a Uber vyvíjejí samořídící automobily, Apple zase najímá všechny volné odborníky z automobilového průmyslu. Z nervozity německých automobilek pak vyplývá, že vývoj samořídícího auta značně pokročil. V německých médiích jsou tyto automobily častým tématem a na konferencích se odehrávají setkání ještě nedávno obtížně představitelná, například letos v Berlíně se na Noah konferenci potkali šéfové Daimleru Dieter Zetsche a Uberu Travis Kalanick.

Zájem internetových firem o automobilový průmysl je pochopitelný kvůli stále většímu propojení aut s internetem. Moderní auta poskytují obrovské množství dat, o něž mají tyto firmy zájem, a současně představuje automobilový trh nebývalé obchodní možnosti. Tím se firmy ze Silicon Valley stávají konkurenty německých automobilek v boji o zákazníka.

Podobně jako automobilový trh, jenž není nově utvářen, ale jen nově přerozdělován, se v hledáčku internetových firem ocitají i lety do vesmíru, které opustili státní hráči. V kosmickém průmyslu působí firma SpaceX, jejímž hlavním vlastníkem je zakladatel Tesly Elon Musk, šéf Amazonu Jeff Bezos zase vlastní společnost Blue Origin. Obě firmy spolupracují s americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA), čímž se dostávají k penězům daňových poplatníků.

Udržení životního standardu

Hlavní problémy spojené se sdílenou ekonomikou v její současné podobě jsou dva. Za prvé negeneruje nové zákazníky, jen je přebírá konkurenci. Za druhé sdílet může jen ten, kdo něco vlastní, což začíná západní společnosti, jež jdou z jedné krize do druhé, nejvíce rozdělovat.

Firmy, jako je Uber či Airbnb, jen využívají situace v západních společnostech, v nichž se střední třída ocitá pod stále větším tlakem, přičemž jízdami pro Uber nebo pronájmem vlastního bytu se snaží udržet dosavadní životní standard

Nejen v Paříži, ale i v Praze lze na webových stránkách Airbnb objevit luxusní byty v centru, z jejichž vybavení a skutečnosti, že majitel jich nabízí několik, vyplývá, že nejde o sdílení vlastního bytu, ale o jeho živnost. Nabídky Airbnb v New Yorku jsou naopak cenově dostupné.

Často jde o malé místnosti jen s postelí, jež nemívají ani okna, a jejich pronájem má o trochu zlepšit život dotyčného ve městě s astronomickými cenami. To, že takové nabídky najdou zájemce, nevypovídá ve prospěch sdílené ekonomiky, ale o snaze snížit náklady při návštěvě New Yorku a tíživých finančních podmínkách některých Newyorčanů.

Firmy, jako je Uber či Airbnb, jen využívají situace v západních společnostech, v nichž se střední třída ocitá pod stále větším tlakem, přičemž jízdami pro Uber nebo pronájmem vlastního bytu se snaží udržet dosavadní životní standard. Příkladem agresivního trendu obsadit i poslední bílá místa na mapě společnosti jsou parkovací aplikace, jako je Haystack nebo MonkeyParking.

Tyto aplikace umožňují tomu, kdo ví o volném místě na parkování, tuto informaci prodat přes internet nebo, jako je tomu v případě MonkeyParking, vydražit tomu, kdo je za ni ochotný nabídnout nejvíce. Jde sice nejen o soukromý, ale i veřejný parkovací prostor, ale prospěch z něj má finančně silnější. Nechá-li se stranou nedemokratičnost tohoto obchodního způsobu, vypovídá toto jednání o společnosti, morálce i o ekonomice, rozhodně však nejde o inovaci, jež zlepšuje svět.

Důsledek první poloviny 20. století

Dnešní situace je důsledkem využití vynálezů a intelektuálního úsilí z první poloviny 20. století – teorie relativity, atomové bomby, bezdrátové komunikace, počítačů nebo kvantové fyziky

Dnešní situace je důsledkem využití vynálezů a intelektuálního úsilí z první poloviny 20. století – teorie relativity, atomové bomby, bezdrátové komunikace, počítačů nebo kvantové fyziky. Ty byly jen dotaženy do konce neboli aplikovány, a proto se hovoří o aplikacích, a nikoliv o epochálních vynálezech. Samozřejmě, že je příjemné svést se díky Uberu elektromobilem Tesla model S nebo díky Airbnb přespat ve středověkém hradě, což sice není běžné, ale ani nijak převratné.

Americký investor rizikového kapitálu a spoluzakladatel platebního systému PayPal Peter Thiel o nepoměru mezi slibovanou inovací a realitou prohlásil: „Chtěli jsme létající auta a dostali jsme 140 znaků.“ Naráží tím na délku zpráv na Twitteru, a protože hlavní příjem Googlu je z inzerce, má pravdu – víc jsme zatím nedostali.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.