SCHNEIDER: Je-li toto skandál, pak demokracie má být skandální!

Velký průšvih má Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla. Hanebně zklamal důvěru v něj vloženou, když neprokázal ideologickou bdělost a jeho vinou byla poskvrněna svatyně svatých, nota bene osobou žalostného charakteru! Bude se muset nyní velmi smýkat, aby si napravil reputaci, půjde-li to vůbec! Komentář Jana Schneidera.

Jan Schneider 27.9.2017
Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu zamítl jako nedůvodnou žalobu zastupitele za... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu zamítl jako nedůvodnou žalobu zastupitele za... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu zamítl jako nedůvodnou žalobu zastupitele za... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Co se vlastně stalo? V debatě o budoucnosti českého školství, pořádané Českou středoškolskou unií v Knihovně Václava Havla, totiž vystoupila učitelka Marta Semelová!

Co je na tom tak skandálního? bude se divit čtenář, který sice ví, že Marta Semelová je poměrně svérázná komunistka, ale též ví, že Havel jako disident požadoval systémový společenský dialog a byl za tuto smělost režimem vězněn, ale vždy prohlašoval, že „nejsme jako oni“. A Michael Žantovský na to navazuje a v duchu odkazu Václava Havla deklaruje toleranci, a to i vůči „protivným“ názorům, pročež se Knihovna Václava Havla „a priori účasti zástupce parlamentní KSČM nebránila“.

Tolerance ano, ale bacha!

Pointa je ale v tom, že Michael Žantovský přes tuto deklaraci už dále postupuje „stejně jako oni“. Posuzuje Semelovou „jako třídu“. Staré dobré nálepkování osob! Havel měl nálepku milionářského synka, proto nemohl mít pravdu, a fertig. Semelová má tu drzost, že nemá ráda Václava Havla, takže nemůže mít pravdu ani v problematice školství, a fertig.

Havel měl nálepku milionářského synka, proto nemohl mít pravdu, a fertig. Semelová má tu drzost, že nemá ráda Václava Havla, takže nemůže mít pravdu ani v problematice školství, a fertig.

Podle Michaela Žantovského „člověk, který veřejně popírá zločiny komunistického režimu, se ale sám vyřazuje z veřejné diskuse.“ Přitom právě o takovémto způsobu hodnocení by mnoho mohl povědět nebožtík Havel, jak se prý svými protisocialistickými postoji sám vyřazoval – i se svými kumpány – z konstruktivní diskuse!

„To, že se osoba tak žalostného charakteru má veřejně vyjadřovat k otázkám výchovy mladé generace, je pak politický skandál“ – to se Michaelu Žantovskému opravdu povedlo, to snad přímo opsal z normalizačního Rudého práva!

Problém s Horákovou

Vraťme se k mediálně nejvíce pokřivenému bodu. Semelová prý „popírá, omlouvá a hájí zločiny komunistického režimu, včetně justiční vraždy Milady Horákové.“ Vždyť kolem toho byl soud, který tak nějak vyšuměl do ztracena! Co vlastně řekla Semelová ohledně Milady Horákové?

Podle ČTK zpochybnila, že by byla přiznání Milady Horákové ve vykonstruovaném politickém procesu vynucená. „Považuji to za nešťastné, nicméně Milada Horáková se přiznala ke své činnosti. Pochybuji, že to byla vynucená přiznání. Je to záležitost, která je smutná. Ale je potřeba to vnímat v té době, ve které to je,“ uvedla tehdy Semelová.

Normalizační závan

Autor trestního oznámení na Martu Semelovou ho zdůvodnil tím, že její výroky ho jako občana šokovaly a že po nich „pocítil strach a úzkost z možné restaurace zločinného totalitního komunistického režimu“, ačkoliv onen strach a úzkost mohl – vzhledem ke svému věku – pocítit snad pouze z prenatálních vjemů.

Stávalo se i tehdy, že občas někdo něco někde neuhlídal, a nějaký „ideologický odpůrce“ někde něco řekl, publikoval nebo byl viděn, a pak nastal pěkný cajmrsk, sebekritika a příjímání opatření k zabránění opakování.

Tanečky Michaela Žantovského však připomínají dobu normalizace mnohem živěji. Stávalo se i tehdy, že občas někdo něco někde neuhlídal, a nějaký „ideologický odpůrce“ někde něco řekl, publikoval nebo byl viděn, a pak nastal pěkný cajmrsk, sebekritika a příjímání opatření k zabránění opakování.

Michael Žantovský se vykrucuje šroubovanou výmluvou, že se to událo bez jeho vědomí: „O účasti paní Semelové v diskusi jsem nebyl informován. Dozvěděl jsem se o ní až následně. Kdybych byl o ní věděl, kategoricky bych se jí bránil.“ Komu či čemu by se bránil? Účasti, nebo Semelové? Jakou kategorii by k obraně zvolil?

Předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová přitom prohlásila, že o jmenném seznamu politiků, které strany nominovaly do diskuze, před konáním akce průběžně Knihovnu Václava Havla informovala. A velmi příhodně Michaela Žantovského vyškolila, že demokratická diskuze o směřování školství by měla být založena na pluralitě názorů a že je na divákovi, aby se rozhodl, kterou ze stran ve volbách podpoří, a na vzdělávacích institucích, aby vychovaly kriticky smýšlející osobnosti schopné uvažovat v kontextu. Napadá mě, nebyla by to vhodnější ředitelka Knihovny Václava Havla?



Počet příspěvků: 23, poslední 3.10.2017 11:16 Zobrazuji posledních 23 příspěvků.