SCHNEIDER: ČT opět v nedbalkách: O novém policejním prezidentovi

Kvůli budování demokracie nikdy neškodí zopakovat základní fakta i poslancům z výboru pro bezpečnost, jako byl Jan Bartošek, jeden z diskutujících o novém policejním prezidentovi Janu Švejdarovi v pořadu ČT Události a komentáře.

Jan Schneider 3.12.2018
Česká televize. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká televize. | foto: ČTK
Česká televize.

Události a komentáře – pořad České televize – byly v poslední listopadový večer „emocionálně nabité“, jak konstatovala moderátorka Marcela Augustová. Šlo o přestřelku moderátora Jakuba Železného s poslancem Zdeňkem Ondráčkem, předsedou poslaneckého podvýboru pro policii, jemuž se nelíbil předpojatý způsob, jímž moderátor vedl diskusi o novém policejním prezidentovi Janu Švejdarovi. Již úvod byl nesmírně trapný.

Moderátor začal pavlačově tahat informace o výběrovém řízení na policejního prezidenta z jednoho z členů výběrové komise Milana Štěpánka, předsedy policejního Nezávislého odborového svazu. Opakovaně se tázal na průběh jednání této komise, přestože mu Štěpánek klidně a profesionálně a opakovaně vysvětloval, že o tom se nehovoří. Moderátor žádal vědět, „jak moc jednomyslné bylo doporučení“ komise, „jak moc jasně“ z toho výběru vzešel Švejdar či zda se při jednání výběrové komise „strhla nějaká velká hádka“!

Moderátor, aniž by cokoliv řekl o profesionální kariéře Jana Švejdara (tu krátce pochvalně shrnul další host pořadu, poslanec Jan Bartošek, člen výboru pro bezpečnost), pak začal kádrovat, navíc evidentně bez znalosti věci, zato pořádně předpojatě. Problematickým učinil již Švejdarův nástup do policie.

„Proč nevadí, že Švejdar byl příslušníkem nechvalně proslulého pohotovostního pluku, který brutálně rozháněl pokojné demonstrace proti komunistickému režimu?“ Rádoby objektivně moderátor dodal, že Švejdar sám se podle svého vyjádření „žádného zásahu proti demonstrantům nezúčastnil, ale... ptám se, proč to nevadí?“

Odhodlanost, ale neznalost

Celá tato pasáž je strašidelně neprofesionální. Moderátor prokázal sice ideologickou odhodlanost, ale podstatnou neznalost o předlistopadových poměrech v policii i v opozici. Štěpánek moderátorovi ihned odpověděl, že pohotovostním plukem procházeli téměř všichni noví příslušníci Veřejné bezpečnosti.

Moderátor Jakub Železný prokázal sice ideologickou odhodlanost, ale podstatnou neznalost o předlistopadových poměrech v policii i v opozici

Moderátor připustil, že „řada z nich tím plukem prošla, říkají, že museli projít, otázka je tak asi v jaké intenzitě, předpokládám“. To už se dostal úplně mimo mísu – v jaké intenzitě? Čeho by se ta „intenzita“ měla tak asi týkat? O čem to blouznil? Následovala ještě trapná douška, že „my, co jsme stáli na druhé straně ulice, jsme (pohotovostnímu pluku VB) říkali jinak“. Vida, ještě po 30 letech stále vstávají noví bojovníci.

Ostatně, ony demonstrace nebyly proti „komunistickému“ režimu, protože nikdo ani netvrdil, že by zde byl. S tímto ideologickým konstruktem přišli až postkomunističtí mordýři dějin. Pak moderátor prokázal, že je už zcela mimo mísu, když se Štěpánka zeptal, nakolik se výběrová komise zabývala otázkou předčasného odchodu dosavadního policejního prezidenta.

Štěpánek mu vysvětlil, že výběrová komise se zabývala jen tím, čím měla, čímž moderátorovi zase neposkytl nic, čím by mohl vrhnout alespoň stín na výměnu na postu policejního prezidenta.

Dezinformace říznutá fejkem

Moderátor s odvoláním na některé politické strany pak uvedl, že se o Švejdarovi coby možném policejním řediteli „mluvilo již na jaře, tedy tím jako by byla zpochybněna transparentnost a poctivost tohoto výběru“. Pak dal slovo Martinu Kupkovi, místopředsedovi ODS, který by přál policii stabilní prostředí, aby nevznikalo podezření, že se výměny dějí účelově a že v okamžiku, kdy vládu řídí trestně stíhaná osoba, takové podezření vzniká.

