Schulz: Neúspěch kvót je smutnou kapitolou

Kdyby se uprchlíci spravedlivě rozdělovali po Evropě, krize není. Nicméně nabízet policisty a techniku místo přijímání běženců je také cesta, jak být solidární. „Kritizuji země, které říkají, že se jich uprchlická krize netýká. A to není případ Česka,“ říká v rozhovoru předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. | foto: Reuters
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vzdát se Schengenu by bylo dle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze ranou do kořene evropského projektu. V rozhovoru k tomu dodává: „Mám pocit, že lidé, kteří hlasitě volají „uzavřete hranice“, nemohou nebo nechtějí akceptovat následky. Konec Schengenu by měl dramatické důsledky, nejen politické, ale i hospodářské.“

LIDOVÉ NOVINY: Visegrádská čtyřka nedávno oslavila 25 let. Přišla i s plánem vytvořit v Bulharsku a Makedonii záložní hranici pro případ, že Řecko selže a nebude schopno registrovat běžence. Je takový plán B předčasný?

SCHULZ: Začal bych obecněji - kdyby se opravdu všechny země podílely na přerozdělení uprchlíků, žádná krize by neexistovala. Evropská unie má přes 500 milionů obyvatel v osmadvaceti zemích. Když do nich rozdělíte jeden dva miliony uprchlíků, nikdo si jich nevšimne. Když se o totéž pokusíte jen v několika málo zemích, bude situace úplně jiná. Rozumím tomu, že motivace států, které migranty nechtějí, jsou různé. A různá jsou i nabízená řešení. Samozřejmě že můžeme vytvořit rezervní hranici v Makedonii, můžeme uzavřít hranice s Řeckem. Můžeme uzavřít všechny hranice. Co ale potom uděláme s lidmi, kteří prchají ze Sýrie před bombardováním a před Islámským státem? To jim máme říct, že je do Evropy nepustíme a že se mají vrátit tam, kde je někdo bombarduje?

LIDOVÉ NOVINY: Ne všichni migranti ale prchají před hrůzami války.

Lidé prchající ze Sýrie nebo z Iráku jsou v jiném postavení než ti, kteří přicházejí třeba z Afghánistánu, Pákistánu, severní Afriky. To jsou vesměs mladí muži a nejsem si jist, že jsou všichni pronásledováni.

SCHULZ: Lidé prchající ze Sýrie nebo z Iráku jsou v jiném postavení než ti, kteří přicházejí třeba z Afghánistánu, Pákistánu, severní Afriky. To jsou vesměs mladí muži a nejsem si jist, že jsou všichni pronásledováni. Kdo nemá humanitární důvody, musí počítat s vyhoštěním. Kdo ale prchá před terorem, toho bohatá Evropa musí být schopna přijmout. To je náš humanitární závazek.

LIDOVÉ NOVINY: Potřebuje k přijímání EU nějaký společný mechanismus?

SCHULZ: Ano, potřebujeme klíč, který zohlední specifika zemí. Tedy počet obyvatel, hrubý domácí produkt, nezaměstnanost a počet dosud přijatých žádostí o azyl. Přesně takovým mechanismem jsou povinné kvóty. Jsem si jistý, že pokud bychom rozdělili 160 tisíc migrantů, najednou by se zjistilo, že to problém není.

LIDOVÉ NOVINY: Jenže kvóty nefungují a zatím všichni jen apelují na to, aby se systém přerozdělování rozběhl. Má smysl čekat ještě další týdny a měsíce?

SCHULZ: Určitě ne. Nemá smysl se bavit o hotspotech v Řecku a Itálii, pokud nebudeme schopni migranty účinně rozdělovat. To by se pak hotspoty změnily v obří uprchlické tábory. Neúspěch kvót považuji za smutnou kapitolu. Nezbývá nám nic jiného než apelovat na členské země, aby s tím něco dělaly. Evropský parlament dal právní rámec, je ale na jednotlivých státech, aby ho naplnily.

LIDOVÉ NOVINY: Není v uprchlické krizi Evropský parlament jen pouhým pozorovatelem? Důležité věci přece rozhodují ministerské rady a Evropská komise.