Ani policejní prezident nemůže ovlivnit započaté premiérovo trestní stíhání, protože pánem trestního řízení je státní zastupitelství. To, co předvedl moderátor Jakub Železný, byla typická dezinformace říznutá fejkem, hoaxem a prázdnou, leč zlou vůlí.

V přikládání pod kotel moderátor pokračoval, když ocitoval Švejdarovo prohlášení, že se pracovně s premiérem sešel několikrát. Emocionálně se zeptal, tento o chodu světa zřejmě nic netušící moderátor, „proč a za jakých okolností se má potkávat krajský policejní ředitel s předsedou vlády, tedy připomínám, s trestně stíhanou osobou“. Ach jo, měli bychom ČT naúčtovat poplatek za vzdělávání moderátora, neboť bychom (s vděčnou vzpomínkou na autora kreslených vtipů Pavla Kantorka) mohli říci, že „nebylo dnes větru v mlýnech jeho mysli“.

Krajský policejní ředitel se běžně setkává s vrcholnými vládními představiteli například při jejich návštěvách regionů. Žádný krajský policejní ředitel nemá nic společného s celorepublikovými útvary kriminální služby, které se zabývají premiérovým trestním stíháním. Ani policejní prezident nemůže ovlivnit započaté premiérovo trestní stíhání, protože pánem trestního řízení je státní zastupitelství. To, co předvedl moderátor, byla typická dezinformace říznutá fejkem, hoaxem a prázdnou, leč zlou vůlí.

Poslanec, bývalý dlouholetý policista Zdeněk Ondráček na to odpověděl reverzně – a proč by se s ním neměl stýkat? K tomu dodal, že podle jeho názoru ČT neplní svou veřejnoprávní funkci a že se mu moderátorovo pojednávání této otázky vůbec nelíbí, protože o Švejdarovi nic neví, „a už z něj skoro dělá lumpa“. Na to se moderátor ohradil, že to prý není pravda.

Sám a jediný

Čtenář se z poměrně detailního popisu může sám přesvědčit. Nebylo tam ze strany ČT nic o Švejdarových profesionálních schopnostech, kdy zejména jako krajský komisař kriminální služby stabilně udržoval vysoký standard východočeské kriminálky, která vyřešila i některé velmi zapeklité kauzy. Ale kádrovat, na to by si ČT člověk užil – kdyby však o to po skoro 30 letech manického lustrování ještě vůbec stál!

Moderátor Jakub Železný sám zmínil, že se o Švejdarově možném jmenování mluvilo už od jara – ale zřejmě z těch všech, kteří o tom slyšeli, zůstal sám a jediný, kdo o této hojně debatované otázce nevěděl

Moderátor Železný byl v úzkých, protože Ondráček řekl pravdu. Od počátku pořadu pouze „hledal mouchy“ jak na Švejdarově minulosti, tak na jeho výběru. Pomohl si pak docela trapným eristickým faulem. Ocitoval Švejdarovo prohlášení: „Určitě vás zajímá ta otázka, jestli mi od premiéra přišla nabídka na tuto funkci. Tak vám odpovídám, že nepřišla.“ K tomu moderátor velmi excitovaně dodal, že to Švejdar řekl v situaci, kdy se ho naopak na to vůbec nikdo neptal, a proč asi cítil potřebu se takto hájit.

Moderátor přitom sám zmínil, že se o Švejdarově možném jmenování mluvilo už od jara – ale zřejmě z těch všech, kteří o tom slyšeli, zůstal sám a jediný, kdo o této hojně debatované otázce nevěděl. Nemohl ani vědět, zda se Švejdara nikdo neptal, protože bylo zřejmé, že Švejdar odpověděl na otázku, kterou mu již předtím mnozí kladli a chystali se ji položit i nyní.

Železného asertivně hybridní moderování dostalo korunu tím, že si sám tento spor rozsoudil ve svůj prospěch, když uzavřel: „My z něj ale rozhodně žádného lumpa neděláme a rozhodně mu nic nepodsouváme“, a už Ondráčkovi možnost na to reagovat nedal.

Střídání v postech

Pak se na Švejdara a premiéra moderátor zeptal lidovce Bartoška, který výstižně ilustroval význam starého českého pořekadla „pozdravit u vrbiček“, když si na začátek dovolil říct, že ČT plní svou veřejnoprávní úlohu a plní ji dobře, včetně těchto Událostí a komentářů!

To je totiž demokracie – střídání v postech. Kdyby netrpěl Jan Bartošek účelovou ztrátou paměti, jistě by si vzpomněl na mnohem prekérnější výměny policejních funkcionářů. Jenomže to byli lidovci ve vládě, a tak je mlha za nimi, mlha před nimi.