SCHULZ: Je to naopak. Evropský parlament ve zrychleném řízení přijal povinné kvóty. Stejně tak jsme se jako zákonodárci podíleli na posílení Frontexu, humanitární pomoci nebo uvolnění peněz, které proudí do zemí, jako je Turecko, Jordánsko nebo Libanon. Vše, co přijmou hlavy vlád, se musí přetavit do zákonných norem. A přesně od toho je tu Evropský parlament.

LIDOVÉ NOVINY: Je řešením hledání „koalice ochotných“, která by uprchlíky přemisťovala přímo z tureckých táborů? Přesně to navrhuje kancléřka Angela Merkelová.

SCHULZ: Takzvané kontingenty, tedy skupiny uprchlíků z tureckých táborů, jsou chvályhodným nápadem. Takový model by měl ale smysl jen v okamžiku, kdy těch zmíněných 160 tisíc migrantů bude rozděleno. Kvóty je třeba nejprve vyzkoušet a teprve pak se snažit o doplňková řešení.

LIDOVÉ NOVINY: Některé evropské země ale už nechtějí čekat na celoevropská řešení. Švédsko zavedlo kontroly na dánské hranici, Rakušané se chystají obnovit hraniční přechody na celé své jižní hranici. A zrušení Schengenu už pro spoustu politiků není tabu.

Dostáváme se do fáze, kdy je třeba bavit se o revizi dlouhodobého financování EU. Taková revize ale podléhá souhlasu všech.

SCHULZ: Mám pocit, že lidé, kteří hlasitě volají „uzavřete hranice“, nemohou nebo nechtějí akceptovat následky. Konec Schengenu by měl dramatické důsledky, nejen politické, ale i hospodářské. Každý podnikatel, s nímž o tom mluvím, si je toho vědom. Kromě toho je volný pohyb osob a zboží jednou z největších a nejdůležitějších vymožeností EU. Vzdát se Schengenu by znamenalo tít do kořenů evropského projektu.

LIDOVÉ NOVINY: Země střední a východní Evropy jste několikrát kritizoval za nedostatek solidarity. Co to přesně znamená? Kdyby třeba Česko splnilo svou povinnou kvótu v podobě 1600 migrantů, bylo by solidární? Nebo je třeba dělat víc?

SCHULZ: Váš premiér Bohuslav Sobotka patří mezi konstruktivní politiky. A několikrát zdůraznil, že se Česko na určitých opatřeních podílet chce. Jestliže potřebujeme více personálu, více peněz, více technického vybavení, je to pro některé země také cesta, jak se spolupodílet. Já kritizuji země, které říkají, že se jich to netýká. A v tomto ohledu Česko přichází s konstruktivními nápady.

LIDOVÉ NOVINY: Němečtí i rakouští politici přišli několikrát s myšlenkou seškrtat zemím střední a východní Evropy peníze ze strukturálních fondů. Je to jen politická karta, nebo něco takového považujete za reálné?

SCHULZ: Dostáváme se do fáze, kdy je třeba bavit se o revizi dlouhodobého financování EU. Taková revize ale podléhá souhlasu všech, takže úvahy o škrtání fondů považuji za teoretickou debatu. Je ale třeba začít mluvit o tom, že když náklady na migrační krizi ponesou jen některé státy, je to finančně enormně nákladné. Je jasné, že musíme nějak pomoci Řecku, které kromě finanční krize musí zvládat nápor uprchlíků. To bude mít samozřejmě dopady na rozpočet EU.

LIDOVÉ NOVINY: Jak taková pomoc bude v praxi vypadat? Vznikne nějaká nová agentura jako v případě ochrany vnější hranice EU?

Společné daně nejsou na pořadu dne. Musíme se ale bavit o společném potírání daňových úniků. O tom, zda by firmy neměly danit své zisky tam, kde podnikají.

SCHULZ: Nejde o to, vytvářet nové způsoby přerozdělování financí, ale co nejefektivněji využívat možnosti, které máme. Jestli se debata povede jen o tom, komu a kolik je třeba vzít a poslat to někam jinam, nejsem pro.

LIDOVÉ NOVINY: Nebylo by pak logické najít nové společné zdroje? Třeba formou jednotné evropské daně?

SCHULZ: Společné daně nejsou na pořadu dne. Musíme se ale bavit o společném potírání daňových úniků. O tom, zda by firmy neměly danit své zisky tam, kde podnikají. Evropa nepotřebuje zvyšovat daně, ale efektivněji je vybírat.

LIDOVÉ NOVINY: V Evropě sílí podpora pravicových stran, Alternativu pro Německo (AfD) by volilo 12 procent Němců. Je to reakce na nezvládnutou uprchlickou krizi?

SCHULZ: Pravicově populistické strany tu byly už dávno před migrační krizí - vzpomeňte si na Ligu severu, na francouzskou Národní frontu. Nebo koneckonců třeba na Pravé Finy. Je ale fakt, že nejrůznější krize - finanční, syrská, ukrajinská, uprchlická - lidi znepokojují. A mají pak sklon přidávat se na stranu těch, kdo nabízejí radikální řešení. Extremistické strany ale žádné řešení nenabízejí. Mají jen své obětní beránky - jednou jsou to Američané, pak Rusové, pak zase uprchlíci. Zajímaví jsou v tomto ohledu Praví Finové. Od té doby, co jsou ve vládě, jejich podpora rapidně poklesla. Právě proto, že už si nevystačí s kritikou a musejí nabízet řešení.

LIDOVÉ NOVINY: Není vzestup radikálních řešení reakcí na zklamání z velkých stran?

SCHULZ: Velké strany jsou ale právě ty, které problémy musejí řešit, nemohou si dovolit se jim vyhýbat. Vezměte si finanční krizi, která vznikla jako výsledek spekulativního kapitalismu. Chápu rozhořčení daňových poplatníků, kteří to nakonec zaplatili. Výsledkem ale nemůže být příklon k radikalismu, ale celá řada konkrétních věcí - vytvoření bankovního dozoru, fondů pojištění vkladů, pravidel pro kapitálovou přiměřenost. Problémem velkých stran je, že o řešeních málo mluví, málo je prodávají navenek. Na druhou stranu si nemohou nechat diktovat agendu od radikálů. Těm je třeba čelit sebevědomě. Platí to i pro Německo. Alternativa má v průzkumech kolem deseti procent. To znamená, že 90 procent Němců by ji nevolilo.

LIDOVÉ NOVINY: Summit EU nedávno přijal ústupky Velké Británie. Není to nebezpečný precedent? Co když teď přijdou i ostatní země s tím, že chtějí upravit své fungování v Unii?

SCHULZ: Summit jednal na přání Velké Británie, která stojí před referendem o svém setrvání v EU. Kdyby s podobnými požadavky přišly i jiné země, musely by se předělat smlouvy o EU, což si nikdo nepřeje. Evropa založená na tom, že si budete vybírat položky integrace jak z jídelního lístku, nikdy fungovat nebude.

Martin Schulz (60)

  • Vyučil se knihkupcem, podnikal jako majitel malého knihkupectví v Severním Porýní-Vestfálsku.
  • V 19 letech vstoupil do německé sociální demokracie (SPD), angažoval se v Mladých socialistech.
  • V letech 1987-1998 byl starostou města Würselen.
  • Od roku 1994 je europoslancem za SPD, deset let vedl frakci eurosocialistů.
  • V lednu 2012 byl zvolen předsedou Evropského parlamentu, mandát potvrdil v červenci 2014.
  • Udržuje si významné postavení uvnitř německé SPD, je zmocněncem předsednictva strany pro evropské otázky.
  • Je ženatý, má dvě děti.
M. Konečný Jistota Šulc. Co více dodat. 1:38 14.3.2016
J. Zeman 421 Kdy si doděláš maturitu? 15:11 13.3.2016

Počet příspěvků: 24, poslední 21.3.2016 09:43 Zobrazuji posledních 24 příspěvků.