Pak Bartošek plně rozvinul hybridní techniku, když pravil, že celá výměna policejního ředitele se děje nešťastně, „spekuluje se o ní mnohem déle dopředu“, hraje se tady o nezávislost policie, „je zde spoustu otázek, které si musíme klást, zda policie není pod politickým tlakem, a ty otázky jsou zcela na místě. Došlo k výměně na řadě důležitých míst, změnil se ředitel GIBS, například, a další a další, nebudu tu jmenovat.“

Šílené. Nahrnul na jednu hromadu mnoho podezření, z nichž však nejmenoval nic, čeho by se člověk mohl chytit. Ano, o politických atacích na policii by jako politik sám mohl leccos vědět. Ovšem policisté byli pod politickým tlakem vždy, tu větším, tu menším – ale podepisují služební přísahu, že nasadí i život, a tak nějací natlakovaní politici pro ně mohou být jen odporným hmyzem.

Došlo k výměně na mnoha postech – a to je špatně? To je totiž demokracie – střídání v postech. Kdyby netrpěl Bartošek účelovou ztrátou paměti, jistě by si vzpomněl na mnohem prekérnější výměny policejních funkcionářů. Jenomže to byli lidovci ve vládě, a tak je mlha za nimi, mlha před nimi.

Bartoškovo nepochopení

V tu chvíli moderátor procitl a správně se Bartoška zeptal, „proč by měla být policie ovlivňována, třeba v osobě pana Švejdara“. Bartošek se v ten okamžik zcela ztratil a mechanicky odvětil, aniž si asi uvědomil smysl toho, co říká. Není prý možno „brát na lehkou váhu premiérova slova, že v této zemi je prakticky možné si objednat trestní stíhání kohokoliv“, a „jestliže premiér zpochybňuje práci státních zástupců a potažmo policie, v tom případě je nutné si klást otázku, zda se tak nebude dít i v případě pana premiéra“.

Jan Bartošek asi nepochopil, že účelově zahájené trestní stíhání je Babišova interpretace toho, co se děje jemu, a že v tomto případě to je zcela scestný argument, protože stíhání proti Babišovi již běží

Bartošek asi nepochopil, že účelově zahájené trestní stíhání je Babišova interpretace toho, co se děje jemu, a že v tomto případě to je zcela scestný argument, protože stíhání proti Babišovi již běží. Není vůbec jasné, co těmito slovy chtěl Bartošek ze svých tvrzení podpořit. Naprosto enigmatická je pak druhá část citovaného Bartoškova výroku, jestliže premiér něco zpochybňuje, zda se tak nebude dít i v případě premiéra.

K prioritám nového policejního prezidenta (drogy a stav na českých silnicích i jejich částečná souvislost) promluvili profesionálně věcně. Štěpánek doplnil i Švejdarovy záměry „dovnitř policie“ (sociální zajištění policistů a jejich vybavenost). Ondráček jakékoliv plnění priorit podmínil stabilizací policejního sboru (chybí 2,5 tisíce policistů).

Potírání lží

Bartošek opět zaperlil. Citované priority (drogy, dopravní situace) jsou prý důležité, ale z hlediska praktického života by bylo dobře vyřešit policejní stravování, aby policisté měli stravenky. Potom se dostal ke „klíčové věci“, k odměňování policistů. Poslední příspěvek Bartoška byl opět perlou – měli bychom se soustředit na potírání dezinformací a lží v elektronických médiích, tedy mnohem aktivněji pracovat a vyvracet nesmysly, které negativně ovlivňují atmosféru v České republice.

Poslední příspěvek Jana Bartoška byl opět perlou – měli bychom se soustředit na potírání dezinformací a lží v elektronických médiích, tedy mnohem aktivněji pracovat a vyvracet nesmysly, které negativně ovlivňují atmosféru v České republice

Tedy sbohem, Jane Bartošku, protože poslechne-li vás policie, budete za tento nesmysl digitálně potřen a vyvrácen a v intencích vlastního výroku již asi do médií nevpouštěn. Jsem si však jist, že policejní prezident, policejní sbor, experti i valná část veřejnosti zná natolik zákon o policii, že na Bartoškova slova nedojde, protože tu nebudujeme policejní stát.

Bude to však znamenat, že budeme Bartoškova moudra slýchat zase a znova a budeme je muset sami vyvracet a potírat, protože k něčemu takovému policie opravdu není. Ale jak vidno, základní fakta kvůli budování demokracie nikdy neškodí zopakovat, třeba i poslancům z výboru pro bezpečnost.